Liptovský Mikuláš
| Liptovský Mikuláš | |
|---|---|
.jpg) centrum Liptovského Mikuláše | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°4′52″ s. š., 19°37′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 577 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Liptovský Mikuláš |
| Tradiční region | Liptov |
  Liptovský Mikuláš | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 70,11 km²[1] |
| Počet obyvatel | 29 860 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 425,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Ján Blcháč (Hlas – sociálna demokracia, SMER–SD)[3] [4] |
| Vznik | 1286 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| lmikulas | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Liptovský Mikuláš Štúrova 1989/41 031 42 Liptovský Mikuláš |
| Telefonní předvolba | 044 |
| PSČ | 031 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | LM |
| NUTS | 510262 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liptovský Mikuláš (dříve Liptovský Svätý Mikuláš, německy Liptau Sankt Nikolaus) je slovenské okresní město v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji. Žije v něm přibližně 30 tisíc[2] obyvatel. Město leží 65 kilometrů východně od Žiliny v tradičním regionu Liptov.
Části města
[editovat | editovat zdroj]Podle statutu města je Liptovský Mikuláš tvořen 16 městskými částmi: Andice, Benice, Bodice, Demänová, Iľanovo, Liptovská Ondrašová, Nábrežie-Vrbica, Okoličné, Palúdzka, Ploštín, Podbreziny, Ráztoky, Staré Mesto, Stošice, Svätý Štefan, Vitálišovce.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Liptovský Mikuláš leží na řece Váh, uprostřed Liptovské kotliny, na úpatí Nízkých a Západních Tater. Na severozápadě pak jsou Chočské vrchy. Do správního území města zasahuje ochranné pásmo Tatranského národního parku[5] a národní park Nízké Tatry.[6] Leží v něm chráněné areály Bodický rybník, Demänovská slatina a zasahuje do něj část přírodní rezervace Jelšie.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Liptovském Mikuláši je z roku 1286. Základem osídlení byl kostel svatého Mikuláše, okolo kterého se od 14. století postupně formovalo náměstí – dnešní náměstí Osvoboditelů. Po svém patronovi, svatém Mikuláši, získalo město své jméno. V první polovině 14. století mělo město významné obchodní postavení, od roku 1424 mělo výsadu organizovat dvakrát ročně trhy. Od roku 1677 se stalo i sídlem okresu, Liptovské stolice, pozdější župy. Ve městě sídlily úřady a soudy.
Roku 1713 zde byli popraveni zbojníci Juraj Jánošík a Tomáš Uhorčík.
Roku 1865 se stal starostou Žid Izák Diner, což bylo na tehdejší poměry unikátní.[chybí zdroj]
V 19. století byl jedním z významných středisek Slovenského národního obrození. Ve třicátých letech 20. století zde vybudovala firma Baťa svou sesterskou společnost Darina, která se věnovala výrobě gumového zboží.[7]
V době od ledna do dubna 1945 probíhaly v okolí Liptovského Mikuláše těžké boje. Na vojenském hřbitově Areál piety na kótě 748 Háj je 1415 hrobů a je zde pohřbeno 1361 příslušníků 1. československého armádního sboru v SSSR.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Díky úrodné Liptovské kotlině se ve městě vyvinul potravinářský průmysl. Dnes je důležitý hlavně díky turistům, kteří se odsud vydávají do Tater a k přehradě Liptovská Mara. Město je také významnou křižovatkou – okolo Mikuláše vede dálnice D1 a prochází jím i důležitá železniční trať z Košic do Žiliny. Městská hromadná doprava provozuje 13 autobusových linek.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Město žije mnohými kulturními a sportovními událostmi. V červnu pěší zóna ožívá Stoličnými dny, v prosinci tradičním Mikulášským jarmarkem a během prázdnin bohatým kulturním programem Mikulášského léta.
