Banská Bystrica

Banská Bystrica
Banská Bystrica, náměstí SNP
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°44′8″ s. š., 19°8′45″ v. d.
Nadmořská výška	362 m n. m.
Stát	Slovensko
kraj	Banskobystrický
okres	Banská Bystrica
tradiční region	Pohronie
Administrativní dělení	15 místních částí
Banská Bystrica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	103,36 km²
Počet obyvatel	79 003 (31.12.2009)
Hustota zalidnění	764,3 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Ján Nosko (nezávislý)
Oficiální web	www.banskabystrica.sk
Email	info@banskabystrica.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad ul. ČSA 26 974 01 Banská Bystrica 1
Telefonní předvolba	048
PSČ	974 01 - 974 11
Označení vozidel	BB
NUTS	508438
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Banská Bystrica (maďarsky Besztercebánya, německy Neusohl, česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo bánskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela. V roce 2017 zde žilo přes 78 000 obyvatel a bylo tak šestým největším slovenským městem.

Historie

Středověk

Náměstí, hodinová věž a kostel sv. Františka Xaverského

Areál městského hradu

Poprvé byla Banská Bystrica zmíněna v roce 1255, když jí uherský král Béla IV. udělil právo na těžbu surovin. Těžilo se zde železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města tak koncem 13. století přišli Němci, tehdy se tu používal název Neusohl (Nový Zvolen). Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 zde vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.

Osmanská expanze a novověká doba

S postupem osmanských vojsk se město v roce 1589 rozhodlo vybudovat městské hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ Gabriel Betlen. Po vyčerpání zásob mědi se hospodářství přeorientovalo na zpracování dřeva a výrobu papíru. Rozvoj města nastal během průmyslová revoluce. Od roku 1776 je město sídlem bánskobystrického biskupa.

20. století

Ke konci druhé světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. V letech 1960–1990 byla centrem Středoslovenského kraje.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel krajského města má v posledním desetiletí klesající tendenci. V roce 2002 ve městě žilo 82 299 obyvatel, ke konci roku 2012 to bylo jen 78 068. I když se v roce 2012 narodilo více dětí než v předešlý rok, klesající trend pokračoval odstěhováním se 1 222 ve srovnání s přírůstkem 876 obyvatel.

Z obyvatel bylo 94,74 % Slováků, 1,39 % Čechů, 0,54 % Romů, 0,54 % Maďarů, 0,06 % Němců a 0,05 Ukrajinců. 46,57 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 13,94 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,03 % k Řeckokatolické církvi a 0,24 % k Pravoslavné církvi. 30,17 % obyvatel je bez vyznání.

Pamětihodnosti

Městský hrad Barbakán

• Městský hrad v centru Bystrice, místní dominanta s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
• Katedrála svatého Františka Xaverského
• Kostel svatého Kříže
• Kostel svaté Alžběty
• Kostel svatého Jakuba
• Kaple svaté Barbory s oltářem od Mistra Pavla z Levoče
• Stará radnice (Prétorium)
• Mariánský sloup z roku 1719 na Náměstí SNP
• Domy z 15. a 16. století a biskupský palác z roku 1787 na Náměstí SNP
• Kaštel Radvanských ze 16. století v městské části Radvaň
• Tihániovský kaštel v městské části Kráľová
• Památník SNP z roku 1969
• Stredoslovenské múzeum
• Stredoslovenská galéria
• Kamenná vila, secesní stavba z roku 1920
• Národní dům z roku 1928, ve kterém sídlí Státní opera
• Kalvárie ze 17. století, 8 kaplí křížové cesty, kaple sv. Kříže a lipová alej
• Národní přírodní rezervace Príboj

Městské části

Hodinová věž

Památník SNP

V roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele obce Kalište vypálené německými fašisty, poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administrativních budov: krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd. Město má 16 městských části a to : Banská Bystrica (mestská časť),Iliaš,Jakub (Banská Bystrica),Kostiviarska, Kráľová, Kremnička, Majer (Banská Bystrica), Podlavice, Radvaň (Banská Bystrica), Rakytovce, Rudlová, Sásová, Senica (Banská Bystrica), Skubín, Šalková, Uľanka,Fončorda

Vzdělávání

• V roce 1992 byla v Bystrici zřízena Univerzita Mateja Bela. V městě působí také Akademie umění a Fakulta zdravotnictví Slovenské zdravotnické univerzity.

