Prešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prešov

Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
Prešov – znak
znak
Prešov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 250 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Prešovský
okres Prešov
tradiční region Šariš
Administrativní dělení 6 místních částí
Prešov
Red pog.svg
Prešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 103,36 km²
Počet obyvatel 91 782 (31. 12. 2009)
Hustota zalidnění 888 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Andrea Turčanová
Oficiální web www.presov.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad
Hlavná 73
080 66 Prešov
Telefonní předvolba 051
PSČ 080 01
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prešov (maďarsky Eperjes, německy Eperies a 1938-1945 i Preschau, polsky Preszów, ukrajinsky Пряшiв (Prjašiv), rusky Пряшев (Prjašev), latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, romsky Perješis[1]) je krajské a okresní město na Slovensku, třetí největší na Slovensku (po Bratislavě a Košicích). V roce 2009 zde žilo 91 193 obyvatel. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Leží ve východní části Slovenska, a to na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. je hlavním městem regionu Šariš. Je sídlem archeparchy prešovského, hlavy Slovenské řeckokatolické církve.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Neptunova fontána
na Hlavní ulici

Oblast dnešního Prešova byla osídlena již v dávnověku. V době Římské říše tu už existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované.

První písemná zmínka o městě je z roku 1247[2], od roku 1347 je Prešov již svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.

Dramatické historické zvraty nastaly v 16. století a 17. století. V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení definitivně ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly. Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.

Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.[2]

Další rozvoj přišel se vznikem Československa. Druhá světová válka pro Prešov skončila 19.ledna 1945, kdy město osvobodila Rudá armáda. Po druhé světové válce zde byly vybudovány průmyslové podniky. Ke konci existence federace v 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.

Římskokatolická katedrála, historický stav na pohlednici z roku 1912
pravoslavná katedrála Alexandra Něvského
Bosákova banka

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • římskokatolická Konkatedrála svatého Mikuláše (Prešov)
  • řeckokatolická Katedrální chrám svatého Jana Křtitele
  • pravoslavný katedrální chrám sv. Alexandra Něvského
  • kostel sv. Josefa s bývalým klášterem františkánů
  • evangelická kolej při chrámě sv. Trojice
  • bývalá Caraffova väznica, dnes galérie
  • Bosákova banka - pozdně secesní budova arch. V. Glasze z let 1923-24; pro bankéře rusínsko-amerického původu Michala Bosáka
  • Židovská (Ortodoxná) synagóga - expozice židovského muzea
  • Kumšt - původně bastion městského opevnění, později vodárna, dnes expozce muzea
  • Rákócziho palác
  • Prešovská Kalvárie, barokní křížová cesta s 16 výklenkovými kaplemi, zbudovaná jezuity v letech 1721 - 1756

Skulptury na veřejných prostranstvíchː

  • Immaculata
  • Neptúnova fontána
  • Socha sv. Rocha
  • Socha papeže Jana Pavla II.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází veřejná Prešovská univerzita.

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.
Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠEBKOVÁ, Hana; ŽLNAYOVÁ, Edita. Romaňi čhib – učebnice slovenské romštiny. 1.. vyd. Praha : Fortuna, 2001. 272 s. ISBN 80-7168-684-0. S. 195.  
  2. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha : STN, 1965. S. 364. (angličtina)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]