Vasektomie
Vasektomie (také vazektomie) je chirurgický zákrok, při kterém dochází k přerušení chámovodů muže za účelem jeho sterilizace. Jedná se o jednu z forem mužské antikoncepce.
Vasektomie je nejspolehlivější metodou mužské antikoncepce.[1] Výhodou je její malá invazivita a nízké riziko komplikací při vysoké spolehlivosti.[2] V roce 2012 se v České republice upravila právní legislativa omezující využití vasektomie, díky této změně se vasektomie stala běžně dostupnou metodou antikoncepce.[3]
Provedení vasektomie nemá vliv na kvalitu erekce a orgasmu. Objem ejakulátu se sníží jen o 5 %. Zákrok je možné provádět v lokální anestezii. Po zákroku nebývá nutná hospitalizace ani pracovní neschopnost. Míra komplikací u bezskalpelové techniky je nižší oproti klasické technice vasektomie.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vasektomie byla poprvé popsána roku 1827 sirem Ashley Cooperem v Británii v době, kdy prováděl experimenty na vasektomovaných psech.[5] Krátce poté R. Harrison v Londýně provedl první mužskou vasektomii. Nicméně, operace nebyla provedena za účelem sterilizace, ale ve snaze o dosažení atrofie prostaty. Vasektomie začala být používána jako antikoncepce během druhé světové války. První program vasektomií na národní úrovni byl zahájen v roce 1954 v Indii.
Bezskalpelová vasektomie byla vyvinuta a poprvé použita v Číně v roce 1974 ve Vědecko-výzkumném institutu plánovaného rodičovství v provincii Sečuán.[6] V roce 1985 byla technika bezskalpelové vasektomie prezentována mezinárodnímu týmu expertů, kteří následně nabyli přesvědčení, že by se tato metoda měla stát standardem v přístupu k vasektomii.[7]
Počet vasektomií[editovat | editovat zdroj]
Přibližně půl milionu Američanů podstupuje vasektomii ročně.[5] V USA spoléhá cca 11 % manželských párů na tento typ antikoncepce. Na Novém Zélandu a v Británii využívá vasektomii cca 18 % mužů a v sousedním Německu přibližně 2 %. V Číně, s rozvojem bezskalpelové vasektomie, podstoupilo tento výkon do dnešní doby více než 10 milionů mužů.
Právní úprava v ČR[editovat | editovat zdroj]
V České republice byla vasektomie donedávna regulována zákonem. Muž mohl podstoupit tuto metodu za účelem sterilizace pouze po schválení sterilizační komisí. V současnosti je sterilizace muže upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011, který vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Sterilizaci z nezdravotních důvodů lze provést pacientovi, který dovrší věk 21 let, na základě písemné žádosti. Po kompletním poučení před svědkem musí být pacientovi dána alespoň 14denní lhůta do udělení písemného souhlasu s výkonem.[3]
Spolehlivost vasektomie[editovat | editovat zdroj]
K objektivnímu zhodnocení a porovnání jednotlivých typů antikoncepce slouží tzv. Pearlův index.
Výsledky Pearlova indexu jsou ovlivněny striktním a volným dodržováním pravidel daného systému antikoncepce. Tomu odpovídá různá úspěšnost metod. Výsledky při správném užívání jsou dány striktním dodržováním zásad, zatímco typické užívání antikoncepce zahrnuje i chyby lidského faktoru. Při srovnání typického užívání antikoncepce vychází vasektomie jako jedna z nejspolehlivějších metod. Postavení vasektomie v paletě antikoncepčních metod ukazuje tabulka.[1]
| Metoda | Typické užívání | Správné užívání |
|---|---|---|
| Spermicidy | 28 | 18 |
| Metoda plodných a neplodných dnů | 24 | až 0,4 |
| Přerušovaný styk | 22 | 4 |
| Kondom – ženský | 21 | 5 |
| Kondom – mužský | 18 | 2 |
| Diafragma | 12 | 6 |
| Tabletová hormonální antikoncepce | 9 | 0,3 |
| Nitroděložní tělísko (Mirena) | 0,2 | 0,2 |
| Depotní hormonální antikoncepce (Implanon) | 6 (0,05) | 0,2 (0,05) |
| Ženská sterilizace | 0,5 | 0,5 |
| Vasektomie | 0,15 | 0,1 |
Porovnání sterilizace muže a ženy[editovat | editovat zdroj]
Ve srovnání se sterilizačními technikami žen se u vasektomie prakticky nevyskytují závažné komplikace.
