Banská Bystrica
Banská Bystrica Banská Bystrica | |
![]() Banská Bystrica, náměstí SNP | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 48°44′8″ s. š., 19°8′45″ v. d. |
Nadmořská výška | 362 m n. m. |
Stát |
![]() |
kraj | Banskobystrický |
okres | Banská Bystrica |
tradiční region | Pohronie |
Administrativní dělení | 15 místních částí |
![]() ![]() Banská Bystrica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 103,36 km² |
Počet obyvatel | 78 327[1] (31. 12. 2018) |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Ján Nosko (nezávislý) |
Oficiální web |
www |
info@banskabystrica.sk | |
Adresa obecního úřadu |
Mestský úrad ul. ČSA 26 974 01 Banská Bystrica 1 |
Telefonní předvolba | 048 |
PSČ | 974 01 - 974 11 |
Označení vozidel | BB |
NUTS | 508438 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Banská Bystrica (maďarsky Besztercebánya, německy Neusohl, česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo bánskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela. V roce 2018 zde žilo přes 78 000 obyvatel a bylo tak šestým největším slovenským městem.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověk[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla Banská Bystrica zmíněna v roce 1255, když jí uherský král Béla IV. udělil právo na těžbu surovin. Těžilo se zde železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města tak koncem 13. století přišli Němci, tehdy se tu používal název Neusohl (Nový Zvolen). Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 zde vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.
Osmanská expanze a novověká doba[editovat | editovat zdroj]
S postupem osmanských vojsk se město v roce 1589 rozhodlo vybudovat městské hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ Gabriel Betlen. Po vyčerpání zásob mědi se hospodářství přeorientovalo na zpracování dřeva a výrobu papíru. Rozvoj města nastal během průmyslová revoluce. Od roku 1776 je město sídlem bánskobystrického biskupa.
20. století[editovat | editovat zdroj]
Ke konci druhé světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. V letech 1960–1990 byla centrem Středoslovenského kraje.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel krajského města má v posledním desetiletí klesající tendenci. V roce 2002 ve městě žilo 82 299 obyvatel, ke konci roku 2012 to bylo jen 78 068. I když se v roce 2012 narodilo více dětí než v předešlý rok, klesající trend pokračoval odstěhováním se 1 222 ve srovnání s přírůstkem 876 obyvatel.[2]
Z obyvatel bylo 94,74 % Slováků, 1,39 % Čechů, 0,54 % Romů, 0,54 % Maďarů, 0,06 % Němců a 0,05 Ukrajinců. 46,57 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 13,94 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,03 % k Řeckokatolické církvi a 0,24 % k Pravoslavné církvi. 30,17 % obyvatel je bez vyznání.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Městský hrad v centru Bystrice, místní dominanta s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
- Katedrála svatého Františka Xaverského
- Kostel svatého Kříže
- Kostel svaté Alžběty
- Kostel svatého Jakuba
- Kaple svaté Barbory s oltářem od Mistra Pavla z Levoče
- Stará radnice (Prétorium)
- Mariánský sloup z roku 1719 na Náměstí SNP
- Domy z 15. a 16. století a biskupský palác z roku 1787 na Náměstí SNP
- Kaštel Radvanských ze 16. století v městské části Radvaň
- Tihániovský kaštel v městské části Kráľová
- Památník SNP z roku 1969
- Stredoslovenské múzeum
- Stredoslovenská galéria
- Kamenná vila, secesní stavba z roku 1920
- Národní dům z roku 1928, ve kterém sídlí Státní opera
- Kalvárie ze 17. století, 8 kaplí křížové cesty, kaple sv. Kříže a lipová alej
- Národní přírodní rezervace Príboj
Městské části[editovat | editovat zdroj]
V roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele obce Kalište vypálené německými fašisty, poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administrativních budov: krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd. Město má 16 městských části a to : Banská Bystrica (mestská časť),Iliaš,Jakub (Banská Bystrica),Kostiviarska, Kráľová, Kremnička, Majer (Banská Bystrica), Podlavice, Radvaň (Banská Bystrica), Rakytovce, Rudlová, Sásová, Senica (Banská Bystrica), Skubín, Šalková, Uľanka,Fončorda
Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1992 byla v Bystrici zřízena Univerzita Mateja Bela. V městě působí také Akademie umění a Fakulta zdravotnictví Slovenské zdravotnické univerzity.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní podnik města provozuje 22 autobusových a 8 trolejbusových linek. Banská Bystrica leží na železniční trati Zvolen–Vrútky. 11 km jižně od města je mezinárodní letiště Sliač.
Železniční[editovat | editovat zdroj]
Banská Bystrica se nachází na křižovatce Železniční trati Zvolen–Vrútky, která je v úseku Zvolen - Banská Bystrica elektrifikována a Banská Bystrica – Červená Skala, která elektrifikována není. Všechny tři tratě jsou jednokoľajné. Železniční stanice Banská Bystrica se nachází v blízkosti autobusového nádraží. Železniční zastávka Banská Bystrica-město se nachází blíže k centru města. Město má přímé spojení rychlíky s Bratislavou.
