Jiří Grygar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Jiří Grygar

2. předseda Rady České televize
Ve funkci:
23. září 1992 – 31. ledna 1997
Předchůdce Karel Kühnl
Nástupce Jan Jirák

člen Rady České televize
(v roce 1992 také místopředseda rady)
Ve funkci:
1. února 1992 – 31. ledna 1997

Narození 17. března 1936 (82 let)
Heinersdorf, Německo
Národnost česká
Alma mater
Profese astronom a astrofyzik
Náboženství římskokatolické
Ocenění cena Kalingy (1996)
Nušlova cena (2011)
Cena města Brna (2013)
Podpis
Commons Kategorie Jiří Grygar
Životní motto: „Melius esse quam videri – Je lepší být, než se zdát.“[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Grygar (* 17. března 1936 Heinersdorf, Německo) je český astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, držitel několika ocenění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 17. března 1936 u československých hranic ve slezském Heinersdorfu (česky Pruský Jindřichov), tehdy součásti Německa (od roku 1945 polské Dziewiętlice) v rodině československého celníka Josefa Grygara.[2] Absolvoval jedenáctiletku v brněnských Husovicích, kde odmaturoval v roce 1954.[3] Mezi lety 1954 a 1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, v letech 1957−1959 vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy astronomii. Roku 1963 získal v Astronomickém ústavu Československé akademie věd hodnost kandidáta věd, o čtyři roky později na Matematicko-fyzikální fakultě UK titul RNDr.[4]

Od roku 1959 je členem Československé, resp. České astronomické společnosti, v letech 1992–1998 byl jejím předsedou.[4]

Po vystudování astronomie pracoval až do roku 1980 v Astronomickém ústavu ČSAV, od té doby působí ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd / Akademie věd České republiky.[4]

Vědecká a popularizační činnost[editovat | editovat zdroj]

Jiří Grygar působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR. Celý život se věnuje také popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky.[5] Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu.[6]

Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů, který prezentuje na přednáškách a poté zveřejňuje tiskem (nejprve v časopise Říše hvězd, později Kozmos).

Členství a předsednictví v organizacích[editovat | editovat zdroj]

V letech byl 2008–2010 místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 20042008 byl jejím předsedou)[7], v letech 2001–2010 vicepresidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO) a je členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos a polním hejtmanem Spanilé jízdy Ebicykl.[8] Byl také předsedou Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009.[9] Mimoto byl členem pastorační rady farnosti Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři (2006–2012).

V letech 1991–1993 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR a v letech 1992–1997 předsedou Rady České televize.[10] V letech 19921998 byl předsedou České astronomické společnosti.[11] V průběhu XXVI. Mezinárodního astronomického kongresu v Praze (2006) byl šéfredaktorem kongresových novin Dissertatio cum Nuncio Sidereo III.[12] Podobnou funkci vykonával také během XIII. astronomického kongresu rovněž v Praze (1967).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jiří Grygar s nově udělovaným Čestným uznáním Mensy ČR

Za svoji vědeckou a především popularizační činnost získal mnoho cen. V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti Cenu Františka Nušla[13] a o rok později obdržel Medaili Učené společnosti České republiky za „přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“.[14]

V roce 1996 získal Jiří Grygar cenu UNESCO Kalinga „za přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva“.[15].

Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října 1971.[16][17] Je čestným předsedou České astronomické společnosti

V roce 2009 mu měla být udělena Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je součástí projektu Česká hlava, spojená s finanční odměnou 500 000 Kč.[18] Grygar ji však odmítl přijmout, což zdůvodnil slovy:

„Ta cena nese jméno Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která od července letošního roku soustavně poškozuje zájmy a dobré jméno Akademie věd České republiky, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout.“

—Jiří Grygar[19]

V roce 2016 byl na seznamu osob, které doporučoval parlament k udělení státního vyznamenání prezidentem Milošem Zemanem. Jiří Grygar byl následně ze seznamu taktéž na vlastní žádost vyřazen.[20]

Při příležitosti 80. narozenin dostal Zlatou medaili Masarykovy univerzity za jeho celoživotní práci ve vědě i mimo ni.[21]

Jiří Grygar o vztahu vědy, víry a skepticismu[editovat | editovat zdroj]

Jiří Grygar se hlásí ke křesťanské víře.[22] Svůj pohled na vztah vědy a víry vyjádřil mimo jiné v knize O vědě a víře (2001).[23] Zastává názor, že mezi vírou a vědou nemohou vznikat rozpory, a že rozpory naopak zákonitě vznikají mezi vědou a pavědou a mezi náboženskou vírou a pověrami.[24] Svůj názor na zázraky popisované v Bibli vyjádřil několikrát.[25][26] Připouští, že zázraky na přímluvu svatých a schopnost apoštolů dělat zázraky nemusí být v rozporu s přírodními zákony a může jít jen o vzácné jevy, které se pro svou vzácnost jeví nadpřirozené.[27]

Zázrak vznikl jako slovo, že je to něco, co je za naším zrakem, to znamená, že je to schováno za naším zrakem, který nás může oklamat. A tady vidíme, že ty věci, které jsou v Bibli líčeny jako zázraky, tak nemusí být vůbec v rozporu s fyzikálními zákony, my nevíme, my jsme u toho nebyli, takže my můžeme buď věřit, nebo nevěřit těm lidem, kteří to napsali (…) my to neumíme vysvětlit současnou vědou, ale my neumíme vysvětlit i spoustu věcí v čisté vědě. Nakonec, věda spočívá v tom, že pokaždé, když udělá nějaký objev, tak současně najde tři otázky, na které neumí odpovědět, takže ta věda se vlastně vzdaluje tomu ideálu, že by jednou věděla všechno.

