Přeskočit na obsah

Jan Saudek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: zejm. upravit stylisticky, zredukovat duplic. info a zřetelněji oddělit Život a Dílo
Jan Saudek
Jan Saudek (2024)
Jan Saudek (2024)
Narození13. května 1935 (90 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánífotograf, malíř a scenárista
Manžel(ka)Pavla Hodková (od 2014)
DětiMarie Saudková
Příbuzní
OceněníArtis Bohemiae Amicis (2006)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2019)
PodpisPodpis
Webová stránkawww.saudek.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Adolf Zika: Jan Saudek – V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu, celovečerní dokumentární film, 2007
Dům fotografie Jana Saudka v Českém Krumlově, 2013

Jan Saudek (* 13. května 1935 Praha) je český umělecký fotograf, malíř a spisovatel. Patří mezi nejznámější české fotografy, jeho tvorba je charakteristická výraznou stylizací, ručním kolorováním a častým využíváním figurálních motivů.

Život a tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek se proslavil zejména inscenovanými fotografiemi, které často zobrazují lidské tělo v kontrastu s oprýskaným prostředím. Dlouhou dobu pracoval v malém přízemním ateliéru s oknem do dvora, kde vznikla řada jeho ikonických snímků.

Jedním z jeho nejznámějších děl je fotografie Život (1966), zobrazující torzo muže v džínách držícího novorozeně. Saudek většinu svých fotografií ručně koloruje, což se stalo jeho charakteristickým znakem.

Ocenění a uznání

[editovat | editovat zdroj]

V období komunistického režimu nebyla jeho tvorba v Československu oficiálně přijímána, Saudek byl vystavován především v zahraničí. Je držitelem francouzského Řádu umění a literatury. O jeho životě a díle vznikly dokumentární i hrané filmy, jeho práce jsou vystavovány na všech kontinentech.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek měl bratra-dvojče, komiksového kreslíře Káju Saudka

Jan Saudek se v minulosti soudil se svou bývalou partnerkou Sárou Saudkovou o práva k fotografiím a negativům. Spor se týkal licenčních smluv z roku 2005, které podle Vrchního soudu v Praze byly neplatné. Saudek tak získal zpět veškerá autorská práva ke svému dílu. Kauza byla široce medializována a inspirovala film Fotograf (2015).[1]

Stručný životopis

[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek se narodil 13. května 1935 v Praze do rodiny bankovního úředníka Gustava Saudka. Má bratra-dvojče Karla (Káju) Saudka. V roce 1939 byli oba svědky německé okupace Prahy; V roce 1939, kdy začala druhá světová válka.[1]

Otec Gustav, který žil ve smíšeném manželství, strávil tři měsíce v ghettu Terezín. Bratři v koncentračním táboře nikdy nebyli.[2]

Po studiu na grafické škole v Praze pracoval od roku 1950 jako produkční fotograf v tiskárně. V té době začal také kreslit a fotografovat. První fotoaparát Kodak Beau Brownie získal v mládí, později používal středoformátový fotoaparát Flexaret.

V letech 1954–1956 absolvoval povinnou vojenskou službu. Roku 1958 se oženil s Marií, s níž měl dva syny. V roce 1963 vystavoval poprvé v Divadle Na zábradlí. Koncem 60. let odcestoval do USA, kde se seznámil s Hughem Edwardem z Institutu umění v Chicagu. První samostatná výstava se konala na University of Indiana v Bloomingtonu.

Od 70. let se v jeho tvorbě objevuje charakteristický prvek – oprýskaná zeď v ateliéru. Vystavoval v zahraničí, například v Muzeu moderního umění v Paříži, a vydal monografii Svět Jana Saudka. Má stálou expozici v Českém Krumlově.Stal se také členem Spolku českých malířů.

