Banská Bystrica
| Banská Bystrica |
||
|---|---|---|
 Banská Bystrica, náměstí SNP |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 48° 44′ 8″ s. š., 19° 8′ 45″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 362 m n. m. | |
| stát: |  Slovensko |
|
| kraj: | Banskobystrický | |
| okres: | Banská Bystrica | |
| tradiční region: | Pohronie | |
| administrativní dělení: | 15 místních částí | |
 Banská Bystrica
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 103,36 km² | |
| počet obyvatel: | 79 003 (31.12.2009) | |
| správa | ||
| status: | město | |
| starosta: | Mgr. Peter Gogola (nezávislý) | |
| oficiální web: | http://www.banskabystrica.sk | |
| adresa obecního úřadu: | Mestský úrad ul. ČSA 26 975 39 Banská Bystrica 1 |
|
| PSČ: | 975 00 | |
| NUTS: | 508438 | |
Banská Bystrica (maďarsky: Besztercebánya, německy: Neusohl) je město na středním Slovensku, ve Slovenském rudohoří. Je střediskem Banskobystrického kraje, žije zde 80 000 lidí.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověk[editovat | editovat zdroj]
Banská Bystrica je poprvé zmiňována již v roce 1255, když ji dal tehdejší uherský král Béla IV. práva na těžbu surovin; těžilo se zde vždy železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města se tak koncem 13. století nastěhovali Němci, tehdy se tu používal název Neusohl. Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 tu dokonce vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.
Osmanská expanze a novověká doba[editovat | editovat zdroj]
Úspěšný postup Osmanských vojsk uherským územím donutil roku 1589 město opevnit, vznikly tak kamenné hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ, Gabriel Betlen. Po tom co se vyčerpaly zásoby mědi se výroba přeorientovala na zpracování dřeva a výrobu papíru, navíc dalším impulsem rozvoje se stala průmyslová revoluce. Usídlilo se sem i katolické biskupství. Ke konci 2. světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. Po roce 1960, kdy proběhla reforma krajského zřízení, se město stalo jedním ze tří slovenských krajských měst.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel krajského města má v posledním desetiletí klesající tendenci. V roce 2002 ve městě žilo 82 299 obyvatel, ke konci roku 2012 to bylo jen 78 068. I když se v roce 2012 narodilo více dětí než v předešlý rok, klesající trend pokračoval odstěhováním se 1222 ve srovnání s přírůstkem 876 obyvatel.[1]
Etnické složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
- Slováci – 94,74 %
- Češi – 1,39 %
- Romové – 0,54 %
- Maďaři – 0,54 %
- Němci – 0,06 %
- Ukrajinci – 0,05 %
a jiní
Náboženské složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
- římští katolíci – 46,57 %
- bez vyznání – 30,17 %
- evangelíci a. v. – 13,94 %
- řečtí katolíci – 1,03 %
- pravoslaví – 0,24 %
a jiní
Prohlídka města[editovat | editovat zdroj]
Městské části[editovat | editovat zdroj]
Fončorda[editovat | editovat zdroj]
Sídliště města v roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele vypálené obce Kalište německými fašisty poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administravních budov: Krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici
- Trolejbusová doprava v Banské Bystrici
- Seznam slovenských měst
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
