Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele

Pohlavní styk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohlavní styk (příklad)

Pohlavní styk (též milování, sexuální styk nebo obecně sex) je v užším smyslu označení pro penilně-vaginální styk (soulož čili koitus), tedy úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy. Do užšího významu se někdy počítá i penilně-anální styk.

Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální.[zdroj?]

Obsah

Biologie a fyziologie

Biologie pohlavního styku

Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.

Lubrikace při pohlavním styku
Podrobnější informace naleznete v článku Vaginální lubrikace.

Přirozená lubrikace vulvy omezuje nepříjemné pocity při tření během pohlavního styku. Na tvorbě lubrikace se podílí párové Bartholiniho žlázy, které jsou umístěny po levé a pravé straně pod poševním vchodem. Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina která rovněž napomáhá lubrikaci.

Biologie oplodnění

Podrobnější informace naleznete v článku Oplodnění.

Koitus je základní reprodukční metoda druhu Homo sapiens, stejně jako savců. Během ejakulace, která obyčejně provází mužský orgasmus, série svalových stahů (kontrakcí) dopraví semeno obsahující mužské gamety nazývané spermiové buňky nebo spermie do vaginy. Následuje cesta spermií z vaginy přes děložní hrdlo (cervix) do dělohy a odtud do vejcovodů. Spermiové buňky mohou přežít v ženském těle 2-3 dny, podle některých autorů i více.[1][2][3] Když se plodné ženské vajíčko nachází ve vejcovodech, spermie do něj pronikne a způsobí oplodnění (fertilizaci) a formaci nového embrya. Když oplodněné vajíčko dosáhne dělohy, zahnízdí se v děložní výstelce nazývané endometrium a začne těhotenství.

Pro oba účastníky sexuálního styku je vhodné uvážit, že jejich aktivita může velmi pravděpodobně způsobit těhotenství, nepoužijí-li adekvátní antikoncepční prostředky. Ale i pak je nutno možnost těhotenství připustit, protože žádná antikoncepce není 100% efektivní. Přerušovaná soulož (coitus interruptus) neboli „vytažení“ penisu z vaginy před ejakulací za efektivní metodu antikoncepce považována být nemůže a nelze ji doporučit. Jediné zcela spolehlivě fungující metody vyhnutí se těhotenství jsou sexuální abstinence a sterilizace. Externí styk, tedy sexuální aktivita bez vložení penisu do vaginy, může být prováděna bez rizika těhotenství za předpokladu, že spermie nepřijdou do kontaktu s vulvou (ženským zevním pohlavním ústrojím).

Někdy bývá za vhodnou antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[4][5]

Zevní rodidla ženy:
1: žalud pošťeváčku
2: poštěváček
3: levý malý stydký pysk
4: vyústění ženské močové trubice
5: vstup do pochvy
6: hráz
7: řiť

Gynekologické modely penilně vaginálního styku

Podrobnější informace naleznete v článku Gynekologické modely penilně vaginálního styku.

Vědecké autority vytvořily dva modely fyziologie lidské reakce na sexuální podráždění při pohlavního styku. Jde o modely Mastera a Johnsonové a o model biopsychosociální. Podle Masterse a Johnsonové, jejichž práce se zabývala genitální anatomií a fyziologií pohlavního styku své poznatky a závěry, které pohlavní styk vyhodnotily jako  zdravou a zcela přirozenou činnost, která je vhodným zdrojem potěšení a intimity, lze pohlavní styk rozdělit na čtyři fáze:[6]

  • sexuálního vzrušení (excitační),
  • fáze plateau,
  • vyvrcholení (orgasmus)
  • uvolnění (rezoluce).

Jiné formy sexuálního styku

Sexuální styk může mít nebo v širším smyslu zahrnovat i další formy, včetně pregenitálních a negenitálních: společenské a citové sbližování, negenitální formy mazlení (viz petting, necking, polibek), dále orální, manuální či instrumentální dráždění genitálu či penilně-anální styk. Některé z těchto aktivit nabývají na významu při styku mezi osobami téhož pohlaví, zejména homosexuálně orientovanými, mezi nimiž zpravidla klasický koitus není možný. Při klasické souloži se třou pysky o předkožku. Některé z těchto aktivit jsou obecně často chápány jen jako přípravné, doplňkové či náhradní.

Anální sex

Podrobnější informace naleznete v článku Anální sex.

Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru (prsty, jazykem, erotickými pomůckami, atp.). Z medicínsko-epidemiologického hlediska se řadí mezi rizikové sexuální praktiky, což je dané zranitelností příslušných orgánů a septickou povahou konečníku. Protože konečník na rozdíl od vaginy postrádá přirozenou vlhkost, je při této praktice obvykle používán lubrikační gel.[7]

Petting

Podrobnější informace naleznete v článcích Petting a Masturbace.
Petting

Petting je výraz označující dotyk, mazlení, něžné laskání a hlazení partnera nebo partnerů. Smyslem je dráždit a vyvolat příjemné pocity u partnera, ale důvodem může být i zvědavost nebo snaha vyvolat touhu po pohlavním styku. Pouhý dotek na správném místě, správným způsobem je často dostačující k vybuzení sexuální touhy. Jsou osoby, které vzrušuje dotýkat se anonymní osoby, takové chování se označuje frotérství.

Statistika

Statistikami pohlavního styku se zabývaly Kinseyho zprávy, statistické vědecké studie, zabývající se bez ohledu na atmosféru "mravnosti", všeobecné prudérnosti lidskou sexualitou. V souvislosti s propagací sexuální abstinence byly provedeny statistické průzkumy, podle kterých dvě procenta mladých lidí, kteří nikdy nepřijali „slib čistoty“ uvedla, že měla anální či orální sex ale ne pohlavní styk, v porovnání s 13 procenty, která „slib čistoty“ složila.[8]

Statistika vaginálně penilního pohlavního styku

Podrobnější informace naleznete v článku Statistika pohlavního styku.

Ve většině severoamerických a evropských statů platí, že mladí lidé mají svůj první pohlavní styk obvykle mezi 14 až 20 lety, průměrně okolo 17. roku.[9] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[10]

Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[9]

Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene. V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [11], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu. Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[10] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[10]

Zdravověda

Nerozbalené kondomy.

Farmakologie

Podrobnější informace naleznete v článku Afrodisiakum.

Některé léčiva a volně prodejné léky jsou používány v souvislosti s pohlavním stykem. Tyto látky mohou změnit normální sexuální reaktivitu člověka. Ačkoliv většina drog má výrazně negativní vliv, často tlumivý, na sexualitu, některé (např. kokain) mohou sexuální apetenci zvýšit.[6] Některé látky používané pro zlepšení schopnosti erekce zvyšují prokrvení tkání nebo zvyšují srdeční tep.

Na léčení erektilní dysfunkce, tedy poruchy erekce penisu, jsou používány některá syntetická nebo přírodní léčiva. Tyto přípravky mohou mít vedlejší účinky a mohou být nebezpečné pro nezletilé, pro osoby které nejsou zcela zdrávy, při kontraindikacích nebo při nesprávném dávkování.[12][13] Použití takových léčiv je tedy nezbytné konzultovat s lékařem.


Antikoncepce

Podrobnější informace naleznete v článcích Antikoncepce a Sterilizace.

Antikoncepce zahrnuje metody a prostředky, které se používají k zabránění těhotenství. Zcela bezpečným, z hlediska nežádoucího těhotenství činí pohlavní styk kastrace. Přerušovaná soulož, soulož do konečníku, vzájemná masturbace a orální sex patří mezi metody, které snižují riziko těhotenství.

Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství. Spermicidy jsou látky, které se používají s kondomy a dále omezují pravděpodobnost těhotenství.

K nejspolehlivějším metodám antikoncepce patří sterilizace vasektomií u mužů a podvázáním vejcovodů u žen, nitroděložní tělíska (IUD) a implantovaná antikoncepce. Hormonální antikoncepce je aplikována například jako orálně podávané tablety nebo náplasti a jinými formami. K méně spolehlivým metodám patří bariérová antikoncepce - kondomy, poševní pesary a antikoncepční houbičky a různé metody sledování plodnosti. Sterilizace je sice vysoce spolehlivá metoda, obvykle je ale nevratná. Nouzová antikoncepce může zabránit početí ještě několik dnů po nechráněném pohlavním styku.

Hormonální antikoncepce působí preventivně proti závažným chorobám, jako je například karcinom vaječníků a děložní sliznice, a má řadu dalších pozitivních efektů. Mezi negativní efekty, ačkoliv velmi vzácné nežádoucí účinky je zvýšení krevní srážlivosti a možnost tromboembolického onemocnění (TEN), arteriální komplikace a cévních mozkových příhod, které mají vážné dopady na zdraví některých uživatelek.[14] Dalšími efekty může být zvyšování hmotnosti uživatelky, migrény a deprese, onemocnění jater a další. Hormonální antikoncepce chrání pouze proti otěhotnění, není schopna zabránit přenosu infekcí.

Někdy bývá za antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[4][5]

Lubrikanty prodávané v Německu.

Lubrikanty

Lubrikační gel pomáhá zlepšovat pocit při vzájemném kontaktu tkání při pohlavním styku. Jednotlivé lubrikační gely se liší podle toho, na jaké bázi jsou vyrobeny a fungují. Lubrikanty na olejové bázi mohou narušovat latex a snižovat tak efektivitu kondomů, latexových rukavic a tím pádem snižovat účinnost tohoto druhu antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými nemocemi. Z toho důvodu jsou doporučovány lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi. Některé lubrikanty mohou působit dráždivě na pokožku citlivých osob.

Vliv pohlavního styku na zdraví člověka

Kromě nákazy pohlavním chorobami a jinými infekcemi a kromě nechtěno těhotenství jsou rizikem pohlavního styku poranění vzniklá úrazem v souvislosti se způsobem provedení styku nebo prostředím v kterém jsou prováděna. Často je podceňována možnost psychické újmy při pohlavním styku.[15] Výčet zde uvedených chorob přenosných pohlavním stykem a rizik je zcela neúplný. Kromě rizik má pohlavní styk i přínosy, především oblasti psychiky.

Hnisavé léze na penisu, příznak napadení kapavkou (Gonorrhea)

Imunologie

Podrobnější informace naleznete v článku Imunologie.

U osob praktikující pohlavní styk a pohlavní aktivity obecně byl zjištěn benefit ve formě zvýšené imunity produkcí protilátek a snížení krevního tlaku,[16][17] a snížení rizika rakoviny prostaty.[17] Sexuální intimita a orgasmy zvyšují hladinu hormonu oxytocinu, který může pomoci lidem vytvářet sociální vazby a budovat důvěru.[16] [18] Dlouhodobá studie 3500 lidí ve věku 18 až 102 let, provedená klinickým neuropsychologem Davidem Weeksem, zjistila na základě nestranného hodnocení fotografií subjektů, že osoby praktikující pravidelně sexuální aktivity, například pohlavní styk, vypadají výrazně mladistvěji.[19]

Bezpečný sex

Podrobnější informace naleznete v článcích Bezpečný sex a Kondom.

Bezpečný sex je sada praktik určených pro redukci rozšíření AIDS a sexuálně přenosných infekcí. Bezpečnější sex je strategie snižování rizika infekce, úplné zamezení rizika přenosu pohlavního styku umožňuje pouze zabránění rizikovému sexuálnímu chování, tedy sexuální abstinence a zamezení kontaktu s infikovanými materiály.

