Josef Nesvadba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o spisovateli. O plavci pojednává článek Josef Nesvadba (plavec).
MUDr. Josef Nesvadba
Narození 19. června 1926
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 26. dubna 2005 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání překladatel, psychiatr, lékař-spisovatel, dramatik a autor sci-fi
Alma mater Univerzita Karlova
Žánr spekulativní fikce
Ocenění zasloužilý umělec
Děti Bára Nesvadbová (dcera)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Nesvadba (19. června 1926 Praha26. dubna 2005 Praha) byl český lékař a spisovatel. V období socialismu byl spolu s Ludvíkem Součkem nejvýznamnějším českým představitelem žánru vědeckofantastické literatury (science fiction). Jeho tvorba pokračovala dále i po sametové revoluci v roce 1989.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do učitelské rodiny, otec byl profesorem na obchodní škole a také matka byla učitelkou. Studia začal na anglickém gymnáziu, z něhož v roce 1941 přešel na gymnázium české. Jako mnoha jiným, i Nesvadbovi zkomplikovala studia na gymnáziu nacistická okupace, maturovat mohl až po válce v roce 1945.

Od 19 let využil znalost angličtiny, začal s prvními překlady. V letech 1945–1950 absolvoval lékařskou fakultu v Praze, obor psychiatrie – vedle své literární práce byl i významných psychiatrem a patřil k průkopníkům skupinové psychoterapie v Česku. Právě během studia poznal i Ludvíka Součka a oba tvůrci sci-fi se spřátelili. V letech 1949–1950 byl scenáristou v Československém státním filmu. V roce 1950 nastoupil do interny nemocnice v Teplicích, kde pracoval do roku 1952. Pak působil jako vojenský lékař u letectva a v Armádním uměleckém souboru. Od roku 1956 až do odchodu do důchodu v roce 1992 pracoval jako psychoterapeut na psychiatrickém oddělení Fakultní polikliniky v Praze. Byl evidován také jako agent StB pod krycím jménem Autor.[1] Kromě překladů z angličtiny psal převážně divadelní hry a povídky - několik jeho povídek bylo i zfilmováno, například Blbec z Xeenemünde (1960) a Tarzanova smrt.

Mnoho svých prací uveřejnil v řadě časopisů (Mladá archa, Generace, Kvart, Mladá fronta, Středoškolák). Spolupracoval na celé řadě filmů (např. Upír z Feratu, Pane, vy jste vdova!) a televizních a rozhlasových seriálů (Bambinot).

Během života hodně cestoval, Asie (Vietnam, Čína), dva roky strávil v USA. V roce 1983 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Byl předsedou Sekce pro vědeckofantastickou literaturu při Svazu spisovatelů. Zastupoval Československo na několika SF kongresech. Byl předsedou české sekce World SF a dvojnásobným nositelem ceny této organizace.[2].

Jeho dcera je spisovatelka Bára Nesvadbová.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Výprava do Oceánie, napsal 1949, premiéra 1950
  • Ocelový kruh
  • Ráno, premiéra 1948
  • Budou žít, premiéra 1949, drama o okupaci
  • Svárov, 1950
  • Tři podpisy, 1954
  • Zásnuby barona Liebiga, úprava starší hry Svárov, premiéra 1956
  • Mimořádná událost, 1956, z vojenského prostředí

Povídkové soubory[editovat | editovat zdroj]

  • Tarzanova smrt, 1958 – sbírka 13 povídek, většinou non scifi, ve kterých výrazně uplatnil své zkušenosti psychiatra; v r. 1966 vyšel v Čs. spisovateli pod tímtéž názvem výbor z předchozích sbírek.
  • Einsteinův mozek, 1960 – povídková sbírka, tentokrát již scifi; obsahuje mj. povídky Einsteinův mozek, Blbec z Xeenemünde, Poslední cesta kapitána Nema, Vynález proti sobě a Ztracená tvář, z nichž Einsteinův mozek, Blbec z Xeenemünde a Ztracená tvář byly zfilmovány
  • Výprava opačným směrem, 1962 – obsahuje další klíčové povídky z Nesvadbovy tvorby (celkem devět), mimo jiné Výprava opačným směrem, Upír ltd., Jak zemřel kapitán Nemo, Druhý ostrov dr. Moreaua či Anděl posledního soudu; právě povídka Upír Ltd. se stala námětem k filmu Upír z Feratu
  • Poslední cesty kapitána Nema, 1966 – 11 sci-fi povídek spojených postavou kapitána Nema [3]
  • Tři dobrodružství, 1972 – obsahuje novely Případ Zlatého Buddhy (1960), Jak předstírat smrt (1971) a Absolutní stroj
  • Minehava podruhé, 1981 nese podtitulek (nápady starého psychiatra): Psychofikce a obsahuje tři rozsáhlejší povídky: Minehava podruhé aneb Psychoskop Mariana Koldy, Láska aneb Citový kondenzátor Heleny Vávrové a Setkání dalšího druhu aneb Labyrinty Joan Hartlové.
  • Řidičský průkaz rodičů, 1988, povídkový triptych na motivy rodičovské výchovy

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Dialog s doktorem Dongem, 1964 – filozoficko-politický román z vietnamského prostředí, groteskní a ironizující prvky
  • Bludy Erika N., 1974 – vědeckofantastický román s detektivní zápletkou; odehrává se na tajemném ostrově v Jaderském moři; mnoho nevysvětlitelných úkazů
  • Tajná zpráva z Prahy, 1978 – román věnovaný globálním problémům, částečně autobiografický; neobsahuje sci-fi motivy, jde spíše o společensko-dobrodružný román; původní rukopis neprošel cenzurou (protože obsahoval motivy invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné vlny emigrací) a Nesvadba ho musel podstatně přepracovat (originální podoba vyšla v r. 1991 pod titulem První zpráva z Prahy)
  • Hledám za manžela muže, 1986 – tento román s podtitulem Druhé tisíciletí neskončí autor charakterizuje jako sexfikci a říká k němu: "s nadsázkou lze říci, že hrdinkami této knížky jsou dvě ženy. Žijí v rozdílných společenských zřízeních, jsou sokyně, ale mají společný problém: nemůžou najít přiměřeného partnera."
  • Peklo Beneš, 2002 – pohrává si s myšlenkou, co by se stalo, kdyby v roce 1938 nedošlo k Mnichovské dohodě.

Rozhlasové dramatizace[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta kolem světa za 80 dní od J. Verna, 1962
  • Mimořádná událost, 1956
  • Dialog s doktorem Dongem, 1962
  • Poradna dr. Bílka v seriálu Jak se máte Vondrovi, vysíláno 1977
  • Ukradené fantasie, 1962

Náměty k filmům[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-evidencni-zaznamy
  2. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Nesvadba, Josef, s. 162. 
  3. Webz.cz: Josef Nesvadba

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 20.století. Praha: Československý spisovatel, 1985. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]