Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele

Liptovský Mikuláš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Liptovský Mikuláš
Kostel svatého Mikuláše
Liptovský Mikuláš – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 577 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Žilinský
Okres Liptovský Mikuláš
Tradiční region Liptov
Liptovský Mikuláš
Liptovský Mikuláš
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 70,109[1] km²
Počet obyvatel 31 461 (31.12.2016)
Správa
Status město
Starosta Ján Blcháč[2]
Vznik 1286 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.mikulas.sk
Email lmikulas@mikulas.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Liptovský Mikuláš
Štúrova 1989/41
031 01 Liptovský Mikuláš
Telefonní předvolba 044
PSČ 031 01
Označení vozidel LM
NUTS 510262
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovský Mikuláš, dříve Liptovský Svätý Mikuláš (německy Liptau Sankt Nikolaus), je slovenské okresní město v Žilinském kraji, v Liptovské kotlině pod Tatrami na řece Váh, 65 km východně od Žiliny. V roce 2015 zde žilo přes 31 500 obyvatel a bylo tak 21. největším slovenským městem.

Geografie

Liptovský Mikuláš leží uprostřed Liptovské kotliny, na úpatí Nízkých a Západních Tater.

Výhled z vrchu Háj-Nicovô poskytne výhled na město, vodní nádrž Liptovská Mara, mohutné pohoří Nízkých Tater, Západních Tater i Chočských vrchů. Bezprostřední okolí města nabízí krátké procházky i několikahodinové výlety nenáročným horským terénem nebo celodenní vysokohorské túry.

Historie

První písemná zmínka o Liptovském Mikuláši je z roku 1286. Základem osídlení byl kostel svatého Mikuláše, okolo kterého se od 14. století postupně formovalo náměstí – dnešní náměstí Osvoboditelů. Po svém patronovi, svatém Mikuláši, získalo město své jméno. V první polovině 14. století mělo město významné obchodní postavení, od roku 1424 mělo výsadu organizovat dvakrát ročně trhy. Od roku 1677 se stalo i sídlem okresu, Liptovské stolice, pozdější župy. Ve městě sídlily úřady a soudy.

Roku 1713 zde byli popraveni zbojníci Juraj Jánošík a Tomáš Uhorčík.

Roku 1865 se stal starostou Žid Izák Diner, což bylo na tehdejší poměry unikátní.

V 19. století byl jedním z významných středisek Slovenského národního obrození. Ve 30. letech 20. století zde vybudovala firma Baťa svou sesterskou společnost Darina, která se věnovala výrobě gumového zboží.[3]

Památky

Pongrácovské panské sídlo
Synagoga

Centrem města je náměstí Osvoboditelů, jehož základy vznikly už ve 14. století. Nynější rozměry má od dokončení výstavby měšťanských domů v 18. století. Na začátku třetího tisíciletí prošlo celkovou rekonstrukcí.[4]

Kostel svatého Mikuláše je gotická stavba v jižní části Náměstí Osvoboditelů postavená kolem roku 1280 na místě staršího románského kostela. V 15. století byl přestavěn, rozšířen a v 18. století barokně upraven. Další úpravy proběhly v letech 1883, 1940–1943 a 1965. V letech 1632–1637 zde kázal český evangelický kazatel Jiří Třanovský. Na náměstí se nachází druhá nejstarší budova ve městě – Pongrácovské panské sídlo. Dnes v něm sídlí Centrum Kolomana Sokola – galerie věnovaná grafikovi, malíři a mikulášskému rodákovi Kolomanu Sokolovi a v jejím sklepení je expozice Mikulášské mučírny. V její blízkosti stojí další reprezentativní panské sídlo s názvem Illésházyovská kúria, které z řady ostatních domů vystupuje mohutnou trojitou arkádou. V současnosti ji užívá městské Muzeum Janka Krále, v 18. století však v ní měla svoje sídlo Liptovská stolice. Právě v jednom z těchto panských sídel byl v roku 1713 souzený zbojník Juraj Jánošík. Nepřehlédnutelná je i rozsáhlá budova bývalého župního domu uprostřed hlavního náměstí. Západně od něj stojí klasicistní synagoga postavená v letech 1842–1846 a patří mezi největší synagogy na Slovensku. V roce 1906 ji přestavěl maďarský architekt Leopold Baumhorn.

Ve východní části města ve čtvrti Okoličné se nachází Kostel svatého Petra z Alkantary z konce 15. století.

