Kroměříž

Kroměříž
Pohled na Velké náměstí z věže Arcibiskupského zámku
ZnakVlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kroměříž
Obec s rozšířenou působností	Kroměříž (správní obvod)
Okres	Kroměříž
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°17′52″ s. š., 17°23′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	27 917 (2025)
Rozloha	50,98 km²
Nadmořská výška	201 m n. m.
PSČ	767 01
Počet ulic	206
Počet domů	5 337 (2021)
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	11
Počet ZSJ	33
Kontakt
Adresa městského úřadu	Velké náměstí 115/1 767 01 Kroměříž meu@mesto-kromeriz.cz
Starosta	Tomáš Opatrný (ANO)
Oficiální web	www.mesto-kromeriz.cz
Kroměříž
Další údaje
Ocenění	Fairtradové město Historické město roku
Kód obce	588296
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kroměříž (v místním nářečí Kromjeřiž, Kromcl, německy Kremsier) je město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde přibližně 28 tisíc obyvatel a je tak po Zlíně druhým největším městem kraje. Město je také nazýváno Hanácké Athény.

V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Ve městě se tradičně pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb a mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST. Kroměříž je také známá vinařskou tradicí a sídlí zde prestižní Arcibiskupské vinné sklepy. Na kraji města se nachází Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve Výzkumný ústav obilnářský aj., založen 1951), který se zabývá výzkumem a šlechtěním obilnin.

Nářečí

Poloze města odpovídá i místní nářečí, které je hanácké, přesněji východohanácké, tzn. bez protetického v- (on, okno, ne von, vokno), bez náslovného (hiátového) j- (Iřik, ido/idu místo Jiřík, jdu) a se zachovanou jotovanou výslovností skupiny mě (mjesto, v zimje místo mňesto, v zimňe). Jen několik kilometrů jižně od Kroměříže (od obce Trávník) začíná oblast nářečí východomoravských.

Název

Původní podoba jména osady byla Kroměžir (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kroměžir. Význam místního jména tedy byl „Kroměžirův majetek“. Od 14. století je doložen přesmyk koncových hlásek do dnešní podoby. Ve starším jazyce byl název města v mužském rodě (ten Kroměříž), což přetrvává v místním nářečí. Do němčiny bylo jméno přejato ještě před provedením hláskového přesmyku a zůstalo tak až do 20. století.

Historie

Kroměříž na vedutě Jana Willenberga z roku 1593

Biskupský zámek a město Kroměříž v 17. století

Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky).

Město Kroměříž (Kremsir) dnes zahrnuje i někdejší osady Novosady (Nowosad), Oskol, Bělidla (Bielidlo), Kotojedy (Kotogetz), Trávník (Trawnik), Vážany (Waschan), Těšnovice (Tieschnowitz), Hradisko, Postoupky (Postupek), Miňůvky (Miniuwek), Bílany (Bilan), Drahlov (Drahlow) a Zlámanka (Zlamanka). (Müllerova mapa z r. 1790)

Známka z období protektorátu (1940)

První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, známé jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra. Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.

Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku kolem roku 1263. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo, a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, bylo katolické vojsko pod jeho velením husity v červnu 1423 poraženo v bitvě u Kroměříže, po které město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Tento klášter byl opevněný (měl kolem sebe příkop a padací most); roku 1788 byl zrušen a následně sloužil jako octárna, od roku 2002 je zde hotel s restaurací Octárna. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. Tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války je barvitě popsán v žalozpěvu Kroměřížská selicha, který se dochoval v rukopise z roku 1702. V 60. letech 17. století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. V letech 1806–1813, 1815–1821 a 1845–1847 sídlilo v Kroměříži velitelství 3. pěšího pluku. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 24.–26. srpna 1885 proběhlo ve městě setkání ruského cara Alexandra III. s rakouským císařem Františkem Josefem I., město se tak stalo středem pozornosti celé Evropy. Zajímavé je, že dodnes zůstává tajemstvím, o čem se tehdy v Kroměříži skutečně jednalo. Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. Dne 27. srpna 1929 navštívil Masaryk město oficiálně, jako prezident Republiky československé.

Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) a vysoké úrovni vzdělanosti (v městě je přítomno mnoho škol) získalo město přezdívku hanácké Athény. Město Kroměříž, druhé největší město Zlínského kraje podle počtu obyvatel a bývalé okresní město, je silným přirozeným regionálním centrem, ležícím na řece Moravě.

20. století

Strážní věž v bývalém vojenském prostoru Hvězda (2020)

Město bylo známo jako město vojáků (dvoje kasárny), studentů (množství škol středního vzdělávání) a důchodců.^{[chybí zdroj]} Na místě Žižkových kasáren je dnes Hanácké náměstí, na místě Rybalkových kasáren Tesco. Vojáci z Rybalkových kasáren sloužili také v prostoru Hvězda u Velkých Těšan.

Ve dnech 4. až 6. května 1945 osvobozovaly Kroměříž jednotky 1. rumunské armády.

Městská samospráva

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Kroměříže.

Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 27 členy.

Po komunálních volbách roku 2014 byl 6. listopadu zvolen starostou města ředitel Základní školy Slovan Jaroslav Němec z hnutí ANO. Radu města tvořila koalice ANO, KDU-ČSL, ČSSD a Zdravé Kroměřížsko. Městská rada měla 9 členů.

Po komunálních volbách roku 2018 byl 1. listopadu znovu zvolen starostou města Jaroslav Němec (Nezávislí). Do zastupitelstva se dostali i kandidáti KDU-ČSL, ZVUK 12 a nezávislých (11,72 procenta a tři mandáty), ODS (8,95 procenta a tři mandáty), České pirátské strany (7,48 procenta a dva zastupitelé), ČSSD (6,12 procenta a dva zastupitelé) a KSČM (6,10 procenta a dva zastupitelé).

Po komunálních volbách roku 2022 byl 20. října starostou zvolen Tomáš Opatrný z hnutí ANO a většinová koalice se 17 mandáty byla složena z KDU-ČSL, ČSSD, ODS, Zdravé Kroměřížsko a OK Občané Kroměříže, v opozici zůstali Nezávislí předchozího starosty společně s Piráty, SPD a PRO 2022.

Geografie

Kroměříž leží na střední Moravě, v jižním cípu Hané, v úvalu řeky Moravy. Nejvyšší bod obce se nachází v oboře na jihu území obce na jih od přírodní památky Obora. Má 322 m n. m. Jediným kopcem, který se nachází v těsné blízkosti centra města, je zalesněný vrch Barbořina (265 m n. m.), pojmenovaný po zde kdysi stojící kapli sv. Barbory.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Obyvatelstvo se stále mění a navyšuje. U počtu domů je v roce 1961 za Kroměříž uváděn celkový počet včetně Vážan a Kotojed.

Sčítání lidu		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	Celkem	9918	11816	12480	13935	16528	17175	18546	19644	20560	22062	25887	28967	29225	29154
	Kroměříž	9918	11816	12480	13935	16528	17175	18546	19644	19727	21322	24485	25542	25826	25472
	Vážany	-	-	-	-	-	-	-	-	468	540	1014	967	1128	1177
	Kotojedy	-	-	-	-	-	-	-	-	365	200	122	104	126	212
	Bílany	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	266	284	292	306
	Drahlov	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	95	127	139
	Hradisko	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	179	221	223
	Postoupky	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	553	558	573
	Těšnovice	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	375	412	401
	Trávník	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	371	392	492
	Zlámanka	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	166	143	159
	Šelešovice	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	331	-	-
Počet domů	Celkem	766	893	1019	1123	1304	1399	1769	2372	2630	2910	3391	4528	4639	5078
	Kroměříž	766	893	1019	1123	1304	1399	1769	2372	2630	2724	3032	3353	3532	3812
	Vážany	-	-	-	-	-	-	-	-		125	241	253	289	326
	Kotojedy	-	-	-	-	-	-	-	-		61	40	44	52	79
	Bílany	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	78	104	93	107
	Drahlov	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	48	48	53
	Hradisko	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	84	83	89
	Postoupky	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	194	202	219
	Těšnovice	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	137	137	147
	Trávník	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	121	131	177
	Zlámanka	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	73	72	69
	Šelešovice	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	114	-	-

• 
  Věková struktura obyvatel obce Kroměříž roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Kroměříž roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Kroměříž roku 2011

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kroměříži.

