A (linka metra v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Linka A
Obecné informace
Stát Česká republika
Město Praha
Vznik 12. srpna 1978
Počet cestujících 20 320 cestujicích / hodina
Barva na mapě zelená
Technické informace
Počet stanic 17 stanic
Délka (km) 17,13 km
Počet dep 1, Depo Hostivař
Soupravy 81-71 M
Pamětní deska, umístěná ve stanici Dejvická na počest otevření prvního úseku linky A
Stanice Hradčanská, klasická podzemní trojlodní ražená stanice linky A

Linka A pražského metra vede zhruba ve směru severozápad-východ, na mapách je označována zelenou barvou. Má 17 stanic, celková délka je 17,13 km, vlak ji projede za cca 30 minut. V databázích jízdních řádů PID je linka kódována číslem 991.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Schéma linek pražského metra (A zeleně)

Výstavba první části této trati byla zahájena v roce 1973, otevřena byla 12. srpna 1978. Tento úsek (I.A) vedl mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru, byl dlouhý 4,7 km a měl 7 stanic. Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou, umístěný v hloubce 14 m pod dnem řeky.[2]

V roce 1976 byla zahájena výstavba úseku II.A, který byl otevřen 19. prosince 1980, má délku 2,6 km a zahrnuje stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. Dne 11. července 1987 byl otevřen úsek III.A/1, který trasu prodloužil o 1,3 km do stanice Strašnická, 4. července 1990 pak úsek III.A/2 přidal dalších 1,4 km a stanici Skalka.

26. května 2006 byla ještě prodloužena na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa vedené částečně po povrchu.

Od listopadu 2013 byl každou sobotu do souprav řazen „komunikační vagon“, v němž cestující měli mít možnost seznámit se a případně navázat vztahy.[3][4] Seznamovací vagón byl řazen do souprav metra minimálně do konce prázdnin 2014, v průběhu prázdnin 2014 byl zařazován denně.[5]

V pondělí 6. dubna 2015[6] byl zahájen provoz v úseku označovaném V.A,[7] který prodloužil trať z Dejvické do Motola o stanice: Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol.[6] Nový úsek stál cca 20 miliard korun.[8]

Výluky[editovat | editovat zdroj]

Při povodních v roce 2002 byla část trasy zaplavena, na nějakou dobu byl přerušen provoz a zaplavené stanice a úseky prošly před obnovením provozu rekonstrukcí. Provoz metra byl přerušen i během povodní v červnu 2013.

16. června 2011 byl provoz všech linek metra přerušen protivládní stávkou.

Od 5. do 8. července 2012 (v úseku Můstek–Dejvická) a od 28. do 30. září 2012 v celé trase proběhly plánované výluky. Při červencové výluce byla opravena výhybka ve stanici Náměstí Míru.[9] Zářijová výluka proběhla kvůli výměně jedné výhybky ve stanici Náměstí Míru a další ve stanici Dejvická.[10] V roce 2014 proběhla v průběhu jedné odstávky výměna tří výhybek, dvou ve stanici Náměstí Míru a jedné (včetně výměny dřevěných pražců) ve stanici Dejvická.[11]

Parametry[editovat | editovat zdroj]

Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 20 320 osob a v sedle, tzn. v době snížených přepravních nároků, cca 10 500 osob.[zdroj?]

Architektura stanic linky A[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Střední loď ve stanici Flora

Z technického řešení Praha získala historicky první velmi hluboko založené stanice (desítky metrů pod zemí). Jednalo se o trojlodní stanice ražené (s výjimkou první stanice Dejvická) a pilířové (s výjimkou stanice Můstek, která je sloupová). Pilíře stanic jsou masivní a nástupiště tudíž široká (teprve až od úseku metra II. A a I. B jsou pilíře užší). Stanice mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat (původní plány počítaly s výstavbou některých v 90. letech 20. století, avšak od těch se nakonec odstoupilo).

Interiéry[editovat | editovat zdroj]

Interiéry stanic byly provedeny tak, aby působily svým způsobem exkluzivně a až tajemně.[zdroj?] Velký podíl na tomto vyznění mělo velice propracované zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I.A mělo mj. symbolizovat, že cestující se pohybuje pod historickým ceněným centrem města.[zdroj?] Právě proto bylo důležité, aby interiéry stanic působily unikátně.[zdroj?] Jedním z příkladů je stanice Malostranská – ve spojení se starou zahradou, nebo stanice Můstek, kde je zakomponován starý můstek ze středověku přímo ve vestibulu stanice. Každá stanice má svoji unikátní barvu, díky čemuž je snadno odlišitelná od ostatních.

Obklady[editovat | editovat zdroj]

Obklady ve stanici Náměstí Míru
Dejvická na Vítězné náměstí

Celá linka je vyvedena v základní barvě – zlatavé champagne. Obklady jsou složeny z kulatých výlisků z eloxovaného hliníku, které jsou buď konvexního a konkávního tvaru (většina linky), nebo zcela ploché (Želivského), umístěné v různých vzájemných kombinacích. Hliníkové obklady stanic jsou provedeny v této zlatavé barvě, na každé stanici je ve prostředku stěny za nástupištěm barevný pruh tvořený ze tří odstínů jedné barvy, která je pro stanici unikátní. Hliníkové obložení ražených stanic metra navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav.[12] Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský.[13]

Kromě hliníku, který byl užit na strop středních a stěny za kolejištěm + strop lodí bočních byly užity také i dekorativní druhy kamene, jako je například mramor, či žula.