Za bezpečný sex je tak považován například sex po telefonu, tedy masturbace. Zvýšení bezpečnosti umožňuje sex s jediným partnerem, tedy dlouhodobá nebo celoživotní monogamie a používání kondomů.

Pohlavní styk a chirurgie

Poranění

Při znásilnění, méně obvyklé velikosti pochvy, neobvykle hlubokém vniknutí penisu, nebo při prvním styku může dojít k poranění pochvy. Poranění pochvy může mít velmi závažný charakter, může způsobit perforace a následné krvácení, šokové stavy a dokonce i smrt.[20] Rovněž může dojít k poranění vaječníků. Při poranění vnitřních rodidel následkem pohlavního styku je nezbytně třeba uvádět tuto okolnost, pohlavní styk, aby nedošlo k chybě a nevhodnému, nenapravitelnému, zákroku.[21] Poranění vnitřních rodidel v dětství i dospělosti mohou mít dlouhodobé fyziologické i psychologické následky.[22]

Při felaci může být při vyvíjení podtlaku v ústech a vlivem opakovaných nárazů zraněno měkké horní patro úst (takzvaný syndrom felace), kdy dochází k zarudnutí a krvácení do sliznice úst. Nedojde li k infekci dojde k vymizení příznaků poškození bez léčby během sedmi až deseti dnů.[20] Krvácení při defloraci během prvního pohlavního styku, může vzácně být i velmi silné. Riziko poškození zvyšuje také zavádění různých předmětů do pochvy či jiné manipulace v oblasti pohlavního ústrojí. [20] Poškození močového měchýře, vaječníku, pochvy a vnitřních orgánů během soulože vyžadují lékařské ošetření.[20]

Je-li do pochvy vefouknut vzduch při sexuální hře, může to vést ke pneumoperitoneu nebo dokonce ke vzduchové embolii. Vzduchovou embolii u těhotných žen (i v případě kdy o těhotenství žena ještě nevěděla), může způsobit již poměrně malý tlak vpraveného vzduchu. Proto je foukání vzduchu do pohlavních orgánů zakázáno.[20]

Při análním styku může být poškozen konečník. Může dojít k zánětu sliznice konečníku, její povrchní poranění, roztržení řitního svěrače, zadržení cizího tělesa uvnitř konečníku a proděravění stěny konečníku s případným následným zánětem pobřišnice, který může vést k úmrtí.[20] Nejčastějšími předměty zadrženými v konečníku jsou vibrátory a další sexuální pomůcky. Tímto způsobem jsou zde nacházeny i šroubováky nebo kancelářská těžítka, rozmanité lahvičky či zkumavky, šišky salámu a některé druhy ovoce a zeleniny. Vzácně jsou vyjímány z konečníku zavařovací sklenice a násady z koštěte.[20]

Používání nevhodných sexuálních pomůcek, nešetrné zavádění penisu do rekta, jindy zasouvání prstů, v krajním případě celé ruky, tj. smutně proslulý „fisting“, anebo manipulace cizím tělesem (dráždění sexuáními pomůckami) může být příčinou poškození vnitřních pohlavních orgánů nebo konečníku. Uvíznutí předmětu v konečníku v rektu je pro postiženou osobu riziko a mnohdy znamená obtížný úkol pro lékaře. Následkem vážného poškození může být i operativní vývod střeva mimo konečník (kolostomie).[20]

Násilným zacházením s penisem může dojít k jeho poškození. Při prudkém pohlavním styku, nebo některých praktikách, může dojít k pohmožděninám varlat nebo otevřenému zranění, nebo otočení varlete. Tyto úrazy vyžadují lékařskou pomoc.[23]

Neplánované těhotenství

V roce 2005 Světová zdravotnická organizace (WH0) odhadla, že každý rok otěhotní na celém světě 123 miliónů žen. Z toho 87 milionů těchto těhotenství, tedy 70,7% z uvedených, je neúmyslné. Přibližně 46 milionů těhotenství ročně končí vyvoláním umělého potratu.[24] Téměř 1 milion amerických dospívajících žen, 10% všech žen ve věku 15 až 19 let a 19% z těch, které uvádějí, že měly pohlavní styk, otěhotní každý rok.[25]  Ve Velké Británii je situace podobná.[26]

Problémy s pohlavním stykem

Vaginismus je nedobrovolná křeč svalstva pánevního dna (svalstva vaginy), dělající koitus stresujícím nebo nemožným. Dyspareunie je bolestivý nebo nepohodlný styk a může být způsobena mnoha příčinami.

Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů, ale může mít někdy i jiný než psychický původ. Za předčasnou ejakulaci považovat každý pohlavní styk, u nějž dojde k ejakulaci za kratší dobu, než jsou 2 minuty.

Kromě obtíží způsobených organickými příčinami se mohou vyskytnout takové které jsou z oblasti psychologických obtíží nebo psychiatrických poruch.

Bolestivý pohlavní styk

Bolestivý pohlavní styk (dyspareunie) a nepříjemné pocity při souloži mohou vyústit až ve fyzický odpor k pohlavnímu styku a fyzické nevolnosti při souloži a po ní. Bolestivost pohlavního styku bývá někdy způsobena přítomností infekce, nebo jindy nedostatečnou lubrikací, z psychologických důvodů, ale někdy i nevhodným výběrem partnera.[20] Bolestivý pohlavní styk je jednou z nejčastějších poruch u pohlavního styku a vyskytuje se v průběhu života u dvou třetin žen.[6]

Smrt jako následek pohlavního styku

Sexuální aktivita podle některých zdrojů může být přímou příčinou úmrtí, a to zejména v důsledku zablokování koronárního řečiště.[27][28] Toto riziko je nižší u osob s vyšší úrovní běžné fyzické aktivity.[28] Nicméně, úmrtí jsou opravdu vzácné.[27] U osob, zejména těch, které mají obvykle malou nebo žádnou fyzickou zátěž, je mírně zvýšené riziko infarktu nebo náhlého srdečního selhání při pohlavním styku ovšem také jakémkoliv jiném intenzivním fyzickém cvičení, kterou provádí zřídkakdy. Pravidelné cvičení nebo fyzická zátěž riziko výrazně omezuje, ale nevylučuje.[28] Zvýšené riziko je dočasné, je omezeno na několik hodin po pohlavním styku.[28]

Smrt v souvislosti s pohlavním stykem je málo pravděpodobná, ale byla popsána jako důsledek použití některých povzbuzujících látek a afrodisiak.

Pohlavní styk a hygiena a epidemiologie

Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuálně přenosná nemoc, Hygiena a Epidemiologie .

Pohlavní styk a jiné sexuální aktivity, u nichž je možnost přenosu tělesných tekutin mezi osobami, je prostředkem šíření sexuálně přenosných nemocí. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je „nejjistějším způsobem jak se vyhnout se přenosu sexuálně přenosných nemocí, neprovádět sexuální styk vůbec, nebo být v trvalém vzájemně monogamním vztahu s partnerem, který byl testován a víte, že není infikován.“ Redukovat riziko přenosu infekce u osob, jejichž sexuální chování je vystavuje riziku infekce, může správné a při styku vždy praktikované použití mužského latexového kondomu.[29] Takové chování je bezpečnější pro oba partnery.

Mezi nejběžnější rizika při pohlavním styku, zejména s neznámým partnerem a při promiskuitním chování patří sexuálně přenosné infekce způsobované bakteriemi, viry a parazity, které se přenáší z člověka na člověka při pohlavním styku. Gonokokové nebo chlamydiové infekce často nemají žádné příznaky. Neléčená infekce chlamydiemi může vést k ženské neplodnosti a mimoděložnímu těhotenství. Lidský papilomavirus může vést k rakovině děložního čípku a genitálií. Děti narozené matkám s neléčenou kapavkou nebo chlamydiemi mohou trpět neonatálním zánětem spojivek (závažná infekce očí), jenž může vést až k oslepnutí.[30]  Syfilis kromě následků na dospělých může mít za následek úmrtí novorozenců a potraty. Neléčené gonokokové infekce mohou vést k potratům a předčasným porodům.

Pohlavním stykem může být také přenášena žloutenka (hepatitida B).[31] Celosvětově je zaznamenáno asi 350 milionů chronicky nemocných nositelů žloutenky typu B.[32] Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 448 000 000 lidí ve věku 15 až 49 let je infikováno ročně pohlavně přenosnými chorobami (jako například syfilis, kapavka a chlamydie)[30]

Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství.

Nejčastější infekce šířené pohlavním stykem

HIV

Jednou z nejnebezpečnějších pohlavních chorob je AIDS. Do roku 2010 od počátku epidemie zemřelo přibližně 30 milionů osob.

U všech případů pohlavních chorob je v případech, kdy je podezření na infekci, vhodné včasné lékařské vyšetření. CDC uvádí, že je menší riziko přenosu viru HIV z nakaženého partnera u orálního sexu u análního či vaginálního sexu," . Nicméně je obtížené zjistit, zda skutečně došlo k infekci v důsledku orálního sexu nebo jiných rizikovějších sexuální aktivit. Některé faktory mohu významně zvýšit riziko přenosu HIV - vředy, krvácení z dásní, genitální vředy, a přítomnost jiných pohlavně přenosných chorob.

Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie

Provádění pohlavního styku má vliv na lidské chování a vnímání, především duševní vyrovnanost a vývoj duševních chorob, ale zřejmě i na zvýšení imunity.[33] Podobně neprovádění a způsob pohlavního styku může zvýšit pravděpodobnost rozvoje duševní choroby a zvýšit sebevražedné sklony. Ochrana při penilně vaginárním pohlavním styku pouze výrazně snižuje riziko otěhotnění a přenosu pohlavních chorob, spolehlivou ochranou je pouze sexuální abstinence.

Pohlavní stud, pokrytectví a prudérie

Zastírání a skrývání jako projev studu.

Idealizace sexuality a snaha vyrovnat se ideálu vede k pocitu podobnému pocitu nedostatečnosti a chybnosti. Pohlavní stud je úmyslně vyvoláván ve výchově pohrdáním, ponižováním, výsměchem a dalšími způsoby. Osoba která se stydí, nebo která vyvolává pocit studu označuje předmět (pohlavní orgán, pohlavní styk nebo osobu) jako špinavý, slabý, nebo defektní. [34] Člověk, který trpí pocity studu, musel zažít situace, ve kterých se cítil pokořený ve své sebeúctě. [35]

Pro stud jsou typické tyto základní prvky:

  • Pozorovatelnost ve spojení se snahou o reciprocitu.
  • Nevhodnost nebo prožitek nevhodnosti. Selhání při pokusech o přiblížení se sebeideálu.
  • Obrácení se proti sobě a proti všem, kdo jsou nějak spojeni se studem.

Není stoprocentně jisté, že schopnost stydět se je „výlučná vlastnost člověka“, hluboce se stydí i vycvičené zvíře, pokud se chová proti stanovené normě (například znečistí podlahu). 