Z vrchu Háj-Nicovô je výhled na všechna lákadla města a okolí: vodní nádrž Liptovská Mara, Nízké Tatry, Západní Tatry i Chočské vrchy. Bezprostřední okolí města nabízí krátké procházky i několikahodinové výlety nenáročným horským terénem nebo celodenní vysokohorské túry.[8]
Sport
[editovat | editovat zdroj]V dubnu Areál vodního slalomu Ondreja Cibáka hostí Mezinárodní liptovské slalomy, v květnu Mezinárodní tatranský slalom. Slalomáři z Liptovského Mikuláše úspěšné reprezentují Slovensko na mezinárodních soutěžích i olympiádách. Michal Martikán a Elena Kaliská už vícekrát stáli na stupních olympijských vítězů. Areál vodního slalomu návštěvníkům nabízí možnost vyzkoušet si rafting, hydrospeed či absolvovat školu kajaku.
V Mikuláši má dlouhou tradici i hokej. Na ledové ploše zimního stadionu vyrostli mnozí světoznámí hokejisté – Jerguš Bača, Martin Cibák, Marek Uram, Milan Jurčina. V blízkosti stadionu se nabízí i další možnosti zasportovat si – krytý bazén, tenisové kurty a hala, squash, bowling, skateboardový areál. Možnosti sportovních aktivit ve městě jsou však větší, doplněné o jízdu na motokárách, paragliding, paintball a airsoft, fitness centra nebo jízdu na koni.
Vodní nádrž Liptovská Mara nabízí mnoho různých vodních sportů – plavání, surfing, jachting atd.[8]
V roce 2003 byl 4 km severozápadně od centra od centra města na ploše 14 ha otevřen Aquapark Tatralandia, jeden z největších aquaparků ve střední Evropě. V letní sezóně má denní kapacitu 5 000 návštěvníků. Je zde využívána termální voda z 2 500 m hlubokého vrtu a v bazénech má teplotu do 38 °C. Nabízí koupání a oddech v 11 bazénech s termální vodou, osm bazénů je otevřeno celoročně a tři z nich jsou kryté. K aquaparku patří tobogány, skluzavky, gejzíry, masážní sezení a mnohé další atrakce. Součástí je saunový svět Tatra-Therm-Vital a komplex Wellness Paradise. V těsné blízkosti aquaparku vyrostla kopie westernového městečka Šiklův Mlýn, lanový park Tarzania a multifunkční hala Liptov Aréna, která je místem konání kulturně-společenských a sportovních akcí
Přímo v městských částech Ilanově a na Podbrezinách leží menší lyžařská střediska s umělým zasněžováním. Jen 14 km jižně se v Demänovské dolině nachází největší slovenské lyžařské centrum Jasná Nízké Tatry, blízko jsou i další střediska: Pavčina Lehota-Žiarce, Závažná Poruba-Opalisko, Liptovský Ján-Javorovica nebo Žiar-Dolinky.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Centrem města je náměstí Osvoboditelů, jehož základy vznikly už ve 14. století. Nynější rozměry má od dokončení výstavby měšťanských domů v 18. století. Na začátku třetího tisíciletí prošlo celkovou rekonstrukcí.[9]
Kostel svatého Mikuláše je gotická stavba v jižní části Náměstí Osvoboditelů postavená kolem roku 1280 na místě staršího románského kostela. V 15. století byl přestavěn, rozšířen a v 18. století barokně upraven. Další úpravy proběhly v letech 1883, 1940–1943 a 1965. V letech 1632–1637 zde kázal český evangelický kazatel Jiří Třanovský. Na náměstí se nachází druhá nejstarší budova ve městě – Pongrácovské panské sídlo. Dnes v něm sídlí Centrum Kolomana Sokola – galerie věnovaná grafikovi, malíři a mikulášskému rodákovi Kolomanu Sokolovi a v jejím sklepení je expozice Mikulášské mučírny. V její blízkosti stojí další reprezentativní panské sídlo s názvem Illésházyovská kúria, které z řady ostatních domů vystupuje mohutnou trojitou arkádou. V současnosti ji užívá městské Muzeum Janka Krále,[10] v 18. století však v ní měla svoje sídlo Liptovská stolice. Právě v jednom z těchto panských sídel byl v roce 1713 souzený zbojník Juraj Jánošík. Nepřehlédnutelná je i rozsáhlá budova bývalého župního domu uprostřed hlavního náměstí. Západně od něj stojí klasicistní synagoga postavená v letech 1842–1846 a patří mezi největší synagogy na Slovensku. V roce 1906 ji přestavěl maďarský architekt Leopold Baumhorn.