Doprava

Související informace naleznete také v článcích Trolejbusová doprava v Banské Bystrici, Autobusové nádraží Banská Bystrica, Železniční stanice Banská Bystrica a Severní obchvat Banské Bystrice.

Dopravní podnik města provozuje 22 autobusových a 8 trolejbusových linek. Banská Bystrica leží na železniční trati Zvolen–Vrútky. 11 km jižně od města je mezinárodní letiště Sliač.

Železniční

Banská Bystrica se nachází na křižovatce Železniční traťi Zvolen–Vrútky, která je v úseku Zvolen - Banská Bystrica elektrifikována a Banská Bystrica – Červená Skala, která elektrifikována není. Všechny tři tratě jsou jednokoľajné. Železniční stanice Banská Bystrica se nachází v blízkosti autobusového nádraží. Železniční zastávka Banská Bystrica-město se nachází blíže k centru města.Město má příme spojení rychlíky s Bratislavou.

Silniční

Banská Bystrica leží na křižovatce několika silničních tahů. Z jihu je napojena na R1 a I / 69 (směr Zvolen), z východu na I / 66 (směr Brezno) a ze severu na I / 59 (směr horský průchod Donovaly). Městem prochází několik cest druhé a třetí třídy. Od dubna 2009 byl ve výstavbě Severní obchvat města jako pokračování trasy R1. Jeho trasa vede z cesty I / 59 v městské části Karlovo, prochází mezi centrem města a městskou částí Sásová a napájí se na cestu I / 66 směrem na Brezno. Dálková doprava ve směrech Zvolen-Brezno a Ružomberok-Brezno se tak vyhýbá centru města. Obchvat má délku délku 5,672 km. Otevřen byl 27. července 2012.

Dále je plánováno pokračování R1 směrem na Slovenskou Ľupču a přes hřeben Nízkých Tater do Ružomberka.

Kultura

Památky

Sakrální památky

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel prošel gotickou přestavbou v 14. a 15. století. Z období po roce 1470 pocházejí jižní kaple sv. Ondřeje a Těla Kristova a severní kaple sv. Barbory. Navzdory několika ničivým požárem se v interiéru zachovalo množství gotických detilov. Z dílny Mistra Pavla z Levoče pochází oltář sv. Barbory v kapli zasvěcené této světici z roku 1509. K dalším hodnotným prvkům patří gotická bronz ová křtitelnice z roku 1475, dílo mistra Jodok či socha Kristus na Olivové hoře. Kostel byl zbarokněný kolem roku 1761, kdy kostel zachvátil ničivý požár. Vznikla tak barokní výmalba kleneb od Antona Schmidta a hlavní oltář s obrazy Nanebevzetí Panny Marie a Svaté trojice od J. L. Krackera z roku 1774.

• 

  Kostol Nanebovzatia Panny Márie

• 
• 
• 

  Interiér kostela

• 

  Oltář od Mistra Pavla

• 

  Gotická křtitelnice

• Kostel sv. Kříže, je jednolodní stavba na nepravidelném půdorysu bez věže z druhé poloviny 15. století. Kostel je součástí opevnění bystrického hradu, přímo propojen s Pisarskou baštou. Oba objekty vznikly současně. Kolem roku 1492 je původní kaplička rozšířena k objektu Matějova domu, se kterým je propojena emporou. Kostel prošel úpravami okolo roku 1561, kdy došlo ke zvýšení lodě do dnešní podoby. Během reformace byl kostel evangelický, po odebrání kostela převzali stavbu Jezuité, kteří ji barokně upravili.