Jiří Grygar v Hyde Park Civilizace[28]

Barbora Tachecí (otázka): „Turínské plátno, krvavá stigmata, neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání, nanebevzetí, zázraky svatých… To vše nemáte problém přijmout?“ Jiří Grygar (odpověď): „Nemám. Od té doby, co byla vynalezena kvantová mechanika, tak znám zázraky, proti kterým ty Vámi jmenované vypadají docela jednoduše. Jen si zkuste představit, že třeba jeden foton může projít dvěma dírami současně.“

— Přepis rozhovoru Jiřího Grygara s Barborou Tachecí na www.osacr.cz[26]

Homeopatická holubí polévka[editovat | editovat zdroj]

Homeopatická holubí polévka je myšlenkový, ironizující recept, kterým Grygar ilustruje své skeptické stanovisko vůči homeopatii. Recept sestavil v roce 1997 a je používán ve vědeckých kruzích zejména členy spolku skeptiků Sisyfos. Autor se při tvorbě receptu prý nechal inspirovat článkem v časopise Scientific American.[29]

Celý recept zní: „Za slunečného poledne dejte vařit 10 galonů vody. Až přijde do varu, pověste do okna kuchyně dva oškubané holuby tak, aby jejich stín dopadal přímo na hladinu kotle a hodinu vařte. Poté zřeďte tento extrakt z holubího stínu v poměru jedné kapky do desetilitrového roztoku a podávejte pravidelně třikrát denně.“[30]

Politické postoje[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2015 Grygar uvedl, že primární vina za anexi Krymu a za válku na východní Ukrajině leží „na ruské vládě a parlamentu, kdo obě agrese rozpoutal, ale i na většině ruské veřejnosti, která s těmito mezinárodními zločiny nadšeně souhlasí. Sekundárně však leží vina i na mezinárodním společenství, především OSN, EU a USA, že se v mezidobí od agrese na Kavkaze nedokázaly rozhoupat k dostatečné tvrdé reakci na ruské hraní s ohněm.“[31]

V srpnu 2015 Grygar podepsal výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti.[32]

Během voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 podpořil bývalého ministra kultury Daniela Hermana.[33]

V přímé volbě prezidenta České republiky v roce 2018 podporoval Jiřího Drahoše.[34] Grygar navíc zkritizoval podobu veřejné debaty před volbami, důraz kladený na téma imigrace označil za iracionální.[35]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Televizní pořady[editovat | editovat zdroj]

  • Okná vesmíru dokorán (Okna vesmíru dokořán; seriál bratislavského studia Československé televize, scénář: Vladimír Železný, režie: Milan Vacho, Anton Majerčík, Juraj Lihosit)
  • Vesmírne laboratórium (seriál košického studia Slovenské televize, scénář: František Franko, režie: Jaroslav Kerner)
  • Zlaté století astronomie (program České televize, scénář: Zdenek Pokorný, režie: Anton Majerčík)
  • 2008 – Vzkaz Jiřího Grygara, 25 min.
  • 2007–2013: Hlubinami vesmíru (Žeň objevů) (seriál TV Noe, Ostrava; scénář a moderace: Jindřich Suchánek; režie Leoš Ryška)

