Prešov
| Prešov Prešov | |
 Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°59′51″ s. š., 21°14′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| Stát |
 Slovensko |
| kraj | Prešovský |
| okres | Prešov |
| tradiční region | Šariš |
| Administrativní dělení | 6 místních částí |
  Prešov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 103,36 km² |
| Počet obyvatel | 91 782 (31. 12. 2009) |
| Hustota zalidnění | 888 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Andrea Turčanová |
| Vznik | 1247 |
| Oficiální web |
www |
| primator.radnica@presov.sk | |
| Adresa obecního úřadu |
Mestský úrad Hlavná 73 080 66 Prešov |
| Telefonní předvolba | 051 |
| PSČ | 080 01 |
| Označení vozidel | PO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prešov (maďarsky Eperjes, německy Eperies a 1938–1945 i Preschau, polsky Preszów, ukrajinsky Пряшiв (Prjašiv), rusky Пряшев (Prjašev), latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, romsky Perješis[1]) je krajské a okresní město na Slovensku. V roce 2016 zde žilo přes 89 000 obyvatel a bylo tak po Bratislavě a Košicích třetím největším slovenským městem. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová. Je sídlem archeparchy prešovského, hlavy Slovenské řeckokatolické církve.
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Prešov leží ve východní části Slovenska na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině, 30 km severně od Košic. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. Je centrem regionu Šariš.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast dnešního Prešova byla osídlena v dávnověku. V době Římské říše tu existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované. První písemná zmínka o městě je z roku 1247[2], od roku 1347 je Prešov svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.
V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly.
Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.
Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.[2]
Po vzniku Československa nastal rozvoj města. Na konci druhé světové války, 19. ledna 1945, Prešov osvobodila Rudá armáda. Po zde byly budovány průmyslové podniky. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí D1. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.
Prešovští Židé[editovat | editovat zdroj]
Do konce 18. století Židé bydleli pouze v okolních obcích, protože pobyt jim byl v tehdejším svobodném královském městě zapovězen. V 80. letech 18. století se v důsledku politických událostí v okolních zemích, zejména v Polsku, zvýšil počet židovských přistěhovalců, kteří se zpočátku usazovali v okolí města. Přistěhovalci začali usilovat o zrušení těchto zákonů, které omezovaly jejich přítomnost a hospodářskou činnost. Toho se částečně dočkali za vlády Josefa II. na základě patentu Systematica Gentis Judaicae Regulatio v roce 1783.
Podle tradice byl prvním usazeným Židem bohatý obchodník Marcus Holländer, který nechal na prešovském náměstí postavit sochu Neptuna a zasadil se o vznik židovské obce ve městě. Zrovnoprávnění židovských obyvatel bylo dosaženo po rakousko-uherském vyrovnání. Před druhou světovou válkou bylo v Prešově pět synagog a židovské obyvatelstvo tvořilo téměř 25 % všech obyvatel města. V letech 1942–1945 se asi 6 400 Židů z Prešova a okolí stalo obětí holokaustu a zničena byla i většina židovských sakrálních staveb. Zachována zůstala jen jedna ortodoxní synagoga, v jejíž horní části jsou umístěny expozice židovského muzea.[3]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Konkatedrála svatého Mikuláše
- Řeckokatolický katedrální chrám svatého Jana Křtitele
- Pravoslavný katedrální chrám sv. Alexandra Něvského
- kostel sv. Josefa s bývalým klášterem františkánů
- Evangelické kolegium u kostela sv. Trojice
- bývalá Caraffova väznica, dnes galérie
- Bosákova banka, pozdně secesní budova architekta Viliama Glasze z let 1923–1924; pro bankéře rusínsko-amerického původu Michala Bosáka
- Ortodoxní synagóga – expozice židovského muzea
- Kumšt – původně bastion městského opevnění přebudovaný v 15. století na vodárna, dnes expozice muzea
- Krajské muzeum v Rákócziho paláci
- Šarišská galerie
- Kalvárie, barokní křížovou cestu s 16 výklenkovými kaplemi a kostelem sv. Kříže vybudovali jezuité v letech 1721–1756.
- Národní kulturní památka Solivar, komplex technických památek ze 17. století připomínající někdejší těžbu soli
Skulptury na veřejných prostranstvíchː
- Immaculata na Hlavní ulici, barokní sousoší nechali v roce 1751 postavit jezuité na památku obětem morových epidemií.
- Neptunova fontána
- Sousoší svatého Rocha na Františkánském náměstí nechali v roce 1730 postavit františkáni.
- Socha papeže Jana Pavla II.
Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1996 ve městě působí Prešovská univerzita, která vznikla rozdělením starší Univerzity Pavla Jozefa Šafárika.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Z obyvatel je 94,7 % Slováků, 1,4 % Rusínů a Ukrajinců, 1,2 % Romů, 1 % Čechů, 0,2 % Maďarů a 0,5 % ostatních. V roce 2011 se 55,35 % obyvatel přihlásilo k Římskokatolické církvi, 8,15 % k Řeckokatolické církvi, 4,05 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,51 % k Pravoslavné církvi a 0,06 % k židovské obci. Ateistů bylo 12,44 % a 17,16 % se k náboženské příslušnosti nevyjádřilo.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Ján Borodáč, herec a publicista
- Fero Fenič, režisér
- Vasiľ Hopko, řeckokatolický pomocný biskup
- Katarína Knechtová, zpěvačka
- Juraj Kukura, herec
- Peter Lipa, hudebník
- Gabriela Marcinková, herečka
- Peter Nagy, zpěvák
- Jonáš Záborský, kněz, spisovatel a historik
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Brugherio, Itálie
Keratsini, Řecko
La Courneuve, Francie
Nyíregyháza, Maďarsko
Nowy Sącz, Polsko
Mukačevo, Ukrajina
Pittsburgh, USA
Praha , Česká republika
Remscheid, Německo
Rišon le-Cijon, Izrael- Vamberk , Česká republika
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠEBKOVÁ, Hana; ŽLNAYOVÁ, Edita. Romaňi čhib – učebnice slovenské romštiny. 1.. vyd. Praha: Fortuna, 2001. 272 s. ISBN 80-7168-684-0. S. 195.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 364. (angličtina)
- ↑ KÖRTVÉLYESSY, Katarína. Židovská ortodoxná synagóga. Prešov: Fotopress, 2003. ISBN 80-968972-1-7. S. 1-11.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Trolejbusová doprava v Prešově
- Prešovská jatka
- Prešovská vzpoura
- Letecká základna Prešov
- 1. FC Tatran Prešov
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prešov ve Wikimedia Commons - http://www.presov.sk Oficiální stránky
- Krátká prezentace města a brožura ve formátu PDF
- Slovenský článek o Prešově
- (anglicky) Židovská komunita Prešov