Pohled na Arcibiskupský zámek

• Arcibiskupský zámek v historickém centru, se zahradami Květnou a Podzámeckou a s Arcibiskupskými vinnými sklepy; od roku 1998 zapsány v seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO
• Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna, v níž je uložen Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense), jedna z nejstarších liturgických knih v českých zemích.

Kostely

• kostel sv. Mořice s farním úřadem
• kostel sv. Jana Křtitele, Proboštství
• kostel Nanebevzetí Panny Marie
• pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje
• kostel sv. Cyrila a Metoděje v areálu Psychiatrické nemocnice

Kaple

• kaple sv. Kříže v Octárně
• kaple Povýšení sv. Kříže kláštera Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže

Historické budovy

Domy s podloubím na Velkém náměstí

Pohled na podloubí Regentského domu a Muzea Kroměřížska

• Radnice
• Biskupská mincovna s údajně největší sbírkou mincí ve střední Evropě
• Mlýnská brána
• Dům Hejtmanský (někdy zvaný Syrakovský)
• Heppnarův hostinec
• Knížecí dům
• Lichtenštejnský seminář
• Maxmiliánův vodovod
• Měšťanský dům u radnice (někdy označovaný jako Starý šenkovní)
• Měšťanský pivovar (někdy označovaný jako Starý pivovar)
• Mühlmannův dům
• Nadsklepí
• Regentský dům
• Rodný dům Maxe Švabinského
• Nárožní dům proti radnici
• Nárožní dům proti zámku
• Židovská radnice

Sochařské památky

• Mariánský sloup na Velkém náměstí

  

  Mariánský sloup v Kroměříži (detail) byl postaven po morové epidemii v roce 1680

• Kašna na Velkém náměstí
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého

Přírodní památky

• Přírodní park Záhlinické rybníky s kormorány a bobry.
• Vodní elektrárna Strž z roku 1923, v níž byly možná poprvé v ČR použity Kaplanovy turbíny

Muzea a galerie

• Muzeum Kroměřížska
• Galerie Artuš
• Galerie Pekelné sáně
• Galerie Orlovna

Doprava

Nádraží

Územím města prochází dálnice D1 s exity 258-Kroměříž-západ a 260-Kroměříž-východ. Dále jím vedou dva úseky silnice I/47 z Vyškova a dále na Hulín. Od exitu 258-Kroměříž-západ směrem na jihovýchod přes Kotojedy a Trávník vede na Tlumačov silnice II/367. Na jih, na Zdounky, vede přes Vážany silnice II/432. Od západu, od Morkovic–Slížan, přichází do města silnice II/428. Ze severu od Chropyně silnice II/435. Silnice III. třídy jsou:

• III/36726 Hradisko–Měrůtky
• III/36733 spojka mezi II/367 a I/47 (ulice Tovačovského a Hulínská)
• III/36734 Kotojedy–Vážany
• III/36735 Kotojedy–Těšnovice–Velké Těšany
• III/36736 Těšnovice–Bařice
• III/36738 Lubná–Zlámanka
• III/4326 odbočka z I/47 na Bílany
• III/43215 Kroměříž–Rataje
• III/43220 Jarohněvice–Drahlov–Zlámanka–Lhotka

Městskou hromadnou dopravu provozují v Kroměříži na 8 autobusových linkách Kroměřížské technické služby, s. r. o. V katastru města se v lokalitě Hrubý rybník (Bagrák) nachází sportovní letiště. Nedaleko letiště ústí do řeky Moravy říčka Kotojedka.

Pravidelnou osobní železniční dopravu v Kroměříži zajišťují České dráhy na trati Kojetín–Kroměříž–Hulín–Valašské Meziříčí a na trati Kroměříž–Zdounky–Zborovice. V železniční stanici je zajištěno odbavení cestujících v mezinárodní a vnitrostátní přepravě včetně rezervačních dokladů (místenky, lůžka a lehátka). Je umožněna platba platební kartou i platba v eurech. Ve stanici je bezbariérové WC, které je osazeno eurozámkem.

V železniční stanici Kroměříž je zřízena půjčovna kol a tratě Kojetín–Valašské Meziříčí a Kroměříž–Zborovice jsou tratě s bezplatnou přepravou vypůjčených kol. Kroměříž je stanicí, kde je možné vypůjčené kolo zdarma uschovat. Další železniční zastávkou ve městě je na trati číslo 305 zastávka Kroměříž-Oskol a zastávka v místní části Kotojedy. Na trati číslo 303 zastávka v místní části Postoupky.

Ve filmu

V Kroměříži se (alespoň zčásti) natáčelo přes 30 filmů nebo seriálů, mezi nimi je například hudební film Třicet panen a Pythagoras (kde je k vidění například Justiční akademie nebo Květná zahrada, 1973) s Jiřím Menzlem v hlavní roli, slovenský seriál pro děti Jedno malé sídlisko (kde je k vidění sídliště Oskol, škola Slovan aj., 1978), v kroměřížském zámku se natáčelo i několik epizod osmidílného televizního historického jugoslávsko-francouzského filmu Seobe, 1988 (ve filmové distribuci i jako dvoudílný film), Trenck – Zwei Herzen gegen die Krone (Ve jménu lásky a povinnosti) – zámek a jeho okolí, 2003, některé scény filmů Requiem pro panenku (1991), Královská aféra (2012) nebo Dědictví aneb Kurvaseneříká (2013), scény z výpravného seriálu Já, Mattoni.

Miloš Forman na zdejším zámku točil oscarový film Amadeus (1984), Miloslav Šmídmajer pohádku Peklo s princeznou. Ve městě a Podzámecké zahradě byly také točeny scény Četnických humoresek. Město je zachyceno i v seriálu o architektuře ČR Šumná města. V roce 2017 se na Kroměřížském zámku natáčel film Marie Terezie. V roce 2021 zde probíhalo pokračováni minisérie Marie Terezie.

Školství

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži

Kroměříž je sídlem řady škol a tvoří důležité centrum vzdělání v regionu. Mimo jiné se v nich nachází 9 středních škol (z nich tři jsou zároveň i vyšší odborné) a dvě gymnázia. Od roku 2005 zde sídlí celostátní vzdělávací instituce justice – Justiční akademie, která navázala na tradici Justiční školy vzniklé v Kroměříži v roce 1995. Přítomnost mnoha škol a vysoká úroveň vzdělanosti přinesla městu přezdívku Hanácké Atény.

Základní školy

• ZŠ S-MYSL
• ZŠ Sýpky
• ZŠ Slovan
• ZŠ Oskol
• ZŠ Komenského
• ZŠ Zámoraví
• ZŠ KSOR (Soukromá škola)

Střední a vyšší odborné školství

Gymnázia

• Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži – církevní gymnázium (zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké), škola má vlastní internát přímo v budově
• Gymnázium Kroměříž
• Piaristické gymnázium v Kroměříži (zaniklé)

Justiční akademie

Konzervatoře

• Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž
• Konzervatoř evangelické akademie, přemístěna do Olomouce

Střední školy a Vyšší odborné školy

• Střední podnikatelská škola a Vyšší podnikatelská škola, s. r. o.
• Vyšší odborná škola pedagogická a sociální a Střední pedagogická škola, Kroměříž
• Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská Kroměříž
• Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Kroměříž