Nevýhody a zároveň rizika jsou u sterilizace žen dány nitrobřišním přístupem a rozsahem anestezie. Ženská sterilizace obvykle vyžaduje 1–2denní hospitalizaci a následný týdenní klidový režim.[8] Riziko nitroděložního těhotenství je u této metody nízké, ale může se vyskytnout těhotenství mimoděložní.[9]
Vasektomie je uskutečnitelná téměř vždy v místním znecitlivěni. K infekci dochází v 0,2–1,5 %, hematomu v 4–22 %, bolesti v 1–14 %, granulomu v 1–40 %.[10]
Vasektomie bez skalpelu, Bezskalpelová vasektomie, No-Scalpel vasectomy[editovat | editovat zdroj]
Bezskalpelová vasektomie je standardem v USA.[11]
Po aplikaci lokálního anestetika se transkutánně fixuje chámovod speciální prstencovou svorkou. Po propíchnutí kůže speciálním nástrojem – disektorem – se chámovod izoluje, podváže a malá část odstraní. Konce se zataví elektrokoagulací. Rána má velikost do 5 mm a nešije se. Délka výkonu obvykle nepřesahuje 15 minut. Hospitalizace ve většině případů není nutná. Tato metoda přináší méně komplikací, menší ránu, méně perioperační a pooperační bolesti, časné zotavení, kratší operační dobu a je stejně efektivní jako vasektomie ze standardního řezu.[4]
Očistné ejakulace[editovat | editovat zdroj]
Samotná vasektomie bezprostředně po výkonu sterilitu neznamená. Množství funkčních spermií schopných oplodnění se vyskytuje v ejakulátu ještě po řadu týdnů od výkonů. K dosažení ejakulátu prostého spermií je obvykle třeba alespoň 20 „očistných“ ejakulací v průběhu tří měsíců. Po této době by měl být proveden spermiogram – vyšetření ejakulátu. Dle obecných ustanovení můžeme ejakulát označit za „čistý“, když neobsahuje spermie. K tomu dochází až u 80 % mužů po třech měsících.
U některých mužů přetrvává ještě po nějakou dobu malé množství nepohyblivých spermií. U těchto mužů se označuje ejakulát za čistý, pakliže je v jednom mililitru méně než 100 000 nepohyblivých spermií po 3 měsících od vasektomie. Pakliže po 6 měsících přetrvávají v ejakulátu pohyblivé spermie, měla by být znovu provedena vasektomie.[12]
Možnost získání spermií po vasektomii[editovat | editovat zdroj]
Sterilita po vasektomii není nevratná.[13] Současné mikrochirurgické metody umožňují obnovení průchodnosti chámovodu ve vysokém procentu případů.[13] Úspěšnost těchto technik závisí na době od vasektomie.[14] Dalšími metodami k získání spermií po vasektomii jsou přímé odběry tekutiny z tubulů nadvarlete MESA (Microsurgical Epididymal Sperm Aspiration) či tkáně varlat s pohlavními buňkami TESE (Testicular Sperm Extraction).
