Kremnica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kremnica
Kremnica
Kremnica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 550 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Banskobystrický
Okres Žiar nad Hronom
Tradiční region Střední Pohroní
Kremnica
Kremnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 43,136[1] km²
Počet obyvatel 5 419 (31.12.2015)
Správa
Status město
Starosta Alexander Ferenčík
Oficiální web www.kremnica.sk
Email msu@kremnica.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Kremnica
Štefánikovo nám. 1/1
967 01 Kremnica
Telefonní předvolba 045
PSČ 967 01
Označení vozidel ZH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je město v Banskobystrickém kraji s bohatou hornickou a mincířskou tradicí.

Předpokládá se, že zlato a stříbro se v Kremnici a jejím okolí těžily již od 10. století, skutečný rozmach těžby však nastal až začátkem 14. století. 17. listopadu 1328 udělil uherský král Karel I. Robert osadě Cremnychbana privilegia svobodného královského báňského a mincovního města. Zároveň zde založil mincovnu, kde se razily zlaté mince - uherské florény a později dukáty. Zároveň se v Kremnici rozvíjela těžba drahých konů - zlata a stříbra. Ve středověku vznikl rozsáhlý systém důlních štol. Od 16. století se projevoval útlum těžby, která byla oživena s rozvojem nových těžebních a zpracovatelských technik. Těžba se přesunula mimo obvod města do oblasti Kremnických baní. Nicméně v 70. letech byla těžba ukončena a část důlních děl se využívá jako hornické muzeum.

Dominantou města je městský hrad, který vznikl ve 13. - 15. století. Hrad, který sloužil k úschově vytěženéých drahých kovů a mincí byl opevněn dvěma pásy hradeb, které musely být v 19. století částečně sníženy z důvodu poddolování a ohrožené statiky, což se týkalo i dalších budov v Kremnici. Dominantou městského hradu je gotický kostel sv. Kateřiny a další, tzv. Hodinová věž.

Přímo pod hradem se nachází čtvercové Štefánikovo námestie, které je obklopené řadou cenných měštanských domů. Dominantou náměstí je barokní trojiční sloup z let 1765 -1772. Byl vztyčen na paměť obětí moru z roku 1710 a je považován za nejkrásnější sloup tohoto typu na Slovensku. Jeho autory jsou místní sochař D. I. Staneti a rakouský sochař M. Vogerle. Staré město je ohrazeno pásem hradeb s baštami a na jihu s Dolní branou s barbakánem (15.-16. stol). V budově brány je městské informační centrum.

V rohu Štefánikova náměstí přímo pod hradem stojí budova mincovny, místo s dlouhou tradicí. Od poloviny 19. století se zde razily všechny uherské mince, pak mince Československa a Slovenské republiky. Po vstupu Slovenska do eurozóny se zde razí mince euroměny, dále také na zakázku mince dalších zemí. Areál spravuje Národná banka Slovenska. S průvodcem je přístupná historická část mincovny, kde se demonstruje postup přípravy i ražby mincí. Nová mincovna, kde se v současnosti razí mince, je z bezpečnostních důvodů vybavena zvláštní galerií, odkud mohou návštěvníci sledovat probíhající ražbu i adjustaci mincí.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

  • P. Cyril František Stavěl OSB (19. 4. 1921 – 29. 10. 1990 Praha) - emauzsko-norčský konventuální převor
  • Ladislav Chudík (19242015), herec
  • Blažej Baláž (* 1958), pedagog a malíř
  • Jozef Pribilinec (* 1960), československý sportovní chodec a olympijský vítěz slovenské národnosti, později též politik a podnikatel

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-02-17]. S. 5. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Petr Ludvík, Petr David ml., Střední Slovensko, Euromedia Group, Praha 2011, 264 s., ISBN 978-80-242-3101-3

Daniel Kollár, Jaroslav Nešpor, Kulturní krásy Slovenska, hrady a zámky, český překlad vydavatelství Akcent, Třebíč 2008, 127 s., ISBN 978-80-7268-541-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]