Margaret Bourke-Whiteová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Margaret Bourke-White
Margaret Bourke-White 1955.jpg
Rodné jméno Margaret White
Narození 14. června 1904
Bronx
Úmrtí 27. srpna 1971 (ve věku 67 let)
Stamford
Příčina úmrtí Parkinsonova nemoc
Alma mater Michiganská univerzita
Kolumbijská univerzita
Purdueova univerzita
Cornellova univerzita
Case Western Reserve University
Povolání fotografka, válečná fotografka, fotoreportérka a novinářka
Manžel(ka) Erskine Caldwell (1939–1942)
Příbuzní Roger Bourke White (sourozenec)
Ocenění Národní ženská síň slávy (1990)
Connecticut Women's Hall of Fame
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Margaret Bourke-Whiteová (vlastním jménem Margaret Bourke-White, 14. června 1904, Bronx, New York27. srpna 1971) byla americká fotografka a fotožurnalistka[1][2], spoluzakladatelka časopisu Life.[3] Byla první americká zahraniční fotografka, která mohla fotografovat sovětský průmysl, a první válečná zpravodajka ženského pohlaví (a první žena, které bylo povoleno pracovat v bojových zónách) a první fotografka pro časopis Henryho Luce Life, kde se její fotografie objevila na hlavní obálce.[2][4] Zemřela na Parkinsonovu chorobu asi osmnáct let poté, co se u ní objevily první příznaky nemoci.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Bronxu v New Yorku.[5] Od roku 1936 pracovala pro americký časopis Life, který spoluzakládala.

Fotožurnalismus[editovat | editovat zdroj]

Roku 1929 souhlasila s pozicí editora v časopise Fortune. Roku 1930 byla první fotografkou, která mohla vstoupit do Sovětského svazu.

Margaret Bourke-Whiteová podobně jako Dorothea Langeová nebo Walker Evans pořizovala burcující snímky lidí za americké hospodářské krize ve 30. letech i během 2. světové války.

Na přelomu třicátých a čtyřicátých let cestovala po Evropě aby zachytila nacismus v Německu, Rakousku a Československu a kolem roku 1941 také komunismus v Rusku.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Bourke-Whitová byla první válečná korespondentka a také první žena, která mohla pracovat ve válečné zóně.

Inspirace[editovat | editovat zdroj]

Margaret Bourke-Whiteovou se prý těsně po válce inspiroval také český fotograf Jan Saudek, když se setkal s americkými komiksy a časopisy.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Její díla byla vystavena v září roku 2003 na výstavě s názvem Great Jewish-American Photographers, složenou z děl archivu časopisu Life a společnosti iPhotoart. Kromě Whitové se na výstavě objevila díla autorů: Alfred Eisenstaedt (1898–1995), Cornell Capa (1918–2008), Nat Fein (1914–2000), Dmitri Kessel (1902–1995), Ralph Morse (*1918), Joe Rosenthal (1911) a Paul Schutzer (1930–1967).[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Díla Margaret Bourke-Whitové
Fotografické biografie a sbírky o Margaret Bourke-Whitové

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ULAN Full Record Display - Bourke-White, Maragaret [online]. The J. Paul Getty Trust [cit. 2010-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Dictionary of Artists, Volume 1. [s.l.]: Taylor & Francis, 1997. Dostupné online. ISBN 1884964214, ISBN 9781884964213. S. 1512. 
  3. http://cestovani.idnes.cz/do-vidne-za-umenim-0m8-/igsvet.asp?c=A000824150155igcechy_cha
  4. [1] Archivováno 13. 12. 2013 na Wayback Machine „The Last Days of a Legend,“ by Sean Callahan on a Bullfinch Press Web site publicizing the book Margaret Bourke-White: Photographer, by Sean Callahan; Web site accessed on July 2, 2006
  5. The Industrial revelations of Margaret Bourke-White. USA Today, the Society for the Advancement of Education. April, 2005. Dostupné online [cit. 2010-06-05]. (anglicky) 
  6. http://www.ajhs.org/about/newsletter/2003_fall/AJHS_newsletter_fallwinter_03.pdf

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret Bourke-White na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]