Stejné hliníkové obklady, které byly vyvinuty pro stanice linky A, byly použity k obložení společenského klubu ve Šternberku. Město v rámci 19. reprezentačního městského plesu 24. ledna 2014 začalo prodávat certifikáty, za které jejich držitelé po zahájení rekonstrukce Městského klubu dostanou demontované obklady, do prodeje bylo dáno 400 kusů po 500 Kč. Výtěžek z jejich prodeje měl sloužit k pokrytí nákladů na rekonstrukci šternberské knihovny, případně na charitativní účely.[14] Kachle nakupovali především milovníci pražského metra.[15]

Pro popis stanic, tedy pro informační systém a různé další nápisy na všech trasách metra, byl navržen zvláštní druh písma zvaný Metron.

Eskalátorové tunely[editovat | editovat zdroj]

Eskalátorové tunely měly rovněž po stranách pruhy z tenkých hliníkových lamel v barvě Champagne. Ty byly navíc provedeny tak, aby ve stanicích nebyl prakticky slyšet žádný technický hluk z jezdících schodů. V stropní části tunelu byly umístěny reklamní panely, které však byly zřídkakdy používány. Rekonstrukcí těchto tunelů v 90. letech byly odstraněny problémy se zatékáním a rovněž nahrazen zastaralý typ sovětských eskalátorů novějšími, vyrobenými v Západní Evropě.

Rekonstrukce a její dopad na architektonické vyznění stanic[editovat | editovat zdroj]

Vestibul stanice Jiřího z Poděbrad

V 90. letech ztratily stanice kvůli rekonstrukcím určitou část ze svého původního architektonického plánu, byť rekonstrukce byly provedeny ve snaze ho co nejcitlivěji zachovat (původní obklady byly vyčištěny a ponechány na původním místě). Velkou změnou ale bylo použití nových závěsných osvětlovacích těles, které změnilo původní vyznění stanic úseku I. A jako celku. Jediná zbývající stanice, kde dosud nedošlo ke změně, je Flora (otevřena 1980).

Odstraněny byly také původní obklady eskalátorových tunelů. Původní obklady v eskalátorovém tunelu jsou pouze ve stanici Želivského (1980), jsou však v silně dezolátním stavu.[zdroj?] Za svých zhruba 30 let provozu stanice na úsecích I.A chátraly, proto musely být rekonstruovány. Zub času se projevuje stále více i na úseku II.A, proto lze očekávat rozsáhlé rekonstrukce i těchto stanic.[zdroj?]

Prodloužení na západním konci[editovat | editovat zdroj]

Představa o budoucím vedení trasy A pražského metra a názvech stanic podle rozhodnutí magistrátu z roku 2005
Tunel metra na Vypichu – pohled k Petřinám
Konečná stanice úseku V.A Nemocnice Motol

Od 90. let se vedly spory, zda prodloužit metro západním směrem až na Letiště Václava Havla, nebo pro toto spojení použít příměstskou železnici do Kladna a metro protáhnout jen na Petřiny. V dubnu 2005 vydal pražský magistrát po dohodě s městskými částmi rozhodnutí, že se metro prodlouží na Červený vrch (nyní na Bořislavku) a Nádraží Veleslavín, dále obloukem přes Petřiny, nemocnici Motol, Bílou Horu, sídliště Dědina, Dlouhou Míli (kde bude přestup na vlak) a letiště v Ruzyni. Výstavba měla začít kolem roku 2009, ale protože kvůli nedostatku financí není možné budovat dvě trasy současně, dlouho se vedly politické spory o to, zda bude dána přednost trase D.[16] Na jaře 2010 byly zahájeny první přípravné práce výstavby prodloužení přes Petřiny do Motola.[17] Další prodloužení směrem do Ruzyně bylo v návrhu územního plánu ponecháno jen jako územní rezerva, protože se počítá s výstavbou železničního spojení k letišti. Na budovaném úseku mají být nové stanice Červený vrch, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Motol.[18] Oblast Vypichu metro podjede bez stanice. 18. června 2011 se v tunelu metra na Vypichu konal „den otevřených dveří“,[19][20] podle Portálu hl. města Prahy jako první podobná akce po asi 40 letech.[21] Zatímco z Vypichu na Motol vede jeden velký dvojkolejný tunel, ražený starší metodou nazývanou Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM), z Vypichu na Dejvickou byly pomocí razicích štítů Adéla a Tonda novější technologií TBM-EPB vyraženy dva menší jednokolejné tunely.[22][23] Ražby těmito stroji byly dokončeny 26. listopadu 2012.[24]

