Zuzana Čaputová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová (20.6.2019)VII.jpg

5. prezidentka Slovenské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
15. června 2019
Předseda vlády Peter Pellegrini
Předchůdce Andrej Kiska

Místopředsedkyně Progresivního Slovenska
Ve funkci:
15. března 2018 – 19. března 2019
Předchůdce subjekt vznikl

Poslankyně zatupitelstva Pezinku
Ve funkci:
2010 – 2014
Stranická příslušnost
Členství Progresívne Slovensko (2017–2019)

Narození 21. června 1973 (46 let)
Bratislava, Československo
Choť Ivan Čaputa (do 2018)
Partner(ka) Peter Konečný
Rodiče Katarína Strapáková
Štefan Strapák
Děti Lea Čaputová (* 2001)
Emma Čaputová (* 2004)
Příbuzní Daniel Strapák (bratr)
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profese právnička, politička, aktivistka, ochránkyně životního prostředí a advokátka
Ocenění Goldman Environmental Prize (2016)
Webová stránka www.zuzanacaputova.sk
Commons Kategorie Zuzana Čaputová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zuzana Čaputová, rozená Strapáková (* 21. června 1973 Bratislava), je slovenská politička, advokátka, občanská aktivistka a od 15. června 2019 prezidentka Slovenské republiky. Úřadu se ujala jako první žena a ve svých 45 letech také jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci.

V letech 2018–2019 byla místopředsedkyní hnutí Progresívne Slovensko, zvolena byla na ustavující schůzi tohoto subjektu. Dlouhodobě působila v neziskovém sektoru jako spolupracovnice občanského sdružení VIA IURIS,[1] které se věnuje posílení právního státu a prosazování spravedlnosti ve vybraných oblastech práva.[2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání a právnická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 studovala na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium práv zakončila v roce 1996. Během studia a po jeho skončení pracovala v místní samosprávě v Pezinku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, poté jako zástupkyně přednosty městského úřadu. Později působila v neziskovém sektoru, kde se věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Je autorkou a spoluautorkou několika publikací a členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW (Environmental Law Alliance Worldwide).

V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenána Goldmanovou environmentální cenou za boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku. Problematice pezinské skládky se aktivně věnovala 14 let.[2][1] Právě při této příležitosti se dostala do sporu s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem, ten zastupoval firmu, která chtěla novou skládku v Pezinku založit.[3]

V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a pokračovala v advokátské praxi. V rámci advokacie plánovala věnovat se i nadále environmentálním tématům.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Zuzana Čaputová žije s dvěma dcerami v Pezinku. V září 2018 se rozvedla s Ivanem Čaputou. V únoru 2019 na facebookovém účtu poprvé oficiálně naznačila partnerský vztah s hudebníkem, výtvarníkem, básníkem a překladatelem Peterem Konečným, pocházejícím také z Pezinku, jenž ji následně začal doprovázet v prezidentské kampani.[4][2]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Místopředsedkyně Progresivního Slovenska[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikajícího politického hnutí Progresívne Slovensko a v lednu 2018 byla na ustavujícím sněmu zvolena místopředsedkyní.[5][6] Této funkce se vzdala 19. března 2019 po prvním kole prezidentských voleb[7] a na sněmu 8. května téhož roku požádala o zrušení členství v hnutí.[8]

Kandidatura v prezidentských volbách 2019[editovat | editovat zdroj]

Na tiskové konferenci 29. května 2018 ohlásila kandidaturu na post prezidentky Slovenské republiky ve volbách v roce 2019.

V prezidentských volbách získala v prvním kole relativní většinu hlasů, a to 40,57 %. Nejvíce to bylo v Bratislavském kraji (59,65 % hlasů) a nejméně v Prešovském kraji (30,29 %). V souvislosti s výsledkem voleb oznámila, že se vzdá svého postu místopředsedkyně v hnutí Progresívne Slovensko. Ve druhém kole voleb zvítězila s 58 % hlasů nad svým protikandidátem Marošem Šefčovičem, místopředsedou Evropské komise a komisařem pro energetickou unii.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzana Čaputová na slovenské Wikipedii.

  1. a b KRAUS, Jan. 1. Zuzana Čaputová – Show Jana Krause 27. 2. 2019. YouTube kanál Show Jana Krause [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  2. a b c VÁCLAVÍKOVÁ, Jana. Bojovnice se skládkou a kritička Fica. Kdo je žena, která může být hlavou Slovenska. Aktuálně.cz [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 
  3. ABE. Zuzana Čaputová: Kdo je favoritka prezidentských voleb? Nezalekla se Kočnera, má podporu Kisky a chce být prezidentkou. Info.cz [online]. 2019-02-28 [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  4. SCHUSTER, Robert. Slovenský ‚prvý frajer‘? Partnerem budoucí prezidentky Čaputové je umělec Peter Konečný. Lidovky.cz [online]. 2019-04-02 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  5. TASR. Progresívne Slovensko získalo odborníčku na právo a spravodlivosť. SME [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Progresívne Slovensko neprekvapilo, povedie ho Štefunko. Trúfa si na 15 percent. SME [online]. 2018-01-20 [cit. 17.3.2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. TASR. Čaputová sa vzdala funkcie podpredsedníčky Progresívneho Slovenska. sme.sk [online]. Bratislava: Petit Press, 2019-03-20 [cit. 2019-03-21]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 
  8. KRBATOVÁ, Lucia. Lúčenie Čaputovej aj Štefunka. Progresívne Slovensko na snem iných politikov nepozývalo. sme.sk [online]. Bratislava: Petit Press [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VICIÁNOVÁ, Katarína; HOCHELOVÁ, Mirina; HRUBALA, Ján a ČAPUTOVÁ, Zuzana. Týranie, zneužívanie a zanedbávanie detí. [Bratislava]: JASPIS, 2000. 72 s. ISBN 8085576260.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]