Banská Bystrica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Banská Bystrica

Banská Bystrica, náměstí SNP
Banská Bystrica – znak
znak
Banská Bystrica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 362 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Banskobystrický
okres Banská Bystrica
tradiční region Pohronie
Administrativní dělení 15 místních částí
Banská Bystrica
Red pog.svg
Banská Bystrica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 103,36 km²
Počet obyvatel 79 003 (31.12.2009)
Hustota zalidnění 764,3 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Ján Nosko (nezávislý)
Oficiální web www.banskabystrica.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad
ul. ČSA 26
974 01 Banská Bystrica 1
Telefonní předvolba 048
PSČ 974 01 - 974 11
Označení vozidel BB
NUTS 508438
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Banská Bystrica (maďarsky Besztercebánya, německy Neusohl) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo bánskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela. V roce 2017 zde žilo přes 78 000 obyvatel a bylo tak šestým největším slovenským městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Náměstí, hodinová věž a kostel sv. Františka Xaverského
Areál městského hradu

Poprvé byla Banská Bystrica zmíněna v roce 1255, když jí uherský král Béla IV. udělil právo na těžbu surovin. Těžilo se zde železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města tak koncem 13. století přišli Němci, tehdy se tu používal název Neusohl (Nový Zvolen). Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 zde vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.

Osmanská expanze a novověká doba[editovat | editovat zdroj]

S postupem osmanských vojsk se město v roce 1589 rozhodlo vybudovat městské hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ Gabriel Betlen. Po vyčerpání zásob mědi se hospodářství přeorientovalo na zpracování dřeva a výrobu papíru. Rozvoj města nastal během průmyslová revoluce. Od roku 1776 je město sídlem bánskobystrického biskupa.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Ke konci druhé světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. V letech 1960–1990 byla centrem Středoslovenského kraje.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel krajského města má v posledním desetiletí klesající tendenci. V roce 2002 ve městě žilo 82 299 obyvatel, ke konci roku 2012 to bylo jen 78 068. I když se v roce 2012 narodilo více dětí než v předešlý rok, klesající trend pokračoval odstěhováním se 1 222 ve srovnání s přírůstkem 876 obyvatel.[1]

Z obyvatel bylo 94,74 % Slováků, 1,39 % Čechů, 0,54 % Romů, 0,54 % Maďarů, 0,06 % Němců a 0,05 Ukrajinců. 46,57 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 13,94 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,03 % k Řeckokatolické církvi a 0,24 % k Pravoslavné církvi. 30,17 % obyvatel je bez vyznání.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Městský hrad Barbakán

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Hodinová věž

V roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele obce Kalište vypálené německými fašisty, poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administrativních budov: krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Trolejbusová doprava v Banské Bystrici, Autobusové nádraží Banská Bystrica, Železniční stanice Banská Bystrica a Severní obchvat Banské Bystrice.

Dopravní podnik města provozuje 22 autobusových a 8 trolejbusových linek. Banská Bystrica leží na železniční trati Zvolen–Vrútky. 11 km jižně od města je mezinárodní letiště Sliač.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://bbonline.sk/pocet-obyvatelov-banskej-bystrice-stale-klesa/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]