Do 80. let psychoanalytici předpokládali, že stud vymizí budou -li analyzovány konflikty spojené s infantilní sexualitou nebo narcismem {Abraham 1913, Erikson 1951, Freud 1905, 1926 atd.}.[34] Kinston (1987) upozorňuje na to, že stud spouští masivnější popření reality, brání člověku myslet a vnímat realitu.[34]

Pohlavní stud a vnímání vlastní chybnosti, odchylnosti od ideálu, obavy a strach z hanby vedou k zhroucení sebeúcty, později k protireakci nebo sebenenávisti, projevům agresivity, depresím a poddávání se omamným látkám, nebo sebevraždě. Pohlavní stud může vést ke vzniku poruch pohlavního styku.

Problémy s pohlavním stykem

anorgasmie je častější u žen, její vyřešení obvykle vyžaduje pozornost obou partnerů po delší dobu. Mnohé, zvláště mladší, ženy a ženy s relativně malou sexuální zkušeností mají problémy dosáhnout orgasmu nebo toho nejsou vůbec schopny.[36]

Ztráta sexuální apetence tedy ztráta touhy po pohlavním styku u žen bývá spojena s vysokým stupněm těhotenství, porodem a kojením. U mužů s pocity frustrace a studu, například ze sexuální dysfunkce (zejména problémy s erekcí), ale i depresemi obecně, zaujetím prací a problémy, postupem věku nebo kariérou nebo nádorem hypofýzy. Muži i ženy ztrácí sexuální apetenci i v důsledku onemocnění a nežádoucích účinků léčby, s problémy ve vztahu, obezitou, podvýživou a anorexií, užíváním alkoholu a drog.[37]

Nízká sexuální vzrušivost, sexuální chladnost, je spojena nejčastěji s poruchou emocí nebo je jinak ovlivněna psychicky. Sexuální averze, tedy odpor k pohlavnímu styku je obvykle způsobena prožitky z dětství nebo dospívání,[36] ale někdy je výrazem odporu nebo strachu v souvislosti určitým partnerem.[37]

Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů. Je doporučována změna polohy nebo techniky.[36]

Erektilní dysfunkce je porucha erekce která je, v případě jestliže jeden či oba partneři v této situací trpí frustrací, Poruchou v ČR trpí asi polovina mužů ve věku 35–65 let.[36]

Hypersexualita a sexuální závislost
Podrobnější informace naleznete v článku Hypersexualita.

Hypersexualitou (nymfomanie, satyriasis), kterou je možné také označit podle projevů jako příznak projevující se zvýšenou sexuální apetencí, může být projevem některé psychiatrické poruchy a mánie (např bipolární porucha), ale i hormonální poruchy.[38] Hypersexualita při bipolární poruše se projevuje i u malých, tříletých dětí.[39] Hypersexualita není organickými změnami způsobená choroba, je příznakem, projevem choroby, je diagnostikována s označením "nadměrné sexuální nutkání".[40][41] Jedním z hlavních symptomů je neschopnost jednat jinak i přes důsledky chování.[42]

Podle některých hypotéz může pravidelná sexuální aktivita zvýšit expresi genu odměny centru mozku[43][44] Příliš časté zapojení do sexuální aktivity (denně) pak může vést k hyperexpresi ΔFosB,[43][44] což může vyvolávat závislost na sexuální aktivitě, situaci, kterou někteří autoři nazývají „sexuální závislost“ nebo „závislost na sexu“.

To co je nazýváno sexuální závislost nebo hypersexualita je podle těchto zdrojů poruchou osobnosti a sebekontroly. Jako léčba jsou obvykle předepisována psychofarmaka a odvykací terapie. Mezi prvními popisy sexuální závislosti je popis manželky, že její muž při pohlavním styku byl „divoký, chvěl se po celém těle a hlasitě supěl“.[45] Mezi postiženými jsou mediálně sledované osoby, jejichž případy postižení a léčby poutají pozornost, získávají účast veřejnosti, a jsou napodobovány.

Podle názoru R. Uzla závislost na sexu neexistuje, pouze vyšší nebo nižší apetence.[45] Ale i podle dalších sexuologů je sexuální závislost mýtus, výmysl médií a umělé vytváření trhu pro veřejné i soukromé ústavy, psychology, pedagogy a sexuální terapeuty. Většina všech diagnostických a léčebných postupů sexuální závislosti vychází z předpokladu, že lidská sexualita je něco špatného překročí li jistou normu. Tato norma není přesně stanovena. Jeden z uznávaných terapeutů léčících nákladnou kůrou pacienty se sexuální závislostí uznává, že nejtěžší je rozeznat hranici mezi silně vyvinutým sexuálním pudem a závislým chováním, protože tito lidé se prý navenek nijak neodlišují od ostatních. Podle názoru Radima Uzla je hlavním faktorem schopnost platit nákladnou léčbu.[45]

V souvislosti se svými celoživotními prioritami nebo nedostatkem atraktivnějších podnětů, jako únik před depresí či zmatením hodnot, z touhy po symbolickém důkazu své nadřazenosti a moci, tedy z různých důvodů, mohou některé osoby upřednostnit právě časté sexuální styky, promiskuitu, nebo alespoň zvýšenou sexuální apetenci. Sexuální závislost je často spojena i s depresemi, závislostí na alkoholu a jinými závislostmi. Zvýšená sexualita a promiskuita tak může být spíše jedním z příznaků celkového psychického stavu, nikoliv chorobou sama o sobě. Jako sexuální závislosti byly označovány i případy duševně chorých které se projevovaly zvýšenou sexuální apetencí.[45]

Sexualita je podle R. Uzla přirozenou lidskou potřebou a její kvantitativní vystupňování samo o sobě nemůže být považováno za nějakou závislost.[45]

Humanitní vědy a pohlavní styk

V širším právním i sexuologickém smyslu zahrnuje pojem sexuální styk i další orgasmické nebo genitální formy vzájemného fyzického kontaktu mezi dvěma nebo více jedinci stejného nebo různého pohlaví. V nejširším pojetí může termín pohlavní styk zahrnovat i negenitální a neorgasmické formy erotického kontaktu. Někdy se formy pohlavního styku rozdělují na penetrativní (kam bývá řazen koitus a penilně-anální styk) a nepenetrativní.

Pohlavní styk a pohlavní pud jsou podle některých křesťanských publikací v podstatě něco posvátného a pohlavní spojení je jako výraz nejvyššího darování jednoho člověku druhému důkazem lásky a pochází od Boha.Mravní čistota, upřímná láska a nesobeckost je příklad Kristův, který je mocnou pobídkou k následování.[46]

Jiné výrazy pro pohlavní styk

Obecně jsou používána synonyma - soulož, milování, sexuální styk, sex. Odborně je lékaři pro vlastní akt soulože používáno označení koitus. Starší výrazy - obcování, pomilování, vstoupení, sdílet lože. Lidově - mrdání, šukání, jebání. Lidové výtrazy pro pohlavní styk jsou často používány jako vulgarismy, například ve formě nadávky.

Lexikální význam a sémantika

Výrazem "pohlavní styk" je míněn obvykle kontakt mezi genitáliemi obvykle dvou partnerů, obvykle různého pohlaví. Nicméně pod výrazem "pohlavní styk" jsou označeny i jiné modely chování.

Pohlavní styk může mít nejen rozmnožovací, ale i sociální (vztahovou) nebo rekreační funkci. Chutě, zvyky, potřeby a praktické provedení a uspokojení z pohlavního styku závisí často více na sociálních a psychologických okolnostech než na technických rozměrech partnerů, délce nebo frekvenci či způsobu provedení styku a tak pohlavní styk může mít poměrně velkou škálu podob.

Podle některých autorů je rozdíl mezi pojetím sexuality u mužů a žen dán tím, že ženy mohou otěhotnět, kdežto muži nikoliv, což je důvodem odlišného pohledu na pohlavní styk.[47]

Historie

Historie v pohlavním styku v souvislosti s filosofií a pravidly

Právní předpisy týkající se sexuality jsou zmiňovány v nejstarších asyrských zákonících. V starověkém Římě byl pohlavní styk zobrazován obrazy a popisován v literárních dílech. Během období středověku začal být pohlavní styk považován za hříšný a pošpiňující, ženy za prostopášnice. Během období humanismu se pohled na lidskou sexualitu změnil. Ovšem i poté bývalo v slušných rodinách společenskou nezbytností zakrývat nohy od nábytku, aby nesváděly k hříšným myšlenkám. V 18. století v rámci osvícenství došlo k další sexuální revoluci a uvolnění chování pojímaného jako mravné.

Uvádí se, že byla frekvence pohlavních styků mezi manželi vyšší na venkově. Naproti tomu se ve městech dbalo hlavně na to, aby nevhodným sexuálním chováním nedošlo k újmě dobrého jména měšťanské rodiny.[48]

Během 19. století změnili evropský pohled na pohlavní styk a lidskou sexualitu svými pracemi filosofové a lékaři. Na počátku 20. století došlo k sexuální revoluci po zveřejnění statistických a zdravotnických výzkumů.

Největším přelomem ve vnímání sexuality byly v polovině 20. století celosvětově známé Kinseyho zprávy, vědecké studie, zabývající se bez ohledu na atmosféru "mravnosti", všeobecné hlouposti a prudérnosti lidskou sexualitou, především z hlediska sexuality. Tyto zprávy statistickou metodou dokazovaly, že se propagované sexuální pravidla a principy mravnosti zcela rozcházejí s běžnou praxí a především uspokojující praxí při pohlavním styku. Prokázal například, že celá řada zastrašujících tvrzení ohledně masturbace je zcela nepravdivá a hloupá, že masturbace je přes tyto nesmyslná tvrzení praktikována velkou většinou obyvatel USA a má pozitivní vliv i v manželství a na pohlavní styk. Průzkumy a zprávy prováděné Kinseyem vzbudily nejen vlnu zájmu ale i rozsáhlé společenské změny.

V 60. letech 20. století došlo k společenské revoluci (hippies) v USA, která svými účinky do 21. století vyprchala a především v rámci boje s AIDS, vzrůstajícímu vlivu křesťanství a islámu dochází v Evropě k silnému utužování morálky a změně pohledu na pohlavní styk. Společensky se v USA významnou akcí stává tanec čistoty (purity ball) . Tato aktivita ostendativně poukazuje na "čistotu mysli, těla a duše" . Akce se účastní otcové a dcery.

Podle některých zdrojů společnost v 21. století v ČR upouští od tradičních rodinných hodnot, které jsou nahrazovány jinými. Konzervatismus české populace se oploštil a nahradil jej liberalismus. Podle domněnek těchto autorů toto měnící se prostředí vytvářící se na základech liberalismu, více vytváří podmínky pro vznik sociálně patologických jevů, nežli prostředí konzervativní s tím, že oslabováním pevných pravidel a omezením společenské kontroly dochází k porušování společensky přijatelných norem chování.[49]

Historie v pohlavním styku v souvislosti s politikou

Sexualita má podle některých zdrojů obrovský politický náboj, a ačkoli konzervativci prosazují omezení projevu témat souvisejících s pohlavním stykem a vytěsnění tématu sexuality mimo veřejný prostor, je snahou konzervativních politiků dosáhnout zakotvení sexuality určitého typu (výhradně heterosexuální, manželská a prokreativní) .[50][51] Poté, podle názoru některých sociologů, využívají sexuality k marginalizaci, diskriminaci či diskreditaci všech, kteří normě neodpovídají, nebo jsou tak označeni. Jako způsobu získávání a udržení politického vlivu.[51] Z uvedeného vyplývá že pohlavní styk a způsob jeho (ne)provádění může být úspěšnou metodou získání moci a legáním způsobem eliminace části konkurence.

