Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
StátČeskoČesko Česko
Druh volebparlamentní
Volební termín8. a 9. října 2021
Předchozí volby2017
Následující volby2025
Volební účast65,43 %
Počet kandidátů22
Výsledky
strana %
SPOLU
 
 27,79
ANO
 
 27,12
Piráti+STAN
 
 15,62
SPD
 
 9,56
Přísaha
 
 4,68
ČSSD
 
 4,65
KSČM
 
 3,60
TSS
 
 2,76
strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Premiér
Před volbamiAndrej Babiš,
ANO
Po volbáchPetr Fiala,
ODS
Vítězná uskupení v krajích
Vítězná uskupení v okresech

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 proběhly ve dnech 8. a 9. října 2021. Ve volbách kandidovalo celkem 22 subjektů – 11 politických stran, 9 politických hnutí a 2 volební koalice.[pozn. 1] Jednalo se o první volby do Poslanecké sněmovny, které se konaly podle nových regulí po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona. Hranici potřebnou pro vstup do sněmovny (5 % pro jednotlivé strany, resp. 8 % pro dvoučlenné koalice a 11 % pro vícečetné koalice) překročily čtyři subjekty: vyhrála koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s volebním lídrem Petrem Fialou s 27,79 % hlasů, na druhém místě skončilo hnutí ANO stávajícího premiéra Andreje Babiše s 27,12 %, na třetím místě koalice Piráti a Starostové (Piráti a STAN) s volebním lídrem Ivanem Bartošem s 15,62 % a na čtvrtém místě hnutí SPD s 9,56 %. Poprvé v historii samostatného Česka se do Poslanecké sněmovny nedostaly tradiční strany ČSSD a KSČM. Volební účast 65,43 % byla třetí nejvyšší v historii České republiky, vyšší byla pouze v letech 1996 a 1998.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2021.
Mapa volební účasti.
Srovnání volební účasti v okresech s celostátním průměrem.
Podrobné výsledky
     SPOLU
     ANO
SPOLU ANO Piráti a Starostové SPD
Volební lídr Petr Fiala
Petr Fiala 		Andrej Babiš
Andrej Babiš 		Ivan Bartoš
Ivan Bartoš 		Tomio Okamura
Tomio Okamura
Počet hlasů 1 493 905 1 458 140 839 776 513 910
Podíl 27,79 % ▲ 27,12 % ▼ 15,62 % ▼ 9,56 % ▼
Počet mandátů (vs. 2017 ) 71 (▲ 29) 72 (▼ 6) 37 (▲ 9 ) 20 (▼2)
Předchozí volby (2017) 22,44 % (42)
ODS: 11,32 % (25)
KDU-ČSL: 5,80 % (10)
TOP 09: 5,31 % (7)		 29,64 % (78) 15,98 % (28)
Piráti: 10,79 % (22)
STAN: 5,18 % (6)		 10,64 % (22)

Celkové výsledky[editovat | editovat zdroj]

Subjekt Hlasy Mandáty
Počet % ± Počet ± %
SPOLU 1 493 905 27,79 +5,36 71 +29 35,5
ANO 2011 1 458 140 27,12 -2,52 72 -6 36,0
Piráti a Starostové 839 776 15,62 -0,35 37 +9 18,5
Svoboda a přímá demokracie 513 910 9,56 -1,08 20 -2 10,0
Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty 251 562 4,68 nová 0 0
Česká strana sociálně demokratická 250 397 4,65 -2,62 0 -15 0
Komunistická strana Čech a Moravy 193 817 3,60 -4,16 0 -15 0
Trikolora Svobodní Soukromníci 148 463 2,76 nová 0 0
Volný blok 71 587 1,33 nová 0 0
Strana zelených 53 343 0,99 -0,47 0 0
Otevřeme Česko 21 804 0,40 nová 0 0
Švýcarská demokracie 16 823 0,31 nová 0 0
Moravané 14 285 0,26 +0,04 0 0
Aliance pro budoucnost 11 531 0,21 +0,06 0 0
Koruna Česká 8 635 0,16 -0,01 0 0
Hnutí Prameny 8 599 0,15 nová 0 0
Nevolte Urza.cz. 6 775 0,12 nová 0 0
Aliance národních sil 5 167 0,09 +0,09 0 0
Senioři 21 3 698 0,06 nová 0 0
Moravské zemské hnutí 1 648 0,03 nová 0 0
Levice 639 0,01 nová 0 0
Pravý blok 586 0,01 +0,01 0 0
Celkem 5 375 090 100 – 200 – 100
Platné hlasy 5 375 090 99,32 – – – –
Neplatné hlasy 36 794 0,68 – – – –
Hlasy pod uzavírací klauzulí 1 069 359 19,76 – – – –
Celkem hlasů 5 411 884 100 – – – –
Registrovaní voliči/účast 8 275 752 65,43
Zdroj:[1][2]

Rozdělení mandátů[editovat | editovat zdroj]

V případě volebních koalic (SPOLU a Piráti a Starostové) přísluší mandáty dané koalici, nikoliv navrhujícím stranám. V případě zániku mandátu se poslancem stane další dle pořadí na příslušné kandidátce koalice, nikoliv tedy nutně kandidát dané strany.

Zvolení poslanci podle navrhující strany
Strana Mandáty ±
ANO 2011
72/200
▼6
Občanská demokratická strana
34/200
▲9
Starostové a nezávislí
33/200
▲27
KDU-ČSL
23/200
▲13
Svoboda a přímá demokracie
20/200
▼2
TOP 09
14/200
▲7
Česká pirátská strana
4/200
▼18
Zdroj:[3]
Zvolení poslanci podle politické příslušnosti
Politický subjekt[4] Počet poslanců +/−
ANO 2011 63 0
Občanská demokratická strana 33 +10
Starostové a nezávislí 31 +25
Svoboda a přímá demokracie 20 -2
KDU-ČSL 19 +9
bezpartijní 15 -5
TOP 09 13 +7
Česká pirátská strana 4 -17
Nestraníci 1 +1
Starostové pro Liberecký kraj 1 +1

Výsledky dle krajů[editovat | editovat zdroj]

Procenta hlasů[editovat | editovat zdroj]

Kraj SPOLU ANO PaS SPD Přísaha ČSSD KSČM Ostatní
Praha 40.0 17.5 22.6 4.6 3.4 4.0 2.1 5.8
Středočeský 28.7 24.9 19.5 7.8 4.6 4.6 3.5 6.4
Jihočeský 29.1 26.7 13.5 9.0 4.5 5.5 4.5 7.2
Plzeňský 26.6 29.0 13.9 10.0 4.7 5.0 4.1 6.7
Karlovarský 20.2 33.1 14.2 12.8 4.9 3.8 3.4 7.6
Ústecký 19.8 35.6 14.0 11.9 4.4 3.2 3.9 7.2
Liberecký 22.8 26.9 21.4 11.0 4.3 3.5 3.0 7.1
Královéhradecký 28.6 27.0 15.1 9.1 4.7 4.9 3.4 7.2
Pardubický 28.5 26.8 14.1 9.4 5.0 5.1 3.8 7.3
Vysočina 28.0 26.7 13.5 8.9 5.2 6.7 4.7 6.3
Jihomoravský 30.0 25.4 14.2 9.4 6.0 4.4 3.7 6.9
Olomoucký 24.5 29.8 12.4 12.2 4.7 4.5 4.0 7.9
Zlínský 27.8 27.0 13.4 11.4 4.2 4.9 3.3 8.0
Moravskoslezský 20.6 33.7 11.1 12.8 4.9 5.4 4.0 7.5
ČR celkem 27.8 27.1 15.6 9.6 4.7 4.7 3.6 6.9
Zdroj:[5]

Rozdělení mandátů (koalice)[editovat | editovat zdroj]

Zisk mandátů v krajích podle koalic
Kraj ANO SPOLU PaS SPD Celkem
Praha 5 11 6 1 23
Středočeský 8 10 6 2 26
Jihočeský 5 5 2 1 13
Plzeňský 4 4 2 1 11
Karlovarský 2 1 1 1 5
Ústecký 7 3 2 2 14
Liberecký 3 2 2 1 8
Královéhradecký 4 4 2 1 11
Pardubický 3 4 2 1 10
Vysočina 4 4 1 1 10
Jihomoravský 8 9 4 2 23
Olomoucký 5 4 2 1 12
Zlínský 4 4 2 2 12
Moravskoslezský 10 6 3 3 22
ČR celkem 72 71 37 20 200
Zdroj:[6]

Rozdělení mandátů (strany)[editovat | editovat zdroj]

Zisk mandátů v krajích podle jednotlivých stran
Kraj ANO ODS STAN KDU-ČSL SPD TOP 09 Piráti Celkem
Praha 5 6 4 2 1 3 2 23
Středočeský 8 6 5 1 2 3 1 26
Jihočeský 5 2 2 2 1 1 N/A 13
Plzeňský 4 2 2 N/A 1 2 N/A 11
Karlovarský 2 1 1 N/A 1 N/A N/A 5
Ústecký 7 2 1 N/A 2 1 1 14
Liberecký 3 2 2 N/A 1 N/A N/A 8
Královéhradecký 4 2 2 1 1 1 N/A 11
Pardubický 3 1 2 2 1 1 N/A 10
Vysočina 4 1 1 2 1 1 N/A 10
Jihomoravský 8 4 4 4 2 1 N/A 23
Olomoucký 5 1 2 3 1 N/A N/A 12
Zlínský 4 1 2 3 2 N/A N/A 12
Moravskoslezský 10 3 3 3 3 N/A N/A 22
ČR celkem 72 34 33 23 20 14 4 200
Zdroj:[7]

Volební paradoxy[editovat | editovat zdroj]

Přestože koalice SPOLU získala ve volbách nejvíce hlasů, nezískala ve Sněmovně nejvíce poslaneckých míst. Někteří komentátoři to označili za volební paradox. Politolog a volební expert Daniel Kerekes vypočítal,[8] že pokud by koalice SPOLU získala v Jihočeském kraji o 3857 až 6003 hlasů méně, měla by o poslance navíc a hnutí ANO o poslance méně. Koalice SPOLU by se tak stalo vítězem voleb i na počet mandátů.

