Kája Saudek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kája Saudek
Kája Saudek (2006)
Kája Saudek (2006)
Narození13. května 1935
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. června 2015 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
NárodnostČeská
Povolánímalíř, autor komiksů, výtvarník, ilustrátor a kreslíř
DětiBerenika Saudková
Patrik Saudek
PříbuzníJan Saudek (bratr)
David Saudek (synovec)
Erik Adolf Saudek (strýc)
Emil Saudek (prastrýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kája Saudek, vlastním jménem Karel Saudek (13. května 1935 Praha25. června 2015 Praha) byl český malíř a komiksový kreslíř.[1] Jeho specifické výtvarné dílo doplnilo také několik filmů a populárně-naučný televizní seriál Okna vesmíru dokořán, ilustroval též řadu knih a časopisů, mezi nimi i několik z pera Jaroslava Foglara. Byl bratrem (jednovaječné dvojče) fotografa Jana Saudka. Tři z jeho komiksů - Muriel a andělé, Lips Tullian a Arrnal a dva dračí zuby - se v roce 2009 umístily v první desítce ankety webu Komiksárium, jež hledala nejlepší české komiksy všech dob.[2] Tím byl pasován do pozice nejvýznamnějšího českého komiksového tvůrce historie. Jeho (a Macourkův) komiks Muriel a andělé celou anketu i vyhrál.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kája Saudek se narodil v Praze.[3] Otec Gustav se narodil v Děčíně, ale celý život žil v Praze. Na konci druhé světové války byl otec v souvislosti s manželčiným nežidovským původem ( matka Káji i bratra Jana ) internován "pouze na tři měsíce v terezínském ghettu", jinak by šel se svým původem do koncentračního tábora již dříve, jako jeho bratři a celá rodina.[4]

americkými komiksy se seznámil už v dětství. V padesátých letech nemohl z politických důvodů studovat, stal se tedy technickým kreslířem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. V roce 1966 použil jeho kresby Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii?. Tím se Karel dostal do širšího povědomí a jeho kresby začaly být publikovány šířeji. Patrně největším projektem měl být komiks podle scénáře Miloše Macourka Muriel a andělé. V roce 1969 z něj však vyšla časopisecky jen ukázka několika stran, kniha samotná už vyjít nemohla (vydána byla až v roce 1991). Zajímavostí je, že si jako předobraz ústředních postav vybral skutečné osoby – pro generála-seržanta Xerona (hlavní zápornou postavu) svého bratra Jana, s nímž měl v tu dobu rozepře, a pro Muriel herečku Olgu Schoberovou – tehdejší československý sexsymbol. K tomuto komiksu stejná dvojice autorů vytvořila i druhý díl (Muriel a oranžová smrt), který vyšel až v roce 2009 (mimo jiné i pro podobnost příběhu s invazí v roce 1968; část originálních kreseb se ztratila v tiskárně). V roce 1971 spolupracoval ještě na filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku.

Počátkem 70. let se několik let živil kreslením seriálů pro časopis Mladý svět. Dva roky vycházel seriál Lips Tulian podle dobrodružných románů 19. století (byl ukončen na zásah cenzury), další dva roky seriál kreslený na libreta oper (v seriálu byli karikováni zpěváci populární hudby, někteří – zvláště Karel Gott – proti tomu protestovali). Poté byly komiksy v Mladém světě zrušeny. V letech 19761978 maloval Saudek pro pionýrský magazín Stezka ještě komiks na motivy seriálu Třicet případů majora Zemana – všech pět nakreslených dílů spolu s novým (Poslední případ majora Zemana, napsal Jan Reinisch podle novely Jiřího Procházky Zločin na zámku) vyšlo v roce 1999 pod názvem Major Zeman a jeho 6 případů. V Pionýrské stezce pak Saudek pravidelně ilustroval rubriku „Olympijský kruh“, vytvořil i několik nástěnek (F1, filmové hvězdy) a také vystřihovánku obchodního domu Kotva.[zdroj?] V 5. ročníku vytvořil všechny titulní stránky časopisu.[zdroj?]

Kája Saudek v polovině 80. let

V roce 1979 navázal spolupráci s Českou speleologickou společností, která mu umožnila vydávat komiksy v nákladech několika tisíc výtisků jako materiál pro svou vnitřní potřebu (tzv. zájmový tisk). V následujícím desetiletí tak vyšly příběhy podle scénářů řady známých spisovatelů a scenáristů.

V osmdesátých letech spolu s Vladimírem Železným a Jiřím Grygarem spolupracoval na seriálu Slovenské televize Okna vesmíru dokořán.

V druhé polovině 80. let doprovázel ilustracemi tisky k rozvoji počítačové gramotnosti u nás. V polovině roku 1989 ilustroval návod a přebal magnetofonové kazety první oficiálně prodávané počítačové hry v předrevolučním ČeskoslovenskuMěsto robotů.