Podle původních plánů měl být hlavní přestupní uzel na příměstskou návaznou dopravu a parkoviště P+R u stanice Dlouhá míle, kde měla stavět též nová železniční trať na letiště. Kvůli odkladům výstavby této části trasy A i železniční tratě se na přelomu července a srpna 2011 objevila zpráva, že autobusový terminál a parkoviště P+R budou vybudovány u stanice Nádraží Veleslavín. Investorem terminálu je Dopravní podnik hl. m. Prahy, projektantem Metroprojekt, náklady na výstavbu terminálu se mají blížit miliardě korun. Autobusový terminál měl mít jedno podzemní a jedno nadzemní podlaží, v dalších třech podzemních podlažích parkoviště P+R s kapacitou více než 500 míst, obojí mělo být propojeno s vestibulem metra. Toto využití mělo být dočasné, po vybudování nového terminálu a parkoviště dále od centra měl být terminál přestavěn dostavěním dalších nadzemních podlaží na administrativní budovu.[18]

V konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, je zahrnut nový úsek V.A Dejvická – Motol o délce 6,1 km. Větve Motol – Letiště Ruzyně a Motol – Zličín jsou v tomto konceptu vedeny jako územní rezerva. S prodloužením na opačném konci, v oblasti Strašnic, tento koncept ÚP nepočítá.[25] Připravovaný Metropolitní plán hlavního města Prahy s žádným prodlužováním linky nepočítá.[26]

V roce 2010 byla slavnostně zahájena stavba prodloužení linky A ze stanice Dejvická do stanice Motol. Prodloužení má výrazně zlepšit obslužnost západní části města a hlavně motolské nemocnice, která je největší nemocnicí v Česku. Nový úsek byl zprovozněn 6.dubna 2015.[27]

Na nové části trasy jsou 4 stanice: Bořislavka (předtím pracovně nazývána Červený Vrch), Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Názvy stanic navržené po konzultaci s městskými částmi Dopravním podnikem hl. m. Prahy schválila Rada hlavního města Prahy 12. června 2012.[28] Název Bořislavka pro jednu ze stanic prosadila městská část Praha 6 a má korespondovat s komerčními zájmy majitele budovaného polyfunkčního centra Bořislavka. Podle médií nejmenovaní odborníci doporučovali název Horoměřická, zatímco název Bořislavka podle nich znamená „totální chaos z pohledu orientačního a také historického“. Návrh městské části Praha 5, aby konečná stanice nesla název Nemocnice Motol, radou města akceptován nebyl.[29] 16. ledna 2013 místopisná komise Rady hlavního města Prahy doporučila změnit název Motol na Nemocnice Motol a název Veleslavín na Nádraží Veleslavín. Shodla se na tom, že jednoslovné názvy byly zavádějící, zejména s ohledem na katastrální území, ve kterých stanice leží. Těžiště historického území Motola je trochu jinde než stanice a podobné je to i v případě Veleslavína; jednoslovné názvy by prý byly obdobné tomu, kdyby se stanice Muzeum jmenovala Vinohrady. Zdůvodnění médiím sdělil předseda komise Albert Kubišta (TOP 09). Městská rada doporučení komise projednala a názvy byly změněny.[30]

Prodloužená trasa Pražského metra se otevřela podle plánu 6. dubna 2015.

Financování[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 uvolnilo tehdejší Zastupitelstvo hlavního města Prahy 10,7 miliardy korun na prodloužení z Dejvické do Motola, zbylých 8 miliard má tvořit příspěvek z evropských fondů a celková cena měla být 18,7 miliardy korun.[31] Později cena vzrostla na 22,5 miliardy korun, ale nakonec se cena zastaví na cca 20 mld Kč.[zdroj?] Stavbu provázejí chyby při zadávání výběrových řízení.[32] V listopadu 2013 dostal Dopravní podnik hl. m. Prahy od ministerstva dopravy, které je odpovědné za evropské dopravní dotace, pokutu 4,2 miliardy za to, že porušil zákon o veřejných zakázkách. Kromě toho může DPP přijít také o úvěr 11 miliard korun od Evropské investiční banky, z kterého už 8,5 miliardy vyčerpal. Okolnosti stavby začal prověřovat také Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.[33]

V rámci stavby byly v letech 2009 až 2015 zadány následující veřejné zakázky s hodnotou vyšší než 50 mld. Kč:[34][35]

Jméno Dodavatel Cena (Kč, bez DPH)
Prodloužení trasy A metra Metrostav a.s. 13 614 919 391
Výstavba metra V.A (Dejvická - Motol) - technologická část Skanska a.s. 3 721 535 891
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 20 stavebních objektech Metrostav 1 600 543 878
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 35 stavebních objektech a zařízení stavenišť Metrostav 699 235 051
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 26 stavebních objektech a zařízení stavenišť Metrostav 649 985 139
Výstavba metra V. A (Dejvická – Motol) - PC 92 Zabezpečovací zařízení AŽD Praha 399 550 966
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 6 stavebních objektech Metrostav 243 140 867
Komplexní hydrogeomonitoring a geomonitoring na stavbu metra V. A (Dejvická -Motol) ARCADIS Geotechnika a.s 229 854 857
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 8 stavebních objektech Metrostav 219 159 742
Výstavba metra V. A (Dejvická – Motol) - PC 94 Pohyblivé schody a výtahy Metrostav 168 464 508
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce stavebních objektů: 05-24/01, 09-18/51, 09-18/52, 09-18/54 Metrostav 114 475 952
Proudloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce stavebních objektů: SO 07-24/50 a SO 07/24/51 Metrostav 96 274 740
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 17 stavebních objektech Metrostav 94 705 234
Inženýrské služby pro investora při přípravě projektu „Prodloužení trasy metra v Praze ze stanice Dejvická" Inženýring dopravních staveb a.s. 85 920 800
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 14 stavebních objektech Metrostav 66 006 082
Prodloužení trasy A metra - dodatečné stavební práce na 14 stavebních objektech Metrostav 52 642 332
Celkem 21 887 923 924

Prodloužení na východním konci[editovat | editovat zdroj]

V dlouhodobém výhledu se měla ve stanici Strašnická oddělit větev A2 se stanicemi Nádraží Strašnice, Zahradní Město, Na Groši a Nádraží Hostivař. Ve stanici Nádraží Hostivař měla být dlouhodobě tato větev ukončena.

V konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, se s prodloužením v oblasti Strašnic nepočítá.[25]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Linka A pražského metra vede zhruba ve směru severozápad-východ, na mapách je označována zelenou barvou. Má 17 stanic, celková délka je 17,13 km, vlak ji projede za cca 30 minut. V databázích jízdních řádů PID je linka kódována číslem 991.Výstavba první části této trati byla zahájena v roce 1973, otevřena byla 12. srpna 1978. Tento úsek (I.A) vedl mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru, byl dlouhý 4,7 km a měl 7 stanic. Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou, umístěný v hloubce 14 m pod dnem řeky.

Stanice Nemocnice Motol[editovat | editovat zdroj]

Stanice Nemocnice Motol

Stanice Nemocnice Motol je hloubená a jako jediná stanice na lince A má boční nástupiště. Stanice se nachází pouhých 5,6 metrů pod povrchem a je koncovou stanicí metra A. Stanice je orientována ve směru východ-západ s jedním vestibulem přístupným ze západního čela nástupiště. Na vestibul navazuje podchod pod Kukulovou ulicí s pokračováním až k nemocnici Motol a přístupy k zastávkám autobusů MHD. Stanice je realizována prakticky jako povrchová s částečným překrytím. Vzhledem k předpokládané etapizaci výstavby je stanice vybavena jako dočasně konečná s kolejištěm pro obrat a v etapě i deponování souprav. Řešení se předpokládá v podobě tříkolejného uspořádání za stanicí. Stanice je laděná do bílé barvy se žíhaně zelenou uprostřed.

Stanice Petřiny[editovat | editovat zdroj]

Stanice Petřiny

Stanice Petřiny se nachází pod Brunclíkovou ulicí se středem přibližně v prodloužení ulice Fajmanové. Stanice je navržena jako ražená, 37,6 m pod úrovní terénu, s jedním podpovrchovým vestibulem nacházejícím se před křižovatkou s ulicí Na Petřinách (vazba na obchodně společenské centrum Petřin). Na vestibul navazuje podchod s výstupy po obou stranách ulice Na Petřinách včetně výstupů k upraveným nástupním ostrůvkům tramvajové trati. Zvláštností této stanice je také stanoviště pro dozorčí stanice s kruhovým oknem, které je proto nazýváno "ponorka". Projekt stanice vznikl v kancelářích Metroprojektu, autorem je architekt Jiří Pešata. Dlouhý přímý úsek a sklonové poměry traťových tunelů, ve směru ke stanici Motol, umožňují tuto stanici realizovat případně také jako dočasně koncovou (v rámci etapizace výstavby). Za stanicí směrem na Motol byly původně navrženy obratové a odstavné koleje v klasickém čtyřkolejném uspořádání. Následně však bylo uspořádání změněno na tříkolejné. Za obratovým tunelem se pak bude nacházet zázemí vzduchotechniky. Středový tunel sloužil během výstavby stanice jako přístupový; dále za ním se nachází štola Markéta, která umožňovala přístup techniky směrem z Břevnova. Štolabyla po dokončení stanice zasypána. Stanice je laděná do oranžové barvy s opálově zelenou uprostřed.

Stanice Nádraží Veleslavín[editovat | editovat zdroj]

Stanice Nádraží Veleslavín

Stanice se nachází v prostoru mezi stávající tratí SŽDC obvod žst. Veleslavín a východní částí ulice K Červenému vrchu, se středem přibližně pod ulicí Evropskou. Je mělce ražená, asi 20,5 m pod zemí, s jedním podpovrchovým vestibulem situovaným mezi železniční trať a křižovatku ulic Evropská – Kladenská. Poloha stanice, vestibulu a jednotlivých výstupů jsou takové, aby umožňovaly v etapě přímé vazby na dočasný autobusový terminál a zároveň bez nutnosti přestavby v předstihu reagovaly na předpokládanou modernizaci stávající tratě Českých drah (zastávka v zahloubené poloze). Rovněž budoucí urbanizace prostoru mezi železniční tratí a Evropskou ulicí je z takto umístěné stanice dobře možná. Uvedeným předpokladům odpovídá navržený princip uspořádání podchodu a vestibulu ve dvou výškových úrovních. Autobusový terminál má umožnit ukončení části městských, příměstských a regionálních autobusových linek namísto Dejvické (Vítězného náměstí). Projekt stanice vznikl v kancelářích Metroprojektu, autorkou je architektka Hana Vermachová. Stanice je laděná do třešnové barvy s opálově zelenou uprostřed.

