Zítra vstanu a opařím se čajem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zítra vstanu a opařím se čajem
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka93 min
Žánrkomedie
NámětJosef Nesvadba
ScénářMiloš Macourek
Jindřich Polák (spolupráce)
RežieJindřich Polák
Obsazení a filmový štáb
Hlavní rolePetr Kostka (dvojrole)
Vladimír Menšík
Jiří Sovák
Vlastimil Brodský
Marie Rosůlková
Otto Šimánek
Valerie Chmelová
Slávka Budínová
František Vicena
HudbaKarel Svoboda
KameraJan Kališ
StřihZdeněk Stehlík
Výroba a distribuce
Premiéra1977
Produkční společnostBarrandov Studio
Zítra vstanu a opařím se čajem na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zítra vstanu a opařím se čajem je česká filmová sci-fi komedie natočená režisérem Jindřichem Polákem v roce 1977. Jejím ústředním tématem je cestování v čase.

Děj[editovat | editovat zdroj]

V Praze roku 1996 funguje společnost Universum, nabízející turistům návštěvy minulosti, různých historických období. Karel Bureš, profesionální pilot stroje času (Petr Kostka), se ráno při snídani udusí rohlíkem. Jeho jednovaječné dvojče, nesmělý chronoplánový konstruktér Jan Bureš (Petr Kostka), který žije v témže bytě a téhož rána se opařil čajem, se rozhodne přisvojit si identitu svého bratra Karla, a využít cestu do minulosti, aby tak odvrátil Karlovu smrtelnou nehodu. Na pracovišti ale Jan zjišťuje, že Karel byl nejen sukničkář, zapletený do aférek s kolegyněmi (přestože měl krásnou a oddanou snoubenku Evu), ale také bezcharakterní chamtivec podplacený spolkem starých nacistů, aby jim pomohl dopravit Hitlerovi do roku 1944 kufříkovou vodíkovou bombu a umožnil tak Hitlerovi vyhrát druhou světovou válku. Vedle spiklenců Abarda (Jiří Sovák), Krause (Vladimír Menšík) a Bauera (Vlastimil Brodský) se cesty účastní také nic netušící americký postarší manželský pár, který tvoří Patrick White (Otto Šimánek) a Shirley Whiteová (Marie Rosůlková). Stroj však, vzhledem k chybnému naprogramování od nacisty Bauera, přistává na správném místě, ale v roce 1941, kdy je Adolf Hitler (František Vicena) na vrcholu moci a nemá důvod sahat po žádné poslední záchraně v podobě zbraně hromadného ničení. Do Hitlerova bunkru je navíc místo bomby omylem přinesen kufr s prádlem paní Whiteové, čímž se spiklenci zcela znemožní. Abard je zajat a popraven svým mladším já, zatímco ostatním se podaří utéct a vrátit do roku 1996. Jan ovšem přistává zpátky v roce 1996 o den dříve, než se uskutečnil start rakety do minulosti, aby mohl zachránit život svého bratra Karla. Jenže Kraus pochopí, že Bureš není Karel, ale Jan, a už jej k ničemu nepotřebuje. Proto zavezou sprejem imobilizovaného Jana Bureše na skládku, kde jej Kraus zastřelí dvěma ranami do srdce. Kraus rovněž zlikviduje souběžně existující verze sebe sama a Bauera, ovšem „starého“ Bauera, který měl za úkol zachránit Karla Bureše, zatím přejel náklaďák, takže v tomto časovém bodě zmizí nadobro. Po odeznění imobilizačního spreje "starý" Jan ožívá a zjišťuje, že kulky, které jej měly zabít, zbrzdilo kovové pouzdro startovací karty rakety. Jan se proto vydává zachránit svého bratra Karla, ale přes veškerou snahu to nestihne, takže se setkává už jen s „novým“ Janem, který je přesvědčen, že je to Karel, který se nakonec vzpamatoval a přežil. „Starý“ Jan tedy zůstává v roli Karla, znovu odlétá do minulosti (tentokrát jen s „novým“ Abardem a „starým“ Krausem), ale přes rádio zařídí, že spiklenci jsou nacisty považováni za nepřátelské agenty a hned zlikvidováni. Pak se Jan vrací do své doby a stává se „lepším Karlem“, který má Evu rád a hodlá se s ní oženit. Tělo skutečného a zemřelého Karla Bureše je vhozeno do vany a rozpuštěno detergentem na likvidaci špinavého nádobí.[1]

Filmový štáb[editovat | editovat zdroj]

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Petr Kostka (dvojrole) Jan Bureš a Karel Bureš
Jiří Sovák Klaus Abard
Vladimír Menšík Rolf Kraus
Vlastimil Brodský Ing. Bauer
Marie Rosůlková Shirley Whiteová
Otto Šimánek Patrick White
Valerie Chmelová Helena
Slávka Budínová Kroupová
Josef Větrovec Kroupa
Zuzana Ondrouchová Eva
František Vicena Adolf Hitler
Horst Giese Joseph Goebbels
Jan Sedliský Heinrich Himmler
Marie Drahokoupilová Markéta
Josef Bláha Rousek
František Peterka šéfpilot Robert Nol
Ota Sklenčka MUDr. Kryl
Jiří Lábus technik
Jan Pohan voják SS
Karel Hábl voják SS
Miloš Vavruška voják SS
Jiří Lír zaměstnanec Universa
Viktor Maurer zaměstnanec Universa
Miroslav Moravec zaměstnanec Universa
Jitka Zelenohorská zaměstnanec Universa
Petr Nárožný řidič popelářského vozu
Josef Šebek příslušník VB
Jan Přeučil medik SS
Ladislav Šimek lékař
Pavel Spálený starý nacista
Zdeněk Hodr starý nacista
Gustav Opočenský starý nacista
Svatopluk Beneš starý nacista
Vladimír Hrabánek pracovník půjčovny
Elena Strupková květinářka

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Film byl točen i na stanici metra I. P. Pavlova, která posloužila jako interiér raketodromu.
  • V roce 2011 vydala česká skupina Kohout plaší smrt album Hužva, v kterém je i píseň „Ráno vstanu a opařím se čajem“, inspirovaná filmem.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]