30 případů majora Zemana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
30 případů majora Zemana
Žánr detektivní
Námět Jiří Procházka aj.
Scénář a režie Jiří Sequens
Hrají Vladimír Brabec
Miloš Willig
Vladimír Ráž
František Němec
Rudolf Jelínek
Ladislav Mrkvička
Radoslav Brzobohatý
Renáta Doleželová
Jaroslava Obermaierová
Země původu ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazyk čeština
Počet řad 3
Počet dílů 30
Produkce a televizní štáb
Producent Josef Císař
Lokace Karel Kočí
Kamera Josef Hanuš
Hudba Zdeněk Liška
Produkční
společnost
Československá televize
Premiérové vysílání
Vysíláno 18. dubna 1975 – 24. února 1980
30 případů majora Zemana na ČSFD IMDb

30 případů majora Zemana je televizní seriál natočený v letech 19741979 Ústřední redakcí armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize. Režisérem byl Jiří Sequens, děj se odehrává mezi léty 1945 a 1973. Hlavní postavou je příslušník SNB Jan Zeman, kterého hraje Vladimír Brabec. Ten se vyskytuje v každém díle a postupně se v seriálu vypracuje z civilisty až na náčelníka pražské kriminálky. Autorem knižní předlohy některých dílů a hlavním dramaturgem byl Jiří Procházka,[1] který byl i autorem některých scénářů.[2]

Seriál vznikal v době hluboké normalizace k 30. výročí vzniku SNB. Na natáčení seriálu se také podílelo pomocí Tiskového odboru i Federální ministerstvo vnitra. Jako v mnohých jiných dílech z této doby v něm byla řada skutečností uváděna do smyšlených souvislostí, nebo některá fakta zcela měněna. Většina dílů seriálu je sice natočena na základě skutečných událostí s řadou nepozměněných faktů, ale jejich celkové, ideové vyznění je poplatné době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický.

Předlohy některých dílů vyšly i v knižní podobě.[3]

Vysílání[editovat | editovat zdroj]

Poprvé po roce 1989 se seriál na území dnešního Česka vysílal až v letech 19992000 (na Slovensku už v roce 1998 na soukromé televizi Markíza), což vyvolalo vlnu diskuzí a kontroverzní reakce. Česká televize, která serial vysílala, ho doplnila dokumentem, v němž byly jednotlivé díly konfrontovány s historickou realitou a krátkým přehledem dobových událostí; vzniklý komponovaný pořad měl název Třicet návratů.[4][5]

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Brabec major Jan Zeman
Miloš Willig plukovník Václav Kalina
Josef Větrovec plukovník Pavlásek, náčelník kriminálky
Vladimír Ráž soudní lékař Veselý
Rudolf Jelínek major Jiří Hradec
František Němec major Žitný z StB
Ladislav Mrkvička nadporučík, Stejskal
Radoslav Brzobohatý nadporučík, později západní agent Pavel Bláha
Renáta Doleželová Zemanova první žena Lída
Jaroslava Obermaierová Zemanova druhá žena Blanka
Ivana Andrlová Zemanova dcera Lída

V dalších a epizodních rolích se objevila většina tehdy známějších herců, např. Emil Horváth, Jiří Lír, Ilja Prachař, Jiří Holý, Jaromír Crha, Josef Bláha, Radúz Chmelík, Stanislav Fišer, Miloš Vávra, Alena Vránová, Milada Vnuková, Štefan Kvietik, Jan Skopeček, Jaroslav Moučka, Regina Rázlová, Carmen Mayerová, Květa Fialová, Josef Vinklář, Oldřich Vízner, Jiří Krampol, František Filipovský, Vladimír Menšík, Josef Abrhám, Jiří Lábus a mnozí další.

Někteří z představitelů epizodních rolí hráli ve více případech různé postavy (např. Luděk Munzar německého psychiatra ve Vyznavačích ohně a faráře v Křížové cestě nebo Josef Kemr malíře-padělatele v Mědirytině a vlásenkáře v Kleštích).

