Hronsek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hronsek

Hrad
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 312 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Banskobystrický
okres Banská Bystrica
tradiční region Pohroní
Hronsek
Hronsek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 3,9 km²
Počet obyvatel 197 (31. 12. 2011)
Hustota zalidnění 50,5 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Milan Kollár
Vznik 1250 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.hronsek.sk
Telefonní předvolba +421-48
PSČ 976 31 (pošta Vlkanová)
Označení vozidel BB, BC
NUTS 580236
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hronsek (maďarsky Garamszeg, německy Granseck) je obec na Slovensku v okrese Banská Bystrica. Nachází se na levém břehu řeky Hron asi 10 km jižně od Banské Bystrice. V obci se nacházejí tři historicko-kulturní památky, z nichž nejznámější je dřevěný artikulární kostel z 18. století.

Z historie obce[editovat | editovat zdroj]

Oblast, ve které se nachází dnešní obec Hronsek, byla původně královským majetkem. Uherský král Belo IV. ji daroval za zásluhy v boji proti Tatarům zvolenskému županovi Radunovi Oszlárovi. Ten na tomto území založil i blízkou obec Radvaň (dnes součást Banské Bystrice). Tato darovací listina je prvním písemným dokumentem o této oblasti (1250). Pravděpodobně se zde usadil Radunův vnuk Gala, protože starší název obce byl Galowycz.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1500 pod názvem Zyklafalu. Postupně se název obce měnil: Czwiklafalwa, Czwiklina (1506), Galowyczfalwa (1514), Galowycz (1515), Czwyklina (1522), Czwyklina nebo Galfalwa (1558), Garanzegh (1565), Cwklina (1572), Garamsseg (1786), Hronec (1808), Hronsek-Skalka (1920), Garansek (1927) až do dnešního Hronsek (1946) / maďarsky Garamszeg.

Z této lokality pocházela šlechtická rodina – Geczyovci, psali si šlechtický přídomek "de Garamszek" (z Hronseku). Dalšími majiteli panství, kteří vlastnili pozemky a okolní lesy, byly Rothovci z Kráľovy, hrabata Telekyovci, Battikovci z Vlkanové, baroni Schmiddegy, Juraj Géczy, hlavní župan a Štefan Soós z Poltár. Dr. Aladár Déchy tu měl velkostatek a mlýn. V roce 1828 měla obec 67 domů a 508 obyvatel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

goticko-renesanční zámek - Vodní hrad[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochovanou stavbou je vodní hrad z 15. století. V roce 1576 byl tento Rothovsko-Telekyovský hrad přestavěn a opevněn. Goticko-renesanční stavba měla původně opevnění tvořené obrannou zdí se čtyřmi věžemi a vodním příkopem s padacím mostem. Za Rákoczyovského stavovského povstání (17031714) zde byly údajně raženy mince. V zámku jistý čas žil i Zsigmond Géczy, otec Juliany Korponayovej-Géczyovej (levočské bílé paní).

V 20. století byl zámek částečně přebudován a v současnosti (2007) je také předmětem přestavby.

Soósovsko-Géczyovský zámek[editovat | editovat zdroj]

Soósovsko-Géczyovský zámek nechal v roce 1775 vybudovat Juraj Géczy z Hronseku se svou manželkou Esterou Bene s přídomkem Nándor. Stavba má obdélníkový půdorys s kruhovými nárožními baštami. Venkovní fasáda má bohatě členěnou rokokovou štukovou výzdobou. Interiér zdobí původní pruské a zrcadlové klenby.

V zámecké zahradě je stará, více než 200letá lípa a mohutný dub. Lípa je 25 m vysoká, obvod kmene v metrové výšce je téměř 500 cm a patří mezi unikátní exempláře. Na barokním kostele je již přes 70 let pravidelně obydlené hnízdo čápa bílého.[1]

Dřevěný artikulární kostel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Evangelický kostel (Hronsek).

Evangelický kostel, který je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO jako součást souboru Dřevěných chrámů slovenských Karpat.

Zámeček
Vodní hrad
Dřevěný artikulární kostel
Dřevěná zvonice

Historické osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci žily a tvořily významné osobnosti duchovního, národního a kulturního života:

  • Ján Simonides (16481708) – kněz, galejník, pedagog, literát
  • Jozef Melcer (18001854) – kněz, národní buditel, autor nábožných písní
  • August Horislav Krčméry (18221891) – kněz, národní buditel (štúrovec), literát, sběratel lidových písní
  • Narodil se zde Ondrej Braxatoris st. (17821848) – otec básníka Andreje Sládkoviča
  • Pavol Hronec (* 10. říjen 1910, Zvolenská Slatina - † 28. srpen 1973, Německo) byl evangelický kněz, protifašistický bojovník a zdejší farář. Během války se zapojil do protifašistického hnutí. Pracovník Velitelství pozemního vojska v Banské Bystrici (od července 1944), během SNP důstojník čs. armády a Presidiální šéf pověřenectva pro školství a osvětu. Po potlačení povstání působil v partyzánské skupině Za svobodu Slovenska. Po osvobození evangelický farář v Banské Bystrici. Politicky pronásledován a propuštěn ze služeb. Nositel několika vyznamenání. Byl pohřben v Bratislavě.
  • Narodil se zde Branislav Hronec, syn Pavla Hronca (Braňo) (* 22. prosinec 1940, Hronsek) – slovenský hudebník, klavírista, hudební skladatel. Jeho manželka je herečka Judita Vargová.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rudolf Novodomec, HRONSEK - história a súčasnosť, Banská Bystrica TRIAN, 2000. ISBN 80-88945-19-4
  • Katarína Donovalová, Z histórie obcí banskobystrického a breznianskeho regiónu, Banská Bystrica, Verejná knižnica Mikuláša Kováča v Banskej Bystrici, 2006. ISBN 80-88783-39-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hronsek na slovenské Wikipedii.

  1. Prílety bocianov bielych

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]