• Evangelický kostel, jednolodní empírová stavba na půdorysu řeckého kříže, bez věže, z let 1803-1807. Interiér je řešen jako centrální eliptický prostor se dvěma úrovněmi empor. Na oltáři se nachází obaz žehnajícího Krista. Na Hlavní fasádě dominuje rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem s tympanonem. Na ose rizalitu je umístěn portikus nesený dvěma toskánskými sloupy. Nad ním se nachází termální okno. Fasády kostela jsou členěny lizénovými pásy.

• 

  Kostel sv. Kříže

• 
• 

  Evangelický kostel

Ostatné pamiatky

Mestský hrad v pozadí Kostol Nanebovzatia Panny Márie

Středověké centrum města bylo v roce 1955 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Areál Městského hradu byl prohlášen za národní památku. Kromě samotného hradu se to týká Kostela Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného farního. Matějův dům byl sídlem královského úředníka. V areálu se nachází také stará radnice, tzv. Pretórium.

Na Náměstí SNP se nachází Katedrála svatého Františka Xaverského i biskupský palác. Stejně je tu i zrekonstruovaná radnice, domy bohatých obyvatel města: Thurzův dům, Benického dům, nakloněná městská hodinová věž a další památky. Další historické památky se nacházejí mimo centra: Kaštel Radvanských, Bárczyovský zámeček, Tihániovský kaštel. Mezi modernější stavby patří Památník SNP. Toto dílo architekta Dušana Kuzma bylo dokončeno v roce 1969.

Divadlo

Národnej ulici je sídlem Státní opery

V Banské Bystrici působí několik divadel. Státní opera uvádí operní, muzikálové a baletní představení. Divadlo z Pasáže v Banské Bystrici jako jediné divadlo na Slovensku angažuje herce s mentálním postižením. Loutkové divadlo na rozcestí se zabývá jednak bábkarských uměním pro děti a dospělé ale i jinými formami divadla. Moderní taneční umění zastupuje Studio tance. Ve městě působí i několik uměleckých škol, které pořádají koncerty svých studentů a pedagogů. V Banské Bystrici se také koná mezinárodní bienále loutkářské tvorby. Ve dvoře Beniczké pasáži v centru města od roku 2011 sídlí kulturní centrum Zahrada, které poskytuje prostor pro prezentaci a tvorbu komunitního a současného umění všech žánrů. Přilehlý zahradní park slouží jako veřejná odpočinková zóna pro návštěvníky a obyvatele města.

Muzea a galerie

• Stredoslovenské múzeum – Thurzův dům (Nám. SNP 4)
• Památník SNP (Kapitulská ul. 23)
• Literárne a hudobné múzeum - (Lazovná ul. 9)
• Stredoslovenská galéria (Dolná ul. 8), její součastí je aji stála expozice Dominika Skuteckého (Horná ul. 55)
• Poštové múzeum, (Partizánska cesta 9)

Turismus

V roce 2016 město zaznamenalo 24% růst v počtu návštěvníků, počet přenocování se zvýšil o 27%. Tržby ubytovacích zařízení se zvýšily o 37% a zvýšila se i jejich kapacita. Město z daní na ubytování získalo přibližně 26 000 eur. K 30. červnu 2015 bylo v banskobystrickém okrese 124 ubytovacích zařízení, které využilo 39 552 návštěvníků.

