Hrací karta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Balíček hracích karet

Hrací karta je list papíru s obrázkem, který se používá při hře karetních her. Hrací karty se používají v sadách. Každá karta v sadě má svoji barvu a hodnotu.

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Do Evropy přes Itálii a Španělsko karetní hry přinesli zřejmě Saracéni pod označením naibbe. Písemný zdroj o popularitě hry se objevuje v roce 1376, kdy vyhláškou 23. května město Florencie hru zakazuje pod hrozbou přísného potrestání. Později hru v karty přísně odsuzovala i katolická církev.[1]

Sady hracích karet[editovat | editovat zdroj]

kanastové karty (polovina sady)

Každá karetní hra vyžaduje určitou karetní sadu, především pokud jde o počet karet v sadě a uspořádání hodnot. Přestože na celém světě existuje celá řada karetních listů, většina z nich je svázána jen s určitou zemí či lokalitou. Karetních sad, které dosáhly celosvětové proslulosti, je jen několik a v zásadě všechny vycházejí ze stejného schématu (4 barvy a 8-14 hodnot s určenou hierarchií). Karetní sady lze v zásadě rozdělit podle jejich původu nebo podle počtu a hierarchie listů v sadě, přičemž oba způsoby rozdělení se překrývají.

  • whistové karty - sada obsahuje 52 karet, rozdělených do čtyř barev, s hodnotami 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J (spodek, kluk), Q (královna), K (král), A (eso). Eso může v některých hrách nabývat také hodnoty 1.
  • rummy karty - sada obsahuje 104 karet, vznikne ze dvou whistových sad (jejichž rubové strany bývají barevně odlišeny).
  • pasiánsové karty - odvozené z rummy karet, mají 108 listů plus 4 jokery, se kterými se zpravidla nehraje. Mají oproti rummy kartám menší rozměr (44x67 mm), aby se lépe vešly na stůl.[2]
  • kanastové (též žolíkové) karty - sada obsahuje 108 karet, vznikne ze sady rummy karet přidáním 4 žolíků - karet se speciální funkcí, které nepatří k žádné barvě.
  • piketové karty - sada 32 karet francouzského typu, s hodnotami 7, 8, 9, 10, J, Q, K, hodnoty nejsou na kartách uvedeny, pouze vyobrazeny patřičnými symboly
  • mariášové karty - sada obsahuje 32 karet německého typu, s hodnotami 7, 8, 9, 10, spodek, svršek, král, eso, vznikne z whistové sady, z níž jsou odebrány karty nízkých hodnot.

Podle původu jsou nejrozšířenější karty francouzského typu, z nichž se vytvářejí whistové, rummy a kanastové sady. Druhé v pořadí jsou v tomto směru karty španělského typu, se kterými se dodnes setkáme v zemích, které byly pod španělským či portugalským vlivem. Od francouzských se liší názvy hodnot a barev, ale uspořádání je v zásadě stejné.

Pro střední Evropu jsou typické karty německého typu, které tvoří mariášovou sadu. V Česku se německé karty zpravidla označují jako mariášky nebo na prší. Setkáme se s nimi v České republice, Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku na Slovensku a místně i v některých dalších zemích. V nejtypičtější výtvarné verzi, kterou namaloval kolem roku 1837 maďarský malíř József Schneider a v upravené podobě je začala produkovat vídeňská firma Ferdinanda Piatnika kolem roku 1848, jsou na esech vyobrazeny alegorie ročních období a na kartách svršků a spodků postavy z dramatu Friedricha Schillera Vilém Tell (včetně Tella samotného, který je namalován na kartě žaludského svrška) - v původní Schneiderově verzi byly pojmenovány jako postavy z maďarské historie, ty ale nebyly schváleny z důvodů cenzury a proto byly pro distribuci změněny. Na ostatních kartách jsou zobrazeny různé přírodní a historické motivy.

Nejstarším typem karetního listu na evropském kontinentu jsou karty italské. Svého času byly rozšířené po celé Evropě, ale postupně své dominantní postavení ztrácely a dnes se s nimi setkáme jen v Itálii a několika málo přilehlých oblastech (jih Rakouska). Jejich uspořádání je opět podobné jako u francouzského typu. To se ovšem týká jen klasických karetních her. Italská symbolika se udržela a je dodnes používána na tarokových kartách sloužících k předpovídání osudu - tzv. tarot. Tarokové karty přibírají do sady několik dalších speciálních figur.

Vzhled karty[editovat | editovat zdroj]

Běžná hrací karta francouzského typu: barvu určují symboly (srdce), hodnotu určuje počet symbolů (10), barva i hodnota jsou navíc vyznačeny v rozích karty; karta má oboustrannou orientaci

Běžná hrací karta je nejčastěji obdélný list tuhého papíru s oblými rohy o výšce asi 10 cm a zhruba poloviční šířce, přičemž rubová strana bývá u všech karet stejná, na lícní straně se nacházejí obrázky a symboly, podle nichž se určuje barva a hodnota karty. Nicméně mnohé karetní sady se v některých ohledech odlišují:

  • materiál: kromě karet z tuhého papíru mohou být karty např. dřevěné nebo plastové,
  • tvar: karty nemusí být jen obdélné, například na pexeso se častěji užívají karty čtvercové,
  • rozměry karet se mohou značně lišit,
  • rub: rubová strana může také sloužit jako rozlišovací znak, takže nemusí být u všech karet v sadě stejná, např. „kanastové“ jsou barvou rubové strany rozlišeny na dvě poloviny.

Karty bývají nejčastěji rozděleny do 4 barev a 8-14 hodnot. Barvu karty označují speciální symboly, hodnota karta je vyjádřena vyobrazením, počtem symbolů a číslem nebo písmenem - hodnoty se ještě rozdělují na čísla a figury.

Speciální hrací karty[editovat | editovat zdroj]

Kromě běžných karetních sad existuje celá řada jiných společenských her, která využívá speciálních karetních sad. Na rozdíl od běžných hracích karet je zpravidla lze využít pouze k jediné konkrétní hře. Některé takové hry se hrají pouze s hracími kartami, jiné využívají i další pomůcky, jako hrací desku, žetony, figurky atd.

Vedle toho existují i karty, které ke hraní neslouží vůbec - jsou to především věštecké karty (tarot) a sběratelské karty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Sběratelství. Praha : Svoboda, 1983. Kapitola Sběratelství lidové / 28, s. 24.  
  2. OMASTA, Vojtěch. Pasiáns. Praha 10 : AVOMA, 1991. ISBN 80-901124-0-4. Kapitola Pasiánsový slovníček, s. 2.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu