Jiří Grygar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Jiří Grygar (2010)
Jiří Grygar (2010)

Ve funkci:
23. září 1992 – 31. ledna 1997
Předchůdce Karel Kühnl
Nástupce Jan Jirák

člen Rady České televize
(v roce 1992 také místopředseda rady)
Ve funkci:
1. února 1992 – 31. ledna 1997

Narození 17. března 1936 (80 let)
Heinersdorf
(dnes Dziewiętlice)

Německo
Národnost česká
Vzdělání *UJEP v Brně (nedokončil)
Profese astronom a astrofyzik
Podpis Jiří Grygar,, podpis
Commons Kategorie Jiří Grygar

Jiří Grygar (* 17. března 1936 Heinersdorf, Německo, dnes Dziewiętlice, Polsko) je český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize (1996).

Vědecká a popularizační činnost[editovat | editovat zdroj]

Jiří Grygar působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Celý život se věnuje také popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky.[1] Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu.[2]

Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů, který prezentuje na přednáškách a poté zveřejňuje tiskem (nejprve v časopise Říše hvězd, později Kozmos).

Členství a předsednictví v organizacích[editovat | editovat zdroj]

V letech byl 2008–2010 místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 20042008 byl jejím předsedou)[3], v letech 2001–2010 vicepresidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO) a je členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos a polním hejtmanem Spanilé jízdy Ebicykl.[4] Byl také předsedou Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009.[5] Mimoto byl členem pastorační rady farnosti Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři (2006–2012).

V letech 1991–1993 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR a v letech 1992–1997 předsedou Rady České televize.[6] V letech 19921998 byl předsedou České astronomické společnosti.[7] V průběhu XXVI. Mezinárodního astronomického kongresu v Praze (2006) byl šéfredaktorem kongresových novin Dissertatio cum Nuncio Sidereo III.[8] Podobnou funkci vykonával také během XIII. astronomického kongresu rovněž v Praze (1967).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jiří Grygar s nově udělovaným Čestným uznáním Mensy ČR

Za svoji vědeckou a především popularizační činnost získal mnoho cen. V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti Cenu Františka Nušla[9] a o rok později obdržel Medaili Učené společnosti České republiky za „přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“.[10]

V roce 1996 získal Jiří Grygar cenu UNESCO Kalinga „za přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva“.[11].

Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října 1971.[12]. Je čestným předsedou České astronomické společnosti

V roce 2009 mu měla být udělena Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je součástí projektu Česká hlava, spojená s finanční odměnou 500 000 Kč.[13] Grygar ji však odmítl přijmout, což zdůvodnil slovy:

„Ta cena nese jméno Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která od července letošního roku soustavně poškozuje zájmy a dobré jméno Akademie věd České republiky, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout.“

—Jiří Grygar[14]

Jiří Grygar o vztahu vědy, víry a skepticismu[editovat | editovat zdroj]

Jiří Grygar se hlásí ke křesťanské víře.[15] Svůj pohled na vztah vědy a víry vyjádřil mimo jiné v knize O vědě a víře (2001).[16] Zastává názor, že mezi vírou a vědou nemohou vznikat rozpory, a že rozpory naopak zákonitě vznikají mezi vědou a pavědou a mezi náboženskou vírou a pověrami.[17] Svůj názor na zázraky popisované v Bibli vyjádřil několikrát.[18][19] Připouští, že zázraky na přímluvu svatých a schopnost apoštolů dělat zázraky nemusí být v rozporu s přírodními zákony a může jít jen o vzácné jevy, které se pro svou vzácnost jeví nadpřirozené.[20]

Zázrak vznikl jako slovo, že je to něco, co je za naším zrakem, to znamená, že je to schováno za naším zrakem, který nás může oklamat. A tady vidíme, že ty věci, které jsou v Bibli líčeny jako zázraky, tak nemusí být vůbec v rozporu s fyzikálními zákony, my nevíme, my jsme u toho nebyli, takže my můžeme buď věřit, nebo nevěřit těm lidem, kteří to napsali (…) my to neumíme vysvětlit současnou vědou, ale my neumíme vysvětlit i spoustu věcí v čisté vědě. Nakonec, věda spočívá v tom, že pokaždé, když udělá nějaký objev, tak současně najde tři otázky, na které neumí odpovědět, takže ta věda se vlastně vzdaluje tomu ideálu, že by jednou věděla všechno.

Jiří Grygar v Hyde Park Civilizace[21]

Barbora Tachecí (otázka): "Turínské plátno, krvavá stigmata, neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání, nanebevzetí, zázraky svatých… To vše nemáte problém přijmout?" Jiří Grygar (odpověď): "Nemám. Od té doby, co byla vynalezena kvantová mechanika, tak znám zázraky, proti kterým ty Vámi jmenované vypadají docela jednoduše. Jen si zkuste představit, že třeba jeden foton může projít dvěma dírami současně."

— Přepis rozhovoru Jiřího Grygara s Barborou Tachecí na www.osacr.cz[22]

Homeopatická holubí polévka[editovat | editovat zdroj]

Homeopatická holubí polévka je myšlenkový, ironizující recept, kterým Grygar ilustruje své skeptické stanovisko vůči homeopatii. Recept sestavil v roce 1997 a je používán ve vědeckých kruzích zejména členy spolku skeptiků Sisyfos. Autor se při tvorbě receptu prý nechal inspirovat článkem v časopise Scientific American.[23]

Celý recept zní: "Za slunečného poledne dejte vařit 10 galonů vody. Až přijde do varu, pověste do okna kuchyně dva oškubané holuby tak, aby jejich stín dopadal přímo na hladinu kotle a hodinu vařte. Poté zřeďte tento extrakt z holubího stínu v poměru jedné kapky do desetilitrového roztoku a podávejte pravidelně třikrát denně."[24]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Televizní pořady[editovat | editovat zdroj]

  • Okná vesmíru dokorán (Okna vesmíru dokořán; seriál bratislavského studia Československé televize, scénář: Vladimír Železný, režie: Milan Vacho, Anton Majerčík, Juraj Lihosit)
  • Vesmírne laboratórium (seriál košického studia Slovenské televize, scénář: František Franko, režie: Jaroslav Kerner)
  • Zlaté století astronomie (program České televize, scénář: Zdenek Pokorný, režie: Anton Majerčík)
  • 2008 – Vzkaz Jiřího Grygara, 25 min.
  • 2007–2013: Hlubinami vesmíru (Žeň objevů) (seriál TV Noe, Ostrava; scénář a moderace: Jindřich Suchánek; režie Leoš Ryška)

Knihy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.lib.cas.cz/ks/autor/rndr-jiri-grygar-csc/
  2. Jiří Grygar : internet domovenka [online]. Aktual. 2016 [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.astronom.cz/grygar
  3. Učená společnost České republiky [online]. Učená společnost České republiky, 2008-10-28, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  4. Ebicykl spanilá jízda astronomů od hvězdárny ke hvězdárně 1984–2016 [online]. 27. 1. 2016 [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.ebicykl.cz/
  5. Tisková zpráva k zahájení Mezinárodního roku astronomie [online]. Český organizační výbor IYA2009, 2009-01-05, [cit. 2009-01-09]. Dostupné online.  
  6. (Prvních) 10 let České televize, Rada České televize [online]. Česká televize, [cit. 2014-03-12]. Dostupné online.  
  7. Historie Výkonných výborů ČAS [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-01-21]. Dostupné online.  
  8. Dissertatio cum Nuncio Sidereo III [online]. IAU General Assembly 2006, 2006, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  9. Nušlova cena Jiřímu Grygarovi [online]. 2011, [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.  
  10. JELÍNKOVÁ, Jiřina. Ocenění Učenou společností ČR. Vesmír. červen 2012, roč. 91, čís. 6, s. 318. ISSN 0042-4544.  
  11. CENA KALINGA JIŘÍMU GRYGAROVI. sisyfos [online].  [cit. 2013-08-28]. Dostupné online.  (česky) 
  12. http://planety.astro.cz/planetka-3336
  13. http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=653168
  14. Astrofyzik Jiří Grygar odmítl cenu Česká hlava, Český rozhlas, 16. 11. 2009
  15. http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Proc-verim-v-Boha.html
  16. http://www.ikarmel.cz/kniha/O-vede-a-vire_10647.html
  17. http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Veda-a-vira-jednota-nebo-boj-protikladu.html
  18. video s částí rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http http://technet.idnes.cz/teologie-je-veda-jako-treba-astronomie-nebo-biologie-rika-jiri-grygar-v-rozhovoru-pro-mf-dnes-i0j-/veda.aspx?c=A120507_180002_veda_vse
  19. přepis části rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http://www.osacr.cz/2012/05/09/veda-a-vira-podle-jiriho-grygara/
  20. J. Grygar v interwiev na Víra.cz - odpověď na dotaz Josefa Dudlíčka, Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:39 http://www.vira.cz/rozhovory/rozhovor.php?sel_rozhovor=2
  21. STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace [online]. ČT24, 2012-12-20. Čas 50:10 od začátku stopáže. Dostupné online.  
  22. přepis části rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http://www.osacr.cz/2012/05/09/veda-a-vira-podle-jiriho-grygara/
  23. http://www.sisyfos.cz/sisyfos/zpravodaj/sis06_06.htm
  24. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1154457233&lang=cs

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 233-234.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 165.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 190.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 386-387.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]