Humenné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Humenné
Humenné, centrum města.jpg
Humenné – znak
znak
Humenné – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 156 m n. m.
Časové pásmo +1
+2 (letní čas)
Stát Slovensko Slovensko
kraj Prešovský kraj Prešovský
okres Humenné
tradiční region Zemplín
Administrativní dělení 3 městských částí
Humenné
Red pog.svg
Humenné
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 28,63 km²
Počet obyvatel 33 562 (2015)
Hustota zalidnění 1 185,64 obyv./km²
Etnické složení Slováci 83,90 %, Rusíni 9,12 %, Romové 3,10 %,Češi 0,49 %, Poláci 0,07 % a ostatní
Náboženské složení Katolíci 80,91 %, Ateisté 8,69 %, Pravoslaví 5,91 %, Evangelíci 0,98 % a ostatní
Správa
Status okresní město
Starosta Jana Vaľová
Vznik 1317
Zakladatel Drugetovci
Oficiální web www.humenne.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad,Kukorelliho 34,066 28 Humenné
Telefonní předvolba (+421) 57
PSČ 066 28
Označení vozidel HE
NUTS 520004
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Humenné (rusínsky Гуменне, maďarsky Homonna, německy Homenau) je město na východním Slovensku, v Prešovském kraji. Žije zde 33 562 obyvatel (k r. 2015).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V polovině 13. století, po mongolských nájezdech, začala být oblast dnešního města Humenného postupně osidlována. První písemná zmínka o městě je z roku 1317. Historie města je úzce propojená s rodem Drugetovců, aristokratickou rodinou původem z Neapole, která do města a do tehdejších Uher přišla na začátku 14. století. Drugetovci udělali z města svoje sídlo, které, díky obchodním trasám mezi Uherskem a Polskem prosperovalo. Stěhovali se sem také Rusíni z nedaleké Podkarpatské Rusi. Roku 1610 zde vznikla dnes asi nejvýznamnější památka města, hrad postavený v renesančním stylu. Již o tři roky později zde vznikla jezuitská kolej, která sloužila také jako škola. V roce 1684 Drugetovci vymřeli.

Středověký kaštel v Humenném

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Reformy Marie Terezie umožnily, aby se ve městě rozvíjela více řemesla. Ve městě navíc působil i solný úřad. Tehdy zde žili Maďaři, Slováci, Poláci, Židé a Rusíni. Oficiálním jazykem tu byla ale latina, což působilo stabilizačním prvkem. V 19. století se v Humenném objevují ze Sedmihradska pocházející Andrássyovci. Za jejich vlády město hospodářsky ožilo a i se rozvíjelo. První vlak přijel do Humenného v roce 1871, v této době se začalo v okolí města těžit dřevo. Roku 1889 tu pak byla otevřená první obchodní akademie v Rakousko-Uhersku. Koncem století tu žilo 4 000 obyvatel. V následujícím století se město změnilo k nepoznání. Slibný rozvoj v prvních letech minulého století sice ukončila 1. světová válka, ale pozdější připojení k Československu bylo pro Humenné velkým přínosem. Do roku 1956 bylo ještě spíše administrativním centrem, neexistoval zde téměř žádný průmysl. Ohromný růst začal, až když vznikla továrna na výrobu polyamidových vláken (dnešní Nylstar). Město se stalo centrem chemického, potravinářského a strojírenského průmyslu, byly vybudovány školy i panelová sídliště. Ohromný růst však zastavila krize československé ekonomiky v 90. letech 20. století, dnes patří celá oblast k spíše chudším krajům Slovenské republiky.

Poloha města[editovat | editovat zdroj]

Humenné leží na řekách Laborec a Cirocha , v Karpatech; většinu obyvatelstva tu zaměstnávají chemické a průmyslové podniky. Město je také centrem pro všechny turisty, kteří chtějí do východních Karpat. Nedaleko centra města se nachází také skanzen lidové architektury.

Vodní plochy[editovat | editovat zdroj]

Mořské oko (třetí největší přírodní jezero na Slovensku) ležící v nedalekých Vihorlatských vrších pod Sninským kamenem z jižní strany a Biokúpalisko Sninské rybníky v rekreační oblasti Sninské rybníky ležící ze severní, pyšnící se oceněním NEJ produkt cestovního ruchu Prešovskeho kraje za rok 2014. Mezi další patří vodní nádrže Zemplínská šírava, Veľká Domaša, Vinenské jezero a rybníky v okolí města (Hubková, Brestov, Slovenská Volová, Chlmec).