Koalice dvou stran Piráti a Starostové získala ve volbách 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů.[9] Pirátům z toho připadly 4 mandáty, zatímco hnutí STAN jich obdrželo 33. Tento výsledek vznikl tím, že voliči významně kroužkovali kandidáty jmenované na společnou kandidátku hnutím STAN.[10]

Podle průzkumu agentury STEM, který se konal ve dnech 15. až 25. října, se 61 % voličů koalice Piráti a Starostové považuje za voliče Pirátů. Tito dle průzkumu kroužkovali pouze v 29 % případů, zatímco voliči koalice považující se za voliče STAN kroužkovali v 58 % případů. U koalice SPOLU se za příznivce ODS označilo 49 % voličů, za příznivce TOP 09 26 % voličů a za příznivce KDU-ČSL 25 % voličů. Preferenční hlasy pak využilo 47 % voličů KDU-ČSL, 44 % voličů ODS a 35 % voličů TOP 09.[11][12]

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Původní volební systém[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny PČR probíhají dle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Přímo k volbám do sněmovny se vyjadřuje především oddíl druhý (§ 24 – § 55).[13]

Volební právo má každý oprávněný volič.[14] Základem k registraci kandidátů, stanovení kandidátních listin, určení výsledků a následnému přidělení mandátů jsou kraje České republiky.[15][16][17][18] Nejpozději do 45 dnů před dnem voleb musí mít seznam platných kandidátních listin Státní volební komise, která určuje losem čísla hlasovacích lístků.[19] V jednom z obou dnů voleb[20] pak oprávněný volič, po připuštění přítomnou volební komisí k hlasování,[21] volí jedním lístkem vloženým do úřední obálky předané přítomnou komisí, na němž může v seznamu kandidátů vyznačit až čtyři, kterým dává přednost.[22]

Po skončení voleb okrsková volební komise sečte všechny platné hlasy co do počtu lístků, tak do počtu kroužků vyznačujících preferenční hlasy.[23]

Počet poslanců je stanoven zákonem na 200.[24] Rozdělení mandátů mezi volební kraje (tj. kraje ČR) určilo tzv. republikové mandátové číslo. To se rovnalo podílu všech platných hlasů odevzdaných ve všech krajích a počtu poslanců, který je následně zaokrouhlen na jednotky. Tímto mandátovým číslem se pak dělí počet platných hlasů v každém z krajů. Pakliže nejsou takto rozděleny všechny, tedy jejich součet je méně než 200, přidává se postupně po jednom mandátu tak, že první získá kraj s největším zbytkem po dělení, druhý s druhým největším atd., dokud není dosaženo sumy 200 rozdělených mandátů.[18]

Dělení mandátů se týkalo pouze a jedině těch kandidujících subjektů, které vstupují do tzv. skrutinia. To zahrnovalo všechny subjekty, které na republikové úrovni získaly alespoň 5 % všech platných hlasů, pakliže šlo o subjekt složený ze dvou stran, tří stran, čtyř a více, zahrnulo ty, které získaly 10 %, 15 % nebo 20 %. K výsledkům subjektů tyto podmínky nesplňující se dále již nepřihlíželo.[25]

V rámci kraje se příslušné mandáty dělily mezi kandidátní listy tak, že se platné hlasy postoupivší předtím do skrutinia dělí postupně čísly 1; 2; 3 a dále číslem n+1 pro každý z listů, nejvýše číslem rovným počtu kandidátů na listu. Výsledné podíly za všechny listy se seřadily dle velikosti sestupně a ohled se bral na to, kolik je mandátů předem přisouzeno kraji. Mandáty se v rámci listu primárně přidělovaly postupně, jak jsou za sebou seřazeny osoby na kandidátním listě. Pokud některá osob na listu získala tolik přednostních hlasů, že to bylo nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů v daném kraji pro tento list, připadne mandát této osobě přednostně (může tedy „přeskočit“ výše umístěného kandidáta).[26]

Rozhodnutí Ústavního soudu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 44/17 o ústavnosti volebního zákona.

Na základě návrhu skupiny senátorů rozhodl Ústavní soud dne 3. února 2021 o zrušení několika ustanovení dotčeného zákona č. 247/1995 Sb. Návrh napadl neústavnost použití D'Hondtovy volební formule při rozdělení mandátů v rámci krajů, taktéž byla zpochybněna ústavnost uzavírací klauzule pro kandidující koalice, jež je oproti hranici alespoň 5 % navýšena na 10, resp. 15, resp. 20 %.

Plénum Ústavního soudu rozhodlo s ohledem na především nepodloženost krajského přerozdělování mandátů, kdy neexistující odůvodnění pro podobu krajů a výpočtu mandátů v krajích může deformovat poměrné zastoupení. Nález soudu zdůrazňuje potřebu přihlédnout k poměrnému zastoupení v kontextu celé republiky. Využití daných volebních krajů sice soud nálezem neruší, odstraňuje ale techniku rozdělení mandátů po krajích skrze tzv. republikové mandátové číslo. Rozhodnutím soudu také došlo k odstranění D'Hondtovy volební formule z postupu zjišťování výsledků v tzv. skrutiniu, tím tedy k zneplatnění skrutinia jako takového. Soud ponechal pouze podmínku nejméně 5 % v rámci celostátního zisku kandidujícího subjektu, a to navzdory návrhu navrhovatele, který i tu považoval za protiústavní. Ve stručnosti soud argumentoval především potřebou bránit ústavnost, a proto zrušil ta ustanovení volebního zákona, která porušují princip rovnosti hlasů. Nález (Pl. ÚS 44/17) nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.[27]

Novela volebního zákona[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Novela volebního zákona 2021.

Zrušením vybraných částí zákona č. 247/1995 Sb. Ústavním soudem došlo k absenci metody přidělující mandáty stranám dle jejich zisků ve volbách. Nejvyšší správní soud záhy oznámil, že svým výkladem by mohl případně k výsledku dojít.[28] Další variantou by také mohlo být odložení voleb, pakliže by trval nouzový stav kvůli pandemii covidu-19, to nejvíce o šest měsíců. Ústava České republiky stanoví, že volební zákon se mění přijetím zákona v obou komorách Parlamentu většinou členů. Bylo tedy třeba, aby se Senát i Sněmovna shodly na projednávaném návrhu.[29]

Návrh novely volebního zákona byl nakonec vládním, počítal s buď ponecháním 14 volebních krajů, nebo zavedením jediného, kterým by bylo území celé České republiky.[pozn. 2] Vláda to schválila 22. února[30] a následně předložila Poslanecké sněmovně.[pozn. 3] Poslanci se přiklonili k zachování volebních krajů, stejně tak navýšené načítací klauzuli pro koalice, která bude ale snížena oproti zrušené podobě.[32] První čtení proběhlo 9. března a návrh byl postoupen výborům. Druhé čtení pak 25. března.[33] Diskuzi nad novelou poté zasáhl spor o rozdělení zbývajících mandátů, tedy křesel zbyvších po prvním skrutiniu. Poslanec Marek Benda navrhl ponechat rozdělení křesel stran, která nebyla určena v krajích a zbyla, na vedení stran, proti čemuž se především ohradili poslanci Pirátů a STAN, ale také Marek Výborný za KDU-ČSL. Kritika poukazovala na převzetí výběru zástupců stranami, místo plně občany.[34] Výsledkem bylo nakonec přijetí varianty předsedy Sněmovny, Radka Vondráčka, která tento druhý krok, tzv. druhé skrutinium, automatizuje bez zásahu samotných stran.[35][36] Ústavně právní výbor tak poslal zákon do třetího čtení, kdy skrze něj byl návrh přijat 7. dubna a tím postoupen Senátu.[33] Předseda Senátu, Miloš Vystrčil, oznámil zařazení na schůzi Senátu dne 28. dubna.[pozn. 4] Připomenul, že v Senátu je většina za korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí, což ale bylo proti předchozí domluvě obou předsedů v parlamentu a proti názoru Sněmovny.[37] Prezident Miloš Zeman avizoval, že zákon nevetuje, s korespondenční volbou ovšem také nesouhlasil.[38]

Sněmovnou schválený návrh, s provedenými změnami oproti vládní verzi, počítá s dvěma skrutinii a rozdělením křesel mezi kraji dle počtu hlasů v každém z nich. Ke vstupu do prvního skrutinia musí v součtu hlasů za všechny kraje získat strana 5 % ze všech hlasů ve volbách, koalice dvou stran 8 % a koalice více stran 11 %. S využitím tzv. Imperialiho kvóty jsou pak přisouzena stranám v prvním skrutiniu křesla v krajích tak, aby jich bylo rozděleno nejvýše tolik, kolik bylo kraji přisouzeno mandátů. Zbývající křesla se ve druhém skrutiniu rozdělují stranám dle největší sumy zbytků po dělení hlasů ve všech krajích. V případě nerozdělení všech 200 křesel mezi kraje či v případě nerozdělení všech mandátů ve druhém skrutiniu se postupuje rozdělením zůstavších dle největších zbytků.[39][40]

Senát schválil sněmovní verzi novely zákona, jak bylo plánováno, na schůzi započaté 28. dubna.[41] Navzdory zájmům klubu STAN zařadit do novely korespondenční hlasování pro české občany žijící v cizině nebyla tato změna přijata. Proti byl především klub ODS a TOP 09, jehož zástupci argumentovali tím, že sněmovní návrh je výsledkem kompromisu zúčastněných a opakované schvalování senátní změny ve Sněmovně by mohlo znamenat následně horší verzi, postoupenou Senátu podruhé. Komise Senátu ale doporučila projednat tuto volbu nově vzniknuvší dolní komorou po volbách v říjnu 2021.[42]

Volby v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Voleb se zúčastnili i Češi žijící či pobývající v zahraničí.[43] Bylo otevřeno 111 volebních míst, většinou na českých velvyslanectvích a konzulátech. Voliči v zahraničí volili kandidáty z Ústeckého kraje. Hlasování bylo umožněno i 120 českým vojákům na mezinárodní misi v Mali. Ve volebních seznamech v zahraničí bylo zapsáno 18 808 voličů, z nichž k volbám přišlo 13 236 (tj. 70,37 %). Zahraniční voliči dali 50,47 % hlasů Pirátům a Starostům, 34,26 % koalici SPOLU, 4,99 % hnutí ANO a 2,19 % SPD, 1,85 % Zeleným, 1,6 % Přísaze, 1,6 % TSS, 1,52 % ČSSD a 0,37 % KSČM.[44] Nejvíce voličů přišlo k volbám v Bruselu a Londýně.