Stanice Bořislavka[editovat | editovat zdroj]

Stanice Bořislavka

Stanice byla zbudována pod ulicí Evropskou, v prostoru mezi křižovatkami ulic Evropská–Arabská a Evropská–Horoměřická. Stanice je ražená, jednolodní se dvěma vestibuly jeden povrchový a druhý hloubený přímo pod povrchem, zajímavé je že z jedné strany nenajdete eskalátor, ale pouze výtahy Hloubka středu stanice činí 26,7 metrů. Vestibul přístupný z východního čela stanice je situován do křižovatky s Horoměřickou ulicí, s vazbou na uvažovaný malý terminál městských a příměstských linek autobusové dopravy, směřujících sem zejména z oblasti Nebušic,Jenerálky a Horoměřic. Dále vestibul navazuje na chodbový podchod pod Evropskou ulicí, který má být realizován v rámci výstavby obchodně administrativního centra v jihovýchodním kvadrantu křižovatky. Vestibul vytváří také možnost přímého přestupu na stávající tramvajovou trať na Evropské ulici. Stanice je laděná do třešnové barvy s opálově zelenou uprostřed.

Stanice Dejvická (dříve Leninova)[editovat | editovat zdroj]

Stanice Dejvická

Stanice je hloubená, založená v jámě, konstruovaná jako dlouhodobě koncová (za stanicí se nacházejí dvě odstavné a dvě obratové koleje). Včetně těchto kolejí je stanice dlouhá 301 m a leží 11,5 m pod úrovní Evropské ulice. Nástupiště je ostrovní, jednolodní, bezsloupové – jedná se tedy vlastně o velkou halu. Výstup ze stanice na Evropskou třídu je obložen keramickými glazovanými tvarovkami různých barev typu Hurdis. Na výstavbu stanice, která probíhala v letech 1973–1978, bylo vynaloženo 301 milionů Kčs. V roce 2011 však ve stanici započaly úpravy k napojení na nově budovaný úsek do linky A do Motola. Od 6. dubna 2015 zde končila jen část vlaků.Od 1.června končí minimálně ve stanici Petřiny nebo na Nemocnice Motol.

Stanice Hradčanská[editovat | editovat zdroj]

Stanice Hradčanská

Hradčanská je ražená, trojlodní stanice se zkrácenou střední lodí s devíti páry prostupů na nástupiště, které je 43 m pod povrchem. Z Hradčanské vede jeden výstup po eskalátorovém tunelu s tříramennými hlubinnými eskalátory k stejnojmenné tramvajové zastávce a stanovišti autobusů; možný je i přestup na nádraží Praha-Dejvice. Vestibul, který se rozprostírá pod tramvajovou zastávkou a do kterého eskalátorový tunel vstupuje přímo veprostřed je vyložen opukou s reliéfní výzdobou. Stanice samotná je pak v prostoru nástupiště obložená hliníkovými eloxovanými výlisky oranžové barvy, které plynule přecházejí do barvy zlatavé Champagne, typické pro celý úsek I.A. Výstavba Hradčanské v letech 1973–1978 stála 369 milionů Kčs. Konstrukce stanice umožňuje dostavbu dalšího vestibulu, směřujícího zhruba k ulici Dejvická (podle plánu z roku 1987 měl být vystavěn někdy v roce 1992). Tento projekt sice byl po roce 1989 zrušen, s vybudováním druhého výstupu se však začalo uvažovat i opět poté, co se začal zvažovat systém rychlodráhy na pražské letiště. Právě Hradčanská by totiž mohla být významným přestupním bodem mezi oběma druhy dopravy.

Stanice Malostranská[editovat | editovat zdroj]

Stanice Malostranská

Malostranská je ražená, trojlodní stanice, nacházející se 32 m pod Klárovem. Má čtyři páry prostupů na nástupiště a prodlouženou střední loď. Dostavba dodatečného vestibulu není z důvodu umístění stanice možná. Z Malostranské vede jeden vestibul, který je s nástupištěm spojen dvěma trojicemi eskalátorů.Mezi lety 1973–78, kdy probíhala výstavba stanice, bylo na její vybudování vynaloženo 248 milionů Kčs.V roce 2002 byla stanice zatopena pětisetletou povodní. Obkladem stanice je šedý dekorativní kámen a eloxovanéhliníkové výlisky v zelené barvě.

Stanice Staroměstská[editovat | editovat zdroj]

Stanice Staroměstská

Staroměstská je trojlodní ražená stanice, se zkráceným středním tunelem a s osmi páry prostupů na nástupiště nacházející se 28 m pod povrchem. Ze stanice vede jeden eskalátorový tunel do vestibulu pod Kaprovou ulicí, kde je možný přestup na tramvaje. Dříve se také uvažovalo o vybudování druhého vestibulu s vyústěním u Staroměstského náměstí – koncepce z roku 1987 počítala s jeho výstavbou v roce 1995, znovu se pak myšlenka objevila na konci 90. let, ale byla odložena na neurčito kvůli extrémně vysokým nákladům na jeho stavbu. Obkladem stanice je bílý kámen a v prostoru nástupiště červené a zlaté hliníkové eloxované výlisky. Výstavba stanice stála 265 milionů Kčs.