Městské symboly[editovat | editovat zdroj]

  • Erb - na ploše azurového štítu je stříbrné rameno, které drží klíč ze zlata, vedle ramene se nachází stříbrný půlměsíc a šest zlatých šesticípých hvězd.
  • Vlajka - ve tvaru obdélníku s ukončením tzv. vlaštovčího ocasu (poměr 2: 3). Ocas sahá do 1/3 délky vlajky zdola. Barvy vlajky: žlutá, modrá, bílá - dvakrát se opakující pásky.
  • Pečeť - erb města uprostřed, nahoře nadpis "HUMENNÉ".

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

K významným přírodním zajímavostem v nejbližším okolí města patří Vihorlatské vrchy s atraktivním Mořským okem, nejvyšším vrcholem Vihorlat (1 075,5 m.n.m), oblíbeným Sninským kameněm (1 006,0 m.n.m) a Bukovské vrchy (Poloniny) s nejvyšším vrchem Kremenec (1 221,0 m.n.m) na trojhraničním pomezí s Polskem a Ukrajinou. I blízké okolí města s romantickými ruinami středověkých hradů (Brekov a Jasenov), trochu dále od města jsou další dvě zříceniny hradů (Čičva a Vinné) a skanzen lidové architektury v městském parku je zdrojem poučení a odpočinku.

Nejvýznamnější památky města[editovat | editovat zdroj]

  • Renesanční zámeček se zahradami a parkem - někdejší sídlo Drughetovců. První zmínka o kostele jako o je z roku 1449. Předpokládá se, že již na přelomu 13. a 14. století stál na tomto místě hrad jako sídlo pánů - Drugethovců (kteří vlastnili Humenné a okolí i nedaleké hrady) a později Andrássyovců (se stálou expozicí historie zámečku, přírodovědnou a dalšími expozicemi a výstavami) - národní kulturní památka. Park vznikl v 19. století a původně byl členěn na dvě části: francouzský a anglický s rybníkem. Nachází se zde řada cenných a netradičních starých stromů.
  • Gotický kostel (bývalý františkánský klášter, dnes farní kostel Všech svatých), 14. stol, nejvýchodněji položená gotická stavba na Slovensku - národní kulturní památka. Součástí výzdoby kostela jsou vitrážové okna akademického malíře Mikuláše Klimčáka, rodáka z Humenného. V kostele jsou umístěny i ostatky Svatého Bonifáce.
  • Skanzen lidové architektury s dřevěným kostelíkem východního obřadu svatého Michala archanděla z roku 1745 z Nové Sedlice a čtrnácti objekty lidové architektury.

Další historické památky[editovat | editovat zdroj]

  • Řeckokatolický chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky (barokně-klasicistní zděná stavba z roku 1767, obnovena v roce 1875)
  • Kostel Reformované křesťanské církve, užívaný i Evangelickou církví (Postaven v novogotickém slohu v roce 1890)
  • Kostel na Kalvárii (postaven v neoklasicistním slohu v roce 1891)
  • Měšťanské domy v centru města včetně historické budovy Obecního úřadu
  • Mlýn z r. 1926 na ul. Osvoboditelů (v současnosti předělán na obytný dům)
  • Židovský hřbitov u Hubkoveho v Humenném
  • Eneolitické mohyly cca 3 km od Humenného.

Další turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dobrý voják Švejk v Humenném
Socha sv. Jána Nepomuckého v parku na pěší zóně (1942)
Fontána lásky v centru města
  • Socha dobrého vojáka Švejka z románu Jaroslava Haška od roku 2000 stojí na hlavním nádraží v Humenném, ze které si románová postava dobrý voják Švejk při návštěvě v Humenném na začátku 20 . století pil "znamenitou železitou vodu". Autorem sochy je humenský sochař Jaroslav Dráteník. Turistická cesta "Po stopách dobrého vojáka Švejka" vede z Humenného po železniční trase přes Radvaň nad Laborcom do polského města Sanok, kde se nachází několik památek na počest dobrého vojáka Švejka.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého v parku na centrální pěší zóně (z r. 1942)
  • Busta M. R. Štefánika při Potoku času na centrální pěší zóně (odlitek z torza sochy M. R. Štefánika, která stála v r. 1934-52 na dnes neexistujícím Štefánikově náměstí)
  • Fontána lásky na centrální pěší zóně
  • Potok času na centrální pěší zóně (umělý potok)
  • Památník obětem II. světové války na severním konci centrální pěší zóny. Nadpis na památníku: "SVOBODA PŘINESENÝCH JE VZÁCNÝ ALE SVOBODA VYBOJOVÁNÍ JE MNOHEM DRAŽŠÍ".
  • Jihovýchodně od Humenného kdysi ležely malé lázně Szirtalja - na místě donedávna fungující restaurace Podskalka

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Folklorní Soubory[editovat | editovat zdroj]

  • Kalina
  • Chemlon

Dechové orchestry[editovat | editovat zdroj]

  • Vychodňáre
  • Chemlon
  • Humenčanka

Pěvecké Soubory[editovat | editovat zdroj]

  • Pěvecký sbor Humenských učitelů
  • Pěvecký sbor města Humenné
  • Dětský pěvecký soubor Pomněnka
  • Církevní pěvecké sbory
  • Mužský pěvecký sbor Rusíni

Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

  • Humenský jarmark
  • Humenské varhanní dny Štěpána Thoman
  • Humenské hudební jaro
  • Podzimní koncertní cyklus
  • Den muzeí
  • Den Železnice

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází Vihorlatské muzeum a skanzen. V fondu Vihorlatské muzea (v budově renesančního zámečku) se nachází více než sto tisíc kusů sbírkových předmětů. Mezi nejhodnotnější předměty patří nálezy keltských mincí z Ptičieho, nález mincí ze 17. století z Topoly (okres Snina), unikátní starožitné zbraně a brnění, barokní ikony, hodnotné obrazy, či původní mobiliář.

Základ muzea (od roku 1971) tvoří stálá expozice "Kultura bydlení feudálů". V roce 1973 byla zpřístupněna expozice novějších dějin. V srpnu 1984 byla veřejnosti zpřístupněna expozice lidové architektury a bydlení. Od roku 1989 je součástí muzea galerijní síň Oresta Dubayy, v roce 1990 přibyla přírodovědná expozice. Zatím posledním přírůstkem je stálá výstava z Dějin Romů na Slovensku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Velký sportovní komplex - sportovní zóna města na Chemlonská ulici skládá z těchto areálů: Krytý zimní stadion, Městská sportovní hala, tenisový areál, Městská plovárna s letními koupališti, Fotbalový stadion s malou tělocvičnou, skateboardové hřiště a miniihrisko s umělou trávou.

V blízkosti Humenného se nachází lyžařský vlek Chlm (cca 6 km) u obce Chlmec se dvěma vleky a umělým zasněžováním, v současnosti je nefunkční.