Školství

Vysoké školy

V Banské Bystrici sídlí dvě veřejné vysoké školy, dvě soukromé vysoké školy a fakulta státní vysoké školy :

• Akadémia umeni
• Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici
• Fakulta zdravotníctva Slovenskej zdravotníckej univerzity

Střední školy

Na území města působí následovné střední školy :

Gymnázia

• Gymnázium Andreja Sládkoviča
• Gymnázium Jozefa Gregora Tajovského
• Gymnázium Mikuláša Kováča
• Športové gymnázium Banská Bystrica

Církevní gymnázia

• Evanjelické gymnázium v Banskej Bystrici
• Katolícke gymnázium Štefana Moysesa

Střední odborné školy

• Konzervatórium Jána Levoslava Bellu
• Obchodná akadémia (Banská Bystrica)
• Spojená škola (Školská)- Stredná odborná škola automobilová, podnikania, elektrotechnická
• Spojená škola (Kremnička) - Stredná odborná škola stavebná, SPŠ stavebná
• Stredná priemyselná škola Jozefa Murgaša
• Stredná zdravotnícka škola (Banská Bystrica)
• Stredná odborná škola informačných technológií
• Stredná odborná škola Pod Bánošom
• Stredná odborná škola hotelových služieb a obchodu

Učiliště

• Odborné učilište internátne Viliama Gaňu

Soukromné střední školy

• Súkromné gymnázium Orbis eruditionis
• Súkromná obchodná akadémia

Základní školy

Na území města působí následující základní školy :

Základní školy v zřizovatelské působnosti Města Banská Bystrica

• Základná škola Jána Bakossa
• Základná škola Ďumbierska 17
• Základná škola Jozefa Gregora Tajovského
• Základná škola Golianova
• Základná škola, Hronská 47
• Základná škola, Moskovská 2
• Základná škola Pieninská 27
• Základná škola Radvanská 1
• Základná škola Sitnianska 32
• Základná škola Spojová 14
• Základná škola SSV Skuteckého 8
• Základná škola, Trieda SNP 20
• Základná umelecká škola J. Cikkera

Soukromné základní školy

• Základná škola Fantázia, Magurská 16
• Základná škola Dráčik, Mládežnícka 51
• Základná škola U Filipa, Ružová 14
• Súkromná umelecká základná škola Róberta Tatára, Okružná 2
• Súkromná umelecká škola, Námestie Slobody 3

Církevní základní školy

• Základná škola s materskou školou Štefana Moysesa - Nám. Štefana Moysesa 23 (Římskokatolická církev)
• Základná škola Narnia, Okružná 2 (Církev bratrská)

Speciální základní školy

• Špeciálna základná škola, Ďumbierska 15
• Základná škola pri Detskej fakultnej nemocnici s poliklinikou, Nám. L. Svobodu 4

Sport

• HC Banská Bystrica - 2x Mistr Slovenské Tipsport Extraligy
• FK Dukla Banská Bystrica - V současnosti hraje 3. slovenskou fotbalovou ligu

Osobnosti

• Matej Bel (1684–1749), studoval zde na gymnáziu a byla po něm pojmenována místní univerzita
• Deana Horváthová (* 1958), herečka
• Peter Karvaš (1920–1999), dramatik
• Ján Koleník (* 1979), herec
• Ján Langoš (1946–2006), politik
• Peter Pellegrini (* 1975), premiér

Partnerská města

• Alba, Itálie
• Ascoli Piceno, Itálie
• Budva, Černá Hora
• Dabas, Maďarsko
• Durham, Spojené království
• Halberstadt, Německo
• Havířov, Česko
• Herzlija, Izrael
• Hradec Králové, Česko
• Charleston, USA
• Kovačica, Srbsko
• Larisa, Řecko
• Montana, Bulharsko
• Radom, Polsko
• Saint-Étienne, Francie
• Tarnobrzeg, Polsko
• Tula, Rusko
• Vršac, Srbsko
• Zadar, Chorvatsko

Odkazy

Související články

• Hvězdárna v Banské Bystrici
• Měděný hamr v Banské Bystrici
• Bratrská jednota baptistů Banská Bystrica

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Banská Bystrica ve Wikimedia Commons
• Stránky města
• Informace o městě
• Historie města

Portály: Slovensko

Autoritní data: AUT: ge128712 | GND: 4117841-5 | VIAF: 140725043