Banská Bystrica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Banská Bystrica
Banská Bystrica, náměstí SNP
Banská Bystrica – znak
znak
Banská Bystrica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 362 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Banskobystrický
okres Banská Bystrica
tradiční region Pohronie
Administrativní dělení 15 místních částí
Banská Bystrica
Banská Bystrica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 103,36 km²
Počet obyvatel 79 003 (31.12.2009)
Hustota zalidnění 764,3 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Ján Nosko (nezávislý)
Oficiální web www.banskabystrica.sk
Email info@banskabystrica.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad
ul. ČSA 26
974 01 Banská Bystrica 1
Telefonní předvolba 048
PSČ 974 01 - 974 11
Označení vozidel BB
NUTS 508438
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Banská Bystrica (maďarsky Besztercebánya, německy Neusohl, česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo bánskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela. V roce 2017 zde žilo přes 78 000 obyvatel a bylo tak šestým největším slovenským městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Náměstí, hodinová věž a kostel sv. Františka Xaverského
Areál městského hradu

Poprvé byla Banská Bystrica zmíněna v roce 1255, když jí uherský král Béla IV. udělil právo na těžbu surovin. Těžilo se zde železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města tak koncem 13. století přišli Němci, tehdy se tu používal název Neusohl (Nový Zvolen). Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 zde vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.

Osmanská expanze a novověká doba[editovat | editovat zdroj]

S postupem osmanských vojsk se město v roce 1589 rozhodlo vybudovat městské hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ Gabriel Betlen. Po vyčerpání zásob mědi se hospodářství přeorientovalo na zpracování dřeva a výrobu papíru. Rozvoj města nastal během průmyslová revoluce. Od roku 1776 je město sídlem bánskobystrického biskupa.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Ke konci druhé světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. V letech 1960–1990 byla centrem Středoslovenského kraje.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel krajského města má v posledním desetiletí klesající tendenci. V roce 2002 ve městě žilo 82 299 obyvatel, ke konci roku 2012 to bylo jen 78 068. I když se v roce 2012 narodilo více dětí než v předešlý rok, klesající trend pokračoval odstěhováním se 1 222 ve srovnání s přírůstkem 876 obyvatel.[1]

Z obyvatel bylo 94,74 % Slováků, 1,39 % Čechů, 0,54 % Romů, 0,54 % Maďarů, 0,06 % Němců a 0,05 Ukrajinců. 46,57 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 13,94 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,03 % k Řeckokatolické církvi a 0,24 % k Pravoslavné církvi. 30,17 % obyvatel je bez vyznání.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Městský hrad Barbakán

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Hodinová věž

V roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele obce Kalište vypálené německými fašisty, poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administrativních budov: krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd. Město má 16 městských části a to : Banská Bystrica (mestská časť),Iliaš,Jakub (Banská Bystrica),Kostiviarska, Kráľová, Kremnička, Majer (Banská Bystrica), Podlavice, Radvaň (Banská Bystrica), Rakytovce, Rudlová, Sásová, Senica (Banská Bystrica), Skubín, Šalková, Uľanka,Fončorda

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Trolejbusová doprava v Banské Bystrici, Autobusové nádraží Banská Bystrica, Železniční stanice Banská Bystrica a Severní obchvat Banské Bystrice.

Dopravní podnik města provozuje 22 autobusových a 8 trolejbusových linek. Banská Bystrica leží na železniční trati Zvolen–Vrútky. 11 km jižně od města je mezinárodní letiště Sliač.

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Banská Bystrica se nachází na křižovatce Železniční traťi Zvolen–Vrútky, která je v úseku Zvolen - Banská Bystrica elektrifikována a Banská Bystrica – Červená Skala, která elektrifikována není. Všechny tři tratě jsou jednokoľajné. Železniční stanice Banská Bystrica se nachází v blízkosti autobusového nádraží. Železniční zastávka Banská Bystrica-město se nachází blíže k centru města.Město má příme spojení rychlíky s Bratislavou.

Silniční[editovat | editovat zdroj]

Banská Bystrica leží na křižovatce několika silničních tahů. Z jihu je napojena na R1 a I / 69 (směr Zvolen), z východu na I / 66 (směr Brezno) a ze severu na I / 59 (směr horský průchod Donovaly). Městem prochází několik cest druhé a třetí třídy. Od dubna 2009 byl ve výstavbě Severní obchvat města jako pokračování trasy R1. Jeho trasa vede z cesty I / 59 v městské části Karlovo, prochází mezi centrem města a městskou částí Sásová a napájí se na cestu I / 66 směrem na Brezno. Dálková doprava ve směrech Zvolen-Brezno a Ružomberok-Brezno se tak vyhýbá centru města. Obchvat má délku délku 5,672 km. Otevřen byl 27. července 2012.