  • ŠK Futura Humenné je slovenský fotbalový klub s více než stoletou tradicí. Vychoval řadu výborných hráčů, kteří reprezentovali Česko-Slovensko a později i Slovensko.Dňa 16.6.2013 se mladým Humenských fotbalistou kategorie U13 podařil fantastický kousek, když se stali mistry 1. ligy východního slovenska.Ako psali noviny: "na začátku sezóny pouze sen, dnes skutečná realita ".
  • VK Chemes Humenné je druhý nejúspěšnější volejbalový klub v historii samostatného Slovenska a úřadující čtyřnásobný volejbalový mistr České republiky, vítěz slovenského poháru a úspěšně působí v mezinárodní lize MEVZA (Middle European Volleyball Zonal Association), kde v sezoně 2013/2014 skončil na třetím místě. Hlavním sídlem klubu je Městská sportovní hala s kapacitou 1200 sedících diváků.
  • TC Humenné je hlavní tenisový klub ve městě Humenné. Jeho předchůdci byl od roku 1978 klub TJ Zdravotník Humenné, později v letech 1980 - 1993 fungoval jako TJ Chemlon Humenné, v letech 1993 - 1997 TJ Chemes Humenné. Od roku 2003 klub funguje v novém tenisovém areálu s jedenácti dvorcích, který je součástí sportovní zóny na Chemlonská ulici. Původní tenisový areál "Pod nadjezdem" se šesti dvorce fungoval do roku 1998, kdy byl zbourán.
  • Letecko-modelářský klub Humenné má bohatou historii již od 50. let 20. století. Vychoval několika mistrů Slovenska v různých kategoriích. V roce 1984 organizoval Mistrovství Slovenska raketových modelů, v roce 2011 Mistrovství Slovenska upoutané modelů a v roce 2012 Mistrovství Slovenska halových modelů. V současnosti (12/2012) má klub 22 členů, kteří se zabývají leteckými a kosmickými modely.
  • Atletický klub Humenné má dlouhou historii v tomto městě. Vychoval několika mistrů Slovenska. Trénuje se na ZŠ Hrnčířské (hřiště při Mlýně), trenér Mgr. Marek Lučka trénuje své svěřence a dosahuje výkony v oblasti Východoslovenská / Slovenska na předních příčkách. Každý rok se v okolí Humenného uspořádává běžecká liga která se koná v Humenném a obcích v okolí.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Štefan Babjak - slovenský operní zpěvák (baryton)
  • Peter Breiner - hudebník a hudební skladatel
  • Juraj Dojč - fotograf
  • Ladislav Grosman, spisovatel autor novely Obchod na korze, podle níž byl natočen stejnojmenný film, který získal v r. 1966 vůbec prvního Oscara v dějinách Československa
  • Mikuláš Kočan - slovenský spisovatel, básník a dramatik, autor rozhlasových a televizních her pro děti a mládež
  • Alexius Toronský - řeckokatolický kněz, starosta (1931-38) a purkmistr (1946-48) Humenného, ​​zasloužil se o rozvoj města
  • Mikuláš Klimčák - akademický malíř
  • Mikuláš Petrašovský - zpěvák
  • Lucia Nimcová - fotografka
  • František La Brotten Gandia - básník a filozof
  • Peter Ontkoc - rabín
  • Peter Kakos - katolický kněz
  • Marián Čekovský - zpěvák
  • Arthur Beller - prezident nejstarší antverpské diamantové burzy Beurs voor Diamanthandel
  • Tomáš Gerich - fotbalista, dvojnásobný mistr ČR
  • Matej Hubaľ - policista vyznamenán Medailí za statečnost při záchraně lidského života
  • Peter Rusnák - bratislavský řeckokatolický biskup
  • Tomáš Rada - zpěvák a člen SĽUK-u
  • Michal Pavluš - hudebník, zpěvák, klávesák, narozený v Brně, momentálně se angažuje v rusínském jazyce. Oceněný Gedliovou Medaili za angažovanost v hudbě
  • MUDr. Andrej Leno - spoluzakladatel moderní evropské a české medicíny, primář chirurgického odd. Nemocnice MUDr. A. Lenu (1946 - 1976)
  • PhDr. Andrej Leno - slovenský novinář, dramatik a spisovatel
  • Mgr. Tomáš Leno - slovenský umělecký fotograf
  • Ján Šmajda - občanský aktivista, filantrop a propagátor sportu
  • Mgr.art. Jaroslav dráteník - sochař
  • František Palonder - režisér, spisovatel a scénárista, absolvent moskevského filmového institutu VGIK (obor režie hraného a televizního filmu)
  • Milena Minichová - Slovenská herečka

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice

Humenné leží na hlavní trati Michaľany – Łupków. Ve městě se kromě hlavní stanice nachází také zastávka Humenné mesto blízko centra a Námestie Slobody. Odbočuje zde lokální trať do Stakčína. Přímé spojení s Prahou a Bratislavou zajišťují noční vlaky EN Bohemia s odjezdem v 19.46 a R Zemplín odjezdem v 21.54. Do Trebišova a Košic jsou zavedeny vlaky kategorie Regionálny expres, ve směru do Prešova jezdí pouze vlaky osobní a jednou týdně rychlík Šarišan.

Silniční[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice I/74 (Strážske – Humenné – SninaUbľa státní hranice).

MHD[editovat | editovat zdroj]

Městskou hromadnou dopravu ve městě tvoří 6 linek, provozuje firma DZS MK Trans.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Větší města v okruhu Užhorodu :

Růžice kompasu Slovensko Svidník (~73 km) , Bardejov (~95 km) Slovensko Medzilaborce (~43 km) Slovensko Snina (~22 km) Růžice kompasu
Slovensko Prešov (~71 km) , Košice (~75km) Sever
Západ   Humenné   Východ
Jih
Slovensko Trebišov (~49 km) Slovensko Michalovce (~28 km) Ukrajina Užhorod (~65 km), Ukrajina Mukačevo (~109 km)

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město se skládá z následujících 3 městských částí.

  • Humenné
  • Suchý Jarok
  • Podskalka

Partnerská města[1][editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na Humenné
Panoramatický pohled na Humenné

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.humenne.sk/Samosprava-mesta/Partnerske-mesta/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]