Vasektomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schematické zobrazení vasektomie

Vasektomie (také vazektomie) je chirurgický zákrok, při kterém dochází k přerušení chámovodů muže za účelem jeho sterilizace. Jedná se o jednu z forem mužské antikoncepce.

Vasektomie je nejspolehlivější metodou mužské antikoncepce.[1] Výhodou je její malá invazivita a nízké riziko komplikací při vysoké spolehlivosti.[2] V roce 2012 se v České republice upravila právní legislativa omezující využití vasektomie, díky této změně se vasektomie stala běžně dostupnou metodou antikoncepce.[3]

Provedení vasektomie nemá vliv na kvalitu erekceorgasmu. Objem ejakulátu se sníží jen o 5 %. Zákrok je možné provádět v lokální anestezii. Po zákroku nebývá nutná hospitalizace ani pracovní neschopnost. Míra komplikací u bezskalpelové techniky je nižší oproti klasické technice vasektomie.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Schematické zobrazení vasektomie

Vasektomie byla poprvé popsána roku 1827 sirem Ashley Cooperem v Británii v době, kdy prováděl experimenty na vasektomovaných psech.[5] Krátce poté R. Harrison v Londýně provedl první mužskou vasektomii. Nicméně, operace nebyla provedena za účelem sterilizace, ale ve snaze o dosažení atrofie prostaty. Vasektomie začala být používána jako antikoncepce během druhé světové války. První program vasektomií na národní úrovni byl zahájen v roce 1954 v Indii.

Bezskalpelová vasektomie byla vyvinuta a poprvé použita v Číně v roce 1974 ve Vědecko-výzkumném institutu plánovaného rodičovství v provincii Sečuán.[6] V roce 1985 byla technika bezskalpelové vasektomie prezentována mezinárodnímu týmu expertů, kteří následně nabyli přesvědčení, že by se tato metoda měla stát standardem v přístupu k vasektomii.[7]

Počet vasektomií[editovat | editovat zdroj]

Přibližně půl milionu Američanů podstupuje vasektomii ročně.[5] V USA spoléhá cca 11 % manželských párů na tento typ antikoncepce. Na Novém Zélandu a v Británii využívá vasektomii cca 18 % mužů a v sousedním Německu přibližně 2 %. V Číně, s rozvojem bezskalpelové vasektomie, podstoupilo tento výkon do dnešní doby více než 10 milionů mužů.

Právní úprava v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice byla vasektomie donedávna regulována zákonem. Muž mohl podstoupit tuto metodu za účelem sterilizace pouze po schválení sterilizační komisí. V současnosti je sterilizace muže upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011, který vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Sterilizaci z nezdravotních důvodů lze provést pacientovi, který dovrší věk 21 let, na základě písemné žádosti. Po kompletním poučení před svědkem musí být pacientovi dána alespoň 14denní lhůta do udělení písemného souhlasu s výkonem.[3]

Spolehlivost vasektomie[editovat | editovat zdroj]

K objektivnímu zhodnocení a porovnání jednotlivých typů antikoncepce slouží tzv. Pearlův index.

Výsledky Pearlova indexu jsou ovlivněny striktním a volným dodržováním pravidel daného systému antikoncepce. Tomu odpovídá různá úspěšnost metod. Výsledky při správném užívání jsou dány striktním dodržováním zásad, zatímco typické užívání antikoncepce zahrnuje i chyby lidského faktoru. Při srovnání typického užívání antikoncepce vychází vasektomie jako jedna z nejspolehlivějších metod. Postavení vasektomie v paletě antikoncepčních metod ukazuje tabulka.[1]

Metoda Typické užívání Správné užívání
Spermicidy 28 18
Metoda plodných a neplodných dnů 24 až 0,4
Přerušovaný styk 22 4
Kondom – ženský 21 5
Kondom – mužský 18 2
Diafragma 12 6
Tabletová hormonální antikoncepce 9 0,3
Nitroděložní tělísko (Mirena) 0,2 0,2
Depotní hormonální antikoncepce (Implanon) 6 (0,05) 0,2 (0,05)
Ženská sterilizace 0,5 0,5
Vasektomie 0,15 0,1

Porovnání sterilizace muže a ženy[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání se sterilizačními technikami žen se u vasektomie prakticky nevyskytují závažné komplikace.