Dále je plánováno pokračování R1 směrem na Slovenskou Ľupču a přes hřeben Nízkých Tater do Ružomberka.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Sakrální památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Kříže, je jednolodní stavba na nepravidelném půdorysu bez věže z druhé poloviny 15. století. Kostel je součástí opevnění bystrického hradu, přímo propojen s Pisarskou baštou. Oba objekty vznikly současně. Kolem roku 1492 je původní kaplička rozšířena k objektu Matějova domu, se kterým je propojena emporou. Kostel prošel úpravami okolo roku 1561, kdy došlo ke zvýšení lodě do dnešní podoby. Během reformace byl kostel evangelický, po odebrání kostela převzali stavbu Jezuité, kteří ji barokně upravili.
  • Evangelický kostel, jednolodní empírová stavba na půdorysu řeckého kříže, bez věže, z let 1803-1807. Interiér je řešen jako centrální eliptický prostor se dvěma úrovněmi empor. Na oltáři se nachází obaz žehnajícího Krista. Na Hlavní fasádě dominuje rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem s tympanonem. Na ose rizalitu je umístěn portikus nesený dvěma toskánskými sloupy. Nad ním se nachází termální okno. Fasády kostela jsou členěny lizénovými pásy.

Ostatné pamiatky[editovat | editovat zdroj]

Mestský hrad v pozadí Kostol Nanebovzatia Panny Márie

Středověké centrum města bylo v roce 1955 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Areál Městského hradu byl prohlášen za národní památku. Kromě samotného hradu se to týká Kostela Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného farního. Matějův dům byl sídlem královského úředníka. V areálu se nachází také stará radnice, tzv. Pretórium.

Na Náměstí SNP se nachází Katedrála svatého Františka Xaverského i biskupský palác. Stejně je tu i zrekonstruovaná radnice, domy bohatých obyvatel města: Thurzův dům, Benického dům, nakloněná městská hodinová věž a další památky. Další historické památky se nacházejí mimo centra: Kaštel Radvanských, Bárczyovský zámeček, Tihániovský kaštel. Mezi modernější stavby patří Památník SNP. Toto dílo architekta Dušana Kuzma bylo dokončeno v roce 1969.

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Národnej ulici je sídlem Státní opery

V Banské Bystrici působí několik divadel. Státní opera uvádí operní, muzikálové a baletní představení. Divadlo z Pasáže v Banské Bystrici jako jediné divadlo na Slovensku angažuje herce s mentálním postižením. Loutkové divadlo na rozcestí se zabývá jednak bábkarských uměním pro děti a dospělé ale i jinými formami divadla. Moderní taneční umění zastupuje Studio tance. Ve městě působí i několik uměleckých škol, které pořádají koncerty svých studentů a pedagogů. V Banské Bystrici se také koná mezinárodní bienále loutkářské tvorby. Ve dvoře Beniczké pasáži v centru města od roku 2011 sídlí kulturní centrum Zahrada, které poskytuje prostor pro prezentaci a tvorbu komunitního a současného umění všech žánrů. Přilehlý zahradní park slouží jako veřejná odpočinková zóna pro návštěvníky a obyvatele města.

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 město zaznamenalo 24% růst v počtu návštěvníků, počet přenocování se zvýšil o 27%. Tržby ubytovacích zařízení se zvýšily o 37% a zvýšila se i jejich kapacita. Město z daní na ubytování získalo přibližně 26 000 eur. K 30. červnu 2015 bylo v banskobystrickém okrese 124 ubytovacích zařízení, které využilo 39 552 návštěvníků.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

V Banské Bystrici sídlí dvě veřejné vysoké školy, dvě soukromé vysoké školy a fakulta státní vysoké školy :

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Na území města působí následovné střední školy :

Gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Církevní gymnázia[editovat | editovat zdroj]

Střední odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Učiliště[editovat | editovat zdroj]

Soukromné střední školy[editovat | editovat zdroj]

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

Na území města působí následující základní školy :

Základní školy v zřizovatelské působnosti Města Banská Bystrica[editovat | editovat zdroj]

Soukromné základní školy[editovat | editovat zdroj]

Církevní základní školy[editovat | editovat zdroj]

Speciální základní školy[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://bbonline.sk/pocet-obyvatelov-banskej-bystrice-stale-klesa/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]