Kremnica
| Kremnica | |
|---|---|
 Výhled na město z věže kostela sv. Kataríny | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°42′16″ s. š., 18°55′6″ v. d. |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Žiar nad Hronom |
| Tradiční region | Střední Pohroní |
  Kremnica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 43,13 km²[1] |
| Počet obyvatel | 4 586 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 106,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Martin Novodomec (KDH)[3] [4] |
| Vznik | 1328 |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Kremnica Štefánikovo nám. 1/1 967 01 Kremnica Tel.+421 452 289 714 |
| Telefonní předvolba | 045 |
| PSČ | 967 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je slovenské město s hornickou a mincovní tradicí v okrese Žiar nad Hronom v Banskobystrickém kraji. V roce 1950 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předpokládá se, že zlato a stříbro se v Kremnici a jejím okolí těžily od 10. století. Rozmach těžby nastal až začátkem 14. století. Dne 17. listopadu 1328 udělil uherský král Karel I. Robert osadě Cremnychbana privilegia svobodného královského báňského a mincovního města. Zároveň zde založil mincovnu, kde se razily zlaté mince – uherské florény a později dukáty. Zároveň se v Kremnici rozvíjela těžba drahých kovů – zlata a stříbra. Ve středověku vznikl rozsáhlý systém důlních štol. Od 16. století se projevoval útlum těžby, která byla oživena s rozvojem nových těžebních a zpracovatelských technik. Těžba se přesunula mimo obvod města do oblasti Kremnických baní. V sedmdesátých letech 20. století byla těžba ukončena a část důlních děl se využívá jako hornické muzeum.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Město stojí v centru Kremnických vrchů. Ve správním území města leží přírodní rezervace Bujačia lúka a Kremnický Štós.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Dominantou města je městský hrad ze 13.–15. století. Hrad, který sloužil k úschově vytěžených drahých kovů a mincí byl opevněn dvěma pásy hradeb, které musely být v 19. století částečně sníženy z důvodu poddolování a ohrožené statiky, což se týkalo i dalších budov v Kremnici. Dominantou městského hradu je gotický kostel svaté Kateřiny a další, tzv. Hodinová věž.
Přímo pod hradem se nachází čtvercové Štefánikovo námestie, které je obklopené řadou cenných měšťanských domů. Dominantou náměstí je barokní trojiční sloup z let 1765–1772. Byl vztyčen na paměť obětí moru z roku 1710 a je považován za nejkrásnější sloup tohoto typu na Slovensku. Jeho autory jsou místní sochař Dionysius Ignatius Stanetti a rakouský sochař Martin Vögerl. Na západní straně náměstí je kostel a klášter františkánů.
Staré město je ohrazeno pásem hradeb s baštami a na jihu s Dolní branou s barbakanem (15.–16. století). V budově brány je městské informační centrum.
Mincovna
[editovat | editovat zdroj]V rohu Štefánikova náměstí přímo pod hradem stojí budova mincovny, místo s dlouhou tradicí. Od poloviny 19. století se zde razily všechny uherské mince, pak mince Československa a Slovenské republiky. Po vstupu Slovenska do eurozóny se zde razí mince euroměny, dále také na zakázku mince dalších zemí. Areál spravuje Národná banka Slovenska. S průvodcem je přístupná historická část mincovny, kde se demonstruje postup přípravy i ražby mincí. Nová mincovna, kde se v současnosti razí mince, je z bezpečnostních důvodů vybavena zvláštní galerií, odkud mohou návštěvníci sledovat probíhající ražbu i adjustaci mincí.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Martin Chladni, také Chladenius, Chladenio, Chladen (1669–1725), luteránský teolog, profesor a rektor na Wittenberské univerzitě
- Cyril František Stavěl OSB (1921–1990), emauzsko-norčský konventuální převor
- Ladislav Chudík (1924–2015), herec
- Blažej Baláž (* 1958), pedagog a malíř
- Jozef Pribilinec (* 1960), československý sportovní chodec a olympijský vítěz slovenské národnosti, později též politik a podnikatel
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Kateřiny
Městský hrad
Městský hrad s budovami mincovny
Štefánikovo náměstí
Trojiční/Morový sloup
Dolní brána
Budova mincovny
Vchod do štoly Andrej
Kremnica, zlatá ruda
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-11 [cit. 2025-03-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 70 rokov ochrany pamiatkových rezervácií na Slovensku [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Múzeum mincí a medailí v Kremnici. www.muzeum.sk [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Múzeum mincí a medailí v Kremnici. Múzeum mincí a medailí v Kremnici [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Banské múzeum štôlňa Andrej, Kremnica. www.muzeum.sk [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ banske-muzeum. www.banske-muzeum.sk [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.
- Petr Ludvík, Petr David ml., Střední Slovensko, Euromedia Group, Praha 2011, 264 s., ISBN 978-80-242-3101-3
- Daniel Kollár, Jaroslav Nešpor, Kulturní krásy Slovenska, hrady a zámky, český překlad vydavatelství Akcent, Třebíč 2008, 127 s., ISBN 978-80-7268-541-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kremnica na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kremnica na Facebooku
- Kremnica ve virtuální podobě
