Radek Vondráček

Mgr. Radek Vondráček
Radek Vondráček (2019)
8. předseda Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 22. listopadu 2017 – 20. října 2021
Předchůdce	Jan Hamáček
Nástupkyně	Markéta Pekarová Adamová
1. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 11. ledna 2017 – 26. října 2017
Předchůdkyně	Jaroslava Pokorná Jermanová
Nástupce	Jan Hamáček
Místopředseda hnutí ANO
Úřadující
Ve funkci od: 17. února 2019
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od: 26. října 2013
Zastupitel Zlínského kraje
Úřadující
Ve funkci od: 21. září 2024
Zastupitel města Kroměříž (v letech 2014–2017 také místostarosta města)
Úřadující
Ve funkci od: 24. září 2022
Ve funkci: 11. října 2014 – 19. prosince 2017
Stranická příslušnost
Členství	ANO (od 2014)
Nestraník
ve Sněmovně	za ANO (2013–2014)
Narození	30. prosince 1973 (52 let) Kroměříž Československo Československo
Choť	ženatý
Děti	dcera Marie a syn Vojtěch
Sídlo	Kroměříž
Alma mater	MU v Brně
Profese	politik a advokát
Podpis
Webová stránka	radekvondracek.cz
Commons	Radek Vondráček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radek Vondráček (* 30. prosince 1973 Kroměříž) je český politik a právník, od listopadu 2017 do října 2021 předseda Poslanecké sněmovny PČR (předtím od ledna do října 2017 její první místopředseda). Od října 2013 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2014 až 2017 a znovu od roku 2022 zastupitel (v letech 2014 až 2017 také místostarosta) města Kroměříž, od září 2024 zastupitel Zlínského kraje, od února 2017 člen předsednictva hnutí ANO.

Život

Před nastoupením na vysokou školu navštěvoval Gymnázium Kroměříž, kde v roce 1992 maturoval. Poté vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2000 až 2003 pracoval jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři JUDr. Jána Haláse v Kroměříži. Od té doby je samostatný advokát. Je ženatý a má dvě děti.

Politické působení

Poslanecká kancelář a sídlo advokátní kanceláře Vondráček Opatrný v Kroměříži, Masarykovo náměstí 128

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval z pozice nestraníka ve Zlínském kraji jako lídr hnutí ANO a byl zvolen. Od 5. prosince 2013 zastával pozici místopředsedy sněmovního Ústavně právního výboru. Dne 11. ledna 2017 byl zvolen novým prvním místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR, když na svou funkci na počátku měsíce rezignovala Jaroslava Pokorná Jermanová. Získal 106 hlasů od přítomných poslanců. Funkci zastával do října 2017.

V komunálních volbách v roce 2014 byl za ANO zvolen zastupitelem města Kroměříže. V listopadu 2014 se navíc stal neuvolněným místostarostou města, na tuto funkci rezignoval v lednu 2017 po zvolení prvním místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. V prosinci 2017 pak rezignoval i na mandát zastupitele města.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ANO ve Zlínském kraji. Obdržel 4 687 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance.

Dne 22. listopadu 2017 byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny PČR, získal 135 hlasů. Přitom si hlasovací lístky vyzvedlo 197 poslanců, proti bylo odevzdáno 14 hlasů, dva hlasy byly neplatné a dalších 46 poslanců svůj hlas neodevzdalo.

V komunálních volbách v roce 2018 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Kroměříže z posledního 27. místa kandidátky ANO.

V polovině února 2019 na V. sněmu hnutí ANO poprvé získal post místopředsedy tohoto hnutí (hlasovalo pro něj 186 ze 237 delegátů). Dne 29. září 2020 společně s dalšími ústavními činiteli vyzval Ázerbájdžán a Arménii k zastavení války v Náhorním Karabachu.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl lídrem ANO ve Zlínském kraji. Mandát poslance se mu podařilo obhájit, funkce předsedy Sněmovny mu vypršela v říjnu 2021. Krátce po volbách jej hnutí ANO nominovalo na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR. V prvním kole volby, které se konalo 23. listopadu 2021, získal 65 hlasů, a do funkce tak zvolen nebyl; ve druhém kole, konaném ještě téhož dne, získal pouze 66 hlasů, a zvolen tedy opět nebyl.