Stanice Můstek[editovat | editovat zdroj]

Stanice Můstek

Přestupní stanice je trojlodní, ražená s plnou délkou středního tunelu 167 m a 24 páry sloupů (vzhledem k vysokému vytížení nebyly použity prostupy, což velmi ztěžovalo výstavbu jak na lince A tak i na lince B). Nachází se 29,3 m pod povrchem,[1] má 2 výstupy - jeden vychází eskalátorovým tunelem do podpovrchového vestibulu, který se nachází přímo v polovině Václavského náměstí a druhý vede obdobně pod křižovatku Můstek. Eskalátory zde byly použity nejdříve sovětské, v roce 1993 byly jako první ze všech na lince A vyměněny, a to oba.Sloupy jsou obložené hnědým dekorativním kamenem, strop střední lodi a stěny za nástupištěm pak hliníkovými eloxovanými výlisky ve žluté a zlatavé barvě.

Stanice Muzeum[editovat | editovat zdroj]

Stanice Muzeum

Stanice je ražená, trojlodní, pilířová. Má zkrácenou střední loď na 69,1 m, 9 párů prostupů na nástupiště, které je 34 m pod povrchem. Ze střední lodi vede eskalátorový tunel vedoucí pod nástupiště trasy C, kde je přestup umožněn krátkými eskalátory vedoucími přímo na nástupiště. Vlastní výstup ze stanice vede bokem nad jižní kolejí eskalátorovým tunelem nacházejícím se mimo osu stanice, s nástupištěm je spojen chodbou. Obkladem stanice jsouhliníkové eloxované výlisky hnědé barvy a mramorové desky.V současné době však interiér stanice Muzeum A již neodpovídá původnímu stavu z roku 1978. Jsou použita neodpovídající závěsná svítidla a ta původní jsou nevyužívána. Tím pádem nejsou nasvíceny charakteristické hliníkovévýlisky tak, jak mělo být podle původních projektů. Vzhledem k tomu, že stanice na rozdíl od ostatních na úseku I. A. neprošla rozsáhlou rekonstrukcí, některé prvky stanice jsou již staré téměř 30 let a nevyměňované; obklady reznou a nejsou ošetřovány od zbytků průsakové vody. Osvětlení mezi nosnými pilíři stanice je vytrháno. Náklady na výstavbu stanice (pouze části na trase A a bez výtahu) činily 230 milionů Kčs.

Stanice Náměstí Míru[editovat | editovat zdroj]

Stanice Náměstí Míru

Stanice je ražená, trojlodní, se zkrácenou délkou střední lodi na 68,8 m, sedmi páry prostupů na nástupiště. Výstavba stanice v letech 1973–1978, kdy byla konstruována jako koncová, si vyžádala 303 milionů Kčs. Stanice je 53 m hluboko, je tedy suverénně nejhlubší stanicí v síti pražského metra; dlouhá je 139 m. Ze střední lodi vede západním směrem eskalátorový tunel (nejdelší v pražském metru a v EU - délka 87 m) do vestibulu pod náměstím Míru. V prostoru nástupiště jsou všechny tři lodě obloženy hliníkovými eloxovanými výlisky ve zlatavé a modré barvě, sloupy jsou obloženy nerezovýmiprvky. Na konci 90. let byla stanice kompletně zrekonstruována. Její dispozice umožňuje vybudovat další eskalátorový tunel s vestibulem ve Vinohradské třídě a případně přestup na projektovanou trasu D. Za stanicí směrem ke stanici Muzeum ústí v obou kolejích traťové spojky spojující linku A s linkou C, do které ústí těsně za stanicí I. P. Pavlova směrem ke stanici Vyšehrad. Tato stanice je koncipována jako koncová bez odstavných kolejí. Obraty vlaků je možno provádět od stanice Skalka přejezdem s cestujícími po kolejové spojce před stanicí, podobně jako ve stanici Skalka. Od stanice Dejvická se souprava po vysazení cestujících obrátí přes tuto spojku obráceně.

Stanice Jiřího z Poděbrad[editovat | editovat zdroj]

Stanice Jiřího z Poděbrad

Stanice je ražená, pilířová, trojlodní se zkráceným středním tunelem na 34 m, sedmi páry prostupů na nástupiště. Je možné dostavět druhý eskalátorový tunel. Stanice je 107 m dlouhá a 45 m hluboko pod povrchem Náměstí Jiřího z Poděbrad. Stanice má jen jeden výstup, vedoucí ze střední lodi eskalátorovým tunelem o délce 73 m, za ním se napojuje na podzemní vestibul. V prostoru nástupiště jsou všechny tři lodě obloženy hliníkovými výlisky, zlatavými a tyrkysovými, dále pak okrasnými kamennými deskami. Na výstavbu stanice bylo vynaloženo 264 milionů Kčs.

Stanice Flora[editovat | editovat zdroj]

Stanice Flora

Flora je trojlodní, ražená stanice se zkráceným středním tunelem na 33 m, šesti páry prostupů na nástupiště a s montovaným litinovým ostěním. Dlouhá je 108 m a hluboko jen 25,4 m, což ji činí jednou z nejmělčích stanic na celé trase. Ze střední lodi vede jeden výstup eskalátorovým tunelem do podzemního vestibulu (4,75 pod povrchem), napojeného na Palác Flora (2003) přímým vstupem do podzemního patra. Na ulici vede dalších šest výstupů. Stanice je obložena zlatavými a vínovými hliníkovými výlisky, dále pak okrasným šedivým kamenem. Výstavba stanice na konci 70. let minulého století stála tehdejších 254 miliónů Kčs. Od roku 2003 tanice je propojená s nákupním centrem Palác Flora.