Roku 1990 obdržel francouzský Řád umění a literatury, v roce 2006 titul Artis Bohemiae Amicis od Ministerstva kultury ČR. O jeho životě vznikl dokumentární film Jan Saudek – český fotograf režiséra Jérôma de Missolze. Dlouhodobě spolupracoval se Sárou Saudkovou, která přijala jeho příjmení, i když nebyli oddáni.[3]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek byl v letech 1958–1970 ženatý s Marií, s níž má dva syny – Samuela (*1963) a Davida (*1966). Z dalších vztahů má dceru Marii Havlenovou Saudkovou (*1978) a syna Jindřicha (*2007).

Jeho současnou manželkou je Pavlína Saudková, s níž má tři děti: syna Matěje (*18.2.2007), dceru Annu-Marii (*2009) a dceru Josefínu (*23.1.2015).[4][5][6][7]

Z dalších vztahů má také dceru Karolínu (*1968), syna Lukáše a syna Jonatána. Saudek je dědečkem několika vnoučat, mezi nimiž jsou Sára, Samuel, Jan, Oscar a Claudie.[8][9]

Se Sárou Saudkovou přibližně deset let. Seznámili se, když jí bylo 24 let a jemu 56, tedy kolem roku 1991. Jejich vztah trval zhruba do začátku roku 2000. Po rozchodu se Sára provdala za Saudkova syna Samuela, s nímž má čtyři děti (Sára, Samuel, Jan a Oskar).

Podrobný životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek se narodil 13. května 1935 v Praze jako mladší dvojče Karla, pozdějšího známého kreslíře. Jeho otce nacisté odvedli do koncentračního tábora v Terezíně. Z propagačních důvodů o sobě tvrdil, že byl s bratrem 6 týdnů v koncentračním táboře.[2][4]

Po válce se Saudek seznámil s americkými komiksy a různými tehdy málo dostupnými časopisy, díky nimž poznal tvorbu světových osobností, jako byly Evita Perónová, Margaret Bourke‑Whiteová, Eugene Smith či Gisèle Freundová, kteří jej inspirovali.[10]

V prvních poválečných letech se zajímal o české umění a objevoval nové kulturní vlivy. Zhruba kolem roku 1950 získal svůj první fotoaparát.[11]

Začátky fotografické tvorby

[editovat | editovat zdroj]

O rok později aranžoval a koloroval své první fotografie. Ty se setkaly s odmítavou kritikou, což způsobilo, že se na čas od fotografování odmlčel. Po několika letech se ke svým raným pracím vrátil a začal je hodnotit jiným pohledem.[12]

V roce 1955 absolvoval základní vojenskou službu. Podle vlastních vzpomínek během jednoho cvičení prožil silný pocit bezmocnosti, který na něj údajně měl dlouhodobý vliv.[13] Ke konci 50. let byl spolu s bratrem ovlivněn italskou kulturou – sledovali italské filmy a jezdili na italském skútru.

Roku 1958 se oženil s Marií, od níž dostal fotoaparát Flexaret 6 × 6, který používal po dlouhá léta. V letech 1963 a 1966 se manželům narodili synové Samuel a David.

Tvorba v 60. letech

[editovat | editovat zdroj]

V 60. letech jej inspiroval katalog slavné výstavy The Family of Man, který se mu dostal do rukou.[chybí zdroj] Výrazně jej ovlivňovala i tehdejší populární hudba, například Roy Orbison a The Rolling Stones.[11]

Koncem dekády začal cestovat – navštívil New York i další místa, která měla vliv na jeho umělecký styl. Po návratech z cest jej děti zpočátku nepoznávaly.Ovlivnila jej také hudba dua Simon & Garfunkel.[14]

Roku 1970 se s manželkou rozvedl.

70. léta

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 Saudek objevil motiv oprýskané zdi ve svém ateliéru v Koněvově ulici, kterou mu doporučila využít jeho tehdejší modelka Evelyn Schloss (Eva Šlosárová). „Zeď“ se stala charakteristickým prvkem jeho tvorby.[15]

Asi o rok později se začal věnovat i malbě a psaní. V 70. letech tvořil převážně bez výraznější odezvy veřejnosti a měl několik krátkodobých vztahů, z nichž pochází některé jeho děti.[15]

V roce 1976 zemřel jeho otec.