Na sněmu hnutí ANO v únoru 2022 pak obhájil pozici místopředsedy hnutí.

V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Kroměříže z 9. místa kandidátky ANO. Vlivem preferenčních hlasů však skončil první, a stal se tak zastupitelem města. V únoru 2024 obhájil na sněmu hnutí funkci místopředsedy.

V krajských volbách v roce 2024 kandidoval do Zastupitelstva Zlínského kraje ze 45. místa kandidátky ANO. Vlivem preferenčních hlasů však skončil druhý, a získal tak mandát zastupitele.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 byl lídrem hnutí ANO ve Zlínském kraji. Mandát poslance se mu podařilo obhájit. Po volbách byl zvolen řadovým místopředsedou poslaneckého klubu hnutí ANO, předsedou sněmovního zdravotnického výboru a místopředsedou sněmovního ústavně-právního výboru.

V roce 2025 se zúčastnil akce nacionalistického spolku Svatopluk, který usiluje o změnu režimu a předsedá mu Petr Drulák, ideolog hnutí Stačilo!.

Na sněmu hnutí ANO v lednu 2026 obhájil funkci místopředsedy hnutí.

Kontroverze

Cesta do Ruska

V říjnu 2018 podnikl jako předseda Sněmovny spolu s poslanci ze zdravotnického a školského výboru cestu do Ruska. Oficiálním cílem cesty bylo vyjednání zlepšení zdravotní péče pro české občany v Rusku. Vondráček se v Rusku setkal mj. s Vjačeslavem Volodinem a Valentinou Matvijenkovou, kteří se po ruské anexi Krymu ocitli na sankčních seznamech EU i USA. Volodin uvítal Vondráčkovu návštěvu jako známku oživení vztahů mezi Českem a Ruskem.

Na cestu nebyli pozváni žádní čeští novináři, a tak byla česká veřejnost odkázána pouze na informace z ruských médií. Podle nich Vondráček v Rusku mj. řekl, že „česká média nevyjadřují mínění většiny českých občanů“, že k Rusku je kritická hlavně „nová generace, která nemá podrobné informace o Rusku a neučila se ve škole ruštinu“ a že „většina Čechů nejsou tací, jak je ukazují média v Evropě“. Podle serveru Sputnik také prý Vondráček prohlásil, že „hlavním cílem české diplomacie je odpor vůči sankcím proti Rusku za okupaci Krymu“.

Za tyto výroky byl Vondráček doma kritizován. Jan Lipavský označil Vondráčkovu cestu za lokajskou a kritizoval, že se Vondráček v Rusku nesetkal s nikým z perzekvované opozice. Lubomír Zaorálek kritizoval samotný formát cesty – problém se zdravotní péčí se prý dal vyřešit přes ambasádu, či ministerstvo zahraničí nebo zdravotnictví. Kritizoval také, že se Vondráček při příležitosti 50. výročí okupace nezmínil o srpnu 1968 a neohradil se vůči ruským snahám přepisovat historii. Setkání s lidmi ze sankčního seznamu kritizoval i Vondráčkův stranický kolega Jaroslav Bžoch.

Vondráček se proti kritice ohradil s tím, že „sankční seznam není klatba“ a že některé osoby by byly spokojeny jen v případě, že by vyhlásil Rusku válku. Vondráčkovu cestu také hájili poslanci ANO, ČSSD, KSČM, SPD a Václav Klaus mladší z ODS, kteří zároveň odmítli návrh obecného usnesení Heleny Langšádlové z TOP 09, podle kterého by ústavní činitelé neměli zpochybňovat závazek protiruských sankcí přijatých Evropskou unií. Za Vondráčka se postavil také předseda ANO Andrej Babiš.

