Prešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prešov
Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
Prešov – znak
znak
Prešov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°59′51″ s. š., 21°14′25″ v. d.
Nadmořská výška250 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPrešov
Tradiční regionŠariš
Administrativní dělení6 místních částí
Prešov
Prešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha70,4 km²
Počet obyvatel83 897 (2021)
Hustota zalidnění1 191,2 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaIng. František Oľha[1]
Vznik1247
Oficiální webwww.presov.sk
E-mailprimator.radnica@presov.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad
Hlavná 73
080 66 Prešov
Telefonní předvolba051
PSČ080 01
Označení vozidel (do r. 2022)PO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prešov (maďarsky Eperjes, německy Eperies a 1938–1945 i Preschau, polsky Preszów, rusínsky a ukrajinsky Пряшів (Prjašiv), rusky Пряшев (Prjašev), latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, romsky Perješis,[2] přezdívaný také jako Atény nad Torysou[3]) je krajské a okresní město na Slovensku. Se svými přibližně 84 tisíci obyvateli je tak po Bratislavě a Košicích třetím největším slovenským městem. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová. Je sídlem archeparchy prešovského, hlavy Slovenské řeckokatolické církve a patří do Košicko-prešovské aglomerace.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Prešov leží ve východní části Slovenska na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině, 30 km severně od Košic. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. Je centrem regionu Šariš.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prešov v 17. století

Oblast dnešního Prešova byla osídlena v dávnověku. V době Římské říše tu existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované. První písemná zmínka o městě je z roku 1247[4], od roku 1347 je Prešov svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.

V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly.

Na zasedání hornouhorských protestantských stavů v roce 1665 bylo rozhodnuto o založení prešovského evangelického kolegia; v roce 1667 v něm začala výuka.

Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.

V roce 1862 zde byla za podpory Jozefa Gagance, řeckokatolického biskupa prešovské eparchie, založena rusínská literární společnost s názvem Obščestvo sv. Joana Krestiteľa. Předsedou společnosti byl zvolen Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov.[5]

Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.[4]

Po vzniku Československa nastal rozvoj města. Na konci druhé světové války, 19. ledna 1945, Prešov osvobodila Rudá armáda. Po zde byly budovány průmyslové podniky. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí D1. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.

Ortodoxní synagoga

Prešovští Židé[editovat | editovat zdroj]

Do konce 18. století Židé bydleli pouze v okolních obcích, protože pobyt jim byl v tehdejším svobodném královském městě zapovězen. V 80. letech 18. století se v důsledku politických událostí v okolních zemích, zejména v Polsku, zvýšil počet židovských přistěhovalců, kteří se zpočátku usazovali v okolí města. Přistěhovalci začali usilovat o zrušení těchto zákonů, které omezovaly jejich přítomnost a hospodářskou činnost. Toho se částečně dočkali za vlády Josefa II. na základě patentu Systematica Gentis Judaicae Regulatio v roce 1783.

Zimní noční výhled na Prešov

Podle tradice byl prvním usazeným Židem bohatý obchodník Marcus Holländer, který nechal na prešovském náměstí postavit sochu Neptuna a zasadil se o vznik židovské obce ve městě. Zrovnoprávnění židovských obyvatel bylo dosaženo po rakousko-uherském vyrovnání. Před druhou světovou válkou bylo v Prešově pět synagog a židovské obyvatelstvo tvořilo téměř 25 % všech obyvatel města. V letech 1942–1945 se asi 6 400 Židů z Prešova a okolí stalo obětí holokaustu a zničena byla i většina židovských sakrálních staveb. Zachována zůstala jen jedna ortodoxní synagoga, v jejíž horní části jsou umístěny expozice židovského muzea.[6]

Římskokatolická katedrála, historický stav na pohlednici z roku 1912
Pravoslavná katedrála Alexandra Něvského
Bosákova banka

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Skulptury na veřejných prostranstvích:

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1996 ve městě působí Prešovská univerzita, která vznikla rozdělením starší Univerzity Pavla Jozefa Šafárika.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Z obyvatel je[kdy?] 94,7 % Slováků, 1,4 % Rusínů a Ukrajinců, 1,2 % Romů, 1 % Čechů, 0,2 % Maďarů a 0,5 % ostatních. V roce 2011 se 55,35 % obyvatel přihlásilo k Římskokatolické církvi, 8,15 % k Řeckokatolické církvi, 4,05 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,51 % k Pravoslavné církvi a 0,06 % k židovské obci. Ateistů bylo 12,44 % a 17,16 % se k náboženské příslušnosti nevyjádřilo.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ostatní osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Studovali zde[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Evangelické kolegium (Prešov).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.
Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Primátor mesta [online]. 2022-12-04 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ ŠEBKOVÁ, Hana; ŽLNAYOVÁ, Edita. Romaňi čhib – učebnice slovenské romštiny. 1.. vyd. Praha: Fortuna, 2001. 272 s. ISBN 80-7168-684-0. S. 195. 
  3. ↑ https://pis.sk/clanok/8/historia_presova-ateny_nad_torysou_1848_-_1918.html
  4. ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 364. (angličtina) 
  5. ↑ POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 534 s. ISBN 978-80-7277-237-7, ISBN 80-7277-237-6. OCLC 67292521 S. 223. 
  6. ↑ KÖRTVÉLYESSY, Katarína. Židovská ortodoxná synagóga. Prešov: Fotopress, 2003. ISBN 80-968972-1-7. S. 1-11. 
  7. ↑ Obnovený Petöfiho pamätník v Prešove oživil spomienky na slávneho básnika. www.presov.sk [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce okresu Prešov
Abranovce • Bajerov • Bertotovce • Brestov • Bretejovce • Brežany • Bzenov • Čelovce • Červenica • Demjata • Drienov • Drienovská Nová Ves • Dulova Ves • Fintice • Fričovce • Fulianka • Geraltov • Gregorovce • Haniska • Hendrichovce • Hermanovce • Hrabkov • Chmeľov • Chmeľovec • Chmiňany • Chminianska Nová Ves • Chminianske Jakubovany • Janov • Janovík • Kapušany • Kendice • Klenov • Kojatice • Kokošovce • Krížovany • Kvačany • Lada • Lažany • Lemešany • Lesíček • Ličartovce • Lipníky • Lipovce • Ľubotice • Ľubovec • Lúčina • Malý Slivník • Malý Šariš • Medzany • Miklušovce • Mirkovce • Mošurov • Nemcovce • Okružná • Ondrašovce • Ovčie • Petrovany • Podhorany • Podhradík • Prešov • Proč • Pušovce • Radatice • Rokycany • Ruská Nová Ves • Sedlice • Seniakovce • Suchá Dolina • Svinia • Šarišská Poruba • Šarišská Trstená • Šarišské Bohdanovce • Šindliar • Široké • Štefanovce • Teriakovce • Terňa • Trnkov • Tuhrina • Tulčík • Varhaňovce • Veľký Slivník • Veľký Šariš • Víťaz • Vyšná Šebastová • Záborské • Záhradné • Zlatá Baňa • Žehňa • Žipov • Župčany
Památkové rezervace na Slovensku
Městské památkové rezervace
Památkové rezervace lidové architektury
Slovensko – (SK)
Kraje a jejich správní centra
Města na Slovensku podle počtu obyvatel
200 000+ Slovenská vlajka
50 000+
Prešov • Žilina • Banská Bystrica • Nitra • Trnava • Trenčín • Martin • Poprad
30 000+
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prešov&oldid=22350005“