Zítra vstanu a opařím se čajem
| Zítra vstanu a opařím se čajem | |
| Země |
 Československo |
|---|---|
| Jazyk | čeština |
| Délka | 93 min |
| Žánr | komedie |
| Námět | Josef Nesvadba |
| Scénář |
Miloš Macourek Jindřich Polák (spolupráce) |
| Režie | Jindřich Polák |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role |
Petr Kostka (dvojrole) Vladimír Menšík Jiří Sovák Vlastimil Brodský Marie Rosůlková Otto Šimánek Valerie Chmelová Slávka Budínová František Vicena |
| Hudba | Karel Svoboda |
| Kamera | Jan Kališ |
| Střih | Zdeněk Stehlík |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1977 |
| Produkční společnost | Barrandov Studio |
| Zítra vstanu a opařím se čajem na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zítra vstanu a opařím se čajem je česká filmová sci-fi komedie natočená režisérem Jindřichem Polákem v roce 1977. Jejím ústředním tématem je cestování v čase.
Děj[editovat | editovat zdroj]
V Praze roku 1996 funguje společnost Universum, nabízející turistům návštěvy různých historických období. Karel Bureš, profesionální pilot stroje času (Petr Kostka), se ráno při snídani udusí rohlíkem. Jeho jednovaječné dvojče, nesmělý chronoplánový konstruktér Jan Bureš (Petr Kostka), který žije v témže bytě a téhož rána se opařil čajem, se rozhodne přisvojit si identitu svého bratra Karla, a využít cestu časem k odvrácení Karlovy smrtelné nehody. Na pracovišti zjišťuje, že Karel byl nejen sukničkář zapletený do aférek s kolegyněmi (přestože měl krásnou a oddanou snoubenku Evu), ale také bezcharakterní chamtivec podplacený spolkem starých nacistů, aby jim pomohl dopravit Hitlerovi do roku 1944 kufříkovou vodíkovou bombu a zvrátit tak vývoj druhé světové války. Vedle spiklenců Abarda (Jiří Sovák), Krause (Vladimír Menšík) a Bauera (Vlastimil Brodský) se cesty účastní také nic netušící američtí turisté Patrick White (Otto Šimánek) a Shirley Whiteová (Marie Rosůlková). Stroj však chybným naprogramováním nacisty Bauera přistává na správném místě, ale v roce 1941, kdy je Adolf Hitler (František Vicena) na vrcholu moci a nemá důvod sahat po žádné poslední záchraně. Do jeho bunkru je navíc místo bomby omylem přinesen kufr s prádlem paní Whiteové, čímž se spiklenci zcela znemožní. Abard je zajat a popraven svým mladším já, zatímco ostatním se podaří utéct a vrátit do roku 1996. Podle Janova plánu se přistání uskuteční o den dříve než start rakety do minulosti, aby mohl zachránit život svého bratra. Jenže Kraus pochopí, že Bureš není Karel, ale Jan, a už jej k ničemu nepotřebuje. Proto zavezou imobilizovaného Jana Bureše na skládku, kde jej Kraus zastřelí dvěma ranami do srdce. Kraus rovněž zlikviduje souběžně existující verze sebe sama a Bauera, ovšem „starého“ Bauera, který má za úkol zachránit Karla Bureše, zatím přejede auto, takže v tomto čase zmizí nadobro. „Starý“ Jan po odeznění imobilizačního spreje ožívá a zjišťuje, že kulky, které jej měly zabít, skončily v kovovém pouzdře startovací karty rakety. Vydává se proto zachránit svého bratra Karla, ale přes veškerou snahu to nestihne, takže se setkává už jen s „novým“ Janem, který je přesvědčen, že je to Karel, který se nakonec vzpamatoval a přežil. „Starý“ Jan tedy zůstane v roli Karla, znovu odletí do minulosti (tentokrát jen s „novým“ Abardem a „starým“ Krausem), ale přes rádio zařídí, že spiklenci jsou nacisty považováni za nepřátelské agenty a hned zlikvidováni. Pak se vrátí do své doby a stane se „lepším Karlem“, který má Evu rád a je jí věrný. Tělo skutečného Karla Bureše je vhozeno do vany a rozpuštěno detergentem na likvidaci špinavého nádobí.[1]
Filmový štáb[editovat | editovat zdroj]
- Námět: Josef Nesvadba
- Scénář: Miloš Macourek, Jindřich Polák
- Režie: Jindřich Polák
- Kamera: Jan Kališ
- Hudba: Karel Svoboda
- Návrhy kostýmů a výtvarná spolupráce: Theodor Pištěk
- Architekt: Milan Nejedlý
- Výprava: Vladimír Mácha
- Kostýmy: Slávka Šmídová
- Masky: Vladimír Petřina
- Masky autentických postav: Rudolf Hammer, Miloslav Jandera
- Odborní poradci: RNDr. Jiří Mrázek, CSc, PhDr. Zbyšek Svoboda
- Skript: Pavla Marková
- II.režisér: Zdena Pavlátová, Lada Vacková
- II.kameraman: Rudolf Holán
- II.architekt: Josef Kraus
- Triky: Jan Kališ, Milan Nejedlý, Jiří Rumler
- Zvuk: Adolf Böhm
- Střih: Zdeněk Stehlík
- Zást.ved.výroby: Jan Vild, Rudolf Mos
- Výroba: ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1977
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Petr Kostka (dvojrole) | Jan Bureš a Karel Bureš |
| Jiří Sovák | Klaus Abard |
| Vladimír Menšík | Rudolf Kraus |
| Vlastimil Brodský | Ing. Bauer |
| Marie Rosůlková | Shirley Whiteová |
| Otto Šimánek | Patrick White |
| Valerie Chmelová | Helena |
| Slávka Budínová | Kroupová |
| Josef Větrovec | Kroupa |
| Zuzana Ondrouchová | Eva |
| František Vicena | Adolf Hitler |
| Horst Giese | Joseph Goebbels |
| Jan Sedliský | Heinrich Himmler |
| Marie Drahokoupilová | Markéta |
| Josef Bláha | Rousek |
| František Peterka | šéfpilot Robert Nol |
| Ota Sklenčka | MUDr. Kryl |
| Jiří Lábus | technik |
| Jan Pohan | voják SS |
| Karel Hábl | voják SS |
| Miloš Vavruška | voják SS |
| Jiří Lír | zaměstnanec Universa |
| Viktor Maurer | zaměstnanec Universa |
| Miroslav Moravec | zaměstnanec Universa |
| Jitka Zelenohorská | zaměstnanec Universa |
| Petr Nárožný | řidič popelářského vozu |
| Josef Šebek | příslušník VB |
| Jan Přeučil | medik SS |
| Ladislav Šimek | lékař |
| Pavel Spálený | starý nacista |
| Zdeněk Hodr | starý nacista |
| Gustav Opočenský | starý nacista |
| Svatopluk Beneš | starý nacista |
| Vladimír Hrabánek | pracovník půjčovny |
| Elena Strupková | květinářka |
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Film byl točen i na stanici metra I. P. Pavlova.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 154.