V rámci kampaní různých náboženských skupin, které prosazují sexuální abstinenci před svatbou (často i jako formu sexuální výchovy) je propagovaným módním trendem nosit „prsteny čistoty“. Módu sexuální abstinence a nošení prstenů prosazoval i prezident George Bush mladší.[52]Výsledkem posilování pocitů studu a snahy o zachovávání panenství mezi mladými lidmi byl však nedostatek znalostí a následkem toho předčasný vstup do sexuálního života a šíření sexuální nákazy. V minulosti takové snahy měly za následek často i nechtěná těhotenství a umělé potraty, včetně utajených. naopak sexuální osvěta a dostupná antikoncepce působí opačně.[53]

Pohlavním studem se v minulosti zabývalo mnoho autorů s křesťanskými vlivy a byl zdůrazňován církvemi a podporován výchovou. Podle některých knih z 19. století Jako takový není stud důsledkem mravní výchovy, nýbrž spíše předpokladem skutečné mravnosti. Politické záměry osob a skupin s cílem získat publicitu, mohou využívat prudérie a zabraňovat jiným ve vzdělávání i bez toho, že by se uvedené osoby samy vyhýbaly pohlavnímu styku, nebo byly prudérní.

Historie v pohlavním styku v souvislosti s alchymií a zdravovědou

Pohlavní styk někdy není uskutečnitelný pro fyzické možnosti nebo odpor druhého. V minulosti se pro dosažení pohlavního styku používaly nápoje lásky a afrodisiaka. Tyto přípravky měly poblouznit osobu která byla cílem, vyvolat milostnou touhu, vrátit fyzickou sílu, nebo vyvolat erekci. Některé takové přípravky byly nebezpečné. Základem nápojů lásky mnohdy bývaly jedovaté a neúčinné mandragory nebo vysoce jedovaté španělské mušky (Puchýřník lékařský). K vyvolání stavu bezmocnosti a následné amnézie, pro provedení pohlavního styku na bezmocné osobě, byl v ČSSR na konci 20. století používán běžně prodávaný přípravek proti bolesti zubů nastrouhaný do kávy. Takové chování se hodnotilo jako znásilnění. Pro riziko širokého zneužívání byl přípravek stažen z prodeje. 

Afrodisiaka

Afrodisiakální účinky při pohlavním styku jsou tradičně přisuzovány rohům živočichů nebo plodům a houbám s tvarem podobným penisu (např. hadovka smrdutá).[54]

Ve starověku a středověku byla víra v afrodisiaka poměrně silná, byly používány různé, často jedovaté rostliny či jejich kořeny (oblíbené byly mandragora či alraun), připravovaly se různé nápoje lásky, výroba afrodisiak byla součástí čarodějných obřadů. V současné době je známa víra v afrodisiakální účinky částí nebo výtažků z tygra nebo rohu nosorožce, klu slona. Mezi přírodní látky s povzbudivými účinky jsou řazeny výtažky z rostlin bujarník johimbe, děhel čínský, škornice velkokvětá, zázvor, ženšen pravý a další.

Antikoncepce

Různé metody antikoncepce se používají už od starověku, opravdu spolehlivé a bezpečné metody se ale objevily teprve ve 20. století.[55] podle dostupných informací si po pohlavním styku opakovaně a důkladně oplachovaly pohlavní orgány ve snaze vymýt sperma a tím zabránit oplodnění. Popsáno je i pojídání silně kořeněných jídel ve větší míře po dobu několika dní po pohlavním styku, jako antikoncepce.[56] Přičemž je známo., že některé jedovaté látky obsažené v koření působí jako abortivum.

Sexuologie a pohlavní styk

Vzrušení před pohlavním stykem

Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuální vzrušení a Milostná předehra.

Sexuální vzrušení může být nabuzeno třením pohlavních orgánů o sebe stejně jako manipulací rukou, ale i pouhým dotykem, vizuálním kontaktem, vokálními projevy nebo i myšlenkou.

Vzrušení se může se projevovat i zrudnutím, třesem, koktáním, mdlobami v důsledku nervového vypětí. V některých komplikovaných případech se může sexuální vzrušení projevovat neurotickými a hysterickými reakcemi, pasivní nebo aktivní agresivitou, zejména jejím vybitím. Takové chování může být spojeno například s pocity studu a v takovém případě jde o afekt podobný úzkosti nebo zlosti. Pohlavnímu studu a souvislostem je věnováno málo pozornosti. Podle některých domněnek proto, že se stud jako afekt ponížení, zostuzení, pohrdání, trapnosti se velmi obtížně vyjadřuje, pacient se stydí nejen za svou sexualitu za problémy s ní spojené ovlivňující průběh pohlavního styku, ale i za svůj stud.[34]

Milostná předehra

Podrobnější informace naleznete v článku Milostná předehra.

K sexuálnímu vzrušení a oboustranně uspokojujícímu pohlavnímu styku mezi jedinci není třeba milostná předehra. "Předehra je stejně důležitá jako stlaní postelí na Titaniku" je název podkapitoly v knize věnující se sexuologické tématice.[57] Tvrdí, že myšlenka je založena na myšlence že ženy jsou retardované a je třeba je "nažhavit". Dokládá to tvrzením mnoha dalších osob, sexuálně aktivních, včetně žen. Milostná předehra však může vést k vystupňování sexuální touhy a být oboustranně vnímána jako žádoucí a zábavná součást pohlavního styku. Součástí předehry nebo pohlavního styku mohou být zábavné aktivity, doplňky od společného jídla a pití přes předem vybrané oděvy a doplňky po sexuální pomůcky, nebo použití určitých symbolických artefaktů a vyhledání vhodného prostředí. Pohlavní styk a sexuální aktivity jsou z velké části závislé na sociálních a psychických zkušenostech a na prostředí v kterém jedinci vyrůstají. Jde o smyslové prožívání situace a reakce jsou dány nejen fyziologickými pochody, zvykovými pravidly, ale i momentálním psychickým rozpoložením. Zejména chování před a během pohlavního styku jsou dány zvykovými pravidly a individuálními sklony. Často je za vhodnou milostnou předehru považováno vzájemné svlékání mezi partnery.[57]

Pohlavní styk

Mnoho autorů jak vědecké tak krásné literatury se snaží ukázat jako úspěšný pohlavní styk takový, při němž dojde k sexuálními uspokojení obou nebo všech zúčastněných partnerů, nejlépe současně, s tím že neuspokojení partnera znamená blamáž. Podle jiných autorů taková představa není ani pravdivá.[57] Je zřejmé že hodnocení úspěšnosti, uspokojivosti pohlavního styku je záležitost hluboce emocionální a osobní, protože pohlavní styk je způsobem komunikace mezi partnery, nikoliv důkazem schopnosti vykonávat frikční pohyby.[57] Je vhodné připomenout, že klasická misionářská poloha může být vnímána jako značně fyzicky náročná[57] a pro méně fyzicky zdatné osoby jsou vhodné jiné přirozené pozice (např. zezadu).

Sexuology jsou popsány případy, že byly vlivem vštěpovaných "morálních" zásad natolik deformovány představy sexuality, že se dívka odmítala líbat, aby nezhřešila, nicméně při pohlavním styku byla velmi aktivní. Takovou dezinformací, možná původně lží rodičů, byla u případů (v USA 20. století) popisovaných A. Ch. Kinseyem, představa, že se dítě narodí, pokud se dvě osoby líbají. Výsledkem bylo, že se když se osvícený pár poradil se sexuologem s tím, že žena nemůže otěhotnět, zjistil, že nemají penetrativní pohlavní styk. Podobnou situací byla představa že pohlavní styk může být proveden po svatbě, v posteli, žena má strnule ležet, muž na ní tiše v misionářské poloze "vykonává soulož" a snaží se nepotit a nefunět.

Významnou roli pro vniknutí penisu do vaginy má poloha nohou ženy. Pokud má partnerka například při misionářské poloze nohy napjaté a spojené, dochází spíše k dráždění vnějších částí genitálií. Hlouběji partner vniká do vaginy, pokud jsou nohy rozevřeny nebo pokrčeny v kolenou. Pokud má partnerka nohy zvednuty, nebo pokrčeny v kolenou a parter vsouvá penis do vaginy zezadu, dochází k podstatně hlubší penetraci.[58] Hloubka vnikání do partnerky a dráždění jednotlivých částí vaginy je podle některých autorů ovšem záležitostí osobních preferencí partnerů a jejich aktuálních možností. Mladé dívky údajně preferují spíše dráždění zevních genitálií než hluboké vnikání, kdy se vytváří pocity libosti až po dlouhodobějších sexuálních zkušenostech. Důležitá je hloubka vaginy a délka penisu, ale při dlouhodobějším vztahu se rozměry přizpůsobí, nejsou li rozdíly obzvláště velké.

I v případě, že jsou oba partneři vzrušeni a vagina u ženy má znaky zvlhnutí je doporučováno použít lubrikantu, ale přinejmenším naslinění penisu, které usnadní první vniknutí do vaginy. Při homosexuálním styku mezi muži, před vniknutím penisu do análního otvoru, je dostatečné použití lubrikantu zcela nezbytné.

Po vniknutí penisu do vaginy je doporučeno krátkou dobu posečkat než ihned přistupovat vzájemným pohybům a dráždění. Není obvykle třeba nikam spěchat a je vhodné věnovat se partnerovi a vnímání jeho blízkosti svými smysly. I po započetí vzájemných pohybů, jejichž účelem je vzájemné dráždění citlivých orgánů, je doporučováno partnera sexuálně stimulovat a aktivita i přístup obou partnerů může to velmi zpestřit a zpříjemnit akt. Takovými doporučenými aktivitami jsou například líbání, olizování, kousání, škrábání, štípání, dráždění prsty, pevné držení nebo pokusy o dobývání (které však musí být poměrně brzy úspěšné). Tyto postupy a mnoho poloh a způsobů podrobně popisuje kniha Kámasutra ze 4.-6. století n l.

Podobně jako vzájemné polohy partnerů byly důkladně studovány kopulační pohyby a jejich rytmus a hloubka vnikání. Podle některých autorů kontrast mezi hloubkou vnikání při jednotlivých pohybech může působit dráždivěji, ovšem nejcitlivější část vaginy je poměrně mělce okolo ústí.[59] Způsob kopulačních pohybů, může ovlivňovat zejména šíři drážděné oblasti uvnitř i na vnějších částech genitálií.[60] Roli při dráždění má i tření pokožky a tlak. Je doporučováno, aby partneři otevřeně hovořili o svých touhách a pocitech i během styku.