Stanice Želivského[editovat | editovat zdroj]

Stanice Želivského

Stanice je ražená, pilířová, trojlodní se zkrácenou střední lodí a s 10 páry prostupů na nástupiště, jež je 26,6 m hluboko.Je dlouhá 148 m, z toho nástupiště 100 m. Obkladem stanice jsou hliníkové eloxované výlisky v hnědožluté barvě. Stanice má jeden vestibul pod Vinohradskou třídou, 5,6 m pod povrchem. Vestibul je s ulicí spojen třemi výstupy s eskalátory a s nástupištěm dlouhým eskalátorovým tunelem. Za stanicí se nacházely dvě odstavné a jedna obratová kolej, umožňující ukončení celé trasy. Proražením tunelů za odstavnými kolejemi došlo k prodloužení trasy do stanice Strašnická. Obratová kolej se v současné době používá k obratům nebo deponování souprav např. při mimořádnostech (závada na soupravě atd.). Výstavba stanice v roce 1980 stála 301 milionů Kčs. Stanice zatím neprošla rekonstrukcí a je poslední ukázkou původní architektury trasy AI resp. AII. Systém závěsných svítidel v eskalátorovém tunelu spolu s tvarovaným hliníkovým obložením stěn působil jako pohlcovač provozního hluku schodů. Dolní staniční prostory jsou znehodnoceny průsaky a nánosy rzi na hliníkových a tombakových obkladech.

Stanice Strašnická[editovat | editovat zdroj]

Stanice Strašnická

Stanice Strašnická se nachází pod ulicí Starostrašnická, 7,5 m pod povrchem. Je hloubená, založená v otevřené jámě, do 4. července 1990 koncová. Za stanicí je kolejové křížení vhodné pro dočasné ukončení trasy s dvěma obratovými kolejemi. Stanice má nadzemní vestibul v budově o půdorysu kruhu s průměrem cca 35 metrů u křižovatky Starostrašnické ulice a ulice V Olšinách. Do vestibulu vede z jihovýchodního konce nástupiště pevné schodiště, v jehož části byla dodatečně vybudována a 16. února 2004 zprovozněna šikmá plošina pro handicapované cestující.

Stanice Skalka[editovat | editovat zdroj]

Stanice Skalka

Stanice Skalka se nachází na sídlišti Skalka pod ulicí Na Padesátém v Praze 10. Je hloubená, založená v otevřené jámě, budovaná za provozu jako dlouhodobá koncová stanice. Její konstrukce je monolitická a přizpůsobená tomu, že byla stavěna za provozu. Skalka je 9,25 m pod povrchem. Má jedenvestibul spojený s nástupištěm schodištěm vybíhajícím z prostředku nástupiště a potom vedoucího šikmo mimo osu trati. Stanice je obložena glazovanými tvarovkami Hurdis bílými, modrými a hnědými. Výstavba stanice v letech 1987 –1990 stála 291 mil. Kčs. 19. prosince 2001 byla zahájena rekonstrukce výtahu pro imobilní osoby ve stanici Skalka. Od 1. června 2002 mohli cestující již výtah používat.

Stanice Depo Hostivař[editovat | editovat zdroj]

