Praha hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha hlavní nádraží
Praha-hlavninadrazi-jih01.jpg
Souřadnice
Praha hl. n.
Red pog.png
Praha hl. n.
Praha hl. n., Praha
Kód stanice 570762
Tratě 011, 070, 090, 091, 122, 171, 210, 221, 231
V provozu od 1871
Zabezpečovací zařízení ES AŽD ESA33
Dopravních kolejí 17 průjezdných + 5 kusých
Nástupišť (hran) 8 (24)
Vypravené vlaky 224 505 (2014)[1][2]
Prodej jízdenek ano
Návazná doprava linka metra C, tramvaje (cca 5 min. chůze parkem), bus linky AE (Airport Express) a v noci autobusy a tramvaje nočních linek. V dosahu pěší chůze je Masarykovo nádraží (cca 15 min.).

Praha hlavní nádraží (od 15. února 1940 do roku 1945[?] a od ledna 1953 dodnes), v minulosti nazývané Praha Wilsonovo nádraží (1919–1940, 1945[?]–1953, od roku 1990 má označení „nádraží prezidenta Wilsona jako čestný titul) a nádraží císaře Františka Josefa (1871–1919), je nejvýznamnější pražské železniční nádraží. Kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na Vinohradech v Praze 2, nová odbavovací budova na Novém Městě v Praze 1, severní zhlaví zasahuje do Žižkova na Praze 3. Budova stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice, Fantova budova a hala nad kolejištěm patří mezi nemovité kulturní památky.[3]

I přes provedenou rekonstrukci je nádraží kritizováno pro malou kapacitu, pro kterou nemůže pojmout některé příměstské linky.[4]

Vznik nádraží a železničního uzlu[editovat | editovat zdroj]

Původní novorenesanční budova nádraží
Průčelí Fantovy budovy

Nádraží je v provozu od 14. prosince 1871, kdy z něj byl zahájen železniční provoz Dráhy císaře Františka Josefa na jih do Benešova, Tábora a Vídně. Tehdy se jmenovalo Nádraží císaře Františka Josefa. Roku 1872 v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Rakouskou severozápadní dráhu), čímž došlo k propojení nádraží čtyř různých společností. Vinohradským tunelem vedly dráhy do Vídně a na Smíchov samostatně, teprve po zdvojkolejnění spojovací dráhy v roce 1901 byly obě tratě propojeny již před vršovickým portálem.

Původní budova nádraží byla postavena v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Vrchlického sady před nádražím byly založeny roku 1876.

Rekonstrukce 1901–1909[editovat | editovat zdroj]

Hala Fantovy budovy, dnes kavárna

Začátkem dvacátého století bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno. Nová hlavní budova v secesním slohu byla postavena v letech 19011909 podle vítězného návrhu z architektonické soutěže architekta Josefa Fanty. Byly vybudovány podchody a kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3 m a výšce 18 m, jejichž autory byli J. Marjanko a R. Kornfeld. Konstrukci zhotovila firma S. Bondy v Bubnech. Pod zastřešením jsou nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo hlavní zastřešení vysunuto k vinohradskému zhlaví.

1918-1926[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven druhý tunel. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov – Libeň horní nádraží; Vítkovská trať), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z roku 1872.

Elektrizace 1926-1928[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1910 začalo rakouské ministerstvo dopravy uvažovat o elektrizaci železnice ve Vídni a v Praze.[5] Emil Kolben tehdy dal Rakousko-uherským státním drahám nabídku na elektrizaci pražských spojek soustavou 10 kV 16 Hz, ale ta nebyla přijata.[6]. Myšlenkou elektrizace se znovu začalo zabývat ministerstvo železnic ČSR hned po svém vzniku. Počátkem roku 1924 byl jako optimální vybrán systém 1500 Vss. Dne 12. srpna 1926 byly slavnostně, za přítomnosti Františka Křižíka a lokomotivy E 407.001, zahájeny stavební práce. 23. dubna 1928 byl na Wilsonově nádraží zahájen posun v elektrické trakci a 27. dubna se v elektrické trakci rozjely osobní vlaky do Vysočan. S novým jízdním řádem byl od 15. května 1928 zahájen pravidelný elektrický provoz na všech elektrizovaných tratích. Napájení a dobíjení akumulátorových lokomotiv obstarávala měnírna Křenovka.[7]Lokomotivy byly deponovány ve výtopně na Wilsonově nádraží, která byla zatrolejovaná.

