Vasektomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schématické zobrazení vazektomie

Vasektomie (také vazektomie) je chirurgický zákrok, při kterém dochází k přerušení chámovodů muže za účelem jeho sterilizace. Jedná se o jednu z forem mužské antikoncepce.

Vazektomie je nejspolehlivější metodou mužské antikoncepce[1]. Výhodou je její malá invazivita a nízké riziko komplikací při vysoké spolehlivosti[2]. V roce 2012 se v České republice upravila právní legislativa omezující využití vazektomie, díky této změně se vazektomie stala běžně dostupnou metodou antikoncepce.[3]

Provedení vazektomie nemá vliv na kvalitu erekce a orgasmu. Objem ejakulátu se sníží jen o 5 %. Zákrok je možné provádět v lokální anestezii. Po zákroku nebývá nutná hospitalizace ani pracovní neschopnost. Míra komplikací u bezskalpelové techniky je nižší oproti klasické technice vazektomie.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Schematické zobrazení vazektomie

Vazektomie byla poprvé popsána roku 1827 sirem Ashley Cooperem v Británii v době, kdy prováděl experimenty na vazektomovaných psech[5]. Krátce poté R. Harrison v Londýně provedl první mužskou vazektomii. Nicméně, operace nebyla provedena za účelem sterilizace, ale ve snaze o dosažení atrofie prostaty. Vazektomie začala být používána jako antikoncepce během druhé světové války. První program vazektomií na národní úrovni byl zahájen v roce 1954 v Indii.

Bezskalpelová vazektomie byla vyvinuta a poprvé použita v Číně v roce 1974 ve Vědecko-výzkumném institutu plánovaného rodičovství v provincii Sečuán.[6] V roce 1985 byla technika bezskalpelové vazektomie prezentována mezinárodnímu týmu expertů, kteří následně nabyli přesvědčení, že by se tato metoda měla stát standardem v přístupu k vazektomii.[7]

Počet vazektomií[editovat | editovat zdroj]

Přibližně půl milionu Američanů podstupuje vazektomii ročně.[5] V USA spoléhá cca 11 % manželských párů na tento typ antikoncepce. Na Novém Zélandu a v Británii využívá vazektomii cca 18 % mužů a v sousedním Německu přibližně 2 %. V Číně, s rozvojem bezskalpelové vazektomie, podstoupilo tento výkon do dnešní doby více než 10 milionů mužů.

Právní úprava v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice byla vazektomie donedávna regulována zákonem. Muž mohl podstoupit tuto metodu za účelem sterilizace pouze po schválení sterilizační komisí. V současnosti je sterilizace muže upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011, který vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Sterilizaci z nezdravotních důvodů lze provést pacientovi, který dovrší věk 21 let, na základě písemné žádosti. Po kompletním poučení před svědkem musí být pacientovi dána alespoň 14denní lhůta do udělení písemného souhlasu s výkonem.[3]

Spolehlivost vazektomie[editovat | editovat zdroj]

K objektivnímu zhodnocení a porovnání jednotlivých typů antikoncepce slouží tzv. Pearlův index

Výsledky Pearlova indexu jsou ovlivněny striktním a volným dodržováním pravidel daného systému antikoncepce. Tomu odpovídá různá úspěšnost metod. Výsledky při správném užívání jsou dány striktním dodržováním zásad, zatímco typické užívání antikoncepce zahrnuje i chyby lidského faktoru. Při srovnání typického užívání antikoncepce vychází vazektomie jako jedna z nejspolehlivějších metod. Postavení vazektomie v paletě antikoncepčních metod ukazuje tabulka.[1]

Metoda Typické užívání Správné užívání
Spermicidy 28 18
Metoda plodných a neplodných dnů 24 až 0,4
Přerušovaný styk 22 4
Kondom – ženský 21 5
Kondom – mužský 18 2
Diafragma 12 6
Tabletová hormonální antikoncepce 9 0,3
Nitroděložní tělísko (Mirena) 0,2 0,2
Depotní hormonální antikoncepce (Implanon) 6 (0,05) 0,2 (0,05)
Ženská sterilizace 0,5 0,5
Vazektomie 0,15 0,1

Porovnání sterilizace muže a ženy[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání se sterilizačními technikami žen se u vazektomie prakticky nevyskytují závažné komplikace.

Nevýhody a zároveň rizika jsou u sterilizace žen dány nitrobřišním přístupem a rozsahem anestezie. Ženská sterilizace obvykle vyžaduje 1–2denní hospitalizaci a následný týdenní klidový režim.[8] Riziko nitroděložního těhotenstní je u této metody nízké, ale může se vyskytnout těhotenství mimoděložní.[9]

Vazektomie je uskutečnitelná téměř vždy v místním znecitlivěni. K infekci dochází v 0,2–1,5 %, hematomu v 4–22 %, bolesti v 1–14 %, granulomu v 1–40 %. [10]

Vazektomie bez skalpelu, Bezskalpelová vazektomie, No-Scalpel vasectomy[editovat | editovat zdroj]

Bezskalpelová vazektomie je standardem v USA[11].

