Peter Pellegrini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Peter Pellegrini
Peter Pellegrini (2015)
Peter Pellegrini (2015)

Ministr zdravotnictví SR
Ve funkci:
17. prosince 2019 – 21. března 2020
Prezident Andrej Kiska
Zuzana Čaputová
Předchůdce Andrea Kalavská
Nástupce Marek Krajčí

Ministr vnitra SR
Ve funkci:
17. dubna 2018 – 26. duben 2018
Prezident Andrej Kiska
Předchůdce Tomáš Drucker
Nástupce Denisa Saková

8. premiér Slovenska
Ve funkci:
22. března 2018 – 20. března 2020
Prezident Andrej Kiska
Zuzana Čaputová
Předchůdce Robert Fico
Nástupce Igor Matovič

Místopředseda třetí vlády R. Fica pro investice a informatizaci
Ve funkci:
23. března 2016 – 22. března 2018

13. ministr školství SR
Ve funkci:
3. července 2014 – 25. listopadu 2014
Předseda vlády Robert Fico
Předchůdce Dušan Čaplovič
Nástupce Juraj Draxler

8. předseda Národní rady SR
Ve funkci:
25. listopadu 2014 – 23. března 2016
Předchůdce Pavol Paška
Nástupce Andrej Danko

Místopředseda Národní rady Slovenské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
24. března 2019
Stranická příslušnost
Členství SMER-SD (2000–2020)
HLAS-SD (od 2020)
Nestraník
v Národní radě nezávislý (2020)

Narození 6. října 1975 (45 let)
Banská Bystrica
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater UMB v Banskej Bystrici
Technická univerzita v Košicích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Pellegrini (* 6. října 1975 Banská Bystrica) je slovenský politik, v letech 2018–2020 předseda vlády Slovenské republiky. V roce 2014 byl ministrem školství, v letech 2014–2016 předsedou Národní rady SR a mezi lety 2016 a 2018 místopředsedou vlády pro investice a informatizaci. Po parlamentních volbách v roce 2020 působí jako místopředseda Národní rady Slovenské republiky. Do 10. června 2020 byl členem a místopředsedou strany SMER-SD.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1975 v Banské Bystrici do rodiny učitelky a automechanika.[1]italské předky.;[2]. Toto příjmení se dostalo na Slovensko (tehdy do Horních Uher) tím, že se v Žiaru nad Hronom usadil řemeslník[3] Leopold Pellegrini, předek Petera Pellegriniho.[4]

Vystudoval obor finance, bankovnictví a investování na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici a Ekonomickou fakultu na Technické univerzitě v Košicích.[1][5] Následně začal podnikat.[1]

V únoru 2020 poskytl novinářům týdeníku Plus 7 dní rozhovor, který se týkal i jeho sexuální orientace. Na přímou podotázku, zda je pravda, že je gay, odpověděl záporně. Následně se však podle Denníku N Pellegrini snažil, aby rozhovor nevyšel vůbec. Ten sice vyšel, ale otázky o sexuální orientaci byly na příkaz vydavatele vypuštěny. Šéfredaktorka týdeníku se poté rozhodla odejít z čela redakce, někteří redaktoři zvažovali výpověď.[6][7]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 vstoupil do Smeru a v roce 2002 se stal asistentem poslance za tuto stranu Ľubomíra Vážného.[1] Poslancem byl zvolen v letech 2006, 2010 a 2012. 3. července 2014 ho prezident Andrej Kiska jmenoval ministrem školství, kdy v této funkci nahradil Dušana Čaploviče.[8]

Dne 24. listopadu 2014 oznámil Robert Fico, že se Pellegrini stane po odstoupení Pavla Pašky předsedou Národní rady Slovenské republiky. Následující den předal Pellegrini prezidentovi svoji demisi na post ministra školství a ještě téhož dne byl Národní radou zvolen jejím předsedou, když získal 120 hlasů. Pouze 5 poslanců hlasovalo proti jeho zvolení, takže jej podpořila i opozice.[9] Ve funkci ministra školství jej nahradil Juraj Draxler.[10]