Jednotlivé díly[editovat | editovat zdroj]

  1. (1945) Smrt u jezera – poválečný příběh, v němž Zeman vyšetřuje vraždu svého otce a na konci nastoupí k SNB.
  2. (1946) Vyznavači ohně – o nacistech z pohraničí, kteří chtějí uniknout trestu.
  3. (1947) Loupež sladkého „i“ – o černém obchodu s nedostatkovým inzulinem.
  4. (1947) Rubínové kříže – inspirováno Banderovci prchajícími přes československé území.
  5. (1948) Hon na lišku – propagandisticky zkreslené převzetí moci komunisty v únoru 1948. Zemanův nový nadřízený, nadporučík Bláha (Radoslav Brzobohatý), se odkryje jako protisocialistický živel a prchne letadlem na Západ.
  6. (1949) Bestie – inspirováno tzv. králi Šumavy a případem Huberta Pilčíka.
  7. (1950) Mědirytina – pojednává o falzifikaci potravinových lístků. Již od válečných let je zaveden lístkový systém, určující povolené příděly potravin na osobu, hlavně masa. Pražská kriminálka objeví lístky falešné. Pátráním po síti padělatelů je pověřen podporučík Zeman. V tomto díle se také setkává se svou budoucí ženou Lídou.
  8. (1951) Strach – inspirováno případem bratrů Mašínů. V tomto díle se Zemanovi narodí dcera.
  9. (1952) Loď do Hamburku – do Československa opět přijíždí Zemanův bývalý nadřízený Bláha, nyní jako západní agent.
  10. (1953) Vrah se skrývá v poli – na motivy případu Babice.
  11. (1954) Křížová cesta – na faře v blízkosti kláštera dojde k vraždě faráře, z cyklu o Pavlu Bláhovi
  12. (1955) Kleště – případ pojednává o zradě Pavla Bláhy vůči svým přátelům.
  13. (1956) Romance o nenápadné paní – podle skutečného případu z České Třebové.
  14. (1957) Konec velké šance – Bláhovi nevycházejí plány, chce opustit Československo. Před tím chce zabít Zemana, zabije ale jen jeho ženu a sám je vzápětí Zemanem zastřelen.
  15. (1958) Kvadratura ženy – na motivy případu rozčtvrcené Herty Černínové.
  16. (1959) Dáma s erbem – vyšetřuje se krádež cenných předmětů ze zámecké sbírky.
  17. (1960) Prokleté dědictví – v kladenských dolech se skrývá ukradených 300 000 korun.
  18. (1961) Bílé linky – o činnosti StB v Západním Berlíně.
  19. (1962) Třetí housle – v tomto příběhu, pojatém jako komedie, se Zeman podruhé žení.
  20. (1963) Modrá světla – navazuje na díl Bílé linky.
  21. (1964) Pán ze Salcburku – pojednává o pašování lidí přes železnou oponu kamionem.
  22. (1965) Tatranské pastorále – pojednává o točení filmu na motivu skutečné vraždy, při natáčení nalezne major Zeman pachatele skutečné vraždy.
  23. (1966) Šťastný a veselý – majetkové vyšetřování.
  24. (1967) Klauni – začátek Pražského jara. V postavách spisovatele a básníka Pavla Daneše a reportérky Dagmar Konečné se snaží autoři účelově propagandisticky zesměšnit představitele disentu Václava Havla a Edu Kriseovou.
  25. (1968) Štvanice – hrubě zkreslené události Pražského jara.
  26. (1969) Studna – hororový příběh na motivy apokalyptického konce obyvatelů domku ve Vonoklasech u Prahy. Do příběhu je vkomponováno odsouzení procesů Pražského jara.
  27. (1970) Rukojmí v Bella Vista – špionážní příběh z Jižní Ameriky.
  28. (1971) Poselství z neznámé země – pokračování předchozího dílu.
  29. (1972) Mimikry – inspirováno případem únosu letadla do SRN, paralela k procesu se skupinou The Plastic People of the Universe.
  30. (1973) Růže pro Zemana – závěrečný díl.