Ve východní části města ve čtvrti Okoličné se nachází Kostel svatého Petra z Alkantary z konce 15. století.
Východně od župního domu na Tranovského ulici je klasicistní evangelický kostel postavený jako toleranční v letech 1783–1785. Společně se starou evangelickou farou a budovou Liptovské galerie Petra Michala Bohúňa vytváří menší náměstí, které nese název Náměstí Žádostí slovenského národa. V prostorech galerie sídlí i Dům fotografie. Nedaleko se nacházejí i další dvě kulturní instituce. V někdejším jezuitském klášteře má svoje sídlo Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyňářství, dům Černý orel poskytuje svoje prostory stálé expozici Liptovského muzea přibližující dějiny myslivosti a rybářství na Liptově.[9]
Dům Černý orel je slovenská národní kulturní památka. Na nádvoří tohoto domu se 1. května 1918 uskutečnila manifestace dělníků, na které byl poprvé veřejně proklamován požadavek vytvoření československého státu. Na průčelí se nachází bronzová pamětní deska od Ladislava Majerského, z roku 1928.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Jerguš Bača (* 1965), hokejista
- Ján Levoslav Bella (1843–1936), hudební skladatel
- Peter Michal Bohúň (1822–1879), malíř
- Vladimír Branislav Bodický (1897–1967), československý generál a politický vězeň
- Diana Doll (* 1976), pornoherečka
- Martin Harich (* 1995), zpěvák
- Juraj Jánošík (1688–1713), zbojník
- Milan Jurčina (* 1983), hokejista
- Milan Jurčo (* 1957), cyklista
- Jozef Božetech Klemens (1817–1883), malíř a vynálezce
- Eva Kollárová (* 1939), slovenská vysokoškolská učitelka a rusistka
- Janko Kráľ (1822–1876), spisovatel a národní buditel
- Michal Martikán (* 1979), vodní slalomář
- Mikuláš Pružinský (1886–1953), politik
- Martin Rázus (1888–1937), slovenský básník, prozaik, dramatik a politik
- Mária Rázusová-Martáková (1905–1964), slovenská básnířka, dramatička a překladatelka
- Fedor Fridrich Ruppeldt (1886–1979), slovenský a československý politik, evangelický biskup
- Koloman Sokol (1902–2003), malíř a grafik
- Aurel Stodola (1859–1942), fyzik
- Sylvia Tiryakiová (* 1973), předsedkyně slovenského Helsinského výboru pro lidská práva
- Jiří Třanovský (1592–1637), český spisovatel, skladatel a evangelický kazatel
- Marek Uram (* 1974), hokejista
Panorama
[editovat | editovat zdroj].jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovský Mikuláš na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Primátor mesta [online]. 2025-02-21 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Nariadenie vlády SR č.58/2003. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Nariadenie vlády SR č.182/97. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Zahradní město ve službách firmy Baťa [online]. Zlín.estranky.cz, 1992? [sic!]. Dostupné online.
- ↑ a b c Liptovský Mikuláš a okolie. Dromedár [online]. 2010-11-09. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Za umením, históriou a poznaním [online]. Liptovský Mikuláš, [po 2006] [cit. 2013-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20.
- ↑ Múzeum Janka Kráľa – Mestské Múzeum Liptovský Mikuláš [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liptovský Mikuláš na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sv. Mikuláš v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Průvodce Liptovský Mikuláš ve Wikicestách- Oficiální stránky
- Liptovský Mikuláš na Facebooku
- Liptovská galerie Petra Michala Bohúňa
- TV Liptov
