Trebišov

Trebišov
Vlastivědné muzeum v Trebišově
Znak Vlajka
Poloha
Souřadnice	48°38′ s. š., 21°43′ v. d.
Nadmořská výška	104 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Trebišov
Tradiční region	Zemplín
Trebišov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	70,16 km²
Počet obyvatel	22 706 (2025)
Hustota zalidnění	323,6 obyv./km²
Etnické složení	Slováci 86,86 %, Romové 8,87 %, Maďaři 1,75 %, Češi 0,64 %, Ukrajinci 0,18 %, Rusíni 0,17 % a jiní
Náboženské složení	Římští katolíci 52,60 %, Řečtí katolíci 24,93 %, Ateisté 10,85 %, Pravoslaví 2,11 % a jiní
Správa
Status	město
Primátor	Marek Čižmár (nezávislý)
Vznik	1204
Oficiální web	www.trebisov.sk
E-mail	mesto@trebisov.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Trebišov M. R. Štefánika 862 075 01 Trebišov
Telefonní předvolba	056
PSČ	07501
Označení vozidel (do r. 2022)	TV
NUTS	528099
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trebišov (maďarsky Tőketerebes, německy Trebischau) je okresní město na jihovýchodě Slovenska v Košickém kraji v Zemplínském regionu a je hospodářským a správním centrem regionu. První písemná zmínka je z roku 1254.

Polohopis

Okolí Trebišova tvoří převážně zemědělský kraj. Dominantami jsou úrodné lány, ovocné sady, zelené zahrady, lužní lesy s přírodními rezervacemi a malebné pahorkatiny se scenérií Slanských vrchů, které poskytují možnosti pro rekreaci a odpočinek. Součástí regionu je tokajská vinařská oblast. Trebišov jako centrum jižního Zemplína se rozprostírá v jihozápadní části Východoslovenské nížiny. Nachází se v nadmořské výšce 109 m n. m. většinou na pravém břehu potoka Trnávka. Město leží 48 km východně od Košic, 12 km jižně od Sečovcí, 25 km jihozápadně od Michalovců a 30 km severně od pohraničního města Sátoraljaújhel.

	Prešov (~73 km)	Vranov nad Topľou (~30 km)	Humenné (~49 km)
	Košice (~48 km)		Užhorod (~85 km)
		Trebišov
	Miskolc (~113 km)	Sátoraljaújhely (~30 km)	Čierna nad Tisou (~66 km)

Části města

• Městské části: Milhostov, Nový Majer, Olšina
• Sídliště: Jih, Sever, Střed
• Ostatní části: Nová Koronč, Paričov, Stará Koronč
• Osady: Čeriaky, Sady

Nejdelší ulice

• Milana Rastislava Štefánika
• Komenského
• Berehovská
• Varichovská

Historie

Město je poprvé písemně zmíněno v roce 1254 jako Terebus, kdy osada spolu se středověkým hradem Parič patřila šlechtici Andronikovi. V roce 1280 získal hrad rod Abů a v roce 1319 Karel Robert z Anjou udělil panství rodině Drugethů. Uherská koruna však hrad i město v roce 1343 znovu získala. V roce 1387 přešlo panství do rukou rodu Perényiů, kteří si ho ponechali dalších 180 let s přerušením v roce 1483. Během 14. a 15. století se konalo několik sněmů Zemplínské župy. V roce 1439 získal Trebišov omezená městská privilegia; měl právo vybírat mýtné a byl sídlem panství, ačkoli byl stále závislý na hradu.

V letech 1504 až 1530 a znovu (během protireformace) v letech 1630 až 1781 existoval v Trebišově pavlínský klášter. Po prohrané bitvě u Moháče v roce 1526 byl hrad v roce 1536 dále opevněn a v roce 1566 úspěšně odolal útoku krymských Tatarů. V roce 1567 se panství, hrad a město vrátily do vlastnictví rodiny Drugethů. V roce 1687 zdědila celý statek rodina Csákyů a od roku 1756 patřily majetky rodině Dernáthů a rodinám Zichyů a Andrássyů.

V roce 1601 město zahrnovalo 31 osad a 94 neobydlených domů. Následně bylo opakovaně zataženo do protihabsburských povstání: v roce 1620 dobyli povstalci Gábora Bethlena hrad a v roce 1686 se to podařilo kuruckým povstalcům vedeným Imrichem Thökölym, kteří následně pevnost srovnali se zemí. Do roku 1715 zde bylo 44 osad. V roce 1787 mělo město 295 domů a 2 366 obyvatel. V roce 1831 byl Trebišov jedním z center rolnického povstání, známého také jako cholerové povstání. V roce 1871 bylo město připojeno k železniční síti První uhersko-haličskou železnicí. V roce 1876 se stalo sídlem okresní rady a společnosti odpovědné za regulaci horního toku řeky Bodrog. Konec 19. století byl svědkem značné emigrace z města. V letech před první světovou válkou se město také začalo industrializovat s výstavbou cukrovaru (1910) a uhelné elektrárny (1911).

Do uzavření Trianonské smlouvy byl Trebišov součástí Uherska, poté byl součástí Československa. V roce 1921 zde žilo 5880 obyvatel, z toho 4860 Čechoslováků, 137 Rusínů, 299 Maďarů a 357 Židů. Od roku 1929 byl Trebišov sídlem okresu a zachoval si převážně zemědělský charakter. Během druhé světové války obyvatelé podporovali partyzánské skupiny v okolí. Město bylo 1. prosince 1944 obsazeno Rudou armádou a v lednu 1945 sloužilo jako dočasné sídlo Slovenské národní rady. Po válce se rozšířil průmysl, zejména v potravinářství (cukrovinárna Deva). Byla založena konzervárna a droždírna a ve městě se nacházel závod výrobce nákladních vagonů Tatravagónka. Dále se počet obyvatel zvyšoval díky výstavbě nových bytových jednotek a vzkvétal kulturní život.

Doprava

Silniční

Městem vede cesta I / 79 (Vranov nad Topľou – Slovenské Nové Mesto).

Autobusová

Nachází se zde autobusové nádraží ze kterého vyjíždí autobusové linky do okolních měst a vesnic,v provozu jsou také tři linky MHD.

Železniční

Přes město vedou železniční tratě Trebišov - Vranov nad Topľou a Michaľany - Łupków a širokorozchodná železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach.

Kultura

Muzea

• Vlastivědné muzeum
• Archív Tokajských vín

Divadlo

Ve městě působí i ochotnický soubor Divadlo "G", které působí pod vedením Júlia Galgana, divadlo funguje již od roku 1956. Vedle Divadla "G" působí i divadlo "Malé G", které je složené ze studentů gymnázia. Soubor Divadlo "G" je známé po celém Slovensku, zúčastnilo se mnoha soutěžních přehlídek. Divadlo "G" znají i zahraniční Slováci z Rumunska, Polska, Maďarska, aj.

Knihovna

V prostorách Městského kulturního střediska sídlí od roku 1986 Zemplínska knihovna v Trebišově, která je regionální veřejnou knihovnou pro okres Trebišov.

V knihovním fondu se nachází přes 50 000 dokumentů. Knihovna realizuje bohatou klubovou činnost, mnoho kulturně-vzdělávacích akcí pro širokou veřejnost. Každoročně se zapojuje do Týdne Slovenských knihoven a také do projektu V4 Celé Slovensko čte dětem / Vyšehrad čte dětem, v létě organizuje Festival dětské knihy a týdenní dětský letní čtenářský tábor Knihovníček.

Městský park

Městský park má rozlohu 62 ha. Vznikl koncem 18. století podle vzoru anglických parků. Dřeviny vysazené v parku byly dovezeny z celého světa.

• 
  Jezírko
• 
  Park za kaštelem

Pravidelné akce

• Dny města Trebišov (pravidelně každý rok v poslední srpnový víkend)
• Festival divadelních her s vesnickou tematikou (organizuje se každý rok koncem června, v roce 2007 se organizovalo 15.krát)
• Skapal Pes Fest – multižánrový festival alternativní kultury (organizuje se od r. 2013 každoročně začátkem září)

Památky

• Mauzoleum R. J. Andrassyho
• Zřícena hradu Parič
• Mariánské sousoší
• Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1404
• barokně-klasicistní trojkřídlý zámeček, postavený v roce 1786
• Románský kostel sv. Ducha
• pamětní deska na budově, ve které bylo v roce 1945 první sídlo SNR na osvobozeném území
• Pavlínský klášter

Sport

• BKT Trebišov – Bedmintonový klub Trebišov
• FK Slavoj Trebišov – Fotbalový klub
• HK Trebišov – hokejový klub
• HK Slavoj Trebišov – Házenkářský klub
• FBC Mladosť Trebišov – Florbalový klub
• Klub stolního tenisu PLUS 40 Trebišov
• SSC Trebišov – inline bruslení
• HSKP Tebišov – hokejbalový klub
• ŠKP Trebišov – Plavecký Klub (tréner Miroslav Princík ml., Veronika Paľova)
• TK Slavoj Deva Trebišov – tenisový klub
• NK 99 Trebišov – nohejbalový klub

Školství

Základní školy

• ZŠ Komenského Archivováno 24. 10. 2019 na Wayback Machine.
• ZŠ Pribinova Archivováno 5. 8. 2019 na Wayback Machine.
• Cirkevná základná škola sv.Juraja
• ZŠ M. R. Štefánika
• ZŠ Ivana Krasku

Střední školy

• Cirkevné gymnázium sv. Jána Krstiteľa
• Gymnázium Trebišov
• Obchodná akadémia
• Cirkevná stredná odborná škola sv. Jozafáta
• Súkromná stredná odborná škola DSA

Osobnosti

• Gyula Andrássy mladší – politik
• Táňa Radeva – herečka
• Branislav Ciberej – moderátor
• Marek Čech – fotbalista Interu Bratislava, Sparty Praha, FC Porta a West Bromwich Albion, slovenský reprezentant
• Peter Kleskeň – profesionální fotograf
• Marián Čalfa – bývalý slovenský politik, předseda československé vlády
• Josef Hercz – veterán československého zahraničního odboje za II. světové války
• Dušan Karpatský (1935–2017) – kroatista a překladatel působící v Praze
• Jaro Varga (* 1982) – výtvarný umělec

Partnerská města

• Hodonín, Česko
• Chełm, Polsko
• Jasło, Polsko
• Kutná Hora, Česko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trebišov na německé Wikipedii.

Související články

• Seznam slovenských měst
• Trebišov (zámek)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trebišov na Wikimedia Commons
• Oficiální web města
• Gymnázium Trebišov
• Vlastivědné muzeum Trebišov

Autoritní data	Biblio: f5728250-900c-4fde-8cfd-8b94d2a899fb NKC: ge131111 GND: 4404070-2 VIAF: 249378633

Portály: Geografie | Slovensko