Silniční[editovat | editovat zdroj]
Banská Bystrica leží na křižovatce několika silničních tahů. Z jihu je napojena na R1 a I / 69 (směr Zvolen), z východu na I / 66 (směr Brezno) a ze severu na I / 59 (směr horský průchod Donovaly). Městem prochází několik cest druhé a třetí třídy. Od dubna 2009 byl ve výstavbě Severní obchvat města jako pokračování trasy R1. Jeho trasa vede z cesty I / 59 v městské části Karlovo, prochází mezi centrem města a městskou částí Sásová a napájí se na cestu I / 66 směrem na Brezno. Dálková doprava ve směrech Zvolen-Brezno a Ružomberok-Brezno se tak vyhýbá centru města. Obchvat má délku délku 5,672 km. Otevřen byl 27. července 2012.
Dále je plánováno pokračování R1 směrem na Slovenskou Ľupču a přes hřeben Nízkých Tater do Ružomberka.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Památky[editovat | editovat zdroj]
Sakrální památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel prošel gotickou přestavbou v 14. a 15. století. Z období po roce 1470 pocházejí jižní kaple sv. Ondřeje a Těla Kristova a severní kaple sv. Barbory. Navzdory několika ničivým požárem se v interiéru zachovalo množství gotických detilov. Z dílny Mistra Pavla z Levoče pochází oltář sv. Barbory v kapli zasvěcené této světici z roku 1509. K dalším hodnotným prvkům patří gotická bronz ová křtitelnice z roku 1475, dílo mistra Jodok či socha Kristus na Olivové hoře. Kostel byl zbarokněný kolem roku 1761, kdy kostel zachvátil ničivý požár. Vznikla tak barokní výmalba kleneb od Antona Schmidta a hlavní oltář s obrazy Nanebevzetí Panny Marie a Svaté trojice od J. L. Krackera z roku 1774.
- Kostel sv. Kříže, je jednolodní stavba na nepravidelném půdorysu bez věže z druhé poloviny 15. století. Kostel je součástí opevnění bystrického hradu, přímo propojen s Pisarskou baštou. Oba objekty vznikly současně. Kolem roku 1492 je původní kaplička rozšířena k objektu Matějova domu, se kterým je propojena emporou. Kostel prošel úpravami okolo roku 1561, kdy došlo ke zvýšení lodě do dnešní podoby. Během reformace byl kostel evangelický, po odebrání kostela převzali stavbu Jezuité, kteří ji barokně upravili.
- Evangelický kostel, jednolodní empírová stavba na půdorysu řeckého kříže, bez věže, z let 1803-1807. Interiér je řešen jako centrální eliptický prostor se dvěma úrovněmi empor. Na oltáři se nachází obraz žehnajícího Krista. Na Hlavní fasádě dominuje rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem s tympanonem. Na ose rizalitu je umístěn portikus nesený dvěma toskánskými sloupy. Nad ním se nachází termální okno. Fasády kostela jsou členěny lizénovými pásy.
Ostatné pamiatky[editovat | editovat zdroj]
Středověké centrum města bylo v roce 1955 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Areál Městského hradu byl prohlášen za národní památku. Kromě samotného hradu se to týká Kostela Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného farního. Matějův dům byl sídlem královského úředníka. V areálu se nachází také stará radnice, tzv. Pretórium.
Na Náměstí SNP se nachází Katedrála svatého Františka Xaverského i biskupský palác. Stejně je tu i zrekonstruovaná radnice, domy bohatých obyvatel města: Thurzův dům, Benického dům, nakloněná městská hodinová věž a další památky. Další historické památky se nacházejí mimo centra: Kaštel Radvanských, Bárczyovský zámeček, Tihániovský kaštel. Mezi modernější stavby patří Památník SNP. Toto dílo architekta Dušana Kuzma bylo dokončeno v roce 1969.
Divadlo[editovat | editovat zdroj]
V Banské Bystrici působí několik divadel. Státní opera uvádí operní, muzikálové a baletní představení. Divadlo z Pasáže v Banské Bystrici jako jediné divadlo na Slovensku angažuje herce s mentálním postižením. Loutkové divadlo na rozcestí se zabývá jednak bábkarských uměním pro děti a dospělé ale i jinými formami divadla. Moderní taneční umění zastupuje Studio tance. Ve městě působí i několik uměleckých škol, které pořádají koncerty svých studentů a pedagogů. V Banské Bystrici se také koná mezinárodní bienále loutkářské tvorby. Ve dvoře Beniczké pasáži v centru města od roku 2011 sídlí kulturní centrum Zahrada, které poskytuje prostor pro prezentaci a tvorbu komunitního a současného umění všech žánrů. Přilehlý zahradní park slouží jako veřejná odpočinková zóna pro návštěvníky a obyvatele města.
Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]
- Stredoslovenské múzeum – Thurzův dům (Nám. SNP 4)
- Památník SNP (Kapitulská ul. 23)
- Literárne a hudobné múzeum - (Lazovná ul. 9)
- Stredoslovenská galéria (Dolná ul. 8), její součastí je aji stála expozice Dominika Skuteckého (Horná ul. 55)
- Poštové múzeum, (Partizánska cesta 9)
Turismus[editovat | editovat zdroj]
V roce 2016 město zaznamenalo 24% růst v počtu návštěvníků, počet přenocování se zvýšil o 27%. Tržby ubytovacích zařízení se zvýšily o 37% a zvýšila se i jejich kapacita. Město z daní na ubytování získalo přibližně 26 000 eur. K 30. červnu 2015 bylo v banskobystrickém okrese 124 ubytovacích zařízení, které využilo 39 552 návštěvníků.
Školství[editovat | editovat zdroj]
Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]
V Banské Bystrici sídlí dvě veřejné vysoké školy, dvě soukromé vysoké školy a fakulta státní vysoké školy :
- Akadémia umeni
- Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici
- Fakulta zdravotníctva Slovenskej zdravotníckej univerzity
Střední školy[editovat | editovat zdroj]
Na území města působí následovné střední školy :
Gymnázia[editovat | editovat zdroj]
- Gymnázium Andreja Sládkoviča
- Gymnázium Jozefa Gregora Tajovského
- Gymnázium Mikuláša Kováča
- Športové gymnázium Banská Bystrica
Církevní gymnázia[editovat | editovat zdroj]
Střední odborné školy[editovat | editovat zdroj]
- Konzervatórium Jána Levoslava Bellu
- Obchodná akadémia (Banská Bystrica)
- Spojená škola (Školská)- Stredná odborná škola automobilová, podnikania, elektrotechnická
- Spojená škola (Kremnička) - Stredná odborná škola stavebná, SPŠ stavebná
- Stredná priemyselná škola Jozefa Murgaša
- Stredná zdravotnícka škola (Banská Bystrica)
- Stredná odborná škola informačných technológií
- Stredná odborná škola Pod Bánošom
- Stredná odborná škola hotelových služieb a obchodu
Učiliště[editovat | editovat zdroj]
Soukromné střední školy[editovat | editovat zdroj]
- Súkromné gymnázium Orbis eruditionis
- Súkromná obchodná akadémia
Základní školy[editovat | editovat zdroj]
Na území města působí následující základní školy :
Základní školy v zřizovatelské působnosti Města Banská Bystrica[editovat | editovat zdroj]
- Základná škola Jána Bakossa
- Základná škola Ďumbierska 17
- Základná škola Jozefa Gregora Tajovského
- Základná škola Golianova
- Základná škola, Hronská 47
- Základná škola, Moskovská 2
- Základná škola Pieninská 27
- Základná škola Radvanská 1
- Základná škola Sitnianska 32
- Základná škola Spojová 14
- Základná škola SSV Skuteckého 8
- Základná škola, Trieda SNP 20
- Základná umelecká škola J. Cikkera
Soukromné základní školy[editovat | editovat zdroj]
- Základná škola Fantázia, Magurská 16
- Základná škola Dráčik, Mládežnícka 51
- Základná škola U Filipa, Ružová 14
- Súkromná umelecká základná škola Róberta Tatára, Okružná 2
- Súkromná umelecká škola, Námestie Slobody 3
Církevní základní školy[editovat | editovat zdroj]
- Základná škola s materskou školou Štefana Moysesa - Nám. Štefana Moysesa 23 (Římskokatolická církev)
- Základná škola Narnia, Okružná 2 (Církev bratrská)
Speciální základní školy[editovat | editovat zdroj]
- Špeciálna základná škola, Ďumbierska 15
- Základná škola pri Detskej fakultnej nemocnici s poliklinikou, Nám. L. Svobodu 4
Sport[editovat | editovat zdroj]
- HC Banská Bystrica - 2x Mistr Slovenské Tipsport Extraligy
- FK Dukla Banská Bystrica - V současnosti hraje 3. slovenskou fotbalovou ligu
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Matej Bel (1684–1749), studoval zde na gymnáziu a byla po něm pojmenována místní univerzita
- Deana Horváthová (* 1958), herečka
- Peter Karvaš (1920–1999), dramatik
- Ján Koleník (* 1979), herec
- Ján Langoš (1946–2006), politik
- Peter Pellegrini (* 1975), premiér
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Alba, Itálie
Ascoli Piceno, Itálie
Budva, Černá Hora
Dabas, Maďarsko
Durham, Spojené království
Halberstadt, Německo
Havířov, Česko
Herzlija, Izrael
Hradec Králové, Česko
Charleston, USA
Kovačica, Srbsko
Larisa, Řecko
Montana, Bulharsko
Radom, Polsko
Saint-Étienne, Francie
Tarnobrzeg, Polsko
Tula, Rusko
Vršac, Srbsko
Zadar, Chorvatsko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Obyvateľstvo a migrácia. slovak.statistics.sk [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2019-04-16. Dostupné online.
- ↑ http://bbonline.sk/pocet-obyvatelov-banskej-bystrice-stale-klesa/
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Banská Bystrica ve Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Stránky města
- Informace o městě
- Historie města