Konec 70. a 80. léta

[editovat | editovat zdroj]

Na konci 70. let se setkal s fotografkou Gisèle Freundovou, která mu darovala fotoaparát Rolleiflex.[16]

Na začátku 80. let získal první větší finanční odměnu za svou tvorbu.[chybí zdroj] Následně byl přijat do Fondu československých výtvarných umělců, což mu umožnilo plně se věnovat fotografii.[16]

V polovině 80. let získal malý podkrovní byt sloužící jako jeho pracovní prostor. Roku 1986 se pokusil o sebevraždu. V roce 1987 se mu narodilo dítě s jinou ženou.

Koncem 80. let se znovu setkal se svou dcerou Karolínou, kterou dlouho neviděl; jejich pozdější vztah popsal ve svých vzpomínkách a vyvolal tím značnou pozornost médií.[17][18][19][20]

Rodinní příslušníci mu odňali část jeho negativů, které získal zpět až po několika měsících.[21]

Tvorba kolem roku 1990

[editovat | editovat zdroj]

V závěru 80. let a na počátku 90. let pracoval s kontrastními tématy, jako jsou láska a nenávist či mládí a stáří. Postupně získával výraznou popularitu.[22]

Byl zařazen do projektu GEN – 100 Čechů dneška. Později vystavoval své práce naposledy v České republice; výstava vynesla přes 7 milionů korun, které daroval na charitativní účely.[23]

Tvorba a ocenění po roce 2000

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 vydalo nakladatelství Slovart rozsáhlou obrazovou publikaci jeho děl. Jeho přítelkyně Sára Saudková uspořádala k jeho 70. narozeninám velkou výstavu The Best of Jan Saudek v domě U Bílého jednorožce.[24][25]

Roku 2006 obdržel ocenění Artis Bohemiae Amicis od Ministerstva kultury České republiky.

Osobní život po roce 2010

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 se oženil s novinářkou Pavlínou Saudkovou na českém velvyslanectví v Pekingu. V roce 2015 se jim narodila dcera Josefína.[26]

Dne 25. června 2015 zemřel jeho bratr Kája Saudek.

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách roku 2018 kandidoval jako nestraník za hnutí PLUS do Zastupitelstva hlavního města Prahy a byl jeho kandidátem na pozici primátora. Hnutí se do zastupitelstva nedostalo.[27]

V roce 2019 byl oceněn státním vyznamenáním, medailí Za Zásluhy.[28]

Tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Saudkova tvorba je charakteristická častým využíváním ručního kolorování fotografií. V počátcích své práce se věnoval především inscenované fotografii a často fotografoval sám sebe. Významným tématem byla také rodina, zejména fotografie zachycující mateřství a otcovství; objektem jeho snímků byli často jeho synové David (*1966) a Samuel.

V osmdesátých letech 20. století začal ve své tvorbě výrazně pracovat s motivem oprýskané zdi, která se stala jedním z jeho nejznámějších vizuálních prvků. Jeho práce v tomto období získala výraznější erotický a provokativní charakter a zaměřovala se na vztahy mezi muži a ženami, včetně témat přitažlivosti, napětí či konfliktnosti. Fotografoval široké spektrum modelů – od mladých dívek po ženy různého věku a tělesných proporcí.

V devadesátých letech vytvořil mimo jiné cyklus „Karty“, v němž pracoval s kompozicemi připomínajícími symetrii hracích karet. Častým motivem se stalo také otevřené okno, před nímž zobrazoval různé postavy a situace. Tvorba tohoto období byla silně eroticky laděná a intenzivně pracovala s tělesností; Saudek fotografoval ženy různých postav a vzhledu, čímž zdůrazňoval rozmanitost lidského těla.