Knihy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Vesmír je náš svět (1973)
  • V hlubinách vesmíru (1975)
  • Sejdeme se v nekonečnu (1979)
  • Vesmír (1983) – se Z. Horským a P. Mayerem
  • Okna vesmíru dokořán (1989) – s V. Železným, ISBN 80-206-0126-0
  • Vesmírná zastavení (1990)
  • Velký třesk a Bible (1991, 1997)
  • Země ve Vesmíru (1992) – s L. Kalašovou, ISBN 80-00-00256-6
  • Věda, víra, vesmír (1996)
  • Vesmír jaký je (1997), ISBN 80-204-0637-9
  • Čtyřicet let rozvoje astronomie (1999), ISBN 80-86303-03-9
  • O vědě a víře (2001), ISBN 978-80-7192-535-4. Dostupné online
  • Trialog o životě ve vesmíru (2001) – se S. Ramešovou a M. Grünem, ISBN 80-7281-074-X
  • Žeň objevů 2001 (2003), ISBN 80-903117-5-X
  • Trialog o mimozemšťanech (2006) – se S. Ramešovou a M. Grünem, ISBN 80-7185-566-9
  • Na kole ke hvězdám (2011) – s kolektivem Ebicyklu, ISBN 978-80-87193-17-4
  • Autor a překladatel knih pro děti a mládež: Země ve vesmíru (s Libuší Kalašovou; Praha: Albatros, 1992), Sejdeme se v nekonečnu : o planetách, hvězdách, černých dírách a také o velkém třesku (Praha: Albatros, 1979, 2. vyd. 1980), V hlubinách vesmíru : o hvězdách a hvězdářích : pro děti od 12 let (Praha: Albatros, 1975, 1977); překlad z angl.: Pozvánka do vesmíru : pro čtenáře od 12 let (autor: BEAZLEY, Mitchell; Praha: Albatros, 1985).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vymyslel velký třesk a otevřel okna do vesmíru. Jiří Grygar slaví 80
  2. Josef Grygar – život ve službách československého celnictví
  3. SUCHAN, Pavel. Jiří Grygar pětasedmdesátiletý [online]. Astro.cz, 2011-03-11 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. 
  4. a b c VONDRÁK, Jan. Jiří Grygar dnes osmdesátiletý! [online]. Astro.cz, 2016-03-17 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. 
  5. https://www.lib.cas.cz/ks/autor/rndr-jiri-grygar-csc/
  6. Jiří Grygar : internet domovenka [online]. Aktual. 2016 [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.astronom.cz/grygar
  7. Učená společnost České republiky [online]. Učená společnost České republiky, 2008-10-28 [cit. 2008-11-12]. Dostupné online. 
  8. Ebicykl spanilá jízda astronomů od hvězdárny ke hvězdárně 1984–2016 [online]. 27. 1. 2016 [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.ebicykl.cz/
  9. Tisková zpráva k zahájení Mezinárodního roku astronomie [online]. Český organizační výbor IYA2009, 2009-01-05 [cit. 2009-01-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. (Prvních) 10 let České televize, Rada České televize [online]. Česká televize [cit. 2014-03-12]. Dostupné online. 
  11. Historie Výkonných výborů ČAS [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2009-01-21]. Dostupné online. 
  12. Dissertatio cum Nuncio Sidereo III [online]. IAU General Assembly 2006, 2006 [cit. 2008-11-12]. Dostupné online. 
  13. Nušlova cena Jiřímu Grygarovi [online]. 2011 [cit. 2011-12-17]. Dostupné online. 
  14. JELÍNKOVÁ, Jiřina. Ocenění Učenou společností ČR. Vesmír. Červen 2012, roč. 91, čís. 6, s. 318. ISSN 0042-4544. 
  15. CENA KALINGA JIŘÍMU GRYGAROVI. sisyfos [online]. [cit. 2013-08-28]. Dostupné online. (česky) 
  16. http://planety.astro.cz/planetka-3336
  17.  (2003) (3336) Grygar In: Dictionary of Minor Planet Names. Springer. DOI:10.1007/978-3-540-29925-7_3337. 
  18. http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=653168
  19. Astrofyzik Jiří Grygar odmítl cenu Česká hlava, Český rozhlas, 16. 11. 2009
  20. Grygar odmítl možnost získat vyznamenání od prezidenta Zemana
  21. https://www.online.muni.cz/udalosti/8368-astrofyzik-grygar-prevzal-zlatou-medaili-masarykovy-univerzity
  22. http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Proc-verim-v-Boha.html
  23. http://www.ikarmel.cz/kniha/O-vede-a-vire_10647.html
  24. http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Veda-a-vira-jednota-nebo-boj-protikladu.html
  25. video s částí rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http http://technet.idnes.cz/teologie-je-veda-jako-treba-astronomie-nebo-biologie-rika-jiri-grygar-v-rozhovoru-pro-mf-dnes-i0j-/veda.aspx?c=A120507_180002_veda_vse
  26. a b přepis části rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http://www.osacr.cz/2012/05/09/veda-a-vira-podle-jiriho-grygara/
  27. J. Grygar v interview na Víra.cz – odpověď na dotaz Josefa Dudlíčka, Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:39 http://www.vira.cz/rozhovory/rozhovor.php?sel_rozhovor=2
  28. STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace [online]. ČT24, 2012-12-20. Čas 50:10 od začátku stopáže. Dostupné online. 
  29. http://www.sisyfos.cz/sisyfos/zpravodaj/sis06_06.htm
  30. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1154457233&lang=cs
  31. Uznávaný vědec Grygar: Schyluje se k podobnému konfliktu, jako byla druhá světová válka. Parlamentní listy. 18. ledna 2015.
  32. Vědci proti strachu a lhostejnosti [online]. Vyzvavedcu.cz [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  33. http://www.danielherman.cz/predvolebni_podpora
  34. https://volby.idnes.cz/drahos-volebni-stab-volba-prezidenta-prvni-kolo-ftt-/prezidentske-volby-2018.aspx?c=A180113_133910_prezidentske-volby-2018_kop
  35. Volby 2018 - rozhovor s Drahošovým poradcem - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 233-234. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 165. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 190. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 386-387. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]