  

  Gymnázium Kroměříž

Ostatní střední školy

• Střední škola – Centrum odborné přípravy technické, Kroměříž
• Obchodní akademie Kroměříž
• Odborné učiliště a Praktická škola, Kroměříž
• Střední škola hotelová a služeb, Kroměříž
• Tauferova střední odborná škola veterinární, Kroměříž

Další

• Justiční akademie

Sport

Zimní stadion (ulice Obvodová)

• Atletický klub Kroměříž – atletika
• HK Kroměříž – hokejový klub
• SK Hanácká Slavia Kroměříž – fotbalový klub, působící na Stadionu Jožky Silného
• TJ SLAVIA Kroměříž – jednota sdružující 8 oddílů (basketbal, judo, karate, kuželky, moderní gymnastika rekreační sport, stolní tenis, šachy; šachový oddíl hraje od sezóny 2019/2020 Extraligu ČR)
  • TJ Slavia Kroměříž – basketbalový oddíl
• TJ Sokol Kroměříž – nejslavnější je mužský volejbalový oddíl, který se za první republiky třikrát stal mistrem Československa (1929, 1932, 1936).
• Klub tanečního sportu KST Swing Kroměříž

Zaniklá sportoviště

• Velodrom – cyklistická dráha v místech zvaných na Rejdišti

Zaniklé fotbalové kluby

• MSV Kremsier
• VTJ Kroměříž

Části města a sídliště

Sídliště rodinných domů Barbořina (podle nedalekého zalesněného kopce, německy Barbaraberg – vrch sv. Barbory), převážně panelová sídliště Slovan, Zachar a Oskol (těmto třem odpovídají i názvy tří základních škol), Horní Zahrady, Dolní Zahrady, Zámoraví.

Na základě prozatímního obecního řádu z roku 1849, který nařizoval, že všechny předměstské obce mají být sloučeny s městy v jedinou obec, došlo roku 1853 k připojení poddanských dědin Bělidla, Novosady, Štěchovice a výše zmiňovaná Oskol. Židovské město bylo připojeno k městu již roku 1851. Bylo od města oddělené separační zdí a nacházelo se mezi dnešními ulicemi Tylova a Moravcova. V Moravcové ulici dosud stojí budova tzv. židovské radnice, která je jedinou významnou dochovanou památkou někdejšího židovského města. V roce 1858 byla zrušena katastrální území těchto sídel Bělidla, Novosady, Oskol, Za Kovářskou branou, Sladovna, Štěchovice a Židovská obec.

Členění města

Katastrální území Kroměříže

Kroměříž se dělí na 10 částí na 11 katastrálních územích (údaje k roku 2011):

• Bílany – k. ú. Bílany (připojeny 1976; 107 domů, 306 obyvatel)
• Drahlov – k. ú. Drahlov u Jarohněvic (připojeny 1986; 53 domů, 139 obyvatel)
• Hradisko – k. ú. Hradisko (připojeny 1986; 89 domů, 223 obyvatel)
• Kotojedy – k. ú. Kotojedy (připojeny 1960; 79 domů, 212 obyvatel)
• Kroměříž – k. ú. Kroměříž (3 812 domů, 25 472 obyvatel)
• Postoupky – k. ú. Miňůvky a Postoupky (připojeny 1986; 219 domů, 573 obyvatel)
• Těšnovice – k. ú. Těšnovice (připojeny 1986; 147 domů, 401 obyvatel)
• Trávník – k. ú. Trávník (připojeny 1986; 177 domů, 492 obyvatel)
• Vážany – k. ú. Vážany u Kroměříže (připojeny 1960; 326 domů, 1 177 obyvatel)
• Zlámanka – k. ú. Zlámanka (připojeny 1986; 69 domů, 159 obyvatel)

V letech 1986–1990 byly součástí města také obce Jarohněvice a Skaštice, v letech 1986–2000 i Šelešovice.