Druhý vinohradský tunel[editovat | editovat zdroj]

V letech 1940-1944 byl vybudován druhý vinohradský tunel. Veškerá doprava byla převedena do něj, aby mohla být provedena rekonstrukce prvního tunelu. Po jejím dokončení byly tratě do Vršovic a na Smíchov definitivně rozděleny.

Rekonstrukce budovy 1972–1979[editovat | editovat zdroj]

Průčelí nové budovy z Vrchlického sadů

9. května 1974 sem začalo jezdit metro (stanice Hlavní nádraží). V letech 1972–1979 vznikla na základě architektonické soutěže nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Autory nové budovy jsou Josef Danda, Jan Bočan, Julie Trnková a Alena a Jan Šrámkovi. Nad halou vede Severojižní magistrála.

Rekonstrukce kolejiště 1983-1994[editovat | editovat zdroj]

Rok 1985 - mechanické seřaďovací návěstidlo ještě stojí, výhybky jsou dosud přestavované ručně, výtopna je již opuštěná.
2. nástupiště po dobu rekonstrukce v červenci 1992

V letech 1983–1989 byl dobudován třetí vinohradský tunel na jižní straně nádraží. V roce 1985 byla na severním zhlaví provedena rekonstrukce výhybek a zabezpečovacího zařízení. Až do té doby zde fungovala mechanická návěstidla a výhybky byly přestavovány ručně. Bylo zbořeno stavědlo Sakrabonka stojící na místě bývalé stejnojmenné usedlosti, která v roce 1870 ustoupila stavbě nádraží.[8] V roce 1994 byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s čísly 5 až 7, která mají samostatná klenutá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v roce 2005.


Rekonstrukce 2006–2014[editovat | editovat zdroj]

Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí
Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí

V parku před nádražím (oficiálně Vrchlického sady, lidově zvané Sherwood) se často vyskytují bezdomovci a narkomani a místo je také nechvalně známé jako křižovatka mužské homosexuální prostituce.[9] Po rekonstrukci hlavní odbavovací haly se však situace na hlavním nádraží změnila a výrazně se zvýšila bezpečnost.[10] Technický stav nádraží byl na začátku 21. století špatný, a proto 17. prosince 2006 započala rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu českého architekta Patrika Kotase, s rozpočtem přesahujícím 1 miliardu korun.[11] Díky rekonstrukci odbavovací haly i interiéru historické budovy – dřívější Fantovy kavárny – je dnes Hlavní nádraží Praha na úrovni jiných západoevropských nádraží. Negativní image má však stále park před budovou hlavního nádraží, který patří radnici Prahy 1.[12]

První otevřené obchody rekonstruovaného vestibulu

Celou modernizaci hlavního nádraží zajišťuje italská společnost Grandi Stazioni, která podobné projekty (PPP) již úspěšně realizovala v Itálii. Po dokončení rekonstrukce historické budovy získá nádraží od Českých drah na 30 let do pronájmu. 17. prosince 2003 uzavřely České dráhy a Grandi Stazioni tři smlouvy o revitalizaci, provozu a správě Hlavní nádraží Praha. Mariánských Lázní a Karlových Varech.V roce 2010 vyplatila Grandi Stazioni Česká republika odstupné 46,5 mil. Kč odpovídající výši původně předpokládané revitalizace a po dohodě s ČD odstoupila od revitalizace stanice Karlovy Vary. Důvodem byl zásadně horší stav budovy, než popisovaly podmínky výběrového řízení. Za jeho obnovu nyní odpovídají České dráhy. 

