Taroky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
maďarští státníci hrající taroky v roce 1895
hláška trul - zleva dopravaː škýz, mond a pagát

Taroky jsou zdvihová karetní hra pro čtyři hráče. Hra se hraje se speciálním balíčkem tarokových karet. Taroky jsou v Česku oblíbené spíše na Moravě, v Čechách je populárnější mariáš. Některé herní prvky převzal z taroků licitovaný mariáš.

V Česku se hraje ve čtyřech hráčích s balíčkem čítajícím 54 karet.[1] V balíčku je 32 karet francouzského typu ve čtyřech barvách a 22 taroků, které představují pevné trumfy ve hře. V jiných zemích můžou být počty karet i druh karetního listu jiné. Například v Maďarsku se hraje s 42 kartami, ve Francii pak se 78. S jiným druhem karetního listu se hraje v Itálii.

Zdroje uvádějí vznik taroků v 15. století v Itálii.[2] Ještě v 18. století se hrála převážně varianta pro tři hráče, ale postupně si oblibu získala varianta pro čtyři hráče. V 19. století převážila již pouze varianta pro čtyři hráče. V poslední čtvrtině 20. století hráčů ubývalo a schylovalo se k tomu, že taroky potká podobný osud jako Špády. Nakonec se podařilo zánik hry zvrátit a dnes se krom České republiky těší hra zájmu zejména v Rakousku, ale i na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Francii a dalších zemích.

Základní pojmy a karty[editovat | editovat zdroj]

V typickém balíčku čítajícím padesátčtyři listů nalezneme čtyři barvy (kříže, piky, káry a srdce) a taroky. Ve všech barvách jsou tyto figury, od nejsilnější k nejslabší: král (honer), dáma, kaval (jezdec) a kluk. V černých barvách jsou karty hodnot (od nejslabší): 7, 8, 9, 10, v červených barvách jsou karty hodnot (od nejslabší): 4, 3, 2 a eso. Figury přebíjejí ostatní karty v dané barvě.[3] Taroky číslo I až XXI a škýz jsou vždy nejsilnější karty ve hře.[3]

oči body, například 5 očí je 5 bodů
mazání přihazování hodnotných karet spoluhráči
plonk jediná karta barvy nebo jediný tarok v listě
dražba licitace
předák/forhont hráč, který vynáší
aktér hráč, který vydražil hru
zdvih štych
kaval jezdec, karta v síle mezi dámou a klukem
honer král
škýz nejvyšší tarok a nejsilnější karta ve hře
mond tarok XXI., druhá nejsilnější karta ve hře
pagát tarok I., nejslabší z taroků
žid pokladnička, která se rozebírá při uhrané druhé povinosti
renonc porušení pravidel

V některých pravidlech se neuplatňuje placení do žida[3], hráči se ve Varšavě vyplácí mezi sebou. Pokud se na žida hraje, pak se do něj přispívá při prohrané Varšavě a rozebírá si při uhrané druhé povinnosti.[4]

Pravidla hry[editovat | editovat zdroj]

V pravidlech jsou významné rozdíly mezi regiony i skupinami, proto je vhodné před začátkem hraní si tato ujasnit. Rozdíly jsou například ve vyúčtování (hodnotě her), v povinnosti hlásit prozrazující hlášky (v některých pravidlech se nehlásí barvičky), ale například i v tom, zda se některé povinnosti vůbec hrají. Níže uvedené informace platí pro jednu z nejčastěji hraných verzí v Česku Volání devatenáctky. Existují i další verze jako volání dvacítky, volání krále, taroky ve třech hráčích, štramandl a další.[5]

Cílem hry je získat co nejvíce bodů. Pětibodové karty jsou škýz, mond, pagát a králové. Čtyřbodové jsou dámy, tříbodoví kavalové, dvoubodoví kluci. Ostatní karty jsou hodnoceny jedním bodem. Dále se do závěrečného vyúčtování započítavají hlášky.

Před rozdáním se balíček karet snímá. Rozdává se proti směru hodinových ručiček, nejčastěji se začíná 6 kartami do talonu a potom dvakrát dokola každému hráči po šesti listech. Existují ale i jiné způsoby jak rozdávat. Po rozdání následuje dražba a hlášení.

V tarokách se musí barvit (hrát stejnou barvou, jaká byla nesena) a nemusí se přebíjet (hrát vyšší hodnotu). Pokud hráč nemá příslušnou barvu, musí hrát tarokem. Nemá-li tarok, může hrát libovolnou kartou podle svého uvážení[6]. První kartu do nového zdvihu vynáší vždy ten, kdo bral předchozí.