Místa natáčení[editovat | editovat zdroj]

  1. Smrt u jezera – Rodný domek Jana Zemana se nachází na adrese Praha-Zbraslav, U Malé řeky 624. Rybník, u kterého byl zastřelen otec Jana Zemana, se nachází v pražské Krči. Fotoateliér pana Pospíšila se nacházel v pražské Bubenči. Dnes už místo něho stojí moderní výstavba. Místo, kde vojáci chytili vraha Zemanova otce, leží v blízkosti obce Nový Knín u Dobříše.
  2. Vyznavači ohně – První služebna Jana Zemana se nachází v obci Výsluní na Chomutovsku. Zámek je ve skutečnosti Zámek Líšno u Benešova.
  3. Loupež sladkého „i“ – Silnice, kde spadl Barvíř z motorky a následně havaroval Jirka Hradec, se nachází mezi Radotínem a Zadní Kopaninou. Ústřední sklad léčiv byl situován na Mariánské náměstí v Praze, konkrétně do Trauttmansdorfského paláce. Nemocnice, kam odvezli zraněného Hradce, se nachází na Zbraslavi.
  4. Rubínové kříže – Místo, kde se sejde Lipinski s Mauerem, je kostel Skalka v Mníšku pod Brdy. Restaurace Na Vídeňce se nachází na Zbraslavi. Pivovar se nachází v pražském Braníku. Místo, kde se zloději skrývali, je opět zámek Líšno u Benešova. Místo, kde se zloději ukrývali a kde vyložili zbraně (čas příjezdu 32:30) je Sázavský klášter.
  5. Hon na lišku – Čadkova chata („Liščí doupě“) se nachází na hradě Hasištejn. Čadkova fabrika na lovecké zbraně je ve skutečnosti Stará čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči. Letiště, odkud odletí Bláha, je polní letiště Velká Dobrá u Kladna.
  6. Bestie – Nádraží, na kterém se loučí pan Váchal s otcem, je nádraží Praha-Dejvice. Nádraží Trnov je ve skutečnosti v obci Čisovice. Hájovna Kiliánka je opět kostel Skalka u Mníšku pod Brdy. Obec Trnov představovala obec Jistebnice nedaleko Tábora.[6]
  7. Mědirytina – Tržnice, ve které prodávala bába kořenářka, se nacházela v ulici V Kotcích na Uhelném trhu v Praze.
  8. Strach – Byt, kde bydlí Jan Zeman s Lídou, se nachází v Přibyslavské ul. na Žižkově. Porodnice se nachází v Praze-Podolí. Místo, kde policisté našli ukradenou sanitku, se nachází pod Železničním mostem na levém břehu Vltavy.
  9. Loď do Hamburku – Scény z přístavu se natáčely v Praze-Holešovicích. Všechny záběry z Hamburku se natáčely ve (východo)německém městě Rostock (Roztoky). Konkrétně například hospoda „Zýdkrojc“ (Südkreutz) je na adrese Wokrenterstraße 27. Scény, kdy Bláha utíká z lodi, se natáčely v plavebním kanálu Vraňany-Hořín u Lužce nad Vltavou.
  10. Vrah se skrývá v poli – Plánici představovala obec Vojkov u Sedlčan.
  11. Křížová cesta – Exteriéry kostela a hřbitova se natáčely v obci Chlum u Sedlčan. Interiéry kostela patří chrámu Nanebevzetí P. Marie v Doksanském klášteře.
  12. Kleště – Budova sanatoria, kde čeká Dr. Hons, se nachází na adrese Krále Jiřího 1096/7, Karlovy Vary. Scény z divadla se opravdu točily v Karlovarském městském divadle. Vila Mimóza je ve skutečnosti vila Margareta sídlící na adrese U Imperiálu 1048/2, Karlovy Vary. Sodovkárna, kde pracuje a současně i bydlí Ing. Čadek, se nachází v obci Kyselka (Lázně Kyselka) u Karlových Varů. Nádraží, kam odvezl Kalina se Zemanem Ing. Čadka, je nádraží Praha-Dejvice. Místo, kde byla nalezena zavražděná Inka, se nachází na řece Ohři mezi městem Karlovy Vary a obcí Kyselka. Hřbitov, kde měla Inka hrob, se nachází u kostela sv. Jana a Pavla v obci Krteň u Prahy.
  13. Romance o nenápadné paní – Všechny scény z nádraží se točily na Smíchovském nádraží v Praze. Záběry z fotbalového hřiště se točily na Letné. Škola, kde učila Lída, se nachází na Uhelném trhu v Praze.