Místní referenda[editovat | editovat zdroj]

Souběžně s volbami se ve 20 městech či obcích uskutečnila místní referenda. O místních záležitostech voliči rozhodovali v Blšanech u Loun, Blučině, Bzenci, Dačicích, Drnholci, Jáchymově, Jezeřanech-Maršovicích, Katovicích, Losiné, Pardubicích, Podolí, Příkosicích, Řevnicích, Slavonicích, Sušici, Ševětíně, Temelíně, Třemošnici, Velkém Beranově, Zduchovicích a v ostravské městské části Stará Bělá.[45][46]

Pandemická opatření[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako u krajských voleb v roce 2020 počítá pandemická pohotovost, ošetřená pandemickým zákonem,[47] se zřízením speciálních volebních míst pro lidi v izolaci či karanténě. Obdobně by byla vybudována tzv. drive-in místa pro hlasování z auta. K zajištění hygienických podmínek v klasických volebních místnostech se počítá s dezinfekcí a ochranou dýchacích cest. O tom, zda budou muset obce, zodpovědné za své volební místnosti obecně, tato opatření připravit, závisí na trvání pandemického stavu a definitivně to bude známo během měsíce září.[48] Speciální termíny voleb byly vyhlášeny na 6. a 7. října.[49][50]

Předvolební dění[editovat | editovat zdroj]

Výsledky předešlých voleb v roce 2017[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017.
Rozvržení mandátů po parlamentních volbách v roce 2017
strana hlasů procent mandátů
ANO 1 500 113 29,64 % 78
ODS 572 948 11,32 % 25
Piráti 546 393 10,79 % 22
SPD 538 574 10,64 % 22
KSČM 393 100 7,76 % 15
ČSSD 368 347 7,27 % 15
KDU-ČSL 293 643 5,80 % 10
TOP 09 268 811 5,31 % 7
STAN 262 157 5,18 % 6
Svobodní 79 229 1,56 % 0
ostatní 237 444 4,69 % 0
CELKEM 5 060 759 100,00 % 200

Vývoj před volbami[editovat | editovat zdroj]

Do podzimu 2020[editovat | editovat zdroj]

Po volbách 2017 sestavilo hnutí ANO jednobarevnou vládu. Ta však nezískala podporu Poslanecké sněmovny. Následně tedy hnutí ANO vytvořilo vládu s ČSSD za podpory poslanců KSČM. Premiérem byl v obou vládách Andrej Babiš. Vláda vládla až do příchodu koronavirové krize v období, kdy v celé EU rostla ekonomika. Kritici vládě vyčítali zejména údajnou populistickou politiku a neudržitelné zacházení s veřejnými financemi, kauzy premiéra Andreje Babiše a dalších členů vlády (například ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové nebo ministra dopravy Vladimíra Kremlíka), případně závislost vlády na komunistické straně a prezidentu Zemanovi, příznivci naopak vyzdvihovali například růst důchodů nebo slevy na jízdném pro seniory.[zdroj?]

Politické preference se od voleb 2017 měnily jen mírně. Podpora hnutí ANO dle průzkumů zůstávala stejná nebo mírně narůstala, nikdy však nepřekročila podporu 33%, tato podpora tak pro hnutí představovala strop. Potvrzovalo se ale, že si ANO drží zásadní část elektorátu mezi voliči nad 65 let.[51] O post lídra opozice soupeřila ODS s Českou pirátskou stranou. Nadále klesala podpora ČSSD, mírně klesala rovněž podpora KSČM. Dle některých průzkumů těmto dvěma levicovým stranám hrozilo vypadnutí ze sněmovny.[52] Mírně klesala i podpora SPD. KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN se pohybovaly okolo hranice 5 %. Demokratické opoziční strany opakovaně deklarovaly zájem ve volbách roku 2021 kandidovat alespoň částečně sjednoceně, prozatím však nebyla jasná konkrétní podoba takového sjednocení.[zdroj?]

Jedna z demonstrací proti Andreji Babišovi na Letné v Praze, rok 2019

Od proběhnuvších voleb v roce 2017 se na české politické scéně objevilo několik nových politických stran a hnutí. Šlo o hnutí Trikolóra, které založil vyloučený poslanec ODS Václav Klaus ml. v červnu 2019[53], program, který obsahoval tři pilíře – obrana „normálního“ světa, bohatství vzniká z práce a obrana národní demokracie, představili v září stejného roku.[54] V roce 2020 se v lednu na ustavujícím sjezdu sloučily dva subjekty do strany Levice[55], která se v programu staví za individuální směřování jednotlivce, velkou transformaci v přípravě na klimatickou změnu, sociální politiku a bydlení.[56] Posledním ze tří, hnutí Budoucnost, vzniklo oficiálně ustavujícím sjezdem v červenci 2020, staví se za „spravedlivou, udržitelnou a bezpečnou budoucnost“, konkrétněji za oddlužení domácností, zkrácení pracovní doby a vypořádání se s klimatickou krizí.[57]

Na jaře 2019 vzbudily pozornost demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii, které byly namířeny zejména proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Tento spolek uspořádal v červnu roku 2019 na pražské letenské pláni největší demonstraci v Česku od doby Sametové revoluce. Podobně rozsáhlou demonstraci pak zopakoval 16. listopadu 2019 na stejném místě. Demonstrace byly konány i v dalších městech. Vliv na podporu jednotlivých politických stran tyto protesty neměly prakticky žádný, zintenzivnily však debaty o spojenectví opozičních demokratických stran do jednoho, dvou či tří bloků.[58]

Podzim 2020, krajské a senátní volby, druhá vlna pandemie covidu-19[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2020, tj. asi rok před plánovaným termínem sněmovních voleb, se konaly volby krajské a ve třetině obvodů volby senátní.

Pandemie covidu-19, fronta na testování v Praze

Vítězem souhrnně za všechny kraje se stalo hnutí ANO se 178 mandáty, na druhém místě se s 99 mandáty umístili Piráti a ODS. Poslední jmenované se podařilo vyjednat čtyři hejtmanská křesla, zatímco ANO získalo hejtmana jen v Ústeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. V ostatních krajích se hnutí ANO dostalo do opozice, přestože obsazovalo přední místa co do počtu hlasů voličů. Volby znamenaly významný propad pro vládní ČSSD, jejímž jediným hejtmanem zůstal Martin Netolický kandidující v rámci koalice 3PK. KSČM ztratila svého jediného hejtmana, Oldřicha Bubeníčka, v kraji Ústeckém.[59] KDU-ČSL ztratila hejtmanství ve Zlínském kraji, získala však Jihomoravský kraj. Výrazně posílilo hnutí STAN, které zvítězilo ve Středočeském a Libereckém kraji a po volbách získalo čtyři hejtmany.

V senátních volbách se podařilo získat či obhájit nejvíce mandátů hnutí STAN, a to 11 senátorů, druhé místo obsadila ODS s pěti senátory. Obě vládní strany, ANO i ČSSD, uspěly dohromady v jediném obvodu. Pro ČSSD to znamenalo ztrátu potřebných min. 5 křesel pro udržení vlastního senátorského klubu.[60] V listopadu 2020 se vládní subjekty spojily v jediném klubu nazvaném PROREGION.[61]