Na každou vydraženou hru je možno dát flek, i opakovaně. Každé flekování zdvojnásobuje postupně hodnotu bodů.

Druhy her[editovat | editovat zdroj]

První povinnost (základní povinnost)[editovat | editovat zdroj]

Na této povinnosti začíná každá hra. V případě, že žádný z hráčů nelicituje vyšší hru, tak forhont určí s kterým tarokem hraje. Začíná se od devatenáctky, pokud tento tarok má aktér na ruce, volí osmnáctku a tak dále až po šestnáct. Z talónu bere aktér 4 karty, dva další hráči v pořadí po kartě a stejný počet karet, jaký hráč bral, následně odhodí. Pokud forhont neřekne, s kterým tarokem hraje, hraje automaticky s devatenáctkou, i když ji má případně v ruce.[3]

Druhá povinnost[editovat | editovat zdroj]

Druhá povinnost se podobá první, předák také hlásí s kterým tarokem hraje (počínaje od devatenáctky) a rozebírá se talon v počtech 4+1+1 karet, stejný počet karet se odhazuje. Rozdíl je ten, že vydražitel se zavazuje pro získání posledního zdvihu pagátem (tarok číslo I).

Třetí povinnost (preferance, preferans, trojka)[editovat | editovat zdroj]

V této povinnosti aktér hraje sám proti ostatním hráčům. Aktér si bere první, druhou nebo znovu první trojici karet z talónu. Podle toho, kterou trojici zvolil rozlišujeme tři „stupně“ třetí povinnosti. Karty z talonu, které nezvolil propadají protihráčům. Aktér shazuje tři karty, tyto se mu připočítávají do konečného skóre.

Čtvrtá povinnost (sólo)[editovat | editovat zdroj]

Aktér hraje sám proti ostatním třem hráčům, aniž by si bral karty z talonu. Talon se započítává do skóre protihráčům.

Varšava (žebrák)[editovat | editovat zdroj]

Varšava je odlišná od výše zmíněných povinností. Musí se přebíjet a neplatí žádné hlášky. Pagát musí jít z ruky hráče jako poslední tarok. Mond se nesmí namazat (přihodit k) na škýze. V prvních šesti zdvizích se přihazuje vrchní karta z talonu.

Hlášky[editovat | editovat zdroj]

Prozrazující hlášení[editovat | editovat zdroj]

Malé hlášky[editovat | editovat zdroj]
trul mond, škýz a pagát
honery 4 karty v hodnotě 5 bodů
barvičky 1 nebo 2 taroky
taročky 8 nebo 9 taroků
Velké hlášky[editovat | editovat zdroj]
taroky minimálně 10 taroků
barvy žádný tarok
královské honery 4 honery
trulhonery trul + nejméně 1 honer

Zavazující hlášení[editovat | editovat zdroj]

Dále může hráč hlásit pagáta či valáta. Při hlášeném pagátu se hráč zavazuje, že on nebo jeho spoluhráč přebije poslední zdvih ve hře pagátem, shodně jako při druhé povinnosti. Při zahlášeném valátu se hráč zavazuje uhrát všechny zdvihy ve hře. Jako tichého pagáta či valáta označujeme stav, kdy hráč uhraje pagáta či valáta bez ohlášení. Tiché hlášky jsou ve výsledném vyúčtování oceněny nižší sazbou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Na Moravě a v Čechách nejčastěji hraný balíček karet od firmy Piatnik.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SYKALA, Vít. KARETNÍ HRA TAROKY PRO MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ [online]. Brno: 2010 [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 
  2. MAYR, WOLFGANG, 1944-. Strategie tarokové hry. Vyd. 1. vyd. Ottava [i.e. Praha]: P. Zachar 144 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-7066-5, ISBN 80-260-7066-6. OCLC 897869653 
  3. a b c d Vítejte na serveru pro hru taroků online. taroky.net [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 
  4. Pravidla - Brněnská verze 2001 - Taroky. www.taroky.cz [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 
  5. 1971-, Dokoupil, Jaromír,. Taroky: Volání devatenáctky : pravidla a pokyny pro hru, aneb, Co by měl o své hře vědět každý hráč. 1. vydání. vyd. Ottawa: [s.n.] 93 stran s. ISBN 9788086725673, ISBN 8086725677. OCLC 928739054 
  6. Wikiknihy: Otevřená sbírka učebnic a knih: Pokladnice her/Klasické karetní hry/Taroky [online]. c2018 [citováno 24. 03. 2019]. Dostupný z WWW: [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]