Vondráčkova následnice na pozici předsedy Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová vydražila v dubnu 2022 za 250 tisíc Kč dary, které Vondráček v Rusku dostal od Volodina a Matvijenkové, se záměrem zakoupit za tyto peníze neprůstřelné vesty pro ukrajinskou domobranu. Vondráček tento čin označil za „ubohost pětikoalice“, protože předseda Sněmovny prý nemůže určovat, kam by případný výnos z prodeje státního majetku šel.

Postoj k boji proti dezinformacím

Na konferenci Společnosti pro obranu svobody projevu v sobotu 13. 9. 2025 řekl Vondráček, že pokud bude ANO po volbách vládnout, učiní tyto kroky:

• Zrušení (údajně neústavního) paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Moje ambice je, aby to byl zákon číslo jedna,“ řekl Vondráček.
• Zrušení Odboru strategické komunikace státu („Stratkom“)
• Ukončení anti-dezinfo projektů na silových rezortech a bezpečnostních službách
• Zrušení Centra proti hybridním hrozbám
• Zrušení metodiky krizového informačního týmu KRIT

S těmito kroky souhlasili i ostatní účastníci debaty – poslanec SPD Radek Koten, předseda Stačilo! Daniel Sterzik a také předseda Motoristů sobě Petr Macinka.

Na otázku, zda by také odblokovali ruskou státní televizi RT, jejíž vysílání po vypuknutí války na Ukrajině v rámci protiruských sankcí zakázal tribunál Soudního dvora Evropské unie, řekl Vondráček: „Vliv televizí slábne. Fenomén internetu všechno změní. Když chcete, tak se k těm informacím dostanete. I z toho plyne nervozita mainstreamu, že už nám nediktují, co si můžeme myslet. (…) Jediný spravedlivý přístup je, že to otevřete pro všechny a budete vědět, že ten člověk si to přebere. (…) Jestli chce někdo zakazovat, tak je to prostě tupé.“

Když ve středu 17. 9. informovaly Novinky.cz, že ANO chce RT odblokovat, Vondráček se proti tomu na sociální síti X ohradil s tím, že „nic takového tam od něj ani náznakem vůbec nezaznělo“ a že Novinky jeho slova dezinterpretovaly. V soukromé zprávě Novinkám pak napsal, že se „jednoznačně hlásí k transatlantické spolupráci“, „podporuje hodnoty svobody a demokracie i západní směřování země“ a že „je zastáncem svobody slova, ale také si uvědomuje bezpečnostní výzvy současnosti“.

Místopředseda ANO Karel Havlíček pak Vondráčkovy výroky těsně před volbami mírnil s tím, že místo rušení projektů zaměřených proti dezinformacím a hybridním hrozbám půjde spíše o jejich revizi a že „priority budou jiné, než nahánět takzvané potírače dezinformací“.

Další kontroverze

Vondráček po večírku ve sněmovní restauraci během rekonstrukce jednacího sálu sněmovny v roce 2017 vyskočil na řečnický pultík a společně s poslancem Miloslavem Janulíkem (ANO) ve sněmovně zahráli několik písní na kytaru.

V lednu 2020, minutu po zahájení jednání sněmovny, ukázal zdvižený prostředník na stranického kolegu Ladislava Oklešťka.

V únoru 2021 tleskal proslovu ministryně financí Aleny Schillerové, načež byl obviněn lidoveckými poslanci Mariánem Jurečkou a Janem Bartoškem, že není nestranný a zneužívá přednostního práva předsedajícího sněmovny. Na Bartoška pak Vondráček – již mimo řídící pozici schůze – zareagoval slovy: „To jsem tě asi hodně nasral, co?“.

Vondráček (ANO) ve sněmovně navrhl zpřísnění podmínek pro zveřejňování jmen osob, vůči kterým je vedeno trestní řízení. Podle odborníků a profesních organizací je návrh útokem na svobodu médií (tzv. náhubkový zákon).

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radek Vondráček na Wikimedia Commons

Portály: Politika | Lidé | Česko