Na počátku devadesátých let byla všechna jeho díla znovu vydána. On sám ilustroval titulní stránky komiksových magazínů Kometa a znovu vydávaných sešitů příběhů Boba Hurikána.

V posledních letech tvořil i pro časopis NEi Report.

Stal se vzorem některým dalším kreslířům. Patrně nejvýznamnější jsou Štěpán Mareš, Miroslav Schoenberg, Jiří Grus, Jiří Šmejkal (* 1978) a Jiří Filípek. Kromě uvedených kreslířů ovlivnil řadu dalších méně známých autorů.[1]

Od nehody v dubnu 2006, kdy mu v krku zaskočilo sousto, ležel ve vegetativním stavu v motolské nemocnici.[5] Zemřel 25. června 2015 ve věku 80 let.[6] Pohřben je na Vyšehradském hřbitově.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Johanou měl dvě děti, syna Patrika a dceru Bereniku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Výtvarník ve filmech a seriálech[editovat | editovat zdroj]

Komiksy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DIESING, Helena. Kája Saudek. Řevnice: Arbor vitae, 2013. ISBN 978-80-7467-046-6. 
  2. Nejlepší český komiks nakreslil Kája Saudek, určili odborníci. iDNES.cz [online]. 2009-09-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  3. Český rozhlas České Budějovice. V Českých Budějovicích jsem doma, říká Berenika Saudková, dcera slavného kreslíře. 2014-07-08 [cit. 2014-07-16]. Dostupné online.
  4. Očima Josefa Klímy: Saudek [online]. 24.02.2015 [cit. 26. 2. 2022]. Dostupné z: https://prima.iprima.cz/porady/ocima-josefa-klimy/ocima-josefa-klimy-saudek
  5. iDnes.cz, MF DNES, rep. Kreslíř Kája Saudek bojuje v nemocnici o život. iDnes [online]. 2006-04-21 [cit. 2014-02-19]. Dostupné online. 
  6. ČTK, ČRo. Zemřel král českého komiksu Kája Saudek. Český rozhlas [online]. 2015-06-26 [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DIESING, Helena a PROKŮPEK, Tomáš. Kája Saudek. V Řevnicích: Arbor vitae, 2013. 527 s. ISBN 978-80-7467-046-6. [Výpravná obrazová monografie autorů Heleny Diesingové a Tomáše Prokůpka se po mnoha letech nezaslouženého mlčení stává prvním důstojným knižním holdem králi českého komiksu. Kája Saudek byl však nejen autorem smělých komiksů, ale také zdatným propagačním grafikem a uměleckým solitérem úspěšně se pohybujícím mezi filmem, užitou grafikou, ilustrační a volnou malířskou tvorbou. V autorových vrcholných dílech, vzniklých většinou v průběhu šedesátých let, se prolíná ovzduší doby s nesmírně působivým výtvarným rukopisem, ojedinělým i ve světovém kontextu. Kniha ovšem navíc přináší řadu zcela neznámých a dosud nepublikovaných Saudkových prací a rovněž dokládá, že se stal osobitým portrétistou mnoha slavných tváří kulturního, převážně hudebního světa. Rozsáhlá publikace je po podrobné vstupní kapitole (Hledání a zrání) členěna do oddílů Film a televize, Komiksy a kresby, Reklamní a užitá tvorba, Erotické kresby, následuje exkurz do Saudkovy volné tvorby (Obrazy, objekty a dekorace) a závěr (Pokračovatelé, žáci, epigoni) je věnován silnému vlivu tohoto brilantního kreslíře na jeho mladší současníky i další generace. Téměř 900 barevných reprodukcí vzbudí zájem - kromě skalních fanoušků Káji Saudka a špičkového komiksu - širších vrstev uměnímilovné veřejnosti.][1]
  • DIESING, Helena a PROKŮPEK, Tomáš. Kája Saudek. V Praze: Arbor vitae societas, 2009. 527 s. ISBN 978-80-904534-0-1. [Kniha vychází u příležitosti výstavy Kája Saudek & 60’s uspořádané v Českém centru Praha ve dnech 19. 11. 2009 až 2. 1. 2010.] [Rozsáhlá publikace je po podrobné vstupní kapitole (Hledání a zrání) členěna do oddílů Film a televize, Komiksy a kresby, Reklamní a užitá tvorba, Erotické kresby, následuje exkurz do Saudkovy volné tvorby (Obrazy, objekty a dekorace) a závěr (Pokračovatelé, žáci, epigoni) je věnován vlivu K.S. na jeho mladší současníky i další generace. Kniha mimo známé a již publikované práce přináší dosud nepublikovaná díla.][ https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=004188766&local_base=SKC]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]