Je doporučováno hluboké dýchání a křik nebo alespoň vzdechy, s tím, že pomáhají rozvádět vzrušení do celého těla a prožívat je.[61] Za optimální dobu od vniknutí penisu do pochvy do doby orgasmu se považuje asi 7 -13 minut.[62]

Někteří muži ovšem ztrácejí schopnost emocionálního kontaktu se ženou v okamžiku spojení a žena se cítí jako objekt na kterém je prováděna masturbace partnera (umělá vagína).[57] Důvodem výrazného sexuální chování tak může být pouze touha muže exhibovat před partnerkou a udržet si požadovanou úroveň sebeúcty.[57] Žena je schopna prožívat mnohačetné orgasmy, na rozdíl od muže. Muž však dosažení orgasmu u ženy často pokládá za důkaz svého mužství.[57]

K posílení prožitku orgasmu je doporučováno povolení sevření řitního svěrače. Naopak stažení řitního svěrače může být příčinou předčasné ejakuace.[63]

Orgasmus
Podrobnější informace naleznete v článku Orgasmus.

Orgasmus neboli vyvrcholení je výsledkem fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu. Orgasmus se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je doprovázen rychlými cykly svalových kontrakcí (stahy) v dolních pánevních svalech, které obklopují primární pohlavní orgány a anus (řitní otvor). Orgasmy u mužů i žen mohou být spojeny s jinými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými stahy v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. Při mužském orgasmu většinou dojde k výronu semene ejakulace, ale ejakulace není podmínkou k dosažení orgasmu. Orgasmus též zpravidla provází euforické vnímání. Představa, že pohlavní styk musí být vždy zakončen společným orgasmem, aby byl pohlavní styk uspokojivý je šířena zkreslenými příběhy a výklady. Současný orgasmus obou nebo více partnerů při milování patří mezi erotické touhy mnoha lidí, z nichž někteří o něm sní a mnohdy se o něj i zoufale snaží. Představy lidí o společném orgasmu vycházejí z romantických filmů a knih, kde se s ním opravdu lze často setkat.[64]

Penis s kondomem musí být po orgasmu vyjmut z vaginy. To musí být podle dostupné literatury provedeno dříve než dojde ke ztrátě erekce. Autor zmiňuje, že jinak může kondom zůstat ve vagíně a je problém jej vytáhnout.

Ejakulace a mokrý orgasmus u ženy
Podrobnější informace naleznete v článcích Ejakulace a Ženská ejakulace.

Některé ženy mohou vnímat ejakuaci na své tělo jako něco příjemného, jiné jako nepříjemnou a znečišťující. Některé ženy vnímají polykání ejakuátu jako nechutné a nepříjemně chutnající, pro jiné je příjemné.[65] V případě, že muž ejakuluje při orálním sexu ve chvíli, kdy má penis hluboko v ústech partnera, může dojít k infekci dutin. Při ejakulaci je vhodné, aby se penis nenacházel hluboko v ústech.[66] Pro některé muže je stimulující ejakulovat ženě do vlasů nebo na obličej a to i ve skupině (mužů). Ejakulát ve vlasech ovšem nepatří k něčemu co by ženu nadchlo.[67] Ejakulace na tělo a ochutnávání ejakulátu a podobné hrátky jsou často předváděny v pornografii. [68] Nějak zvláště pozitivní účinky spermatu na pleť, dietu, růst vlasů nejsou prokázány, ale rovněž hodnoty testosteronu v spermiích neovlivní nijak hormonální rovnováhu u žen.[69] Podle některých informací může sperma na pokožce způsobit vyrážku.[70] Největším rizikem při kontaktu s ejakulátem je přenos pohlavních chorob.

Ženská ejakulace, nebo-li mokrý orgasmus, je při pohlavním styku nebo dráždění pohlavních orgánů ženy projev, kdy se ze žláz poblíž vyústění močové trubice uvolňuje tekutina. Tento projev je různý a různě intenzivní u různých žen. Při sexuálním vzrušení se podle průzkumů projevuje jen u menší části žen.

Pozice při pohlavním styku

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam sexuálních pozic.

Sexuální styk se dá provozovat v různých pozicích, pro obvyklé oplodnění je důležitý pouze akt zasunutí penisu do pochvy a úspěšné vyvrcholení v pochvě. Lidé si pro zpestření pohlavního styku vytvořili řadu různých sexuálních pozic, které jsou různě fyzicky náročné a vyžadují různé polohy obou či více partnerů.

  • Mezi nejrozšířenější pozice patří základní, tzv. „misionářská pozice“, kdy žena leží na zádech a muž leží na ní přivrácený tváří. Tato pozice umožňuje hlubokou penetraci pochvy, malou fyzickou náročnost a pohled obou partnerů vůči sobě.
  • Další pozice je například tzv. pozice „na koníčka“, kdy je muž na zádech nebo sedící, žena klečí nebo sedí na něm, a
  • „boční pozice“, „lžička“, kdy jsou oba partneři položeni na boku.

Mimo těchto pozic existuje celá řada dalších, které jsou popsány např. v indické kamasutře.

Styk mezi více partnery nazýváme skupinový (lidově "gruppen sex" podle němčiny).

První penilně vaginální styk

Podle křesťanské mravouky mimo řádné manželství před Bohem nemá člověk práva užívat pohlavního života.[46]

Ačkoliv i pohlavní styk po krátkodobém vztahu může být nejen příjemný, ale i vzrušující zážitek, který se vryje do paměti,[71] první pohlavní styk je statisticky oboustranně podle osobních zkušeností účastníků výzkumu uspokojivější, pokud k němu dochází po dlouhodobé známosti. První pohlavní styk je subjektivně účastníky vnímán jako uspokojivější pokud je doprovázen citovým poutem a vzájemnou oddaností, láskou.[57] Osoby s delší známostí se také cítily po sexuálním styku méně často provinile ale byli si při první pohlavním styku méně jisti. Větší pocit jistoty měly osoby, které použily nějaký antikoncepční prostředek. Silný pocit viny měly osoby, které požily alkohol a zážitek vnímaly málo pozitivně.[57] První sexuální zkušenosti litovalo 26 % dotázaných. Orgasmus bývá u prvního styku dost vzácný, především u ženy, někdy se však nedostaví i u muže.[62] Důvodem pohlavního styku bývá vyhledávání nového, „silného zážitku". [72] Takovým novým, ale nikoliv vždy příjemným zážitkem první pohlavní styk, zvláště u osob bez silných vzájemných vztahů, tedy být může.

Někteří autoři varují před prvním pohlavním stykem bez osobního vztahu, s tím, že může být takový "zafixován" a především pokud se sexem začínají partneři příliš brzy a ze zvědavosti.[73] Ačkoliv neuvádí, kdy je příliš brzy, je zřejmé duševní zralost není přímo odvislá od věku. Zákon uvádí hranici 14 let, většina dětí, ačkoliv se aktivně oddávají autoerotice, začíná s pohlavním životem s jiným partnerem okolo osmnáctého roku života, ale mnozí i daleko později, aniž by utrpěli újmu zmeškáním pravého okamžiku. Někteří jedinci pohlavní život nezačnou (oficiálně) nikdy, žijí v celibátu. Ohledně varování začínat sexuální život se zvědavosti, nelze pominout zřejmý fakt, že první pohlavní styk, není li z podvolení se násilí nebo ze soucitu, je vždy také ze zvědavosti. A to i v případě, že je z lásky. Některé rady a především "zásady" a zákazy a jejich porušování ohledně pohlavního styku, mohou znejistit nezkušené a vyvolat zbytečná traumata, obavy, pocity viny a studu, nebo vést až k sebevraždě.

Dívky mívají o prvním pohlavním styku romantické představy a prvním sexuálním stykem tak bývají podle statistik ještě více zklamány než chlapci. Největší obavou chlapců je strach z neúspěchu, možné fyzické nedostatečnosti, neschopnosti vyvolat a udržet erekci nebo dosáhnout orgasmu, jenž nakonec může i ovlivnit schopnost erekce. Zde platí, že největší obavu lze mít především z vlastních obav.[73] Někteří chlapci se cítí nejistí z důvodu, že neví co a jak mají dělat nebo jsou překvapeni značným rozdílem mezi romantickými filmy nebo pornografií a realitou. Obranou je zvýšení přirozené sebejistoty ve spojení s vlastní nahotou, odstranění některých zbytečných zábran. Významnou pomocí může být otevřená společnost, rodinná výchova zahrnující vzájemnou komunikaci bez tabuizace a studu ze sexuality a tělesnosti, pozitivní vztah k vlastnímu tělu a přirozené sexualitě, dostatek informací, saunování (bez oblečení) v dětství s rodiči nebo později s partnerem, neskrývání nahoty v domácím prostředí nebo i pravidelné navštěvování nudistických pláží či středisek, a studium filosofie a výtvarného umění. Je prokázáno, že otevřený přístup k sexualitě, (včetně pornografie) sice oddaluje první pohlavní styk, ale rozvíjí osobnost a prodlužuje život.[57]

Sexuologie dalších forem pohlavního styku

Anální sex
Podrobnější informace naleznete v článku Anální sex.

Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Nedoporučuje se provozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

Někdy partneři anální a orální sex praktikují místo penilně vaginárního, aby nedošlo u ženy k ztrátě panenství, což je před manželstvím hřích, nebo aby bylo u ženy podstatně sníženo riziko otěhotnění. Otěhotnění u žen často způsobuje sociální problémy, děti jsou příčinou významného snížení životní úrovně. To je častým důvodem proč používat praktiky, které nezpůsobí těhotenství. Podle některých zdrojů jsou páry, které preferují anální styk právě proto, že je zakázaný v některých zemích.

Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Neprovozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

Tuto sexuální praktiku lze provozovat v heterosexuálním páru, kdy zpravidla nejsou používány žádné pomůcky (v případě peggingu naopak jsou), a lze říci, že pak jde o doplňkovou sexuální praktiku. Podle průzkumů vyzkoušela anální sex třetina heterosexuálních párů.[74] Muž při homosexuálním styku prožívá uspokojení díky dráždění prostaty.[7][75] Lesbické páry využívají při análním sexu pomůcek, podobně je tomu při penetraci muže ženou.

Orální sex
Podrobnější informace naleznete v článku Orální sex.

Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra. Studie Kinsey Institute, která v roce 1999 proběhla mezi vysokoškolskými studenty v USA ukázala, že přibližně 60% z nich nepovažuje orální sex vůbec za pohlavní styk.[76][77] Pro většinu dospívajících je pod výrazem pohlavní styk míněna pouze vaginální penetrace penisem, s tím že jiné způsoby se mezi pohlavní styk nepočítají. "Můžete mít orální sex a zůstat panna."[78] Orální sex tak může být způsob jak bez rizika těhotenství sexuálně uspokojit partnera a v mysli zůstat stále čistá "panna" nebo "panic" pro "toho pravého". Orální sex s sebou nese rizika přenosu běžných pohlavních chorob včetně HIV [79].

Sexuální orientace

Podrobnější informace naleznete v článku Sexuální orientace.

Sexuální orientace obvykle označuje trvalé zaměření na druh objektů sexuální touhy, specifikované například i věkovým pásmem či kombinací věku a pohlaví přitažlivých osob nebo typem jiných objektů sexuální touhy. Obecně jde i o sociální sebeidentifikaci, odchylky od stanovené normy pohlavního styku jsou někdy označeny jako choroby, deviace (nekrofilie, pedofilie, zoofilie, atp.) jindy jako alternativy (homosexualita). Lidé se mohou, ale nemusí chovat podle své sexuální orientace. Pohlavní styk zakázaným způsobem může být trestným činem nebo přestupkem.