Po aplikaci lokálního anestetika se transkutánně fixuje chámovod speciální prstencovou svorkou. Po propíchnutí kůže speciálním nástrojem – disektorem – se chámovod izoluje, podváže a malá část odstraní. Konce se zataví elektrokoagulací. Rána má velikost do 5 mm a nešije se. Délka výkonu obvykle nepřesahuje 15 minut. Hospitalizace ve většině případů není nutná. Tato metoda přináší méně komplikací, menší ránu, méně perioperační a pooperační bolesti, časné zotavení, kratší operační dobu a je stejně efektivní jako vazektomie ze standardního řezu.[4]

Očistné ejakulace[editovat | editovat zdroj]

Samotná vazektomie bezprostředně po výkonu sterilitu neznamená. Množství funkčních spermií schopných oplodnění se vyskytuje v ejakulátu ještě po řadu týdnů od výkonů. K dosažení ejakulátu prostého spermií je obvykle třeba alespoň 20 „očistných“ ejakulací v průběhu tří měsíců. Po této době by měl být proveden spermiogram – vyšetření ejakulátu. Dle obecných ustanovení můžeme ejakulát označit za „čistý“, když neobsahuje spermie. K tomu dochází až u 80 % mužů po třech měsících.

U některých mužů přetrvává ještě po nějakou dobu malé množství nepohyblivých spermií. U těchto mužů se označuje ejakulát za čistý, pakliže je v jednom mililitru méně než 100 000 nepohyblivých spermií po 3 měsících od vazektomie. Pakliže po 6 měsících přetrvávají v ejakulátu pohyblivé spermie, měla by být znovu provedena vazektomie.[12]

Možnost získání spermií po vazektomii[editovat | editovat zdroj]

Sterilita po vazektomii není nevratná.[zdroj?] Současné mikrochirurgické metody umožňují obnovení průchodnosti chámovodu ve vysokém procentu případů.[zdroj?] Úspěšnost těchto technik závisí na době od vazektomie.[13] Dalšími metodami k získání spermií po vazektomii jsou přímé odběry tekutiny z tubulů nadvarlete MESA (Microsurgical Epididymal Sperm Aspiration) či tkáně varlat s pohlavními buňkami TESE (Testicular Sperm Extraction).

Cena vazektomie[editovat | editovat zdroj]

V současnosti provedení vazektomie na vlastní žádost není hrazené ze zdravotního pojištění. Úhrada pojišťovnou je možná jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem. V ČR se cena vazektomie pohybuje do 14 tisíc Kč dle jednotlivých center v případě, že výkon probíhá v lokální anestezii bez nutnosti hospitalizace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TRUSSELL, J. Contraceptive failure in the United States. Contraception. 2011, roč. 83, čís. 5, s. 397-404.  
  2. ŠONSKÝ, Jindřich. Vazektomie – „nová“ možnost volby v mužské antikoncepci. Urologie pro praxi. 2015, roč. 16, čís. 3, s. 113-115.  
  3. a b ZÁMEČNÍK, Libor. Právní úprava vazektomie v České republice. Urologie pro praxi. 2014, roč. 15, čís. 3, s. 123-125.  
  4. a b MOSS, DA. Advantages of the No-Scalpel Vasectomy Technique. Am Fam Physician. 2012, roč. 85, čís. 12, s. 1-2.  
  5. a b WEIN, Alan; KAVOUSSI, Louis. Campbell-Walsh Urology. [s.l.] : Elsevier Health Sciences, 2011. 4320 s. S. 1003.  
  6. LI, S. Ligation of vas deferens by clamping method under direct vision. Chin Med J. 1976, čís. 4, s. 213-4.  
  7. MONOSKI, MA. No-scalpel, no-needle vasectomy. Urology. 2006, čís. 68, s. 9-14.  
  8. HENDRIX, NW. Sterilization and its consequences.. Obstet Gynecol Surv.. 1999, roč. 54, čís. 12, s. 766-77.  
  9. PETERSON, HB. The risk of ectopic pregnancy after tubal sterilization. U.S. Collaborative Review of Sterilization Working Group.. N. Engl J Med.. 1997, roč. 11, čís. 336, s. 762-7.  
  10. DOHLE, GR. European Association of Urology guidelines on vasectomy. Eur Urol.. 2012, roč. 61, čís. 1, s. 159-63.  
  11. American Urological Association (AUA) Guideline [online]. American Urological Association (AUA), 2012. Dostupné online.  
  12. HANCOCK, P. British Andrology Society guidelines for the assessment of post vasectomy semen samples. J Clin Pathol. 2002, čís. 55, s. 812–6.  
  13. HERREL, LA. Outcomes of Microsurgical Vasovasostomy for Vasectomy Reversal: A Meta-analysis and Systematic Review. Urology. 2015, roč. 85, čís. 4, s. 819-25..  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]