1985

Demografický vývoj v Česku
1985
Střední stav obyvatel	10 336 472
Narození	136 488
Zemřelí	131 641
Přirozený přírůstek	4 240
Přírůstek stěhováním	2 195
Celkový přírůstek	6 435
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1985
	Doprava;
	1985 v loďstvech; 1985 v dopravě; 1985 v letectví;
	Kultura;
	1985 ve filmu; 1985 v hudbě; 1985 ve fotografii;
	Sport;
	1985 ve sportu;
	Společnost;
	← 1984 \| 1986 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 ► ►►

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

17. dubna – 3. května – V Praze se konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Ve finálovém utkání ČSSR proti Kanadě zvítězili českoslovenští hokejisté a stali se mistry světa.
3. května – Do provozu byl uveden první blok Jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč. Jednalo se o první jadernou elektrárnu na území České republiky. Její výstavba trvala 9 let.^[1]
22. května
- Ve Stochově byl zadržen šestnáctiletý hornický učeň Jiří Straka, který se do dějin československé kriminalistiky zapsal jako spartakiádní vrah.
- Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba prezidenta Československé socialistické republiky. Potřetí byl jednomyslně zvolen prezidentem Gustáv Husák.
21.–24. května – Západní část Jihomoravského a jižní část Východočeského kraje zasáhly povodně. V důsledku mimořádných dlouhotrvajících srážek v oblasti vystoupily řeky Svratka, Jihlava, Dyje a Chrudimka ze břehů, takže bylo nutné přistoupit k evakuaci četných obcí. Nejvíce byly postiženy okresy Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Znojmo, Brno-venkov a Břeclav.^[2]
22. května – Gustáv Husák byl znovuzvolen československým prezidentem.
1. června – V Brně bylo dáno do provozu Ústřední autobusové nádraží Zvonařka.
7. června – Otevřena byla první ze šesti plánovaných částí nového komplexu Fakultní nemocnice Lochotín v Plzni. Slavnostního předání stavby se zúčastnil předseda vlády ČSR Josef Korčák, ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec, vedoucí tajemník Západočeského KV KSČ Josef Mevald a další čelní straničtí a městští funkcionáři. Nová budova pavilonu interních oborů byla vybavena tehdy moderní technikou – např. počítačovým tomografem (CT).^[3]
19. června – Fanoušci fotbalového klubu Sparta Praha zdemolovali během cesty na ligové utkání do Banské Bystrice interiér nočního rychlíku Hron. Slovně i fyzicky napadali další cestující i průvodčí vlaku. Z osmi demolovaných vagónů byly tři zcela vyřazeny z provozu a celková škoda činila 240 tis. Kčs. Městský soud v Praze odsoudil osm obžalovaných ve věku od 15 do 29 let k nepodmíněným trestům v trvání od 6 do 30 měsíců, dalších pět k podmíněným trestům, většině z obžalovaných byla uložena ústavní protialkoholní léčba a zakázány návštěvy fotbalových a hokejových utkání. Událost se stala hlavním motivem psychologického snímku Proč?, který v roce 1987 natočil režisér Karel Smyczek.^[4]
27.–30. června – Na Strahovském stadionu v Praze se konala historicky poslední – VI. československá spartakiáda. Čtyřdenní masové akce se zúčastnil asi milion cvičenců a hostů.^[5]
7. července – Na Velehradě se při příležitosti 1100. výročí úmrtí věrozvěsta Metoděje konala národní pouť s více než 100 000 věřícími. Shromáždění se zúčastnil kardinál František Tomášek, vatikánský státní tajemník Agostino Casaroli celebroval následnou slavnostní bohoslužbu. S projevem na shromáždění vystoupil také český ministr kultury Milan Klusák.^[6] Pokus státních orgánů prezentovat toto křesťanské setkání jako mírovou slavnost byl přijat velmi odměřeně a s kritikou (účastníci předsedu ONV Uherské Hradiště i ministra kultury s jeho projevem vypískali).^[7] Shromáždění se tak stalo ukázkou nespokojenosti a nesouhlasu mnohých věřících s vládnoucí garniturou.
15. srpna – Jižní oblasti Západoslovenského kraje, zejm. Komárno, Nitru, Levice, Šahy, Hurbanovo, ale i Bratislavu, postihlo v ranních hodinách zemětřesení o síle až 6 stupňů Richterovy škály. Otřesy zaznamenaly také báňské seizmické stanice v Severomoravském kraji. Zemětřesení si nevyžádalo žádné škody na zdraví lidí ani na majetku.^[8]
1. října – V československých kinech měla premiéru oblíbená filmová pohádka S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana.
2. listopadu – Za účasti nejvyšších stranických i státních představitelů byl slavnostně zahájen provoz linky B pražského metra v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská.
5. listopadu – Pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku nalezli kriminalisté jednu z nejcennějších památek na našem území – románský Relikviář svatého Maura pocházející ze 13. století.