Preference jednotlivých stran se dále změnily s příchodem tzv. „druhé vlny“ koronavirové epidemie na podzim 2020. Zejména hnutí ANO bylo vyčítáno, že premiér Babiš situaci podcenil a nechtěl zavádět přísná opatření kvůli obavě ze ztráty popularity před blížícími se krajskými volbami. Průzkumy začaly hnutí ANO předpovídat významné propady oproti výsledku z voleb v roce 2017.[62] Na začátku listopadu zveřejnila agentura STEM/MARK průzkum, podle kterého téměř dvě třetiny Čechů zastávají postoj, že vláda nedokáže jasně obhájit svoje kroky v boji s nemocí covid-19.[63] Další potvrzení trendu zisků pod 5 % se objevilo taktéž u ČSSD a KSČM.[64] Naopak lehký nárůst byl v říjnu pozorován u STAN, což mohlo být důsledkem jejich úspěchu v krajských a senátních volbách.[65] Mírně začaly růst rovněž preference SPD, které se definitivně vrátily k hodnotám okolo 10 %, což může být způsobeno radikálně odmítavým postojem k vládním opatřením proti covidu-19.[zdroj?] Aby opoziční strany dosáhly výhody v původním znevýhodňujícím systému přidělování mandátů, kdy silnější kandidující subjekt potřebuje početně úměrně méně hlasů k zisku mandátu, začaly finišovat přípravy na volební koalice. Připravovalo se uskupení středopravých konzervativnějších stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a druhé uskupení, středové liberálnější dvojice Pirátů a STAN.[66] Na začátku října hnutí STAN odsouhlasilo jednání s Piráty o koalici,[67] což později, 23. listopadu, obdobně schválili členové Pirátů vnitrostranickým referendem. Pro koalici hlasovalo 81 % členů, účast byla 80 %.[68] Strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL oznámily podpis memoranda v půli října, spolu s tím, že lídři zúčastněných stran budou v čele kandidátek za své rodné kraje.[69] Počátkem prosince představily ideové základy spolupráce a jméno pro svou koalici – SPOLU. Zároveň oznámily záměr do konce ledna 2021 dokončit koaliční smlouvu a do konce února pak program. Šéf ODS, Petr Fiala, i šéf KDU-ČSL, Marian Jurečka, odmítli, že by mělo dojít k rozdělení uskupení po volbách (vyjma vytvoření vlastních poslaneckých klubů) či spolupráci s hnutím ANO.[70] Koaliční smlouvu dvojice Piráti a STAN představili oba subjekty 22. prosince.[71]

Na začátku prosince oznámil ambici kandidovat do sněmovních voleb s novým subjektem Mikuláš Minář, bývalý předseda spolku Milion chvilek pro demokracii. Ten tak chce oslovit část voličů hnutí ANO, což se nemělo podařit opozičním stranám.[72] Jeho projekt, Lidé PRO, nabízí voličům komunikaci se všemi napříč regiony a místem ve společnosti, zjistit a naslouchat skutečným problémům občanů a získané informace předat expertům k řešení na základě dat.[73] Po ohlášení se na Mináře a jeho hnutí sneslo mnoho ohlasů, ale také kritiky[74][75], Minář protiargumentoval, že mají skutečně zájem hledat, co lidi trápí, a že je to lepší než zůstat pasivní.[76] Jeho hnutí předvolební průzkumy nenahrávaly.

Termín konání voleb definitivně stanovil prezident Miloš Zeman těsně před koncem roku 2020.[77][78]

2021[editovat | editovat zdroj]

České politické strany podle pravolevé politické ideologie a postojů k integraci v rámci EU
České strany podle tradiční nebo libertariánské politiky a postoji k řízení ekonomiky

Podle vyjádření politologů v lednu 2021 se zdála být hrozba, že se ČSSD a KSČM do sněmovny nedostanou, jako reálná. To mohlo znamenat, že Andrej Babiš nebude mít s kým sestavit vládu a skončí v opozici. Potenciální problém ale mohla mít i trojice stran kandidujících v rámci SPOLU, protože toto spojení mohlo odradit mnoho jejich voličů.[79]

6. ledna nabídla svou podporu koalici SPOLU trojice menších konzervativních politických subjektů, Konzervativní strana, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) a Klub angažovaných nestraníků.[80][81] Jednání, která zpočátku vypadala nadějně, se ale následně zadrhla a kvůli neochotě SPOLU jednat o návrzích menších stran nakonec k dohodě nedošlo. Samostatnou kandidaturu později oznámila Koruna Česká (s podporou Konzervativní strany), naopak Klub angažovaných nestraníků zůstal věrný SPOLU.[82]

Dne 7. ledna širší vedení STAN schválilo volební koalici a smlouvu s Piráty. Předseda strany, Vít Rakušan, vyjádřil naději, že Piráti ve vlastním referendu na celostátním fóru dají taktéž souhlas. Řekl také, že obě strany počítají s vlastními poslaneckými kluby, ale společným pohybem buď do vlády, nebo do opozice.[83] Dne 12. ledna schválilo 79 % hlasujících členů Pirátů koalici se STAN,[84][85] podpis koaliční smlouvy proběhl 21. ledna a de facto tak vznikla předvolební koalice Piráti a Starostové.[86] Zájem o spolupráci s touto koalicí projevila Strana zelených, spolupráce však nakonec byla odmítnuta s poukazem na to, že Piráti a Starostové již mají připravené kandidátky.[87] Strana zelených souběžně s tím jednala s hnutím Lidé PRO Mikuláše Mináře[88] a s ČSSD.

Hnutí ANO a ČSSD, které tvořily menšinovou vládu, v té době odmítly možnost své koaliční spolupráce při volební kampani, kterou nadnesl jako hypoteticky možnou v rozhovoru pro tisk prezident Miloš Zeman.[89] Někteří sociální demokraté vyjádřili už dříve zájem o spolupráci se Stranou zelených.[90][91] Jana Maláčová oznámila 9. ledna 2021 prostřednictvím tweetu[92] souhlas vedení strany k jednání i s dalšími subjekty, např. také zástupci odborů, pro sestavení levicového bloku.[93]

Koncem ledna oznámil vstup do politiky bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta, známý zejména kontroverzním policejním zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Své nově založené hnutí Přísaha označil za středové a silně protikorupční. Za další programové priority označil transparentnost a odmítnutí eura a imigrace.[94]

Dne 3. února vyhlásil Ústavní soud rozhodnutí o starším návrhu skupiny senátorů, napadajícím část volebního zákona, zvláště otázku přerozdělování mandátů dle krajů a D'Hondtovy volební formule, a také hranice pro vstup stran a koalic do skrutinia. S výjimkou 5 % hranice pro jednotlivé strany či hnutí napadená ustanovení ÚS nálezem zrušil.[27]

Původně lednový sjezd ČSSD byl už v listopadu 2020 přesunut na 9. a 10. dubna, a to z důvodu pandemické situace[95], 15. února oznámil její místopředseda a ministr zahraničních věcí, Tomáš Petříček, úmysl kandidovat na předsedu strany. Zdůvodnil to přáním změnit strategii strany a zachránit ji před pádem na dno[96]. Byl tak protikandidátem dosavadnímu předsedovi a ministru vnitra, Janu Hamáčkovi, který oznámil o týden později záměr obhájit mandát.[97]

Jednotlivé strany koalice SPOLU na přelomu února a března schválily koaliční smlouvu, nejprve TOP 09 dne 26. února, ODS dne 3. března a nakonec KDU-ČSL dne 5. března. Tímto došlo i k potvrzení kandidátek, jak bylo předem domluveno. Podrobnosti z chystaného programu přislíbili zveřejňovat v následujících týdnech.[98]

Na společné tiskové konferenci 4. března oznámili lídři Trikolóry, Svobodných a Soukromníků plán společně kandidovat do sněmovních voleb. Předseda Trikolóry, Václav Klaus mladší, popsal spojenectví jako „alternativu k současnému levicovému a protinárodnímu směřování české politiky“. Cílem má být podle Libora Vondráčka, předsedy Svobodných, hájit mimo jiné kapitalismus, svobodu, českou korunu, demokracii a národní stát.[99] 23. března Václav Klaus ml. ovšem oznámil, že nebude kandidovat v parlamentních volbách a rezignoval na předsednickou funkci. Zdůvodnil to nedostatkem pozitivní energie, bez ní a s rozzlobeností se podle něj politika dělat nedá.[100] Vedení hnutí převzala první místopředsedkyně a poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková.[101][102]

24. března oznámil konec svého hnutí Lidé PRO Mikuláš Minář. Důvodem bylo nesehnání dostatečného množství podpisů, jejichž nasbíráním Minář podmínil již dříve účast hnutí ve volbách. Následně Minář podpořil koalici Piráti a Starostové a koalici SPOLU.[103]

Během zimy 2021 průzkumy ukazovaly stoupající podporu koalice Piráti a Starostové, ta se dle průzkumů pohybovala kolem 25 %, nejvíce jí přisoudil průzkum společnosti Kantar, podle kterého by na přelomu února a března 2021 získala 34 % hlasů. Podpora hnutí ANO nadále stagnovala nebo mírně klesala, pohybovala se taktéž kolem 25 %. Podpora koalice SPOLU se prozatím pohybovala mezi 17 až 22 %, což bylo pod očekáváním lídrů této koalice.[zdroj?] Nadále pokračoval posun ČSSD pod pětiprocentní hranici, jen o málo lepší podporu měla KSČM. SPD pokračovalo v mírném navyšování podpory a stability kolem 9 až 11 %. Ostatní strany zůstávaly pod hranicí 5%.[104][105]

V dubnu 2021 proběhla již třetí změna na postu ministra zdravotnictví během koronavirové pandemie. Jana Blatného, který měl spory s premiérem Babišem a prezident Zeman vyzýval k jeho odvolání kvůli Blatného odmítavému postoji k použití neschválených vakcín, nahradil ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. V této době rovněž proběhl online sjezd ČSSD, post předsedy této strany obhájil Jan Hamáček, jeho hlavní protikandidát Tomáš Petříček neuspěl. Vedení ČSSD navíc nově obsadili pouze příznivci Jana Hamáčka a vládní spolupráce s ANO. V důsledku toho přišel ministr zahraničí Petříček o několik dní později i o svůj ministerský post. V reakci na tyto změny oznámila Strana zelených konec vyjednávání o zvažované předvolební koalici s ČSSD a 14. dubna zveřejnila výzvu k vytvoření demokratického, ekologického a sociálního projektu pro volby.[106][107]