Cena vasektomie[editovat | editovat zdroj]
V současnosti provedení vasektomie na vlastní žádost není hrazené ze zdravotního pojištění. Úhrada pojišťovnou je možná jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem. V ČR se cena vasektomie pohybuje do 15 tisíc Kč dle jednotlivých center v případě, že výkon probíhá v lokální anestezii bez nutnosti hospitalizace.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b TRUSSELL, James. Contraceptive failure in the United States. S. 397–404. Contraception [online]. 2011-05. Roč. 83, čís. 5, s. 397–404. Dostupné online. DOI 10.1016/j.contraception.2011.01.021. PMID 21477680. (anglicky)
- ↑ ŠONSKÝ, Jindřich. Vazektomie – „nová“ možnost volby v mužské antikoncepci. Urologie pro praxi. 2015, roč. 16, čís. 3, s. 113–115. Dostupné online.
- ↑ a b ZÁMEČNÍK, Libor. Právní úprava vazektomie v České republice. Urologie pro praxi. 2014, roč. 15, čís. 3, s. 123–125. Dostupné online.
- ↑ a b MOSS, DA. Advantages of the No-Scalpel Vasectomy Technique. Am Fam Physician. 2012, roč. 85, čís. 12, s. 1–2. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WEIN, Alan; KAVOUSSI, Louis. Campbell-Walsh Urology. [s.l.]: Elsevier Health Sciences, 2011. 4320 s. S. 1003.
- ↑ LI, S. Ligation of vas deferens by clamping method under direct vision. Chin Med J. 1976, čís. 4, s. 213–4. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MONOSKI, MA. No-scalpel, no-needle vasectomy. Urology. 2006, čís. 68, s. 9–14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HENDRIX, Nancy W.; CHAUHAN, Suneet P.; MORRISON, John C. Sterilization and Its Consequences:. S. 766. Obstetrical & Gynecological Survey [online]. 1999-12. Roč. 54, čís. 12, s. 766. Dostupné online. DOI 10.1097/00006254-199912000-00005. PMID 10596397. (anglicky)
- ↑ PETERSON, Herbert B.; XIA, Zhisen; HUGHES, Joyce M.; WILCOX, Lynne S.; TYLOR, Lisa Ratliff; TRUSSELL, James. The Risk of Ectopic Pregnancy after Tubal Sterilization. S. 762–767. New England Journal of Medicine [online]. 1997-03-13. Roč. 336, čís. 11, s. 762–767. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJM199703133361104. PMID 9052654. (anglicky)
- ↑ DOHLE, Gert R.; DIEMER, Thorsten; KOPA, Zsolt; KRAUSZ, Csilla; GIWERCMAN, Aleksander; JUNGWIRTH, Andreas. European Association of Urology Guidelines on Vasectomy. S. 159–163. European Urology [online]. 2012-01 [cit. 2022-01-26]. Roč. 61, čís. 1, s. 159–163. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-09. DOI 10.1016/j.eururo.2011.10.001. PMID 22033172. (anglicky)
- ↑ American Urological Association (AUA) Guideline [online]. American Urological Association (AUA), 2012 [cit. 2015-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-06. (anglicky)
- ↑ HANCOCK, P. British Andrology Society guidelines for the assessment of post vasectomy semen samples. J Clin Pathol. 2002, čís. 55, s. 812–6.
- ↑ a b OWEN, Earl R. Microsurgical vasovasostomy: A reliable vasectomy reversal. S. 1205–1205. Journal of Urology [online]. 2002-02. Roč. 167, čís. 2 Part 2, s. 1205–1205. Dostupné online. DOI 10.1016/S0022-5347(02)80388-3. PMID 11905902. (anglicky)
- ↑ HERREL, Lindsey A.; GOODMAN, Michael; GOLDSTEIN, Marc; HSIAO, Wayland. Outcomes of Microsurgical Vasovasostomy for Vasectomy Reversal: A Meta-analysis and Systematic Review. S. 819–825. Urology [online]. 2015-04. Roč. 85, čís. 4, s. 819–825. Dostupné online. DOI 10.1016/j.urology.2014.12.023. PMID 25817104. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vasektomie na Wikimedia Commons - Zkušenosti s vasektomií (nekomerční stránka)