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Kroměříž a Správní obvod obce s rozšířenou působností Kroměříž.

Kroměříž byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kroměříž ale stále existuje a skládá se ze 79 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 46 obcí. Sousedními obcemi sídla jsou Bařice-Velké Těšany, Lubná, Rataje, Lutopecny, Jarohněvice, Hulín, Kostelany, Chropyně, Skaštice, Střížovice, Soběsuky, Šelešovice a Bezměrov.

Osobnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností Kroměříže.

Související informace naleznete také v článcích Seznam pohřbených na kroměřížském hřbitově a Seznam čestných občanů města Kroměříže.

Studenti a učitelé

Související informace naleznete také v článku Významní žáci a učitelé Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži.

Studenti

• Čeněk Slepánek (1878–1944), spisovatel, kandidát Nobelovy mírové ceny r. 1929
• Karel Dostál-Lutinov, básník, vůdčí osobnost Katolické moderny
• Beda Dudík, moravský historiograf
• Josef Filipec, lexikolog
• František Lepař, filolog, autor Homérského a Nehomérského slovníku řecko-českého
• František Nábělek, astronom, sestavil a vydal mapu Severního hvězdného nebe
• František Nábělek (botanik), botanik
• Matěj Pavlík (sv. Gorazd II.) – pravoslavný biskup popravený nacisty
• Ctibor Tovačovský z Cimburka, nejvyšší moravský hejtman, právník, autor Knihy tovačovské
• Štěpán kardinál Trochta, biskup litoměřický
• Jan Ohéral (1810–1868), spisovatel a novinář
• Aloys Skoumal, překladatel (mj. Joyceův Odysseus, Carrollova Alenka v říši divů, R. Kipling)
• Ludvík Svoboda (filosof) (1903–1977), profesor, marxistický filosof, hlavní redaktor Encyklopedie antiky
• František Sušil, kněz, sběratel lidové slovesnosti
• Ernst Mach, teoretický fyzik, filozof
• Ota Kříž, strojník, polárník a cestovatel
• Jan Šrámek, kněz, předseda strany lidové, předseda vlády
• Oldřich Uličný, profesor, bohemista, překladatel
• Felix Slováček, klarinetista a saxofonista

Učitelé

• Bernard Bartlicius (1646–1716), piaristický historik a provinciál
• Gelasius Dobner (1719–1790), piarista, historik, latinsky vydal opravenou verzi Hájkovy Kroniky české
• František Adolf Moravec (1734–1814), historik a profesor kroměřížského piaristického gymnázia, v Kroměříži je po něm pojmenována ulice v centru města
• Josef Zahradníček (1881–1968), český pedagog a fyzik
• Josef Vašica (1884–1968), profesor, kněz, filolog a literární vědec
• Alois Šebela (1880–1942), římskokatolický kněz, středoškolský pedagog, čestný kanovník, vikář, ředitel vinařského družstva Unitas a vlastenec

Cihelna

Prostor bývalé cihelny ve Vážanech v roce 2020

V obci bývala cihelna, v níž byla těžba ukončena v roce 1996. Později se cihelna stala zdrojem kontroverze a protestů obyvatel z důvodu možného zavážení (rekultivaci) místa teplárenským popílkem Otosanem.

Lázně

Kromě zaniklých lázní a nevěstince ve Ztracené ulici se další lázně nacházely také v Lázeňské ulici (od 17. století). Dalšími lázněmi byly (přinejmenším ještě kolem roku 1900) železité lázně v části Hráza, které nabízely „massáže a užívání elektrických koupelí“. Dále fungovaly v původně dřevěné, dnes dřevem obložené budově tzv. Solaria sluneční lázně, postavené roku 1920.