Východně od župního domu na Tarnovského ulici je klasicistní evangelický kostel postavený jako toleranční v letech 1783–1785. Společně se starou evangelickou farou a budovou Liptovské galerie Petra Michala Bohúňa vytváří menší náměstí. V prostorech galerie sídlí i Dům fotografie. Nedaleko se nacházejí i další dvě kulturní instituce. V někdejším jezuitském klášteře má svoje sídlo Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyňářství, Černý orel poskytuje svoje prostory stálé expozici Liptovského muzea přibližující dějiny myslivosti a rybářství na Liptově.[4]

V okolí města se nachází řada památek lidové architektury, jako jsou Muzeum liptovské dědiny v Pribylině, vodní mlýny v Kvačianské dolině a osada Vlkolínec na vrchu Sidorovo. Keltské osídlení na vrchu Úložisko dokumentuje skanzen Havránok.[5]

Hospodářství

Díky úrodné Liptovské kotlině se ve městě vyvinul potravinářský průmysl. Dnes je důležitý hlavně díky turistům, kteří se odsud vydávají do Tater a k přehradě Liptovská Mara. Město je také významnou křižovatkou – okolo Mikuláše vede dálnice D1 a prochází jím i důležitá železniční trať z Košic do Žiliny. Městská hromadná doprava provozuje 13 autobusových linek.

Společnost a kultura

Vodní nádrž Liptovská Mara
Aquapark Tatralandia

Město žije mnohými kulturními a sportovními událostmi. V červnu pěší zóna ožívá Stoličnými dny, v prosinci tradičním Mikulášským jarmarkem a během prázdnin bohatým kulturním programem Mikulášského léta.

Turismus

Z vrchu Háj-Nicovô je výhled na všechna lákadla města a okolí: vodní nádrž Liptovská Mara, Nízké Tatry, Západní Tatry i Chočské vrchy. Bezprostřední okolí města nabízí krátké procházky i několikahodinové výlety nenáročným horským terénem nebo celodenní vysokohorské túry.[5]

Sport

V dubnu Areál vodního slalomu Ondreja Cibáka hostí Mezinárodní liptovské slalomy, v květnu Mezinárodní tatranský slalom. Slalomáři z Liptovského Mikuláše úspěšné reprezentují Slovensko na mezinárodních soutěžích i olympiádách. Michal Martikán a Elena Kaliská už vícekrát stáli na stupních olympijských vítězů. Areál vodního slalomu návštěvníkům nabízí možnost vyzkoušet si rafting, hydrospeed či absolvovat školu kajaku.

V Mikuláši má dlouhou tradici i hokej. Na ledové ploše zimního stadionu vyrostli mnozí světoznámí hokejisté – Jerguš Bača, Martin Cibák, Marek Uram, Milan Jurčina. V blízkosti stadionu se nabízí i další možnosti zasportovat si – krytý bazén, tenisové kurty a hala, squash, bowling, skateboardový areál. Možnosti sportovních aktivit ve městě jsou však větší, doplněné o jízdu na motokárách, paragliding, paintball a airsoft, fitness centra nebo jízdu na koni.

V roce 2003 byl 4 km severozápadně od centra od centra města na ploše 14 ha otevřen Aquaparku Tatralandia, jeden z největších aquaparků ve střední Evropě. V letní sezóně má denní kapacitu 5 000 návštěvníků. Je zde využívána termální voda z 2 500 m hlubokého vrtu a v bazénech má teplotu do 38 °C.

Nabízí koupání a oddech v 11 bazénech s termální vodou, osm bazénů je otevřeno celoročně a tři z nich jsou kryté. K aquaparku patří tobogány, skluzavky, gejzíry, masážní sezení a mnohé další atrakce. Součástí je saunový svět Tatra-Therm-Vital a komplex Wellness Paradise. V těsné blízkosti aquaparku vyrostla kopie amerického městečka Western City Šiklův Mlýn, lanový park Tarzania a multifunkční hala Liptov Aréna, která je místem konání kulturně-společenských a sportovních akcí.

Přímo v městských částech Ilanově a na Podbrezinách leží menší lyžařská střediska s umělým zasněžováním. Jen 14 km jižně se v Demänovské dolině nachází největší slovenské lyžařské centrum Jasná Nízké Tatry, blízko jsou i další střediska: Pavčina Lehota-Žiarce, Závažná Poruba-Opalisko, Liptovský Ján-Javorovica nebo Žiar-Dolinky.[5]

Vodní nádrž Liptovská Mara nabízí mnoho různých vodních sportů – plavání, surfing, jachting atd.[5]

Osobnosti

Pomník Janko Kráľa

Panorama

Liptovský Mikuláš - Náměstí Osvoboditelů (severní část)
Liptovský Mikuláš - Náměstí Osvoboditelů (severní část)
Liptovský Mikuláš - Náměstí Osvoboditelů (jižní část)
Liptovský Mikuláš - Náměstí Osvoboditelů (jižní část)

Odkazy

Reference

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 883 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2018-02-06]. S. 2. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Ján Blcháč je v seznamu. Dostupné online. 
  3. Zahradní město ve službách firmy Baťa [online]. Zlín.estranky.cz, 1992? [sic!]. Dostupné online. 
  4. a b Za umením, históriou a poznaním [online]. Liptovský Mikuláš, [po 2006]. Dostupné online. 
  5. a b c d Liptovský Mikuláš a okolie. Dromedár [online]. 2010-11-09. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy