I. P. Pavlova (stanice metra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
I. P. Pavlova
Stanice metra I. P. Pavlova
Stanice metra I. P. Pavlova
Stát Česko
Město Praha
Čtvrť Nové Město, Vinohrady
Ulice Legerova třída
Síť metra Pražské metro
Vznik 9. května 1974
Dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmo P
Linky linka C
Technické informace
Typ stanice hloubená
Počet nástupišť 1
Počet vestibulů 1
Hloubka pod povrchem 19,0 m
Projektant Interprojekt Brno
Architekt Ing. arch. Otakar Maděra
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
linka C směr Háje
předchozí stanice: Vyšehrad
traťová spojka k 1. koleji Nám. Míru A
1 ostrovní nástupiště
výtah do Legerovy ul.
eskalátory do vestibulu
traťová spojka k 2. koleji Nám. Míru A
následující stanice: Muzeum
linka C směr Letňany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

I. P. Pavlova (zkratka IP[1]) je stanice metra v Praze, která leží pod stejnojmenným náměstím na hranici Nového Města a Vinohrad, které je pojmenováno podle ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova. Stanice je nejvytíženější stanicí pražského metra – v roce 2008 zde byl denní obrat cestujících (nástup + výstup) přes 118 tis.[2] Otevřena byla 9. května 1974 spolu s prvním úsekem metra (I.C FlorencKačerov).

Charakteristika stanice[editovat | editovat zdroj]

Vchod do výtahu vedoucího do stanice I. P. Pavlova

Stanice I. P. Pavlova je hloubená, založená v jámě (19 m hluboko). Nástupiště stanice je podpíráno šestibokými sloupy,[3] stěny za stanicí jsou obloženy mramorovými deskami. Z nástupiště vede jen jeden výstup krátkým eskalátorovým tunelem se čtyřmi eskalátory do velkého podzemního vestibulu pod náměstím a přilehlou křižovatkou, se čtyřmi výstupy (pátý, vedoucí na Václavské náměstí, nebyl kvůli zachování zeleného pásu vybudován[zdroj?]). Stanice umožňuje přestup na velké množství tramvajových linek.

Ve směru od stanice Vyšehrad jsou před vlastní stanicí v obou kolejích odbočky na traťové spojky na trasu A, které ústí ve stanici Náměstí Míru. Spojka, která je v 1. koleji (kolej, po které jede vlak ze stanice Háje do stanice Letňany), se jmenuje C – A. Spojka ve 2. koleji se jmenuje A – C. Zajímavostí těchto spojek je, že jede-li vlak z Depa Kačerov do Depa Hostivař a naopak, nemusí měnit směr jízdy. Tato podmínka byla zadána již při projektu, dochází k podstatné úspoře času – strojvedoucí nemusí nikde přecházet. Obě spojky je samozřejmě možno využívat obousměrně.

Na výstavbu stanice v letech 19701974 bylo vynaloženo 160,8 milionů Kčs. Stavbu prováděl oborový podnik Vojenské stavby. V dubnu 1970 byly zahájeny práce na pilotových stěnách. Malé piloty byly v celé výšce vrtány strojně, velké jen v měkkých horninách, v břidlici již pomocí trhavin. Celkem bylo využito 68 000 m² pilotových stěn. Na ně byl uložen prefabrikovaný strop. Pod ním se těžila zemina a montovaly se konstrukce zavěšení mezistropů. První mezistrop byl dokončen koncem roku 1971, druhý v květnu následujícího roku, v listopadu byl vytěžen poslední záběr. Vytěžilo se celkem 87 800 m³ horniny. Na dno byla uložena izolace a základová deska, k pilotům byly přibetonovány vnitřní stěny, stanice se postupně odspodu betonovala a ocelové závěsy se demontovaly. Uloženo bylo 16 550 m³ betonu a 1550 t oceli. Na začátku roku 1973 byl zprovozněn první výtah, díky němuž se mohly rychle montovat ostatní technologie a provádět dokončovací úpravy.

Od 31. srpna 2015 je stanice bezbariérová. Bezbariérový výstup ze stanice ústí do přízemí domu v Legerově ulici s přímým výstupem na chodník.[4]

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Ve vestibulu stanice je vystaven kamenný reliéf s dvojicí lvů,[3] který v minulosti zdobil nároží bašty barokního opevnění Nového Města (poblíž tzv. Slepé brány) a byl objeven v Jugoslávské ulici během výstavby metra.

Nad eskalátory se nachází velkoformátová ilustrace Kateřiny Bažantové (známé též pod jménem Ktaiwanita), vytvořená v roce 2011 v rámci projektu Art in subway a zobrazující cestující v metru jako antropomorfní psy. Postava v popředí drží hamburger a knihu Ivana Petroviče Pavlova Experimentální psychologie a psychopatologie zvířat.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Ve vestibulu stanice metra byl natočena část českého sci-fi filmu Zítra vstanu a opařím se čajem; vestibul sloužil jako odletová hala společnosti pro cestování časem.[5]

Lidová pojmenování[editovat | editovat zdroj]

  • Pavlák
  • Pavlákovo náměstí
  • Slinták, Slintáč – narážka na skutečnost, že Ivan Petrovič Pavlov konával pokusy se slintajícími psy[6][7]
  • Ípák – ze zkratek jména a otčestva
  • IQ Havlova – pojmenování propagované mimochodem v seriálu Česká soda[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


← směr Háje Metro v Praze směr Letňany
A · B · CD · E
Vyšehrad I. P. Pavlova Muzeum
Háje Bezbariérový přístup Celulární radiová síťOpatov Bezbariérový přístup Celulární radiová síťChodov Bezbariérový přístup Celulární radiová síťRoztyly Bezbariérový přístup Celulární radiová síťKačerov Praha-Kačerov (železniční zastávka) Celulární radiová síťBudějovická Bezbariérový přístup Celulární radiová síťPankrác Bezbariérový přístup Celulární radiová síťPražského povstání Celulární radiová síťVyšehrad Bezbariérový přístup Celulární radiová síťI. P. Pavlova Bezbariérový přístup Celulární radiová síťMuzeum A Bezbariérový přístup Celulární radiová síťHlavní nádraží Praha hlavní nádraží Bezbariérový přístup Celulární radiová síťFlorenc B Bezbariérový přístup Celulární radiová síťVltavská Praha-Bubny (nádraží) Bezbariérový přístup Celulární radiová síťNádraží Holešovice Praha-Holešovice (nádraží) Bezbariérový přístup Celulární radiová síťKobylisy Bezbariérový přístup Celulární radiová síťLádví Bezbariérový přístup Celulární radiová síťStřížkov Bezbariérový přístupProsek Bezbariérový přístupLetňany Bezbariérový přístup