  14. Konec velké šance – Pražské zastoupení firmy Benson & Benson se nachází v Salvátorské ulici na Starém Městě. Místo kde měl Bláha schůzku s Hacklem u řeky, se nachází u Štěpánského mostu u obce Obříství. Setkání Bláhy se Zemanem a následné zastřelení Lídy se natáčelo na Střeleckém ostrově v Praze. Hraniční přechod, přes který utíká do Německa Hanka s Hacklem, je hraniční přechod Nová Bystřice/Grametten.[6]
  15. Kvadratura ženy – Jez, u něhož je nalezena zavražděná Hana Truhlářová, stojí u obce Klecánky severně od Prahy (tedy tam, kde se odehrál i skutečný případ; jez byl nicméně v r. 1978-80 výrazně přestavěn). Pracoviště Miroslava Šípa potom na adrese Na Šachtě 242/3, Praha 7 – Holešovice.
  16. Dáma s erbem – Zámek Litoňovice se ve skutečnosti jmenuje Libochovice. Kurty, kam přijde Steskal za Soňou Hartmanovou, se nacházejí v ul. Nad vodovodem v Praze. Dům, ve kterém sídlí družstvo Jupiter, se nachází na Maltézském náměstí, rovněž v Praze.
  17. Prokleté dědictví – Hornická ubytovna se nachází na adrese Moskevská 1842 v Kladně. Příjezd k dolu po výbuchu se natáčel u dolu Max u obce Libušín na Kladně. Scéna u rybníka, kam přijde Zeman za Gargelou, se natáčela u Turyňského rybníka u Kladna a kaliště, ve kterém se topí Rusnák, se nacházelo pod haldou dolu Mayrau ve Vinařicích, vedle čističky odpadních vod. Na stejném dole se rovněž točily scény na dřevišti. Sklad barev byl ve staré Nobelově "dynamitce" na adrese V Zámcích 72, Praha-Bohnice.
  18. Bílé linky – Stanice metra Nelkenstraße je ve skutečnosti stanice Alexanderplatz v Berlíně. Setkání Zemana s Broniewskim se natáčelo ve sloupové kolonádě u Pergamského muzea. Vchod do kavárny Faun se nacházel na adrese Elišky Peškové 741/17, Praha-Smíchov. Jedna ze závěrečných, automobilových scén se natáčela na berlínské ulici Große Seestraße.
  19. Třetí housle – Scéna, kdy Mirek Stejskal předjíždí autobus jedoucí na psí výstavu, se natáčela na silnici E58 u obce Žalmanov. Místo, kde houslista Radim Pešek prodal Němci Augustu Wolfovi staré bankovky, se natáčelo u restaurace Poštovní dvůr v Karlových Varech. Všechny scény z hotelu Ambasador se natáčely v Grandhotelu Pupp. Růžovou lázeň potom představovaly Císařské lázně. Obřadní síň sídlí v ulici Krále Jiřího 1285/22, Karlovy Vary. Zkouška orchestru a chodba, kde Hanke domlouvá s Břízou koupi psa, se natáčela v Lázních III. Ulice, na které zastavuje policista Vostárek ukradenou Octávii, se jmenuje Zámecký vrch.
  20. Modrá světla – Byt redaktora Holana se nacházel v ulici Letohradská v Holešovicích. Penzion Bornschütz je ve skutečnosti Villa Haiderose v německém městě Binz. Přístav, ve kterém čeká Hanka na Holana, se nachází ve Stralsundu. Pošta, kde Hanka vyzvedává dokumenty, je v Bergen auf Rügen. Scény z pláže se natáčely u města Binz.
  21. Pán ze Salcburku – Scény, ve kterých Rudi kupuje třešně, kontaktuje uprchlíky a krade motocykl, jsou natáčeny na náměstí v Jihlavě. Hraniční přechod je hraniční přechod Nová Bystřice/Grametten.[6]
  22. Tatranské pastorále
  23. Šťastný a veselý
  24. Klauni
  25. Štvanice
  26. Studna – filmová ves Hájice jsou Jinočany v okrese Praha-západ, hrobka vyvražděné rodiny Brůnových se natáčela na hřbitově v Praze na Zbraslavi.[7]
  27. Rukojmí v Bella Vista- natáčelo se na Kubě, v údolí Viňales. Hotel má v současnosti růžovou barvu, ale jinak jde všechno dobře poznat.
  28. Poselství z neznámé země
  29. Mimikry – Domek rodičů Olgy Halámkové se nachází na adrese Roháčova 40, Písek.[6]
  30. Růže pro Zemana