Partnerská města

• Châteaudun, Francie
• Kremže, Rakousko
• Nitra, Slovensko
• Piekary Śląskie, Polsko
• Râmnicu Vâlcea, Rumunsko
• Ružomberok, Slovensko

Galerie

• 
  Velké náměstí
• 
  Domy na Velkém náměstí ve stylu secese a historismu
• 
  Mariánský sloup s fontánou
• 
  Pohled ze zámecké věže na Chrám sv. Mořice, Arcibiskupské gymnázium a Mlýnskou bránu
• 
  Pohled na zámek ze Sněmovního náměstí
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Podzámecká zahrada
• 
  Pohled na zámek z Podzámecké zahrady
• 
  Květná zahrada s Rotundou
• 
  Kolonáda v Květné zahradě
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Hrubý rybník – Bágrák

Odkazy

Literatura

• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s.  Dostupné také online.
• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s. 
• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s. 
• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl druhý, Část čtvrtá / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1949. 798 s. 
• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
• HAAGE, Walther. Abriss der Geschichte der Stadt Kremsier bis 1850. Olmütz: 1942. Dostupné také online.

Související články

• Kroměřížský sněm
• Kroměřížská výzva
• Kroměřížské pamětní desky
• Planetka (31238) Kroměříž
• Děkanát Kroměříž
• Hřbitovy v Kroměříži
• Knihovna Kroměřížska
• Kolonáda v Květné zahradě
• Křížová cesta na kroměřížském hřbitově
• Městská autobusová doprava v Kroměříži
• Psychiatrická nemocnice v Kroměříži
• Riegrovo náměstí
• Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji
• Seznam kulturních památek v Kroměříži
• Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 v Kroměříži

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kroměříž na Wikimedia Commons
• Průvodce Kroměříž ve Wikicestách
• Encyklopedické heslo Kroměříž v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Kroměříž ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Kroměříž na Facebooku
• Kroměříž na Instagramu
• Kroměříž na Youtube
• Kroměříž na X
• Kroměříž v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Encyklopedie Kroměříže Archivováno 27. 5. 2023 na Wayback Machine. – online encyklopedie provozovaná Knihovnou Kroměřížska
• Týdeník Kroměřížska – okresní týdeník, dříve Kroměřížská Jiskra
• kromeriz.eu – oficiální turistický portál
• Kroměříž – plynutí času. Pořad z cyklu České televize Národní klenoty. 23. 4. 2012. Dostupné online. (video online, 26 minut)
• Julius Chodníček: Kroměříž v hradbách. Paměti vlastence z druhé poloviny devatenáctého století. (PDF online)
• 4 historické mapy Kroměříže (z let 1830–1914) + další (jednoduché) mapy částí města z roku 1830 (např. Květná zahrada v roce 1830 je k vidění na mapě s označením Novosady, Dolní zahrady včetně zaniklé lokality Račín jsou k vidění na mapě s označením Bělidla), dostupné online, 29. ledna 2024.

Mapy

• Situations Plan Fürsterzbischöflichen Schloss-Parks in KREMSIER – Barevný kreslený plán Podzámecké zahrady a přilehlých částí města z roku 1850
• Wallner a Zelinka. Plan der Stadt Kremsier (cca 1850)
• Německý plán Kroměříže (A. Benesch, 1889)
• Indikační skica Kroměříž/Kremsier, 1914 – přesně ukazuje, kudy tekla Mlýnská strouha (mj. dnešní Resslovou ulicí)
• Povondrův orientační plán města Kroměříže, 1915
• Kremsier (Kroměříž), 1943 – Protektorátní plán města s německými názvy ulic a úřady značenými hákovými kříži

Autoritní data	Biblio: 0f012c0a-f3ba-46aa-a00e-269a134f6a26, 68b7eb5b-f4dc-4213-ae24-dfcbe6a25660, 77049cf5-fbfd-474c-90d6-fe25d0714496 NKC: ge129682 GND: 4110390-7 ISNI: 0000 0004 0454 5534 LCCN: n81146784 NLI: 987007566698205171 VIAF: 123170580 WorldCat Entities: E39PBJxMjwPj6THpbBhg89xVYP

Portály: Kroměříž | Morava