Jan Saudek se nevěnuje pouze fotografii, ale také malbě. Jeho obrazy často vycházejí z již existujících fotografií nebo je tematicky doplňují. Saudkova tvorba bývá označována za kontroverzní a provokativní, přičemž se často zabývá otázkami lidské tělesnosti, intimity a mezilidských vztahů.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Saudek, nakladatelství Slovart, 2005, autor: Daniela Mrázková, jazyk: český, počet stran: 488, formát: 280 × 340 mm
  • Svobodný, ženatý, rozvedený vdovec, Nakladatelství Slovart
  • Realities, Arena Editions, 2003
  • Love as a four – letter word, BB art
  • Saudek – Život, láska, smrt a jiné takové podružnosti, Nakladatelství Slovart, 1997
  • Jan Saudek, Galerie Mennour, 1999
  • Eros Fotografia, Gruppo Editoriale l’Espresso, 2003
  • Jan Saudek, Taschen, 1997
  • Celibataire, marié, divorcé, veuf, Parangon
  • Jan Saudek, Taschen Verlag, Köln 1998
  • Jubilations and Obsessions, Rosbeek Publishers, Amsterdam 1995
  • Theater des Lebens, Panorama
  • Dopisy, Nakladatelství Slovart

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Jan Saudek je autorem celé řady samostatných i společných výstav.