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • První klapka padla 22. března 1974 na zámku Líšno, kde se začaly natáčet scény do druhého dílu Vyznavači ohně. Poslední záběr celého seriálu byl natočen 14. května 1979 na rozestavěném parkovišti na 55. kilometru dálnice Praha-Brno při poslední scéně závěrečného dílu Růže pro Zemana.
  • Helikoptéra z dílu Poselství z neznámé země byla původně zelená, členové štábu ji museli pro účely natáčení přetřít na žluto a po natáčení uvést zpět do původního stavu.
  • Eduard Cupák, který celý režim odmítal politicky angažované role, si v epizodě Kleště zahrál komunisticky-zápornou postavu z čistého potěšení, že může alespoň nějak „bojovat“ proti režimu a dostat za to honorář.
  • Při natáčení dílu Kvadratura ženy přišel za režisérem Sequensem syn skutečného vraha, podle jehož činu byl díl zfilmován. S natáčením nesouhlasil.
  • Rok 1947 je jediným, ve kterém se odehrávají dva „případy“ majora Zemana.
  • Autorem textu písně „Bič Boží“ je režisér seriálu Jiří Sequens, vytvořil ho tak, že vybral slova z Bible, následně došlo k celkové úpravě textu.
  • V dílu Mědirytina je na konci ukázán štoček (na zadní straně jmenovky), ze kterého byly tištěny potravinové lístky. Písmena jsou však vyleptána zleva doprava (jako na papíře) a tak při tisku by byl text „zrcadlově“ obrácen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Procházka: Hon na lišku: tři případy majora Zemana. Praha: Československý spisovatel, 1978. [S. 2 (nečíslovaná).]
  2. http://www.majorzeman.eu/tvurci-serialu/160-tvrci-serialu
  3. http://www.majorzeman.eu/knihy
  4. Jan Kohoutek: Veřejná polemika o uvedení seriálu Třicet případů majora Zemana v České televizi po roce 1989 (diskurzivní analýza českého celostátního tisku) FF MU 2011. Dostupné online.
  5. Web seriálu Třicet návratů (jednotlivé díly dokumentů nejsou k dispozici online).
  6. a b c d boš. Jihočeské filmování slaví rok. Českobudějovický deník. 9. červen 2012. Neprodejný výtisk.  
  7. Filmová místa

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]