19. dubna oznámila KSČM vypovězení toleranční dohody vlády Andreje Babiše. Zdůvodnila to nesplněním dohodnutých podmínek výměnou za podporu vlády komunisty.[108] Strany tvořící do voleb koalici SPOLU vyzvaly následně předsedu vlády k předstoupení před Sněmovnu s žádostí o důvěru, ten to ale odmítl a řekl, že chce dovládnout do voleb.[109] Předseda Pirátů, Ivan Bartoš, se vyslovil naopak pro rozpuštění dolní komory, kdy samotné vyhlášení nedůvěry vládě by mohlo znamenat předat moci fakticky do rukou prezidenta Zemana.[110]

Dne 12. května představitelé koalic SPOLU a Piráti a Starostové oznámili, že mají dostatek podpisů ke svolání mimořádné schůze PS, na které se bude hlasovat o nedůvěře vládě. Dohodli se, že bude svolána až v červnu, kdy Česko opustí poslední ruský diplomat (viz kauza Vrbětice). Představitelé zbylých opozičních klubů resp. stran SPD[111] a KSČM[112] již dříve avizovali, že by hlasovali pro nedůvěru vládě Andreje Babiše.[113] Tomuto předcházel neúspěšný úmysl o rozpuštění PS z iniciativy koalice Pirátů a Starostů, kdy jediné kluby, které by podle Ivana Bartoše byly pro, byly právě ty z koalice SPOLU, a tak se rozhodli mimořádnou schůzi nesvolat.[114] Mimořádná schůze k vyslovení nedůvěry vlády se konala 3. června. Vláda nakonec i svůj třetí pokus o vyslovení nedůvěry přežila, a to díky změně postoje poslanců KSČM, kteří před hlasováním opustili sál Poslanecké sněmovny.[115]

Poutače politických stran na prostranství před nádražím Litoměřice město, říjen 2021

Během jarních měsíců a zvláště před letními měsíci výrazně poklesly preference koalici Pirátů a STAN, dle průzkumu Kantaru, vydaného 27. června, především kvůli odlivu voličů od Pirátů.[116] Důvody někteří politologové viděli ve vyjádřeních některých členů v minulosti, personáliích navrhovaných ministrů v nové vládě. Zároveň úspěch v průzkumech se zisky nad 5 % začalo nabírat hnutí Přísaha Roberta Šlachty[117]. V podobném období se vyjádřil prezident Miloš Zeman, že by ve volbách podpořil hnutí ANO, dává mu k dobrému prý větší podíl na ekonomické situaci a zvládnutí pandemie.[118]

V červenci oznámila Jana Bobošíková svou účast na kandidátce Volného bloku, strany, jejíž lídrem byl poslanec Lubomír Volný,[pozn. 5][119] a o pár týdnů později i Hana Lipovská, členka Rady ČT. Volný blok byl podporován ve své kandidatuře mimo jiné DSSS, či Blokem proti islamizaci.[120] Rozhodnutí Lipovské kandidovat bylo kritizováno jednak z hlediska práva, neboť zákon ukládá členům Rady ČT nebýt spojení mimo jiné s politickými stranami a hnutími,[121] jednak ze strany České biskupské konference, kterou ve stejné době na konci července doplnil i otevřený dopis žádající distanc katolické církve od Lipovské i člena Rady Českého rozhlasu, Josefa Nerušila, jenž kandidoval za SPD.[122]

Dne 9. srpna zahájila kampaň Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska). Předseda Radim Špaček popsal programové cíle, především změnu státoprávního uspořádání z republiky na parlamentní monarchii, obnovení zemského zřízení a revizi právního řádu. Místopředseda Petr Krátký uvedl, že podle průzkumu veřejného mínění je téměř 10 % českých občanů zastánci změny z republiky na monarchii, mezi prvovoliči až 18 %. Na kandidátkách monarchistů byli také členové dalších menších stran, jako je Konzervativní strana a Morava 1918.[123]

Plakáty předvolební kampaně v Jílovém na Děčínsku v říjnu 2021
Kampaň ČSSD před volbami

Kampaň ČSSD byla oficiálně zahájena 22. srpna. Za své priority označili životní jistoty občanů, konkrétně třeba zabránění privatizaci zdravotnictví, umožnění vlastního bydlení, zvýšení platů v sociální sféře a další. Podporu vyjádřil ČSSD i prezident Miloš Zeman, vyzval své voliče, aby v případě že nebudou volit ANO, volili ČSSD.[124] Již dříve zaujali pozornost dva kandidáti sociální demokracie, Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí, a Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených a nynější poradce Jany Maláčové. Oba byli přítomni červencové kontrole Inspektorátu práce v továrně ve městě Krupka. Obrazový záznam z dění uvnitř podniku, který pořídil Matěj Stropnický, mohl podle některých právníků porušovat zákon, protože na zjištěné uvnitř kontrolované firmy se vztahuje mlčenlivost. Zároveň bylo nejasné, zda byli oba oprávněni kontrolory doprovázet. Ministryně Maláčová přes kritiku trvala na zájmu pokračovat v účasti na podobných kontrolách i nadále.[125]

Strana zelených započala svou kampaň na konci června. Představitelé strany označili za zásadní body změnu klimatu, jeho ochranu a například i dostupnost bydlení. Lídryní se stala Magdalena Davis, spolupředsedkyně strany.[126] Ostrou fázi kampaně pak spustili na brněnském náměstí Svobody 31. srpna, vedle již zmíněných otázek změny a ochrany klimatu přítomní zdůraznili význam přítomnosti žen v politice a jejich malý podíl na politickém i veřejném životě v Česku.[127]

Během předvolebních měsíců se často objevovaly spekulace, zda by minimálně část koalice SPOLU nedala přednost vládní spolupráci nikoliv s koalicí Piráti a Starostové, ale s hnutím ANO. Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje, se vyjádřil, že nechce, aby ODS dělala minoritního partnera Pirátům a že svět, který reprezentují, dle něj není "moc veselejší" než ten, který reprezentuje hnutí ANO.[128] Europoslanec za ODS, Alexandr Vondra, připustil sympatie k některým osobnostem Pirátů včetně předsedy Bartoše, ale naopak ukázal na rozdíly v hlasování pirátských europoslanců v rámci Evropského parlamentu, které mezi ním a hlasováním ostatních českých stran pozoruje. Spolupráci s ANO po volbách nevyloučil, naopak přítomnost Andreje Babiše ve vládě označil za nepřekročitelnou podmínku.[129] Předseda ODS Petr Fiala opakovaně odmítl spolupráci s ANO a upozornil na domluvu o společném směřování všech tří stran i v povolebním vyjednávání. Pirátskou stranu popsal jako novou levici, ale zároveň jako partnera pro změnu.[130] Na začátku září v rozhovoru uvedl starosta Prahy 6, Ondřej Kolář (TOP 09), že je třeba „s výjimkou extremistů“ nevylučovat spolupráci s kýmkoliv. Zástupci vedení TOP 09 však jednoznačně variantu spolupráce s ANO vyloučili a Koláře za výrok kritizovali.[131]

Podle průzkumů bez koalic by vypadla ze sněmovny strana TOP 09, která mívá poslední rok před těmito volbami 3,5 až 4,1 % hlasů, stejně tak by také dopadla podle průzkumů strana KDU-ČSL.[132][133]

17. září předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v rozhovoru pro Studio N vyloučil vstup do vlády s Piráty a Starosty, pokud nezaručí, že vláda neschválí zákon povolující manželství pro stejnopohlavní páry.[134] Piráti a Starostové na to zareagovali s tím, že odmítají, aby se tento zákon stal rukojmím v povolebních vyjednávání. Jurečka později ustoupil a již by netrval na této záruce.[135]

Posledních několik týdnů před volbami začaly stoupat preference koalice SPOLU, naopak hnutí ANO, které se během léta již vracelo na své původní hodnoty z doby před pandemií covidu-19, začalo znovu stagnovat či mírně klesat. Podpora hlavních tří uskupení tak byla v případě hnutí ANO kolem 24–27 %, v případě SPOLU kolem 21–24 % a v případě Pirátů a STANu mezi 19 a 21 %. V této době rovněž začal výrazně stoupat vliv Starostů v jejich koalici s Piráty. Na ty útočila již od června ostrá dezinformační kampaň, zejména od představitelů hnutí ANO a SPD.

Kampaň spolku Milion chvilek pro demokracii na podporu koalice SPOLU a koalice Piráti a Starostové před volbami

Jako nejúspěšnější v předvolebních debatách byli opakovaně hodnoceni lídr koalice SPOLU Petr Fiala a předseda Starostů Vít Rakušan.

Do volebního týdne pak zasáhla kauza Pandora Papers, týkající se premiéra Babiše a údajného praní špinavých peněz. Premiéra Babiše před volbami podpořil maďarský kontroverzní premiér Viktor Orbán, který přijel i na předvolební mítink hnutí ANO v Ústeckém kraji, koalici SPOLU pak podpořil rakouský premiér Sebastian Kurz. Ve volebním týdnu již nebylo možné zveřejňovat předvolební průzkumy, odhadovalo se však, že začíná stoupat koalice SPOLU, což naznačovali i politici této koalice na základě svých interních průzkumů. Obecně se však předpokládala výhra hnutí ANO, výsledky voleb tak znamenaly překvapení.

Kampaň spolku Milion chvilek pro demokracii[editovat | editovat zdroj]

Zvláštností voleb byla rozsáhlá kontaktní kampaň spolku Milion chvilek pro demokracii na podporu koalic SPOLU a Piráti a Starostové. Ve smyslu, že tato kampaň volby ovlivnila ve prospěch obou zmíněných koalic, se vyjadřovali jak politologové, tak někteří opoziční i koaliční politici.