Ohledně pohlavního styku je jen velmi málo lidí je zcela vyhraněných. V případě frustrace z nedostatku pohlavního styku se může docházet ke změnám chování ohledně pohlavního styku, sexuální chování se tak může lišit od preferencí.[80] Podle některých názorů se mohou upřednostňované preference měnit.[81] Někteří terapeuti se pokoušeli změnit sexuální orientaci pacientů (homosexuální na heterosexuální), avšak uvedené úspěchy byly zpochybněny jako ideologicky ovlivněné informace. Podle odlišných názorů nedochází ke změně sexuálních preferencí, ale sexuálního chování. „Léčení homosexuality“ je tak jen změna chování, přizpůsobení se osoby s homosexuální preferencí jiné, heterosexuální roli. [80] [82]…mnozí silně religiozní gejové a lesby raději přijmou naordinovaný kříž a žijí po „terapii“ v manželství pro ně nepřirozeným způsobem, než aby přijali sebe sama a oprostili se od manipulačních technik církevního společenství. Tzv. terapie homosexuality může učit z homosexuálů heterosexuálně se chovající homosexuály.[83]

Sexuologie je někdy používána jako nástroj společnosti, který má omezit šíření společensky nežádoucí preference v pohlavního styku. Pokud dospělý muž má pohlavní styk s nezletilou 14 letou osobou může být u něj stanovena diagnóza hebefilie (efebofilie) a může být nařízena sexuologická léčba.[84]

Lubrikace při pohlavním styku

Podrobnější informace naleznete v článcích Lubrikační gel a Vaginální lubrikace.

Přirozená lubrikace vulvy omezuje nepříjemné pocity při tření během pohlavního styku. Některé léky, včetně volně prodejných antihistaminik, stejně jako různé životní události, jako je těhotenství, laktace, menopauza, stárnutí, či nemoci jako diabetes, přirozenou lubrikaci u ženy potlačují. Při nedostatečné vaginální lubrikaci může být pohlavní styk velmi nepohodlný a bolestivý. Podobně je tomu při análním sexu, při souloži do konečníku při heterosexuálním styku a obvykle u homosexuálního styku mezi muži, kdy je lubrikace při pronikání přirozeně nedostatečná. Přirozeným lubrikantem jsou také sliny.

Lubrikační gel, aplikovaný ve vydatné míře na penis a poševní vchod nebo v okolí na řitní otvor napomáhá zvlhčení a může výrazně zpříjemnit sexuální prožitek. Lubrikanty na olejové bázi mohou snižovat tak efektivitu kondomů.

Lubrikanty jsou využívány při řadě sexuálních praktik během pohlavního styku, při používání erotických pomůcek jako je vibrátor, dildo apod.

Antikoncepce

Podrobnější informace naleznete v článcích Antikoncepce a Sterilizace.

Antikoncepce zahrnuje metody a prostředky, které se používají k zabránění těhotenství. Zcela bezpečným, z hlediska nežádoucího těhotenství činí pohlavní styk kastrace. Přerušovaná soulož, soulož do konečníku, vzájemná masturbace a orální sex patří mezi metody, které snižují riziko těhotenství.

Pravidla

Při pohlavním styku je vhodné domluvit se s partnerem na jeho přáních a především na tom co si nepřeje. Vyplatí se poslouchat názory partnera a být ohleduplný, snažit se jej potěšit nikoliv ovládat. I sadomasochistické hry během pohlavního styku jsou jen hry. Pokud není partner při pohlavním styku rovnocenným partnerem, pak není považován ve vztahu za rovnocennou osobu.[85]

Různé pohledy na sexualitu vyjadřují v různých zemích různě omezující restriktivní zákony proti některým druhům sexuálních aktivit. Mezi trestné činy tak patří v různých zemích anální sex, nekrofilie, mimomanželský sex nebo prostituce, stejně jako v jiných znásilnění, incest, homosexuální sex, sexuální aktivity s nezletilými sexuální aktivity se zvířaty, duševně handicapovanými nebo společensky závislými osobami a podobně. Náboženská víra také hraje roli v osobním rozhodování o četnosti a okolnostech pohlavního styku nebo jiných sexuálních aktivit. Náboženské pohledy na sexualitu se výrazně liší mezi různými náboženstvími ale i sektami stejného náboženství, ačkoli tam jsou společná témata, jako je například zákaz cizoložství.

Sexuální hry při pohlavním styku mají ve Střední Evropě pouze omezení legislativně daná (věkem, živočišným druhem, nesmí dojít k vážnému ublížení na těle, nemělo by docházet k veřejnému pohoršení nebo škodám na cizím majetku, apod), jinak jejich forma mezi partnery je omezena pouze vzájemnou dohodou a rozumem. V jiných zemích může být legislativa nebo zvykové pravidlo jiné. Obecně ovšem platí, že společenská pravidla "správného" praktikování pohlavního styku a skutečné praktikování pohlavního styku se někdy mohou lišit. Tedy i v zemích, kde je cizoložství považováno za velmi zlý čin a proto je trestáno smrtí, je praktikováno.

O pohlavním styku je rozšířeno více mýtů než o jiné srovnatelné, tedy takto jednoduché běžné činnosti.

Etika a zákon

Pohlavní styk je spojován s různými zákony a etickými pravidly prosazovanými jako právo. Právo je Detaily obsahuje článek sexuální etika.

V některých společnostech je považován za jedinou „přijatelnou“ sexuální aktivitu koitus, případně jen aktivity přímo směřující k rozmnožování. Relativně striktní určení toho, co je „přiměřený“ a „nepřiměřený“ sexuální styk si určily téměř všechny lidské společnosti. Toto určení mohlo a může například zahrnovat zákazy sexuálního styku

  • v některých specifických pozicích, případně ve všech kromě uznané (uznaných)
  • mezi partnery bez oficiálně uznaného svazku, tj. manželství,
  • v cizoložství,
  • v nižším, než minimálním věku (pohlavní) dospělosti,
  • s blízkým příbuzným, tj. incestu, a
  • během menstruace ženy.
  • lidí stejného pohlaví; některé společnosti ale naopak připouštěly homosexualitu
  • s osobou proti její vůli, tj. znásilnění; některé kultury ale nepovažují za znásilnění vynucený styk v manželství.

Některé zákonné a zvykové normy uzákoňující práva na pohlavní styk nejsou již uplatňována - např. Právo první noci - právo vládců na panenství dcer svých poddaných. Některé kultury uznávají sexuální styk za způsob uctívání božstev, také v podobě chrámové prostituce. Některé kultury záměrně omezují přístup k antikoncepci, protože ji považují za morálně nebo politicky nežádoucí.[55]

Znásilnění

Podrobnější informace naleznete v článku Znásilnění.Znásilnění je druh sexuálního násilí spočívající ve vynucení si pohlavního styku či jiné podobné sexuální aktivity proti vůli zneužité osoby. Termín je obvykle definován příslušným trestním zákoníkem. Podle § 185 trestního zákoníku se znásilnění dopustí ten, kdo násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy donutí jiného k pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného. V takovém případě hrozí pachateli trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let. V případě znásilnění formou soulože, na dítěti nebo se zbraní se trestní sazba zvyšuje na 2 léta až 10 let. V případě znásilnění dítěte mladšího 14 let nebo na místě, kde je omezována osobní svoboda nebo způsobení těžké újmy na zdraví znásilněním se trestní sazba zvyšuje na 5 až 12 let. V případě nedbalostního usmrcení při znásilnění se trestní sazba zvyšuje na 10 až 16 let.

Pohlavní styk a filosofie

Na světě se různá náboženství stavějí a stavěla k otázce pohlavního styku různě. Můžeme najít jak jisté zbožštění sexu či jeho užívání pří náboženských obřadech (posvátná prostituce), tak i jeho naprosté odmítnutí jako něčeho škodlivého, od čeho by se člověk měl oprostit (např. manicheismus). Velká světová náboženství vesměs pohlavní styk sám o sobě za špatný nepovažují. Některá náboženství (např. křesťanství) poté dále rozvíjejí určitou sexuální morálku, která se zabývá hodnotou pohlavního styku a jeho správného užívání. V mnoha kulturách tak např. pohlavní styk mimo manželství či homosexuální styk není tolerován nebo za něj dokonce mohou následovat tresty, včetně trestu smrti. V jiných obdobích mohly být ve stejných homosexualita, polygamie (polyandrie) nebo pohlavní styk mimo manželství a otevřená sexualita běžné nebo opěvované.

Filosofickou stránkou vztahu člověka, přesněji muže a ženy, se zabývali významnou měrou například filosofové Erich Fromm a Arthur Schopenhauer.

"Tělo žádá proti duchu a duch pak proti tělu, ti jsou proti sobě." cituje sv. Pavla R.M.Dacík, v publikaci Mravouka (1946) s tím, že člověk nemá práva přikazovat tělu, aby se postavilo proti Božímu záměru a dopustilo se například cizoložství nebo smilstva, s tím, že pak nastává konflikt. Pohlavní pud podle těchto názorů nesmí být hříčkou lidských rozmarů a je třeba udržet pohlavní pud hrází čistoty, která je posvátná, neboť při porušení čistoty hrozí nedozírné škody.[46]

Panenství

Rituál zbavení panenství.
Podrobnější informace naleznete v článku Panna.

Panenství je obecně označení ženy či dívky, která ještě neměla pohlavní styk. V širším pojetí se někdy vztahuje i na jakoukoliv neprovdanou dívku. Technicky jde o ženu nebo muže, kteří neměli pohlavní styk s partnerem (mužem nebo ženou). Specificky u ženy je většinou při pohlavním styku poškozena jedna z vnitřních částí pohlavního orgánu. Poškození je přikládán mýtický význam.

Panenství, tedy „stav bytí pannou“, je v pohledu mnohých náboženství na lidskou sexualitu před svatbou, respektované, ceněné a žádoucí.

Někteří autoři popisují "Panenství je asi opravdu potřeba chápat jako svaté právo ženy rozhodovat sama o sobě. Měla by si však uvědomit, že je to nevratný okamžik, když o něj přichází.  ...Také by si měla zvážit, s kým tento výjimečný životní okamžik prožije." [86] Panenství je nicméně stejně jako stav ženy, tak stav i muže.

Panenství, tedy „stav bytí pannou“, je v pohledu mnohých náboženství na lidskou sexualitu před svatbou, respektované, ceněné a žádoucí. V některých zemích (zvláště arabských a afrických) lidová kultura přímo očekává panenský stav ženy při svatební noci s manželem. Ženy, které pannami nejsou, mají v těchto státech mizivou šanci se někdy vdát, či jsou dokonce nějak potrestány (např. ukamenování, poprava, vyhnání z domova, veřejné zostuzení apod.).

Křesťanským vzorem žen, matek a panen, je panna Panna Marie, matka Ježíše, která je takto nazývána, protože podle některých zpráv otěhotněla bez pohlavního styku, nebyla poskvrněna.

