Maďarská menšina na Slovensku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Procentuální zastoupení maďarské populace v jednotlivých částech Slovenska (stav 2001).
     50-100%
     10-50%
     0-10%
Přibližné zobrazení oblastí, ve kterých Maďaři žijí.
Graf zobrazující oblasti s podílem maďarské populace, ve kterých Maďaři na Slovensku žijí. Dle údajů z roku 1991 vyplývá, že téměř polovina Maďarů žije na Slovensku v sídlech s procentuálním zastoupením maďarské populace větším než 80%.

Za příslušníky maďarské menšiny na Slovensku jsou považováni občané Slovenské republiky hlásící se k maďarské národnosti, a občané Maďarské republiky mající v SR krátkodobý, či trvalý pobyt. Podle údajů z roku 2011 žije v SR 458 467 občanů Slovenské republiky hlásících se k maďarské národnosti, tvořících tak 8,5 % populace Slovenska. Jedná se o největší menšinu na území SR. Nejvíce příslušníků této menšiny žije v jižní části země při hranicích s Maďarskem, převážně v okrese Komárno v Nitranském kraji a v okrese Dunajská Streda v Trnavském kraji.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik Československa[editovat | editovat zdroj]

Po stanovení hranic maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončení 1. světové války Trianonskou smlouvou, vznikla v nově vzniklém Československu maďarská menšina. Dle údajů z roku 1921 čítala tato menšina 744 621 členů, a tvořila tak 5,47 % celkového obyvatelstva.

Druhá republika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku První vídeňská arbitráž.

2. listopadu 1938 bylo ve Vídni ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. V rámci této tzv. první vídeňské arbitráže byla určitá území Československa s převahou maďarské populace odstoupena ve prospěch tehdejšího Maďarského království, podobně jako byly odstoupeny Sudety nacistickému Německu. Hranice stanovené Vídeňskou arbitráží přetrvaly až do konce druhé světové války, kdy bylo celé území Československu opět navráceno.

Poválečná situace[editovat | editovat zdroj]

Jelikož postupimská konference kromě odsunutí obyvatel německé národnosti odmítla schválit podobný odsun i pro občany maďarské národnosti, uzavřela tehdejší československá vláda s maďarskou vládou dohodu o tzv. „výměně obyvatelstva“, při které se jakýkoliv příslušník slovenské menšiny v Maďarsku mohl přestěhovat do ČSR a za něj byl vystěhován do Maďarska jeden příslušník maďarské menšiny na Slovensku. Na základě této dohody bylo odsunuto do Maďarska 90 000 slovenských Maďarů.[1]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Dle údajů z roku 2011 žije na území Slovenska 458 467 osob náležících k této menšině, tvořících tak 8,5 % celkového obyvatelstva. V roce 1991 čítala tato menšina 567 296 členů s 10,8% podílem na obyvatelstvu.

Tabulka zobrazující procentuální zastoupení maďarské populace na Slovensku.[2]

kraj údaje 2001 údaje 2001
procentuálně
údaje 1991 údaje 1991
procentuálně
Bratislavský
27 434
4,6
32 938
5,4
Trnavský
130 740
23,7
134 205
24,8
Trenčínský
1 058
0,2
1 268
0,2
Nitranský
196 609
27,6
216 414
30,2
Žilinský
660
0,1
717
0,1
Banskobystrický
77 795
11,7
85 427
13,0
Prešovský
817
0,1
803
0,1
Košický
85 415
11,2
95 524
12,9

Seznam slovenských obcí s největším podílem maďarské populace a její procentuální vyjádření[3]:

Slavné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Historické[editovat | editovat zdroj]

Současné[editovat | editovat zdroj]

Maďarské instituce na Slovensku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maďari na Slovensku na slovenské Wikipedii.

  1. Maďarská menšina na Slovensku [online]. bohumildolezal.lidovky.cz, [cit. 2009-06-09]. Dostupné online.  
  2. Bývajúce obyvateľstvo podľa národnosti - 2001, 1991 [online]. . Dostupné online. (slovensky) 
  3. Mestská a obecná statistika

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]