Svět[editovat | editovat zdroj]

5. ledna – Skončila Operace Mojžíš, při níž bylo okolo 8 000 etiopských Židů letecky přepraveno ze Súdánu do Izraele.
12. ledna – V objektu Východoslovenské galerie v centru Košic došlo k výbuchu, který byl způsoben únikem plynu z narušeného potrubí. Byla narušena statika objektu, poškozeno bylo také mnoho vystavených uměleckých děl.^[9]
11. března – Generálním tajemníkem ÚV KSSS se stal Michail Gorbačov, který se později proslavil prosazováním glasnosti a perestrojky.
31. března – proběhly Světové dny mládeže v Římě
26. dubna – Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali ve Varšavě dokument o prodloužení platnosti tohoto vojenského paktu o dalších 20 let s doložkou o automatickém prodloužení smlouvy o dalších 10 let v případě, že smluvní strany neodevzdají do roka před uplynutím lhůty vládě Polské lidové republiky prohlášení o jejím vypovězení.^[10]
14. června – Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko uzavřely Schengenskou smlouvu o zrušení kontrol na společných hranicích.
10. července – Dva agenti francouzské tajné služby potopili v novozélandském Aucklandu loď organizace Greenpeace Rainbow Warrior. Při akci zemřel člen organizace Fernando Pereira. Pachatelé byli později dopadeni a celá záležitost přerostla v obrovský mezinárodní skandál.
13. července – V Londýně a Philadelphii se konal charitativní koncert Live Aid, jeden z největších koncertů všech dob. Vystoupili zde přední umělci tehdejší hudební scény bez honoráře. Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc Etiopii. V Londýně se představili například Queen, Status Quo, Phil Collins, U2, Elton John nebo The Who. Ve Philadelphii zahráli třeba Black Sabbath, Madonna, Eric Clapton, Simple Minds, Judas Priest nebo Led Zeppelin. Akce měla obrovský úspěch. Celkově se vybralo více než 280 mil. dolarů.
12. srpna – V Japonsku havaroval let Japan Airlines 123. S 520 mrtvými je dodnes nejsmrtonosnější leteckou havárií jediného letounu v historii letectví a druhou nejsmrtonosnější havárií vůbec.
1. září – Na dně Atlantského oceánu byl nalezen luxusní zaoceánský parník Titanic.
19. září – Silné zemětřesení (8,1 stupňů Richterovy škály) postihlo hlavní město Mexika – Mexico City a jeho okolí. Vyžádalo si přes 10 000 lidských životů.
3. října – Z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval ke svému prvnímu letu raketoplán Atlantis.
13. listopadu – Mohutná erupce kolumbijské sopky Nevado del Ruiz a následné zaplavení města Armero a dalších vzniklými lahary si vyžádaly více než 25 000 lidských životů.
20. listopadu – Microsoft uveřejnil první verzi Windows.
V prosinci Roger Waters opustil skupinu Pink Floyd.