Pohlavní styk v náboženství

Náboženství obecně mají tendenci preferovat řád, systém přesně daných pokynů a pevně ukotvených hodnot, které mají ve výsledku vést člověka do Ráje nebo k Bohu (nebo Bohům) a učinit jej spokojeným. Mnoho náboženství, podobně jako světské právo, detailně definuje co je dobro a co zlo a morálka, i ohledně pohlavního styku a jak se očistit po konání zla. Naplňování pokynů věřícím a jednání v pohlavním styku podle svatých knih či slov představitelů církve zbavuje člověka zodpovědnosti, nutnosti přemýšlet nad sebou a svými činy. Osoba, která je v rozhodování zodpovědná a váhavá nebo nemá ve zvyku složitě přemýšlet, snáze dosáhne spokojenosti naplněním pokynů ale také depresi při neschopnosti naplnění pokynů. Výklady svatých knih a pokyny různých představitelů církve se mohou během doby i podstatně měnit, nebo být zcela protikladné i v rámci jedné svaté knihy.

Taoismus a hinduismus

Pohlavní styk v taoismu a hinduismu je součástí náboženství, je technicky plánovaným a rozjímavým rituálem (tantrický sex). Některé zdroje pozitivně hodnotí vysoce rozvinutý postoj ke vztahu, sexualitě a životu.[87] Náboženství prostupuje pohlavním životem a pomáhá jej rozvíjet. Tantrický přístup, technika soulože bez ejakulace, takzvaná „karezza“ je sexuology považována za vhodný způsob léčení předčasné ejakulace. [88]

Katolická církev
Související informace naleznete také v článku Pohled katolické církve na pohlavní styk.

Podle učení římskokatolické církve je pohlavní styk dobro, které je zdrojem velké radosti a velkého potěšení a jehož účelem je jak reprodukce, tak vzájemné sebedarování v lásce a utužování manželského svazku.[89] Církev rozlišuje dvě složky, které nelze násilně oddělovat: složku spojivou a složku plodivou. Z antikoncepčních metod přijímá pouze metody tzv. přirozené, související s přirozeným plánováním rodičovství. Promiskuita a cizoložství jsou oficiálně katolickou církví považovány za zavrženíhodné. Hříchem je podle katolické církve každý pohlavní styk, včetně plodivého, hříchem je i myšlenka na pohlavní styk. Děti se v křesťanství plodí z hříchu pohlavního styku (prvotní hřích), je třeba je očistit aktem přijmutí křesťanství - pokřtěním. Ďábel může podle křesťanské mravouky vyvolat v obraznosti člověka nejhnusnější představy, ale nemůže násilím přimět vůli je uskutečnit. Síla vášně však podle křesťanů zmenšuje dobrovolnost konání a závažnost hříchu. Hřích těla (pohlavní styk) je lehčí než hřích duše, jako je nevěra nebo odpadlictví, které jsou těžkým hříchem a člověk se jimi někdy chlubí. Tělesné hříchy v křesťanech vyvolávají pocit studu a ti se jimi proto tají. Mezi nejtěžšími hříchy duše je touha po zakázaném.[90]

„Pohlavní styk je povolen pouze za splnění tří podmínek: 1. pokud je proveden správným způsobem (tedy vaginální souloží), 2. se správným partnerem (tedy s manželem či s manželkou), 3. za správným účelem (tedy plození dětí).“ Tomáš Akvinský [91]
Islám

Pohlavní styk je možný mezi věřícími až po svatbě. Postavení muže a ženy není rovnoprávné, muži náleží více práv a méně povinností, ženě více povinností a méně práv. Muž má právo dožadovat se po své ženě pohlavního styku a být uspokojen. Naopak manžel by měl mít povinnost pohlavního styku,pokud jej to fyzicky nepoškozuje či mu to nezabraňuje vydělávat na živobytí. Pohlavní styk si má podle rozšířeného názoru žena má právo nárokovat u manžela jednou za období čtyř měsíců, přičemž muž pohlavní styk může vyžadovat kdykoliv. Podle některých názorů jde však spíše o doporučení. Promiskuita a cizoložství jsou v islámském prostředí považovány za zavrženíhodné a islámským právem zakázány, polygynie je povolena. Za účelem mimomanželského pohlavního styku a pohlavního styku s prostitutkami jsou uzavírána "dočasná manželství" s předem dohodnutým datem vypršení smlouvy. Mezi osoby s nimiž islám zakazuje pohlavní styk jsou blízcí příbuzní. Ženám se zakazuje mít pohlavní styk s otroky které vlastní, mužům se povoluje mít pohlavní styk s otrokyněmi, které vlastní. Avšak muž, který otrokyně nutí k pohlavnímu styku bude potrestán Bohem. Pohledy na stejnopohlavní styk se v minulosti extrémně lišily, v 21. století je trestem ukamenování. Sexuální styk se zvířetem je hřích, ale není trest přesně stanoven, je preferován trest smrti.[92]

Umění

Pohlavní styk ve výtvarném umění

Umělci tvořící výtvarná díla na náměty nahoty, pohlavního styku a pornografie dostávají v médiích často nálepku „provokující“, „šokující“, „kontroverzní“, „neslušní“ apod. Hans-Jürgen Döpp (*1940) sexualitu chápe jako daný zákon přírody rozlišuje erotismus a erotické umění na straně jedné a sexualitu s pornografií na straně druhé. Pornografii definuje jako pouhý popis sexuální reality, většinou sloužící ke vzrušení pozorovatele. Erotismus, který je podmíněný společenským kontextem a jeho uměleckým ztvárněním (např. stylizace). Rozdíl mezi pornografií a erotickým uměním je výrazně subjektivní. Není dán obsahem díla, ale je velmi neurčitě dán jeho společenským kontextem, osobním postojem pozorovatele.[93]

Vzdělávání a informace

Informace jsou i při sexuálním styku poměrně důležité. Jsou popsány přírodní kmeny, které si nebyly ani vědomy spojitosti mezi pohlavním stykem a plozením.[94] Tabuizování, odsuzování a zákazy sexuality během středověku podle některých autorů vedly k obecnému zhoršení chování. "Tam, kde převládaly takové názory na pohlaví, byly pohlavní styky, když k nim došlo, brutální a drsné, jako pití za prohibice."[94] V období, kdy prosazovala v Evropě svoji vůli katolická církev bylo jedinou legální pohnutkou, která mohla ospravedlnit pohlavní styk, touha zplodit potomka. Jiný, i manželský styk byl hříšný a špatný čin. Je zcela samozřejmé, že takové prostředí u věřících vedlo k hlubokým pocitům viny a dokonce i psychickým poruchám.

Výchova ve školách

Pohlavní styk, stejně jako další témata týkající se sexuality ve společnosti podléhají omezení, nebo jsou z ne vždy zcela zřejmých důvodů zcela tabuizována. Obvykle je důvodem tabuizace tradice. Česká biskupská konference a Výbor na obranu rodičovských práv (VORP) za podpory Akce D.O.S.T. se v roce 2010 pokusila prosadit zákaz nebo omezení sexuální výchovy jako vyučovacího předmětu v plánovaných osnov povinné výuky v ČR. Akce probíhala pod heslem „Opravdu chcete, aby se vaše děti učily na základní škole souložit bez zábran a výčitek s kýmkoli, kdekoli a jakkoli?[51] Podle některých autorů petice a rozpoutaná debata boří mýtus o sekulární povaze české společnosti, v níž se v 21. století pohlavní styk stává ožehavým tématem. Výuka týkající se pohlavního styku je předmětem sporů věřících (příslušníků náboženství) a pedagogů.[51] [95]

Navrhovaným alternativním řešením odpůrců sexuální výchovy jsou abstinenční programy, „Č a Z“ programy, tedy programy čistoty a zdrženlivosti. Kdy pedagog učí dospívající mládež „prostě říct NE“ pohlavnímu styku.[51]

V USA je debata která se týká školní sexuální výchovy součástí politického boje konzervativních katolíků a evangelikánských křesťanů a podle některých názorů je i je nástrojem pro vzestup politické moci.[51] Spojení dětství či mládí se sexualitou je v důsledku toho patologizováno a místo sexuální výchovy je prosazována abstinence. Sexuální výchova v ČR, včetně poučení týkající se pohlavního styku, je v 21. století víceméně závislá na výchově v rodině. Na školách je výuka omezena na pohlavní choroby a principy rozmnožování nebo jednorázovou přednášku sexuologa.

Konzervativní odpůrci sexuální výchovy apelují na morálku, normy a řád. Upozorňují na pro současnou společnost devastující následky stávající sexuální výchovy na děti, jako je delikvence mladistvých, rozpad rodiny, potraty, eutanázie.„Četné případy gangsterství, prostituce a kriminality u 10–12letých pramení z násilného přerušení normálního pohlavního vývoje před pubertou a školní sexuální výchovou a předčasně probuzeným zájmem o pohlavní styk.“[51]

Pohlavní styk, nevzdělaná společnost a pokrytectví

Výzkumy v oblasti sexuální výchovy potvrdily, že poučená mládež začíná s pohlavními styky později než nepoučená. Sexuální výchova má zřetelný vliv na snížení výskytu sexuálně přenosných nemocí a výskyt nechtěných těhotenství a potratů.[96] Naopak nepoučená mládež v rámci kampaní sexuální abstinence se podle statistik snadno nakazí pohlavními chorobami a dochází častěji k nechtěným těhotenstvím. Snahy o předmanželskou sexuální abstinenci mládeže a omezení sexuální výchovy jsou podle průzkumů v USA kontraproduktivní.[97]

Zastírání skutečného osobního vztahu k objektu studu, nebo odvádění pozornosti, je nazýváno pokrytectví. Prudérie je označení pro vyžadování chování (nebo úpravy) přísně podle idealizovaného vzoru normy, a nad rámec normy aktuálně platné ve společnosti.[98] Prudérie může bránit prudérní osobě a jejím vlivem jiným, ve vzdělávání. Prudérie v souvislosti s pohlavním stykem může být sociologicky podmíněným jevem. Například bývalo v slušných rodinách společenskou nezbytností zakrývat nohy od nábytku (aby nesváděly k pohlavnímu styku), jako móda a znak náležitosti k společenské vrstvě.

Prsten čistoty, organizace sdružující sexuální abstinenty, mladé křesťanské jedince, odmítající sexuální styk s nápisem "Čekám na milovaného."

Odmítání pohlavního styku

Podrobnější informace naleznete v článcích Móda, Prsten čistoty, Cudnost, Stud a Ideologie.

V rámci sexuální abstinence se odmítání pohlavního styku na základě osobního psychosomatického prožitku (trauma, znásilnění, nepříjemné pocity) se odlišuje od organizovaného, osobou veřejně sdělovaného faktu odmítání pohlavního styku na jenž je součástí filosofického přesvědčení, má sociální základ.

Omezení sexuálního chování se může vztahovat jen na penilně vaginální styk. Některé z uvedených osob tak mohou běžně praktikovat jiné druhy sexuálních praktik (orální nebo anální sex) které osobně nedefinují jako pohlavní styk, s tím, že panenství ztrácí až s penilně vaginálním stykem. Tyto pohlavní styky provádí nepoučená mládež obvykle bez ochrany a poučení, výsledek je ohledně pohlavních infekcí, tragický.[8]

Nejvýznamnější organizací prosazující programy sexuální abstinence před svatbou je Silver Ring Thing působící v USA, Jihoafrické republice a Spojeném království.