Nevýhody a zároveň rizika jsou u sterilizace žen dány nitrobřišním přístupem a rozsahem anestezie. Ženská sterilizace obvykle vyžaduje 1–2denní hospitalizaci a následný týdenní klidový režim.[8] Riziko nitroděložního těhotenství je u této metody nízké, ale může se vyskytnout těhotenství mimoděložní.[9]

Vasektomie je uskutečnitelná téměř vždy v místním znecitlivěni. K infekci dochází v 0,2–1,5 %, hematomu v 4–22 %, bolesti v 1–14 %, granulomu v 1–40 %. [10]

Vasektomie bez skalpelu, Bezskalpelová vasektomie, No-Scalpel vasectomy[editovat | editovat zdroj]

Bezskalpelová vasektomie je standardem v USA.[11]

Po aplikaci lokálního anestetika se transkutánně fixuje chámovod speciální prstencovou svorkou. Po propíchnutí kůže speciálním nástrojem – disektorem – se chámovod izoluje, podváže a malá část odstraní. Konce se zataví elektrokoagulací. Rána má velikost do 5 mm a nešije se. Délka výkonu obvykle nepřesahuje 15 minut. Hospitalizace ve většině případů není nutná. Tato metoda přináší méně komplikací, menší ránu, méně perioperační a pooperační bolesti, časné zotavení, kratší operační dobu a je stejně efektivní jako vasektomie ze standardního řezu.[4]

Očistné ejakulace[editovat | editovat zdroj]

Samotná vasektomie bezprostředně po výkonu sterilitu neznamená. Množství funkčních spermií schopných oplodnění se vyskytuje v ejakulátu ještě po řadu týdnů od výkonů. K dosažení ejakulátu prostého spermií je obvykle třeba alespoň 20 „očistných“ ejakulací v průběhu tří měsíců. Po této době by měl být proveden spermiogram – vyšetření ejakulátu. Dle obecných ustanovení můžeme ejakulát označit za „čistý“, když neobsahuje spermie. K tomu dochází až u 80 % mužů po třech měsících.

U některých mužů přetrvává ještě po nějakou dobu malé množství nepohyblivých spermií. U těchto mužů se označuje ejakulát za čistý, pakliže je v jednom mililitru méně než 100 000 nepohyblivých spermií po 3 měsících od vasektomie. Pakliže po 6 měsících přetrvávají v ejakulátu pohyblivé spermie, měla by být znovu provedena vasektomie.[12]

Možnost získání spermií po vasektomii[editovat | editovat zdroj]

Sterilita po vasektomii není nevratná.[zdroj?] Současné mikrochirurgické metody umožňují obnovení průchodnosti chámovodu ve vysokém procentu případů.[zdroj?] Úspěšnost těchto technik závisí na době od vasektomie.[13] Dalšími metodami k získání spermií po vasektomii jsou přímé odběry tekutiny z tubulů nadvarlete MESA (Microsurgical Epididymal Sperm Aspiration) či tkáně varlat s pohlavními buňkami TESE (Testicular Sperm Extraction).

Cena vasektomie[editovat | editovat zdroj]

V současnosti provedení vasektomie na vlastní žádost není hrazené ze zdravotního pojištění. Úhrada pojišťovnou je možná jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem. V ČR se cena vasektomie pohybuje do 14 tisíc Kč dle jednotlivých center v případě, že výkon probíhá v lokální anestezii bez nutnosti hospitalizace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TRUSSELL, J. Contraceptive failure in the United States. Contraception. 2011, roč. 83, čís. 5, s. 397–404. 
  2. ŠONSKÝ, Jindřich. Vazektomie – „nová“ možnost volby v mužské antikoncepci. Urologie pro praxi. 2015, roč. 16, čís. 3, s. 113–115. 
  3. a b ZÁMEČNÍK, Libor. Právní úprava vazektomie v České republice. Urologie pro praxi. 2014, roč. 15, čís. 3, s. 123–125. 
  4. a b MOSS, DA. Advantages of the No-Scalpel Vasectomy Technique. Am Fam Physician. 2012, roč. 85, čís. 12, s. 1–2. 
  5. a b WEIN, Alan; KAVOUSSI, Louis. Campbell-Walsh Urology. [s.l.]: Elsevier Health Sciences, 2011. 4320 s. S. 1003. 
  6. LI, S. Ligation of vas deferens by clamping method under direct vision. Chin Med J. 1976, čís. 4, s. 213–4. 
  7. MONOSKI, MA. No-scalpel, no-needle vasectomy. Urology. 2006, čís. 68, s. 9–14. 
  8. HENDRIX, NW. Sterilization and its consequences. Obstet Gynecol Surv. 1999, roč. 54, čís. 12, s. 766–77. 
  9. PETERSON, HB. The risk of ectopic pregnancy after tubal sterilization. U.S. Collaborative Review of Sterilization Working Group. N. Engl J Med. 1997, roč. 11, čís. 336, s. 762–7. 
  10. DOHLE, GR. European Association of Urology guidelines on vasectomy. Eur Urol.. 2012, roč. 61, čís. 1, s. 159–63. 
  11. American Urological Association (AUA) Guideline [online]. American Urological Association (AUA), 2012. Dostupné online. 
  12. HANCOCK, P. British Andrology Society guidelines for the assessment of post vasectomy semen samples. J Clin Pathol. 2002, čís. 55, s. 812–6. 
  13. HERREL, LA. Outcomes of Microsurgical Vasovasostomy for Vasectomy Reversal: A Meta-analysis and Systematic Review. Urology. 2015, roč. 85, čís. 4, s. 819–25.. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]