První etapa[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu let 2008 a 2009 byly dokončeny rekonstrukční práce na nástupištích číslo 1 až 4, na které je nově umožněn přístup z podchodů nejen schody, ale taktéž eskalátory a výtahy. Zároveň došlo k výměně systému pro informování cestující veřejnosti HIS-VOICE společnosti mikroVOX, za konkurenční Integrovaný informační systém stanice (INISS), jehož dodavatelem je brněnská firma CHAPS, známá též jako správce systému IDOS. Po téměř patnácti letech (199416.6. 2008) se s cestujícími rozloučil hlas herce a dabéra Václava Knopa a cestující zde poprvé uvítala brněnská herečka Danuše Hostinská-Klichová, tehdy ještě mezi nadšenci známá pouze pod pseudonymem „Andula“. V průběhu času se objevily potíže se srozumitelností nového hlášení v hlučném prostředí a byly podniknuty kroky (např. maximální zesílení signálu vstupujícího do reproduktorů) směřující ke zvýšení informovanosti cestujících. S výměnou hlásícího informačního systému souvisela i inovace listových zobrazovacích zařízení Pragotron a Solari za LCD panely Elektročas.

Druhá etapa[editovat | editovat zdroj]

Nové informační tabule o odjezdech od firmy ELEKTROČAS, které nahradily původní analogové překlápěcí panely Pragotron a Solari

V červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody (drogerie TETA, Sephora, CCC, Hervis´s Sport, Camaïeu, Orsay, Six, Yves Rocher, Manufaktura, knihkupectví Neoluxor, kadeřnictví, lékárna, papírnictví, květinářství, pobočky některých bank ad.), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay), prodejny potravin (supermarket Billa, prodejna čokolády Leonidas, obchod se zdravou výživou a bio potravinami, Market Pont), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum.

V hale je rozmístěno také několik elektronických informačních kiosků, které dodala firma STARMON Choceň, digitálních panelů informujících o řazení a odjezdech vlaků, a také automaty na jízdenky (u některých z nich je možná i platba kartou - Visa či MasterCard, nebo zákaznickou kartou ČD s elektronickou peněženkou, případně platba mincemi). Vybudovány byly také nové toalety.

Spodní část haly s horní nyní spojují, kromě eskalátorů, také pojízdné chodníky (travelátory). Městská část Praha 1 měla začít ještě v roce 2009 s rekonstrukci parku před budovou hlavního nádraží. K rekonstrukci však zatím nedošlo.[13]

Třetí etapa[editovat | editovat zdroj]

Od léta 2009 se postupně uzavírala jižní část nové odbavovací haly. Její rekonstrukce byla dokončena v listopadu roku 2010, vznikly zde opět obchody, restaurace a jiné komerční plochy.[14] 14.dubna 2011 byla celá zrekonstruovaná nová odbavovací hala Hlavního nádraží Praha slavnostně otevřena za účasti prezidentů Itálie a České republiky,Giaorgia Napolitana a Václava Klause.[15] V roce 2015 poskytuje své služby na hlavním nádraží více než šest desítek obchodníků. Celkově bylo zrekonstruováno 30 038 m2 prostor nové odbavovací haly, včetně 9 902 m2 nově vytvořených obchodních ploch.[16] 

Poslední fází obnovy nádraží bude oprava historické a památkově chráněné secesní Fantovy budovy.

Nové spojení[editovat | editovat zdroj]

Součástí takzvaného Nového spojení jsou dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a Hlavním nádražím. Vedou dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou Vítkov (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a jsou konstruována na rychlost 80–100 km/h. Z vítkovského tunelu vedou společně k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Na druhé straně tunelů je opět estakáda a rozplet napojující k Balabence i Masarykovo nádraží s Negrelliho viaduktem. Celý projekt byl dokončen v roce 2010.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. pouze vlaky Českých drah
  2. Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha : [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online.  
  3. MonumNet - 41070 / 1-1864
  4. Regionální plán PID na rok 2012 s výhledem na období 2013–2016, str.32
  5. Doležal, I.: Historie železničního uzlu Praha, Doprava 5/2003 na stránkách mdcr.cz *.pdf
  6. Pohl J.:Rychlá železniční osobní doprava, díl 31., Železniční magazín 8/2011, M-Presse plus, Praha
  7. Schreier, P.: Začátky elektrizace pražských tratí, týdeník Železničář na www.cd.cz
  8. Historie obce Voděrádky na www.voderadky.com
  9. idnes.cz: Jak se žije pražským prostitutům
  10. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
  11. grandistazioni.it [online]. . Dostupné online.  
  12. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
  13. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
  14. Hala Hlavního nádraží je hotova, bude tu parfumerie i supermarket (29. listopadu 2010)
  15. novinky.cz [online]. . Dostupné online.  
  16. grandistazioni.it [online]. . Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]