Odkazy

Reference

  1. http://www.sexus.cz/plodne-a-neplodne-dny?page=8
  2. http://www.miminka.cz/clanky/snazilky/jak-zjistit-ovulaci.html
  3. http://www.tehotenstviaz.cz/index.php?strana=poradna&str=1800&poradna=1
  4. a b DiCenso A, Guyatt G, Willan A, Griffith L (June 2002).  "Interventions to reduce unintended pregnancies among adolescents: systematic review of randomised controlled trials". BMJ 324 (7351): 1426. PMID 12065267. 
  5. a b  "Government Support for Abstinence-Only-Until-Marriage Education"(2008). Clinical Pharmacology & Therapeutics 84 (6): 746–748. doi:10.1038/clpt.2008.188. PMID 18923389. 
  6. a b c ROZTOČIL, Aleš. SEXUALITA ŽENY, JEJÍ PORUCHY, SEXUÁLNÍ NÁSILÍ A ZNÁSILNĚNÍ [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.  
  7. a b Několik faktů o konečníku - průprava pro anální sex [online]. Sexus.cz, [cit. 2008-10-01]. Dostupné online.  
  8. a b Teen Pledges Barely Cut STD Rates, Study Says [online]. Washingtonpost, [cit. 2015-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Reissing, E., Andruff, H., & Wentland, J. (2012). Looking back: the experience of first sexual intercourse and current sexual adjustment in young heterosexual adults. Journal Of Sex Research, 49(1), 27-35. doi:10.1080/00224499.2010.538951
  10. a b c Weiss, P., & Zvěřina, J. (2009). Sexuální chování v ČR. Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN Praha.
  11. Weiss, P. & Zvěřina, J. (2009). Sexuální chování v ČR: srovnání výzkumů z let 1993, 1998, 2003 a 2008
  12. EREKTILNÍ DYSFUNKCE - PORUCHY POTENCE [online]. . Dostupné online.  
  13. Srovnání preparátů pro léčbu erektilní dysfunkce [online]. . Dostupné online.  
  14. Přínosy a rizika hormonální antikoncepce [online]. [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.  
  15. Může být sex nebezpečný? [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.  
  16. a b HORNSTEIN, Theresa. Biology of Women [online]. . Dostupné online.  
  17. a b STEPTOE, Andrew. Handbook of Behavioral Medicine: Methods and Applications [online]. . Dostupné online.  
  18. SIGELMAN, Carol. Life-Span Human Development [online]. . Dostupné online.  
  19. NORTHRUP, Christiane. Women's Bodies, Women's Wisdom: Creating Physical and Emotional. [s.l.] : Bantam Books, 1994.  
  20. a b c d e f g h i URBÁNEK, Václav. Poranění ženského těla během pohlavního styku [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.  
  21. KEPÁK, Jiří. Poranění ženských rodidel, traumagynekologie [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.  
  22. ROZTOČIL, Aleš. Moderní gynekologie. [s.l.] : Grada Publishing.  
  23. sexporadna.cz
  24. Not Every Pregnancy is Welcome; The world health report 2005 – make every mother and child count [online]. World Health Organization. Dostupné online.  
  25. VENTURA, SJ. Estimated pregnancy rates for the United States, 1990–2000: An Update. National Vital Statistics Reports, 52 (23) [online]. Centers for Disease Control and Prevention. Dostupné online.  
  26. WEBBER, Christine. Broaching the subject; Talking to pre-adolescent children about sex [online]. Net Doctor. Dostupné online.  
  27. a b KIPSHIDZE, Nicolas. Textbook of Interventional Cardiovascular Pharmacology. [s.l.] : CRC Press, 2007. Dostupné online. ISBN 0203463048. S. 505.  
  28. a b c d DAHABREH, Issa. Association of Episodic Physical and Sexual Activity With Triggering of Acute Cardiac Events. Systematic Review and Meta-analysis.. JAMA (journal): The Journal of the American Medical Association. 2011, roč. 305, čís. 12, s. 1225. Acute cardiac events were significantly associated with episodic physical and sexual activity; this association was attenuated among persons with high levels of habitual physical activity.. DOI:10.1001/jama.2011.336.  
  29. http://www.cdc.gov/hiv/pubs/facts/condoms.htm
  30. a b Sexually transmitted infections (STIs) [online]. WHO - World Health Organization, [cit. 2015-06-20]. Dostupné online.  
  31. CDC Hepatitis B Information for Health Professionals
  32. Hepatitis B [online]. World Health Organization. Dostupné online. (anglicky) 
  33. New Research to Link Immunity with Sexual Behavior [online]. . Dostupné online.  
  34. a b c d TITL, Slavoj. Stud a jeho projevy v psychoanalýze [online]. . Dostupné online.  
  35. Stud a sebevědomí [online]. . Dostupné online.  
  36. a b c d Nejčastější problémy při milování, se kterými odborníci mohou pomoci [online]. . Dostupné online.  
  37. a b Chuť k sexu [online]. . Dostupné online.  
  38. Psychopatologie pro učitele [online]. . Dostupné online.  
  39. Vol. 11 – Hypersexuality: A Symptom of Early-Onset Bipolar Disorder [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Diagnóza F52.7: Nadměrné sexuální nutkání
  41. Verhaltensauffälligkeiten mit körperlichen Störungen und Faktoren, icd-code.de
  42. Hypersexual Disorder Signs
  43. a b BLUM, K. Sex, drugs, and rock 'n' roll: hypothesizing common mesolimbic activation as a function of reward gene polymorphisms. J. Psychoactive Drugs. , roč. 2012, čís. 44, s. 38–55. DOI:10.1080/02791072.2012.662112.  
  44. a b OLSEN, CM. Natural rewards, neuroplasticity, and non-drug addictions. Neuropharmacology. 2011 listopad, roč. 61, čís. 7, s. 1109–1122. DOI:10.1016/j.neuropharm.2011.03.010.  
  45. a b c d e UZEL, Radim. Sborník z kongresu Pardubice 2008; Závislost na sexu [online]. . Dostupné online.  
  46. a b c DACÍK, R. M.. Mravouka. Olomouc : Dominikánská edice Krystal, 1946. S. 359-362.  
  47. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 99.  
  48. LENDEROVÁ, Milena. Z dějin české každodennosti.. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1683-4. S. 144 – 161.  
  49. VÍRAVOVÁ, Jiřina. SEXUÁLNÍ MORÁLKA V ČECHÁCH : OD KONZERVATISMU K LIBERALISMU - SEXUAL MORALITY IN THE CZECH REPUBLIC : FROM CONSERVATISM TO LIBERALISM. Praha : Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UK.  
  50. Kardinál Burke: Západní kultura se nemůže obnovit bez pravdy o sexu [online]. . Dostupné online.  
  51. a b c d e f g JARKOVSKÁ, Lucie. Tradice, její rozpad a záchrana skrze sex: Diskurzivní strategie odpůrců sexuální výchovy [online]. Sociologický časopis, 2013. Dostupné online.  
  52. Definition of a Purity Ring [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné online.  
  53. Sexuální abstinence pro americké teenagery není [online]. . Dostupné online.  
  54. PATOČKA, Jiří. Čím páchne hadovka smrdutá [online]. . Dostupné online.  
  55. a b Hurt, K. Joseph, et al.(eds.); Department of Gynecology and Obstetrics, The Johns Hopkins University School of Medicine, Baltimore, Maryland (2012-03-28). The Johns Hopkins manual of gynecology and obstetrics., 4th, Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 232. ISBN 978-1-60547-433-5. 
  56. NÁDASKÁ, Klára. Pověry vážící se k průběhu pohlavního styku, těhotenství, porodu, šestinedělí a kojení v obcích Lechovice a Božice [online]. . Dostupné online.  
  57. a b c d e f g h i j k JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 48.  
  58. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 232.  
  59. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 234.  
  60. School of Sex - Pohyby při souloži [online]. . Dostupné online.  
  61. Jak zažít bouřlivý orgasmus? [online]. . Dostupné online.  
  62. a b Soulož - penetrační pohlavní styk [online]. . Dostupné online.  
  63. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 112-114.  
  64. Společný současný orgasmus partnerů [online]. . Dostupné online.  
  65. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 154, 183 - 188.  
  66. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 197.  
  67. Holky, kam si nejraději necháváte stříkat semeno?
  68. JE SPERMA OPRAVDU DOBRÉ NA PLEŤ?
  69. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 187.  
  70. Proč byste měla polykat sperma?
  71. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 277.  
  72. MÍČEK, LIBOR. PSYCHOLOGICKÉ PROBLÉMY PŘEDČASNÝCH POHLAVNÍCH STYKŮ ČESKÉ MLÁDEŽE [online]. . Dostupné online.  
  73. a b První milování [online]. . Dostupné online.  
  74. Do módy přichází anální sex [online]. iDNES.cz, 2008-4-19, [cit. 2009-04-02]. Dostupné online.  
  75. Anální sex [online]. 004.cz, [cit. 2008-10-01]. Dostupné online.  
  76. KAUT, Michael. True Nature: A Theory of Sexual Attraction [online]. . Dostupné online.  
  77. COX, LAUREN. Study: Adults Can't Agree What 'Sex' Means [online]. . Dostupné online.  
  78. JAYSON, Sharon. 'Technical virginity' becomes part of teens' equation [online]. . Dostupné online.  
  79. Oral Sex and HIV Risk [online]. CDC National Prevention Information. Dostupné online.  
  80. a b ODPOVĚDI NA OTÁZKY O SEXUÁLNÍ ORIENTACI A HOMOSEXUALITĚ [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné online.  
  81. Ženám se v průběhu života může měnit sexuální orientace [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné online.  
  82. Radim Uzel: Jak je to se změnami sexuální orientace [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné online.  
  83. ŠÍSTEK, Martin. Nástin filosofie homofilních vztahů Analýza příčin neporozumění některých křesťanských skupin s homosexuálně orientovanou menšinou [online]. Christnet. Dostupné online.  
  84. Právo a psychiatrie [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné online.  
  85. JOANNIDES, Paul. Sex je umět, chtít a vědět: nová a většinou nádherná kniha o sexu pro dospělé každého věku.. 1.. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 1999. 496 s. s. ISBN 80-7218-228-5.. S. 219.  
  86. O panenství a defloraci [online]. . Dostupné online.  
  87. BIVOLARU, Gregorian. Kontemplativní sexualita podle tantrických a taoistických rituálů [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné online.  
  88. Sexuolog Jaroslav Zvěřina: Tantrický sex slibuje úžasné extáze [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné online.  
  89. KKC 2362
  90. DACÍK, R.M.. Mravouka. [s.l.] : [s.n.], 1946. S. 113.  
  91. WEISS, Petr. Sexuální chování v ČR – situace a trendy. Praha : Portál, s.r.o., 2001. ISBN 80-7178-558-X. S. 15.  
  92. ZDENĚK, Michal. Sexualita z pohledu islámu [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  93. Nahota, sexualita a pornografie jako kurátorský projekt [online]. . Dostupné online.  
  94. a b RUSSELL, BERTRAND. MANŽELSTVÍ A MRAVNOST [online]. . Dostupné online.  
  95. Rodiče v šoku: Děti musely ve škole předvádět orální i anální sex [online]. TN CZ. Dostupné online.  
  96. UZEL, Radim. Sexuální výchova [online]. Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s., Radim Uzel. Dostupné online.  
  97. Sexuální abstinence může trvat celý život [online]. . Dostupné online.  
  98. pruderie, prudérie - význam slova [online]. . Dostupné online.  

Související články

Externí odkazy