Samostatné

[editovat | editovat zdroj]
  • 1963 – Divadlo Na zábradlí, Praha
  • 1969 – University of Indiana, Bloomington (IN)
  • 1970 – Louisville (KY)
  • 1971
    • Bathouse Gallery, Milwaukee (WI), USA
    • Fotochema, Prague Funke’s Cabinet of Photography, Brno, Česko
    • Galerie výtvarného umění, Olomouc, Česko
    • Dům Pánů z Kunštátu, Brno, Česko
  • 1972 – Fotochema, Praha, Česko
  • 1973 – Exchange National Bank, Chicago (IL), USA
  • 1974
    • Darkroom Workshop Gallery, Berkeley (CA), USA
    • La Photogalerie, Paříž, Francie
    • Shado Gallery, Portland (OR), USA
  • 1975
    • Peter M. David Gallery, Minneapolis (MN), USA
    • Studentský Hostel, Brno, Česko
  • 1976
  • 1977
    • Australian Centre of Photography, Sydney, Austrálie
    • Church Street Photo Centre, Melbourne, Austrálie
    • La Photogalerie, Paříž, Francie
    • National Gallery of Victoria, Melbourne, Austrálie
    • Photo Art, Basilej, Švýcarsko
    • Photo Center, Melbourne, Austrálie
    • Photogalerie/Bardavil, Paříž, Francie
    • Rencontres Internationales de la Photographie, Arles, Francie
  • 1978
    • Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
    • Galeria II Diaframma, Milán, Itálie
    • Galerie im Riek, Essen, Německo
    • International Museum of Photography at George Eastman House, Rochester (NY), USA
    • Kresge Art Center, Michigan City (IN), USA
    • Photo Art, Basilej, Švýcarsko
    • Wroclawska Galerie Fotografie, Wroclaw, Polsko
  • 1979
    • G. Ray Hawkins Gallery, Los Angeles (CA), USA
    • Galerie Fiolet, Amsterdam, Nizozemí
    • Galerie Paule Pia, Antverpy, Belgie
    • Pratt Manhattan Graphic Center, New York, USA
  • 1980
    • Camden Art Centre, Londýn, Velká Británie
    • Church Street Photo Center, Melbourne, Austrálie
    • Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
    • Fine Art Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, USA
    • FNAC Montparnasse, Paříž, Francie
    • Galerie Lichtblick, Dortmund, Německo
    • Photokina, Kolín nad Rýnem, Německo
    • „56/65… The Print Club 56th Annual International Competition“, Philadelphia, USA
  • 1981
    • Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
    • Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
    • Images Gallery, Sun Valley (IL), USA
    • Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
    • Kamp Gallery, Saint Louis (MO), USA
    • Keystone Gallery, Santa Barbara (CA), USA
    • Marcuse Pfeiffer Gallery, New York, USA
    • Portfolio Gallery, Lausanne, Švýcarsko
    • Second Annual Fine Art Photography Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, US
  • 1982
    • Art 1982 Chicago, International Art Exposition, Chicago (IL), USA
    • Evanston Art Center, Evanston (IL), USA
    • G. H. Dalsheimer Gallery, Baltimore (MD), USA
    • Het Pepertje, Depenbeeck, Belgie
    • The House of Cs Writers, Praha, Česko
    • Karin Steins Gallery, Frankfurt/M., Německo
  • 1983
    • University of lowa Museum of Art, Iowa City (IA), USA
    • Wabash College, Crawfordsville (IA), USA
  • 1984
  • 1985
    • Alvar Aalto Museo, Jyväskylä, Finsko
    • Galerie Le Reverbére, Lyon, Francie
    • Münchner Stadtmuseum, Mnichov, Německo
    • Suomen Valoku Vataiteen Museum, Helsinki, Finsko
    • VALR, Little Rock (AR), USA
  • 1986
    • A Gallery of Fine Photography, New Orleans(LA), USA
    • Centre national de la photographie, Paříž, Francie
    • Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
    • Kicken Gallery, Kolín nad Rýnem, Německo
    • Théâtre des Réalités, Caves Ste Croix, Metz, Francie
    • Torch Gallery, Amsterdam, Nizozemí
  • 1987
  • 1988
    • Primavera Fotografica, Barcelona, Španělsko
    • The Second Israeli Photography Biennale, Museum of Art, Em Harod, Israel Urbi et Orbi, Paříž, Francie
  • 1989
    • Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
    • Galerie Nikki Diana Marquardt, Paříž, Francie
    • In Extremis, Strasbourg, Francie
    • Jan Kesner Gallery, Los Angeles (CA), USA
  • 1990
  • 1991
  • 1992
    • Galerie Le Réverbere, Lyon, Francie
    • Galerie Municipale du Chateau d'Eau, Toulouse, Francie
    • Galerie Thierry Salvador, Paříž, Francie
    • Gallery Steltman, Amsterdam, Nizoezmí
  • 1993
    • Art Temporis, Klagenfurt, Rakousko
    • Galerie David, Bielefeld, Německo
    • Galerie Faber, Vídeň, Rakousko
    • Galerie Objekte, Mnichov, Německo
    • Gallery of the City of Bratislava, Bratislava, Slovensko
    • Vision Gallery, San Francisco (CA), USA
  • 1994
    • Galerie Aura, Olomouc, Česko
    • Gallery for fine Photography, Gdansk, Polsko
    • In Focus, Kolín nad Rýnem, Německo
    • Parco Gallery, Tokio, Japonsko
    • Prinz, Tokio, Japonsko
  • 1995
    • Gallery for Fine Photography, New Orleans (LA), USA
    • Galerie 4, Cheb, Česko
    • Galerie Objekte, Mnichov, Německo
    • Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
    • Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko
  • 1996
    • Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
    • Muzeum Umění, Olomouc, Česko
  • 1997
    • Edelman Gallery, Chicago (IL), USA
    • Galerie du Chateau d’Eau, Toulouse, Francie
    • Kamera – und Fotomuseum, Mölkau, Německo
    • Ken Damy Museo, Milán, Itálie
  • 1998
    • Bergamot Station Arts Center, BGH Gallery, Los Angeles, USA
    • Centre Interréginal de Conversation du Livre, Arles, Francie
    • Galerie für Fotografie, Rotenburg, Německo
    • Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko
    • Obecní Dům, Praha, Česko
    • Vrais Reves, Lyon, Francie
  • 1998–1999
    • BGH Gallery, Santa Monica, USA
    • The Museum of Photography, Tel-Hai, Izrael
  • 1999
    • Stills Gallery, Sydney, Austrálie
    • Galerie Mennour, Paříž, Francie
    • Photographic Centre Kuopio, Finsko
  • 2000
  • 2001
    • Galerie Mennour & Le Centre Tcheque, Paříž, Francie
  • 2004
    • Cowparade Praha 2004 – kráva „Noc a den“, Praha, Česko
  • 2005
    • Zámecká galerie, Praha, Česko
  • 2005–2006
    • Retrospektivní výstava fotografií zahrnující 50 let Saudkovy tvorby. Výstava je unikátní rozsahem i výběrem vystavených děl, neboť předvádí přes 150 fotografií, a to i velkoformátových či dosud nepublikovaných; Dům U bílého jednorožce, Praha, Česko
  • 2006
    • Saudkova výstava obrazů, Prachatice, Česko
  • 2013
    • Retrospektivní výstava fotografií, Galerie Malá Synagoga, Trnava, Slovensko