Kandidující subjekty[editovat | editovat zdroj]

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto koalice, strany a hnutí, podle abecedy:[136][137]

Název Logo Volební číslo Lídr[138] Foto Počet kandidátů[139] Kraje[pozn. 6] Poznámka[140]
Aliance národních sil 7 Vladimíra Vítová 343 14 podpora: Národní demokracie
Aliance pro budoucnost 9 Pavel Sehnal 341 14 podpora: Agrární demokratická strana; Demokratická strana zelených - Za práva zvířat; Rozumní; Starostové PRO kraj; Strana konzervativní pravice - Řád národa; Zdraví Sport Prosperita
ANO 2011 20 Andrej Babiš 343 14
Česká strana sociálně demokratická 5 Jan Hamáček 343 14 podpora: Patrioti Olomouckého kraje
Hnutí Prameny 10 bez celostátního lídra 205 14 podpora: Aliance kulatého stolu; Cesta odpovědné společnosti; Činná kompetence; E-Koruna; Strana národní svobody; Strana vědomí; Svépomoc; Národ Sobě
Komunistická strana Čech a Moravy 18 Vojtěch Filip 343 14 podpora: Komunistická strana Československa
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) 16 Radim Špaček 262 14 podpora: Konzervativní strana; Morava 1918; Sdružení pro místní správu
Levice 11 bez celostátního lídra 63 3
Moravané 22 Ctirad Musil 197 6
Moravské zemské hnutí 19 Ondřej Hýsek 65 3
Nevolte Urza.cz. 15 Martin Urza 15 14
Otevřeme Česko 21 Jakub Olbert 343 14 podpora: Občanská konzervativní strana; PES
Piráti a Starostové 17 Ivan Bartoš 343 14 koalice České pirátské strany a Starostů a nezávislých; podpora: Idealisté; Senátor 21; Starostové pro Liberecký kraj; Čisté Budějovice
Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty 12 Robert Šlachta 342 14
Senioři 21 14 Jaromír Fojtík 40 5
SPOLU 13 Petr Fiala 343 14 koalice Občanské demokratické strany, KDU-ČSL a TOP 09; podpora: Klub angažovaných nestraníků; Spojení demokraté – Sdružení nezávislých; SNK Evropští demokraté
Strana zelených 1 Magdalena Davis 343 14
Svoboda a přímá demokracie 4 Tomio Okamura 343 14
Švýcarská demokracie 2 Tomáš Raždík 60 14 podpora: Strana státu přímé demokracie – Strana práce; Strana občanské sebeobrany; Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Trikolora Svobodní Soukromníci 8 Zuzana Majerová Zahradníková 342 14 podpora: Strana soukromníků České republiky; Svobodní; Občanský manifest - Pravá Svoboda a Prosperita; Strana nezávislosti České republiky; Slušní lidé
Volný blok 3 Lubomír Volný 343 14 předsedkyní strany byla v době konání voleb Jana Volfová


podpora: Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita; Dělnická strana sociální spravedlnosti; DOMOV; Jednotní; Národní domobrana

Volte Pravý blok 6 Petr Cibulka 27 1

Preference politických stran[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Předvolební průzkumy k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021.
Graf volebních preferencí pro sněmovní volby 2021
Graf volebních preferencí pro sněmovní volby 2021

Předvolební průzkumy[editovat | editovat zdroj]

Průzkum ANO SPOLU
(ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) 		Piráti a Starostové
(Piráti a STAN) 		SPD KSČM ČSSD Přísaha Trikolóra + Svobodní + Soukromníci Zelení ostatní
STEM (24. září – 30. září 2021)[141] 27,3 21,4 17,4 12,3 6,5 4,4 5,7 1,8 1,6 1,7
Median (23. září – 29. září 2021)[142] 25,2 20,9 19,4 10,1 4,4 5,6 3,9 4,5 2,1 –
Kantar (13. září – 22. září 2021)[143] 24,5 23,0 20,5 11,5 5,0 4,5 4,0 2,5 – 4,5
Data Collect (30. srpna – 8. září 2021)[144][145] 25,0 22,0 21,0 9,0 5,5 4,0 4,5 3,5 – 5,5
STEM (31. srpna – 8. září 2021)[146][147] 32,4 20,0 18,0 11,8 5,4 4,4 2,2 3,3 – 2,4
Median (1. srpna – 2. září 2021) 27,0 21,0 20,5 9,0 6,0 4,5 4,0 3,0 2,5 2,5
Kantar (2. – 13. srpna 2021) 27,5 21,0 21,0 10,0 5,0 3,5 6,0 2,0 – 4,0
STEM (9. – 12. srpna 2021) 31,1 21,7 18,7 11,2 5,8 4,6 3,3 3,1 0,2 0,4
Median (1. – 30. července 2021) 26,0 21,5 20,0 7,0 6,0 4,5 6,5 3,0 2,5 3,0
CVVM (26. června – 11. července 2021) 23,5 21,5 21,0 9,0 8,0 6,5 3,0 2,5 2,0 3,0
STEM (21. – 29. června 2021) 26,7 17,4 24,1 10,9 5,5 5,5 5,1 2,6 1,6 0,6
Kantar (7. – 18. června 2021) 21,5 23,5 24,0 12,5 4,5 3,5 6,0 – – 4,5
Ipsos (2. – 6. června 2021) 23,5 23,1 22,4 9,6 4,7 4,7 4,6 – – –
Median (1. – 30. června 2021) 26,0 20,0 21,5 8,0 5,5 5,0 6,0 3,5 2,0 2,5

Odhad zisku mandátů[editovat | editovat zdroj]

Poněvadž se poslanecká křesla dle původního znění zákona zjišťovala na základě výsledků v krajích, zároveň bylo republikové mandátové číslo a počet mandátů za kraj závislé na reálném počtu odevzdaných platných hlasů (tedy na volební účasti celkově a v každém z krajů),[18] nebylo možné spolehlivě určit, kolik křesel získá která strana či koalice, protože dostupné průzkumy volebních preferencí postupovaly pouze s ohledem na reprezentativnost preferencí za celý stát, ne jednotlivé kraje.

O odhad se kromě jiných pokoušel průběžně aktualizovaný model na stránkách Mandáty.cz, do kterého vstupovaly výsledky průzkumů agentur CVVM, Kantar TNS, Median a STEM a u něhož bylo při výpočtu zisku mandátů „zjednodušeně uvažováno stejné rozdělení voličů každé strany mezi kraji jako v volbách 2017, stejně jako počet mandátů v kraji.“[148]

k 4. říjnu 2021 ANO SPOLU
(ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) 		Piráti a Starostové
(Piráti a STAN) 		SPD KSČM
model | odhad (interval) 64 (50 – 73) 50 (39 – 60) 48 (35 – 56) 25 (16 – 33) 13 (0 – 18)
změna | odhad proti 2017 ▼ -14 ▲ +8 ▲ +20 ▲ +3 ▼ -2

Povolební situace[editovat | editovat zdroj]

Ještě v den voleb se sešli předsedové a předsedkyně stran koalic SPOLU a Pirátů a Starostů, aby se zavázali k tomu, že nikdo z nich nebude vyjednávat o vládě s jinými subjekty. Učinili tak prostřednictvím memoranda, které všech pět z nich podepsalo. V memorandu dále žádají prezidenta republiky Miloše Zemana, aby pověřil Petra Fialu jednáním o sestavení vlády na půdorysu těchto stran.[149]

10. října předseda hnutí ANO Andrej Babiš navštívil prezidenta republiky v Lánech. Babiš se po jednání nestandardně nezastavil u novinářů, areál opustil vedlejším vchodem. Krátce po jeho odjezdu byl Miloš Zeman v doprovodu limuzín odvezen ambulancí do Ústřední vojenské nemocnice, kde byl dle slov ředitele nemocnice Zavorala hospitalizován na jednotce intenzivní medicíny, a to kvůli komplikacím chronického onemocnění. Z pořízených záběrů je patrné, že Zeman je v „bezvládném stavu“, podle kancléře Mynáře měl ale jen spát. V souvislosti se zdravotním stavem prezidenta republiky se začalo spekulovat o využití článku 66 ústavy, tedy o situaci, kdy prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, a novou vládu by tak jmenoval předseda poslanecké sněmovny.[150][151][152]

Miroslav Zavoral v dopise 13. října pro předsedu Senátu Miloše Vystrčila uvedl, že Miloš Zeman v současné době není schopen ze zdravotních důvodů vykonávat jakékoliv pracovní povinnosti a také, že jeho dlouhodobá prognóza je hodnocena jako krajně nejistá a Zemanův návrat do funkce je v nejbližší době málo pravděpodobný. 19. října se mají setkat předsedové sněmovních stran a předsedové senátních klubů s předsedou Senátu, aby vyhodnotili další postup. Podle Vystrčila byla aktivace článku 66 nevyhnutelná.[153] Toto se však nepotvrdilo a začátkem listopadu z jeho aktivace sešlo.