Po parlamentních volbách v roku 2016 se stal místopředsedou vlády pro investice a informatizaci.[1]

Po zavraždění novináře Jána Kuciaka neznámými pachateli dne 4. března 2018 vznikla na Slovensku politická krize; po velkých demonstracích obyvatelstva a v důsledku tlaku opozičních stran odstoupil ze své funkce nejprve ministr vnitra Robert Kaliňák a po dohodě s koaličními partnery strany SMER-SD[11] podal dne 15. března 2018 premiér Robert Fico demisi celé své vlády. Následně prezident Andrej Kiska pověřil Pellegriniho sestavením nové vlády,[12] kterou jmenoval 22. března 2018.[13] Ve funkci byl do 20. března 2020,[14] kdy po prohraných volbách[15] podal do rukou prezidentky Zuzany Čaputové demisi své vlády.[14] Následující den prezidentka jmenovala vítěze voleb Igora Matoviče novým premiérem.[16]

Ve Smeru byl Pellegrini součástí protificovského křídla a opakovaně bývalého premiéra Roberta Fica vyzýval, aby stranu opustil. Po delších neshodách uvnitř strany Pellegrini 10. června 2020 SMER-SD opustil.[17] Založil novou stranu HLAS – sociálna demokracia a 28. listopadu 2020 jej členové na ustavujícím sněmu zvolili za předsedu.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Pellegrini na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e Kdo je budoucí slovenský premiér Pellegrini? Kultivovaný politik i naděje Ficova Smeru. iRozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-15]. (česky) 
  2. Deputy prime minister for investments: Peter Pellegrini (Smer). The Slovak Spectator, Dostupné online
  3. LÖWENSTEIN, Stephan: Nach Fico (Po Ficovi), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 17. března 2018, s. 10 (německy).
  4. Profil Petera Pellegriniho. Reflex.cz, Dostupné online.
  5. Pellegrini – profil nového slovenského premiéra v 10 bodech. Reflex.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-15]. (česky) 
  6. Předvolební skandál na Slovensku. Reportér se zeptal premiéra na sexuální orientaci. Novinky.cz [online]. 2020-02-19 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  7. Vydavatel zablokoval otázky o Pellegriniho sexuální orientaci. Šéfredaktorka Plus 7 dní podala výpověď. iROZHLAS.cz [online]. 2020-02-19 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  8. Kiska prijal demisiu ministrov, vymenoval ich nástupcov. Pravda [online]. 2014-07-03 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Novým šéfom parlamentu sa stal Pellegrini, získal aj hlasy opozície. TA3 [online]. 2014-11-25 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  10. Školstvo prevzal Draxler, prezident Kiska prijal rezignáciu jeho predchodcu. TA3 [online]. 2014-11-25 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  11. BARIAK, Ladislav ml.; SIVÝ, Rudolf. Premiér Fico je pripravený podať demisiu, koalícia nechce predčasné voľby. Aktuality.sk [online]. 2018-03-14 [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  12. HÁJEK, Adam. Fico se smíchem podal demisi. Kiska sestavením vlády pověřil Pellegriniho. iDNES.cz [online]. 2018-03-15 [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  13. ČTK. Slovensko má novou vládu. Kiska jmenoval Petera Pellegriniho premiérem. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-22 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  14. a b VILČEK, Ivan. Pellegriniho vláda podala demisi. Novinky.cz [online]. 2020-03-20 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  15. KUBÁTOVÁ, Eliška. Pád Smeru, úspěch Matoviče a Maďaři bez zastoupení. Pět hlavních událostí voleb na Slovensku [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-03-01 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  16. ČTK. Čaputová jmenovala Matoviče novým slovenským premiérem. iDNES.cz [online]. 2020-03-21 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  17. Pellegrini odchází po sporech s Ficem ze Směru. Chci předejít rvačkám ve straně, řekl. Aktuálně.cz [online]. 2020-06-10 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  18. Slovenský expremiér Pellegrini je podle očekávání předsedou Hlasu-SD. Strana by nyní vyhrála volby. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-28 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]