Společné výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Filmy

[editovat | editovat zdroj]

Ceny a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Oficiální životopis Jana Saudka na webu saudek.com
  2. ↑ a b Očima Josefa Klímy: Saudek [online]. 24.02.2015 [cit. 26. 2. 2022]. Dostupné z: http://play.iprima.cz/ocima-josefa-klimy-saudek
  3. ↑ Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 162
  4. ↑ a b Uvolněte se, prosím – Jan Saudek
  5. ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Saudek se počtvrté oženil. V Číně si vzal matku svých dětí Hodkovou. iDnes.cz [online]. 2014-03-26. Dostupné online. 
  6. ↑ Jan Saudek je už v chomúte: O 45 rokov mladšiu ženu si vzal v Číne!. AZet.sk [online]. 2014-03-26 [cit. 2014-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-24. 
  7. ↑ WOLFOVÁ, Gabriela. Jan Saudek bude podvanácté otcem: Jeho čtvrtá manželka Pavla je opět těhotná!. Www.super.cz. Super.cz [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ Měl jsem období, kdy jsem byl na chlapy, říká Jan Saudek. iDNES.cz [online]. 2015-11-19 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ SEZNAM.CZ. Fotograf Jan Saudek (86) prozradil, že se stal znovu otcem: Mám na Slovensku dítě, je mu půl roku. www.super.cz [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jan Saudek Documentary Film. www.saudekfilm.com [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b DATABAZEKNIH.CZ. Jan Saudek - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ S.R.O. (WWW.INSPIRE.CZ), INSPIRE CZ. Výstava Jan Saudek: Osud. www.saudek.art [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ S.R.O. (WWW.INSPIRE.CZ), INSPIRE CZ. Výstava Jan Saudek: Osud. www.saudek.art [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ LIVEBID.CZ. Jan Saudek - The man was born - Exclusive selection from private collections - Livebid.cz. Livebid.cz - Aukce [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Jan Saudek | OriginalArte. www.originalarte.com [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Saudek Jan | Galerie 4. www.galerie4.cz [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Jan Saudek čekal dítě s vlastní dcerou!. TÝDEN.cz [online]. 2019-11-19 [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ STUPPACHEROVÁ, Bianka. Jan Saudek: Som polovičný ľudomil. Nemám rád chlapov. Pravda.sk [online]. 2018-01-14 [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ OBVINĚNÍ Z INCESTU: Saudek prý měl SEX S VLASTNÍ DCEROU! [online]. TN Nova, 2011-09-17 [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ Saudek čakal dieťa so svojou dcérou!. Aktuality.sk [online]. 2007-07-28 [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  21. ↑ Život zakrytý mýtem. Jaká byla skutečná Evita? - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2021-10-18 [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  22. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jan Saudek - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ HTTPS://WWW.UVM.CZ, UVM interactive,. Jan Saudek. Praha 3. 2006-05-09. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-11-08. 
  24. ↑ Oficiální přehled výstav Jana Saudka na webu saudek.com
  25. ↑ The best of Jan Saudek. Praha: Saudek.com, 2005. 112 s. Dostupné online. ISBN 80-239-5601-9. 
  26. ↑ Jan Saudek má další dceru. Holčička dostala jméno Josefína. iDnes.cz [online]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: PLUS [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  28. ↑ Seznam vyznamenaných Medailí Za Zásluhy [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rozhovory
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Saudek&oldid=25631513“