10. listopadu byla na post předsedkyně poslanecké sněmovny zvolena předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Koalicí bylo deklarováno, že poslanecká sněmovna bude mít nově šest místopředsedů, o jednoho více než dosud. Nová vládní koalice obsadila čtyři posty místopředsedů.[154]

Vládu Petra Fialy, složenou z politických stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STANu, jmenoval prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech 17. prosince 2021.[155] V této nové vládě přibyly tři ministerské posty navíc oproti minulé vládě, ministr pro vědu, výzkum a inovace, pro legislativu a pro Evropskou unii.[156] Nová vláda má 17 ministrů, koalice SPOLU má deset postů a PirSTAN sedm.[157]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Fakticky existovala ještě koalice Svobodných, Soukromníků a Trikolory. Z důvodu vyššího kvóra pro koalice však kandidovalo pouze poslední jmenované hnutí, a kandidáti zbylých 2 stran byli na kandidátce tohoto hnutí, které se přejmenovalo na Trikolora Svobodní Soukromníci.
  2. ↑ Obdobné řešení jako u voleb do Národní rady Slovenské republiky.
  3. ↑ Návrh byl veden jako tisk č. 1170.[31]
  4. ↑ Jednalo se o tisk č. 82.[33]
  5. ↑ Zvolen v roce 2017 za SPD, později hnutí i klub opustil
  6. ↑ Počet volebních krajů, ve kterých subjekt kandidoval.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 – Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-10-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 – Přehled zisků mandátů [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-10-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 | Poslanci dle navrhující strany [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 | Zvolení poslanci dle abecedy [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 | Výsledky hlasování za volební kraje [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 | Přehled zisků mandátů [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 | Zvolení poslanci dle výsledku [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ KEREKES, Daniel. Volební paradox: Kdyby koalice Spolu dostala v jižních Čechách méně hlasů, získala by poslance navíc. Deník N [online]. 2021-10-11 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Aktuálně.cz, [1], 10. října 2021.
  10. ↑ SURMANOVÁ, Kateřina: ANO poprvé ochutnalo prohru, Piráty zaskočila volební anomálie a ve sněmovně skončila tradiční levice. Lidovky.cz, [2], 9. října 2021, 20.25 hod.
  11. ↑ Klíč k výsledku Pirátů podle STEM: Voliči STAN kroužkovali dvakrát častěji. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ Stručná analýza letošního volebního chování | Stem.cz [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Část 1 Oddíl 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ § 25 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ § 26 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ § 31 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ § 33 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c § 48 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ § 33 odst. 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ § 1 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ § 19 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ § 39 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ § 41 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.Chybí název periodika! [cit. 2020-12-28]. [§ 41 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky Dostupné online]. 
  24. ↑ § 24 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ § 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ § 50 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran. www.usoud.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  28. ↑ Na řešení mezery v zákoně výkladem NSS se poslanci dívají různě. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ ŠVIHEL, Petr. Otázky a odpovědi: Co když se volební zákon nezmění včas?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-02-03 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  30. ↑ Vláda schválila dvě varianty novely volebního zákona. Ve hře je možnost, že stát bude jediným obvodem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-22 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  31. ↑ Sněmovní tisk 1170. Novela z. o volbách do Parlamentu ČR. www.psp.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  32. ↑ KOPECKÝ, Josef. Poslanci začali měnit volební zákon kvůli verdiktu Ústavního soudu. iDNES.cz [online]. 2021-03-04 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c Senátní tisk č. 82. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  34. ↑ JEŘÁBKOVÁ, Dominika. Spor o volební zákon. Kvůli Bendově návrhu se pohádali i budoucí volební spojenci. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2021-03-18 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  35. ↑ O povolebním rozdělování mandátů rozhodne sněmovna až po Velikonocích. ČT24.cz [online]. 2021-03-25 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  36. ↑ Mandáty se budou rozdělovat automaticky, shodl se výbor na podobě volebního zákona. ČT24.cz [online]. 2021-03-31 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  37. ↑ Vystrčil dráždí poslance korespondenční volbou. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2021-04-12 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  38. ↑ Prezident Zeman nebude vetovat novelu volebního zákona. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-04-11 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  39. ↑ 8 procent pro dvojkoalice, 11 pro vícečlenné. Poslanci schválili nový volební zákon. Aktuálně.cz [online]. 2021-04-07 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  40. ↑ Schválený text tisku 1170. Novela z. o volbách do Parlamentu ČR. www.psp.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ Pořad 10. schůze Senátu v 13. funkčním období. www.senat.cz [online]. Senát PČR [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  42. ↑ Senát schválil nová pravidla voleb do sněmovny. Korespondenční hlasování pro krajany zatím nebude. ČT24.cz [online]. 2021-04-29 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  43. ↑ Poslance je možné volit i ze zahraničí. Kdo se nezapsal na seznam, může ještě získat voličský průkaz. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-09-11 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  44. ↑ Piráti a STAN dostali u Čechů v zahraničí přes polovinu hlasů. Kromě nich by uspělo jen Spolu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-09 [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  45. ↑ Volby ve 20 obcích doplní místní referenda. Lidé rozhodnou o stavbách nebo osudu nemocnice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-08 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  46. ↑ ROGNER, Šimon. Spolu s volbami proběhne šestnáct místních referend. Rozhodnou o Zelené bráně i o chovu jelena. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-09-18 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  47. ↑ 94/2021 Sb. Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  48. ↑ Do voleb zbývají dva měsíce. Obce se začínají připravovat. ČT24.cz [online]. 2021-08-08 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  49. ↑ Zeman vyhlásil termíny voleb pro lidi v karanténě. Uskuteční se 6. října. Pražský deník [online]. 2021-09-16 [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  50. ↑ Prezident republiky vyhlásil termín voleb zvláštním způsobem hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Pražský hrad [online]. 2021-09-16 [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  51. ↑ ANO dál vede, ČSSD posílila. Piráti jsou nejsilnější opoziční stranou. iDNES.cz [online]. 2020-09-02 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  52. ↑ PILOUS, Patrik. Volební preference Kantar CZ, březen 2020 | KSČM mimo Sněmovnu [online]. 2020-03-08 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  53. ↑ Nové Klausovo hnutí si zaregistrovalo název Trikolóra. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2019-06-04 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  54. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Klaus představil program Trikolóry: Je napsaný tak, aby mu rozuměla paní poštmistrová. Aktuálně.cz [online]. 2019-09-04 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  55. ↑ Nová strana Levice chce spojovat lidi v boji proti miliardářům. A2larm [online]. 2020-02-05 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  56. ↑ Náš program | Levice [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  57. ↑ Budoucnost si zvolila vedení a zahajuje volební kampaň. Parlamentní Listy [online]. 2020-07-16 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  58. ↑ Už i opozice si všimla, že lidé demonstrují proti Babišovi. Mluví o spojení do tří formací. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  59. ↑ O novém vedení je jasno ve všech krajích. Koaliční partneři podepsali smlouvu v Karlových Varech. ct24.ceskatelevize.cz [online]. ČT24, 2020-12-11 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  60. ↑ Kandidáti STAN uspěli ve druhém kole všude, vládní koalice v jediném obvodě. Se Senátem se loučí i Štěch. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  61. ↑ ROVENSKÝ, Jan. ANO a ČSSD vymazaly v Senátu své značky. Jmenují se Proregion. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-11-11 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  62. ↑ SOUKUP, Jaroslav. Koronavirus sráží preference ANO, ČSSD padá ještě víc. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-11-06 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  63. ↑ Vláda nezvládá? Podle dvou třetin Čechů neumí obhájit boj proti koronaviru. iDNES.cz [online]. 2020-11-01 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  64. ↑ VACHTL, Jiří. Piráti mají 21 procent, se Starosty by předstihli ANO, ukazuje uniklý model. www.idnes.cz [online]. iDnes.cz, 2020-11-14 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  65. ↑ Kantar: Hnutí ANO zaznamenalo nejhorší výsledek od voleb, výrazně si polepšili Starostové a nezávislí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-10-18 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  66. ↑ ŠELIGA, Vojtěch. Do voleb mohou jít dvě zajímavé koalice s ambicí porazit Babiše. Echo24.cz [online]. 2020-07-15 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  67. ↑ STAN schválil zahájení vyjednávání s Piráty o koalici pro parlamentní volby. iDNES.cz [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  68. ↑ ČTK. Volební koalice se starosty se rýsuje. Vedení Pirátů dostalo zelenou od členů, návrh smlouvy má být do měsíce. iHNed.cz [online]. 2020-11-23 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  69. ↑ ODS, lidovci a TOP 09 se dohodli na koalici proti Babišovi. V úterý podepíší memorandum. Věří ve vítězství. CNN Prima News [online]. 2020-10-24 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  70. ↑ Koalice ODS, lidovců a TOP 09 chce mít program do konce února. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  71. ↑ Piráti se STAN představili návrh koaliční smlouvy. Nyní ho dostanou k posouzení straníci. www.pirati.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  72. ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Minář: Chceme znovu zbláznit společnost. A tentokrát nejen k obraně demokracie. Respekt.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  73. ↑ Lidé PRO | Program. www.lidepro.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  74. ↑ KABRHELOVÁ, Lenka; SOCHOROVÁ, Barbora; ROČEK, Tomáš. Minářovi Lidé PRO vznikají podobně jako kdysi Hnutí ANO. Je to paradox, říká komentátor Honzejk. ČRo Plus [online]. 2020-12-07 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  75. ↑ RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Apolena Rychlíková: Mikuláš Minář nabízí místo strany liberální start-up. Uspěje ANO pro „lepší lidi“?. ČRo Plus [online]. 2020-12-08 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  76. ↑ Minář: Díky za nakládačku, udělali jsme chybu. Pro manželství gayů bych hlasoval, jsme připraveni i na vládnutí. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  77. ↑ Rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 28. prosince 2020 o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 611/2020 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  78. ↑ Zeman stanovil termín sněmovních voleb. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  79. ↑ ENDRŠTOVÁ, Michaela; VALÁŠEK, Lukáš; HORÁK, Jan. Rok, který může Babiše připravit o moc či posílit Zemana. Čechy čekají klíčové volby. Aktuálně.cz [online]. 2021-01-03 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  80. ↑ Koruna Česká: Vyjádření podpory a nabídka spolupráce pro koalici ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Parlamentní listy [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  81. ↑ Konzervativní strana: Volby 2021. www.konzervativnistrana.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  82. ↑ „Na Hrad patří král.“ Monarchisté po neshodě se Spolu startují sólokampaň. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  83. ↑ Hnutí STAN schválilo volební koaliční smlouvu s Piráty. Podle Rakušana si věří na 25 procent. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-07 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  84. ↑ CF 25/2020 Schválení koaliční smlouvy se STAN - 1. kolo. helios.pirati.cz [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  85. ↑ Piráti schválili společnou koaliční kandidaturu se Starosty. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  86. ↑ Piráti a STAN potvrdili koalici, pracují na ambiciózním programu. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2020-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  87. ↑ Zelení nabízí Pirátům a STANu podporu jejich společnému projektu [online]. Zelení, 2021-01-07 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  88. ↑ KOPECKÝ, Josef. Chcete nás? Zelení hledají ženicha. Nabídli se Pirátům a STAN, myslí na ČSSD. iDNES.cz [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  89. ↑ Předvolební koalice hnutí ANO s ČSSD se nerýsuje. Babiš i Hamáček spojení odmítají. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  90. ↑ LEINERT, Ondřej. Změňme název a pojďme se Zelenými, zní po prohře z ČSSD. iHNed.cz [online]. 2020-10-08 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  91. ↑ LEDERER, Benedikt. ČSSD chce jít do voleb se Zelenými. Ty ale láká i spolupráce s TOP 09. A ještě více s Piráty. iHNed.cz [online]. 2020-12-16 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  92. ↑ 2021-01-09 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  93. ↑ Sociální demokraté chtějí vyjednávat o levicové volební alianci. Cílí na odboráře i regionální uskupení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-09 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  94. ↑ Robert Šlachta představil svoje hnutí Přísaha. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  95. ↑ ČSSD posunula kvůli covidu-19 sjezd z ledna na duben. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  96. ↑ Petříček se bude ucházet o funkci předsedy ČSSD. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  97. ↑ Hamáček bude obhajovat funkci předsedy ČSSD, řekl pro MfD. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  98. ↑ KDU-ČSL schválila koaliční smlouvu s ODS a TOP 09. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  99. ↑ Trikolóra, Soukromníci a Svobodní půjdou do voleb spolu. Jsme otevřeni i pro další subjekty, řekl Klaus mladší. ČT24.cz [online]. 2021-03-04 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  100. ↑ RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Klaus mladší končí v politice. Důvody jsou osobní. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-03-23 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  101. ↑ Trikolóru povede Majerová Zahradníková, Klaus ml. rezignoval. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  102. ↑ Klaus mladší rezignoval na předsedu Trikolóry. Stranu nově povede Majerová | Domov. Lidovky.cz [online]. 2021-03-23 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  103. ↑ Minářovo hnutí končí. Nemá podporu. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  104. ↑ Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  105. ↑ Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  106. ↑ Zelení dali od ČSSD ruce pryč. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  107. ↑ Výzva: Nečekejte, přidejte se [online]. Zelení [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  108. ↑ KSČM vypověděla dohodu o toleranci Babišovy vlády a je připravena ji potopit. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-04-13 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  109. ↑ Koalice Spolu vyzvala vládu k žádosti o důvěru. Dovládneme, odmítl Babiš. iDNES.cz [online]. 2021-04-15 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  110. ↑ https://twitter.com/pirativanbartos/status/1382704026962251779. Twitter [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  111. ↑ Ing. Radim Fiala. Parlamentní listy [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  112. ↑ Budeme hlasovat pro vyslovení nedůvěry, uvedl Filip. Záměr opozice ale označil za plácnutí do vody. ČT24.cz [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  113. ↑ Koalice Spolu a Pirátů a STAN vyvolají hlasování o nedůvěře. Nechápu to, říká Babiš. Aktuálně.cz [online]. 2021-05-12 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  114. ↑ Piráti a STAN nezískali potřebnou podporu pro rozpuštění sněmovny. Pro byla jen koalice Spolu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  115. ↑ Babišova vláda si udržela důvěru. Pomohli jí komunisté, opustili jednání. iDNES.cz [online]. 2021-06-03 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  116. ↑ TVRDOŇ, Jan. Piráti ztrácejí voliče. Spolu se dotáhlo na čelo, sílí Šlachta a Babiš se stabilizoval. DeníkN.cz [online]. 2021-06-27 [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  117. ↑ Proč Piráti a STAN ztrácejí? Netají se zvyšováním daní, míní politologové. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  118. ↑ Zeman se přímo zapojil do kampaně. Řekl, koho bude volit. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  119. ↑ Jana Bobošíková jde do voleb s „rebelem“ Volným. Povede kandidátku v Praze. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  120. ↑ Volný blok jde do voleb s Dělnickou stranou. Okamura kandiduje sám. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  121. ↑ Lipovská bude kandidovat za Volného blok do Sněmovny. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  122. ↑ Distancujte se od Lipovské a Nerušila, vyzvali katolíci dopisem Duku. iDNES.cz [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  123. ↑ Koruna Česká zahájila kampaň, prosazuje návrat krále i zemské zřízení. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  124. ↑ Kampaň ČSSD před sněmovními volbami bude klást důraz na životní jistoty. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  125. ↑ Kontrola Maláčové a Stropnického se selfie. Porušili zákon, tvrdí právníci. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  126. ↑ Zelení představili program, do voleb je povede Magdalena Davis. ČT24.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  127. ↑ Zelení zahájili poslední fázi kampaně, tématy jsou klimatická krize nebo podíl žen v politice. ČT24.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  128. ↑ Kuba: Nechci, aby ODS dělala pirátům menšinového partnera. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  129. ↑ Vondra: Vládnout s ANO? S Babišem v žádném případě. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  130. ↑ Petr Fiala: Piráti jsou nová levice, ale můžeme spolu změnit politiku – ODS. Občanská demokratická strana [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  131. ↑ Vzít na milost ANO? V žádném případě, distancují se topkaři od Koláře. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  132. ↑ Průzkum bez koalic: TOP 09 i lidovci by pohořeli a vypadli ze Sněmovny, SPD je před ODS. CNN Prima NEWS [online]. 2021-09-13. Dostupné online. 
  133. ↑ Budoucnost TOP 09 bez Kalouska a Schwarzenberga. 3,5 % v průzkumu nechává členy strany klidnými. Echo24.cz [online]. 2020-08-15. Dostupné online. 
  134. ↑ MOLÁČEK, Jan. Studio N: Jednání o vládě může ztroskotat na manželství pro všechny. Chceme pojistku, že ho partneři neprohlasují, říká Jurečka. Studio N [online]. 2021-09-17 [cit. 2021-09-18]. Dostupné online. 
  135. ↑ Jurečka vzal svá slova zpět. Ustoupil od požadavku k stejnopohlavním sňatkům. iDNES.cz [online]. 2021-09-18. Dostupné online. 
  136. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021. Registr kandidátních listin [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  137. ↑ Strany dostaly čísla do voleb. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  138. ↑ Kdo kandiduje ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-09-03 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  139. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021. Počty kandidátů podle kandidátních listin [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  140. ↑ https://2021.programydovoleb.cz/strany-a-hnuti
  141. ↑ Model STEM týden před volbami: vyhrálo by hnutí ANO, ČSSD by se do sněmovny nedostala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-03 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online. 
  142. ↑ Vyhrálo by hnutí ANO, favorité voleb mírně oslabili, říká poslední průzkum. iDNES [online]. 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. 
  143. ↑ ANO drží v zářijovém modelu Kantaru první místo, náskok před opozičními koalicemi se ale ztenčil. ČT24.cz [online]. 2021-09-26 [cit. 2021-09-26]. Dostupné online. 
  144. ↑ Data Collect: Ve volbách by uspělo hnutí ANO, těsně za ním koalice. ČSSD by se do sněmovny nedostala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-09-12 [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  145. ↑ Volební výzkum Data Collect září [online]. Data Collect [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  146. ↑ STEM: Volby by opět vyhrálo ANO. KSČM by se do sněmovny ještě dostala, ČSSD už ne. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-09-12 [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  147. ↑ Volební preference STEM – září 2021 [online]. STEM [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  148. ↑ Počet mandátů s odhadem chyby, 4. 10. 2021. Mandaty.cz [online]. [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. 
  149. ↑ Koalice Spolu, Piráti a STAN se dohodly, že chtějí utvořit vládu. Nebudou jednat s jinými stranami. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  150. ↑ Babiš jednal v Lánech s prezidentem, Zeman blahopřál vítězům voleb. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  151. ↑ Zemana převezli do nemocnice. Záběry ukazují, že je v bezvládném stavu. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  152. ↑ Při uvolnění funkce prezidenta přebírají pravomoci premiér a šéfové parlamentu. Lidovky.cz [online]. 2021-10-10 [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  153. ↑ Zeman není schopen výkonu funkce, přečetl Vystrčil stanovisko ÚVN. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  154. ↑ Sněmovna zvolila nové vedení. Babišova vláda podá demisi ve čtvrtek. iDNES.cz [online]. 2021-11-10. Dostupné online. 
  155. ↑ Prezident Zeman v Lánech jmenoval vládu premiéra Fialy. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-12-17. Dostupné online. 
  156. ↑ Tři ministerské posty navíc pomohou prosekat právní džungli a ušetří peníze, slibuje Markéta Pekarová Adamová. Český rozhlas Plus [online]. 2021-11-03. Dostupné online. 
  157. ↑ Fiala představil rozložení budoucí vlády. Spolu bude mít deset postů, koalice STAN s Piráty sedm. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volby a referenda v Česku
Česká národní rada
Poslanecká sněmovna
Senát
Pravidelné
Doplňovací
Opakované
Prezident
Nepřímé
Přímé
Evropský parlament
Krajská zastupitelstva
Obecní zastupitelstva
Celostátní referenda
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Poslanecké_sněmovny_Parlamentu_České_republiky_2021&oldid=23404543“