Kremnica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kremnica
Kremnica
Kremnica
Kremnica
Kremnica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška550 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresŽiar nad Hronom
Tradiční regionStřední Pohroní
Kremnica
Kremnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha43,136 km²[1]
Počet obyvatel5 419 (31.12.2015)
Hustota zalidnění125,6 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaAlexander Ferenčík
Vznik1328
Oficiální webwww.kremnica.sk
E-mailmsu@kremnica.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Kremnica
Štefánikovo nám. 1/1
967 01 Kremnica
Telefonní předvolba045
PSČ967 01
Označení vozidelZH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je město v Banskobystrickém kraji s bohatou hornickou a mincířskou tradicí.

Předpokládá se, že zlato a stříbro se v Kremnici a jejím okolí těžily již od 10. století, skutečný rozmach těžby však nastal až začátkem 14. století. 17. listopadu 1328 udělil uherský král Karel I. Robert osadě Cremnychbana privilegia svobodného královského báňského a mincovního města. Zároveň zde založil mincovnu, kde se razily zlaté mince - uherské florény a později dukáty. Zároveň se v Kremnici rozvíjela těžba drahých kovů - zlata a stříbra. Ve středověku vznikl rozsáhlý systém důlních štol. Od 16. století se projevoval útlum těžby, která byla oživena s rozvojem nových těžebních a zpracovatelských technik. Těžba se přesunula mimo obvod města do oblasti Kremnických baní. Nicméně v 70. letech byla těžba ukončena a část důlních děl se využívá jako hornické muzeum.

Dominantou města je městský hrad, který vznikl ve 13. - 15. století. Hrad, který sloužil k úschově vytěžených drahých kovů a mincí byl opevněn dvěma pásy hradeb, které musely být v 19. století částečně sníženy z důvodu poddolování a ohrožené statiky, což se týkalo i dalších budov v Kremnici. Dominantou městského hradu je gotický kostel sv. Kateřiny a další, tzv. Hodinová věž.

Přímo pod hradem se nachází čtvercové Štefánikovo námestie, které je obklopené řadou cenných měštanských domů. Dominantou náměstí je barokní trojiční sloup z let 1765 -1772. Byl vztyčen na paměť obětí moru z roku 1710 a je považován za nejkrásnější sloup tohoto typu na Slovensku. Jeho autory jsou místní sochař D. I. Staneti a rakouský sochař M. Vogerle. Staré město je ohrazeno pásem hradeb s baštami a na jihu s Dolní branou s barbakánem (15.-16. stol). V budově brány je městské informační centrum.

V rohu Štefánikova náměstí přímo pod hradem stojí budova mincovny, místo s dlouhou tradicí. Od poloviny 19. století se zde razily všechny uherské mince, pak mince Československa a Slovenské republiky. Po vstupu Slovenska do eurozóny se zde razí mince euroměny, dále také na zakázku mince dalších zemí. Areál spravuje Národná banka Slovenska. S průvodcem je přístupná historická část mincovny, kde se demonstruje postup přípravy i ražby mincí. Nová mincovna, kde se v současnosti razí mince, je z bezpečnostních důvodů vybavena zvláštní galerií, odkud mohou návštěvníci sledovat probíhající ražbu i adjustaci mincí.

V roce 1950 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.[2]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

  • P. Cyril František Stavěl OSB (19. 4. 1921 – 29. 10. 1990 Praha) - emauzsko-norčský konventuální převor
  • Ladislav Chudík (19242015), herec
  • Blažej Baláž (* 1958), pedagog a malíř
  • Jozef Pribilinec (* 1960), československý sportovní chodec a olympijský vítěz slovenské národnosti, později též politik a podnikatel

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-02-17]. S. 5. Dostupné online. (slovensky) 
  2. 70 rokov ochrany pamiatkových rezervácií na Slovensku [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.
  • Petr Ludvík, Petr David ml., Střední Slovensko, Euromedia Group, Praha 2011, 264 s., ISBN 978-80-242-3101-3
  • Daniel Kollár, Jaroslav Nešpor, Kulturní krásy Slovenska, hrady a zámky, český překlad vydavatelství Akcent, Třebíč 2008, 127 s., ISBN 978-80-7268-541-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]