Stanice Depo Hostivař

Stanice je neobvyklé koncepce, nachází se přímo v areálu depa metra, zabírá jeho dvě západní koleje. Mezi nimi bylo vybudováno ostrovní nástupiště, které je v celé síti metra vůbec nejužší a vzniklo v prostoru bývalé myčky vozů. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou. Výstup je jeden s velmi malým vestibulem, vede severním směrem k terminálupříměstských autobusových linek. Právě jako přestupní mezi metrem a autobusovou dopravou byla stanice Depo Hostivař zamýšlena a je to její hlavní účel. Součástí komplexu je i záchytné parkoviště P+R.Výstavba stanice byla zahájena v červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26. května 2006 v 15.30 hod.; související změny v povrchové dopravě byly zavedeny 28. května. Během výstavby bylo nutné přestavět část kolejiště před depem (tzv. zhlaví) a upravit jednu halu, která nyní slouží jako vlastní stanice. Po nějakou dobu tak pro linku metra A muselo vypravovat vlaky depo Kačerov. Celkové náklady na výstavbu komplexu včetně autobusového terminálu a záchytného parkoviště jsou uváděny kolem 1,3 miliardy korun, z toho na samotnou stanici metra 860 milionů Kč. Tato konečná stanice je od předchozí stanice Skalka (dřívější konečné) vzdálena 1 020 m. Část této trati přes zhlaví depa je jediným nekrytým úsekem pražského metra s přepravou cestujících. V blízkosti stanice metra se uvažuje o vybudování stanice městské železnice Praha-Malešice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/991/20140106/991_linka.pdf
  2. TUČEK, Josef. Metro pod vodou [online]. Metrostav, 2001-10-05, [cit. 2008-01-21]. Dostupné online.  
  3. Na pokec i seznámení do metra A, praha.eu
  4. SVOBODOVÁ, Věra. Flirtovací vagony v metru neuspěly. Cestující o ně nemají zájem. lidovky.cz [online]. 9. listopadu 2013 13:18. Dostupné online.  
  5. Na lince A funguje stále vagón lásky, konají se tam i různé aktivity, praha.cz, Pátek, 11. červenec 2014 18:29
  6. a b KOLISCHOVÁ, Lucie; HAVLICKÁ, Kateřina; FROUZOVÁ, Kateřina. Sláva v pražském metru. Premiér otevřel nové stanice na trase A. iDNES.cz [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online.  
  7. DUŠEK, Petr. Jaká bude nová trasa metra. V roce 2014 už zazní: příští stanice Motol. iDNES.cz [online]. 2013-02-02 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online.  
  8. VONDROUŠ, Roman. OBRAZEM: Už to frčí až do Motola. Nové stanice metra. Týden [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online.  
  9. Pražské metro chystá opravy linky A. Pozor na výluky v červenci a září, iHNed.cz, 22. 6. 2012, ČTK
  10. Metro A bude kvůli výměně výhybek mimo provoz. Nahradí ho tramvaje, iDnes.cz, 15. 4. 2014, bur
  11. Velikonoce. Bez trasy metra A, deník Metro, ISSN 1211-7811, 15. 4. 2014, č. 72, str. 3, on-line na Floowie.com
  12. Obklady na Áčku, Jiří Benák: OBRAZEM: Mozaiky, plastiky, vitráže. Pražské metro je jako galerie, idnes.cz, 7. 5. 2014
  13. Staroměstská, Jiří Benák: OBRAZEM: Mozaiky, plastiky, vitráže. Pražské metro je jako galerie, idnes.cz, 7. 5. 2014
  14. Petra Pášová: Retro jako z metra: Šternberk rozprodává obklady z kulturáku, Impuls.cz, 24. 1. 2014, Olomoucký deník
  15. Robert Oppelt: Za obklady z pražského metra opraví šternberští knihovnu. Kupují si je nadšenci, Metro.cz, 17. 4. 2014
  16. ZIEGLER, Jan. Metro na letiště povede přes Motol. idnes.cz [online].  [cit. 2005-04-19]. Dostupné online.  
  17. ČTK. Ťuky, ťuk: Výstavba metra A do Motola může začít. iHNed.cz [online].  [cit. 2010-04-13]. Dostupné online.  
  18. a b V Praze na Veleslavíně má vyrůst nový autobusový terminál a P+R, Realit.cz, Mladá fronta, nedatováno, přístup na stránku 1. 8. 2011
  19. http://www.metrostav.cz/cz/technologie_tbm/prodlouzeni_trasy
  20. http://www.rychnovinky.cz/21761-vystavba-metra-v-den-otevrenych-dveri-vypich-18-6-2011.html
  21. http://www.praha.eu/jnp/cz/home/doprava_v_praze/mhd/den_otevrenych_dveri_na_stavenisti_metra.html
  22. Pozn.: V článku http://www.metrostav.cz/cz/technologie_tbm/prodlouzeni_trasy musí být chyba.
  23. http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=2373
  24. http://metro.ttnz.cz/2012/11/razby-tbm-dokonceny/
  25. a b 6. Koncept Územního plánu hl. m. Prahy (listopad 2009), Odůvodnění. Koncepce dopravní infrastruktury, kap. 6.2 Veřejná doprava osob, str. 183–184
  26. Koncept odůvodnění Metropolitního plánu: 600 Cesty, lidi a zboží
  27. MAREK, Lukáš. OBRAZEM: Metro A do Motola budou razit Tonda a Adéla. Deník [online]. 2011-03-04 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.  
  28. ČTK. Nové stanice metra A už mají definitivní jména. Deník [online]. 2012-06-12 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online.  
  29. Bořislavka, Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Radní pojmenovali stanice metra, iDnes.cz, 12. 6. 2012, ab (Aleš Berný), ČTK
  30. Stanice prodlouženého metra znovu mění jména. Aby nemátla cestující, iDnes.cz, 16. 1. 2013, eb (Eva Brendlová), švc (Pavel Švec)
  31. http://zpravy.idnes.cz/praha-schvalila-jedenact-miliard-na-prodlouzeni-metra-do-motola-pwd-/domaci.aspx?c=A090528_131940_praha_jw
  32. http://www.blesk.cz/clanek/live-ekonomika/215326/firma-ids-odmita-pochybeni-pri-stavbe-trasy-metra-a-do-motola.html
  33. http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=794544
  34. Informační systém o veřejných zakázkách
  35. Informační systém o veřejných zakázkách

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

← směr Nemocnice Motol Metro v Praze směr Depo Hostivař
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
     
Nemocnice Motol Bezbariérový přístupPetřiny Bezbariérový přístupNádraží Veleslavín Bezbariérový přístupBořislavka Bezbariérový přístupDejvická Bezbariérový přístupHradčanskáMalostranskáStaroměstskáMůstek B Bezbariérový přístupMuzeum C Bezbariérový přístupNáměstí MíruJiřího z PoděbradFloraŽelivskéhoStrašnická Bezbariérový přístupSkalka Bezbariérový přístupDepo Hostivař Bezbariérový přístup