Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic Logo.svg
Stát Česko
Druh voleb Parlamentní
Volební termín 8.–9. října 2021
Předchozí volby 2017
Následující volby 2025

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 jsou volby, které mají proběhnout ve dnech 8. a 9. října 2021.[1][2] Průzkumy z května 2020 favorizovaly jako vítěze hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem[3] a největší procentuální nárůst od voleb v roce 2017 pak zaznamenala Česká pirátská strana. Za celý rok 2020 ztratilo část své podpory dominující hnutí ANO, naopak největší podporu dle průzkumu preferencí lze přisoudit koalici Pirátů a STAN.[4]

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny PČR probíhají dle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Přímo k volbám do sněmovny se vyjadřuje především oddíl druhý (§ 24 - § 55).[5]

Volební právo má každý oprávněný volič.[6] Základem k registraci kandidátů, stanovení kandidátních listin, určení výsledků a následnému přidělení mandátů jsou kraje České republiky.[7][8][9][10] Nejpozději do 45 dnů před dnem voleb musí mít seznam platných kandidátních listin Státní volební komise, která určuje losem čísla hlasovacích lístků.[11] V jednom z obou dnů voleb[12] pak oprávněný volič, po připuštění přítomnou volební komisí k hlasování[13], volí jedním lístkem vloženým do úřední obálky předané přítomnou komisí, na němž může v seznamu kandidátů vyznačit až čtyři, kterým dává přednost.[14]

Po skončení voleb okrsková volební komise sečte všechny platné hlasy co do počtu lístků, tak do počtu kroužků vyznačujících preferenční hlasy.[15]

Počet poslanců je stanoven zákonem na 200.[16] Rozdělení mandátů mezi volební kraje (tj. kraje ČR) určuje tzv. republikové mandátové číslo. To se rovná podílu všech platných hlasů odevzdaných ve všech krajích a počtu poslanců, který je následně zaokrouhlen na jednotky. Tímto mandátovým číslem se pak dělí počet platných hlasů v každém z krajů. Pakliže nejsou takto rozděleny všechny, tedy jejich součet je méně než 200, přidává se postupně po jednom mandátu tak, že první získá kraj s největším zbytkem po dělení, druhý s druhým největším atd., dokud není dosaženo sumy 200 rozdělených mandátů.[17]

Dělení mandátů se týká pouze a jedině těch kandidujících subjektů, které vstupují do tzv. skrutinia. To zahrnuje všechny subjekty, které na republikové úrovni získaly alespoň 5 % všech platných hlasů, pakliže jde o subjekt složen z dvou stran, tří stran, čtyř a více, zahrnuje ty, které získaly 10 %, 15 % nebo 20 %. K výsledkům subjektů tyto podmínky nesplňující se dále již nepřihlíží.[18]

V rámci kraje jsou příslušné mandáty děleny mezi kandidátní listy tak, že se platné hlasy postoupivší předtím do skrutinia dělí postupně čísly 1; 2; 3 a dále číslem n+1 pro každý z listů, nejvýše číslem rovným počtu kandidátů na listu. Výsledné podíly za všechny listy se seřadí dle velikosti sestupně a ohled se bere na tolik, kolik je mandátů předem přisouzeno kraji. Mandáty se v rámci listu primárně přidělují postupně, jak jsou za sebou seřazeny vzestupně jednotlivé osoby. Pokud některá osob na listu získá tolik přednostních hlasů, že je to nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů v daném kraji pro tento list, připadne mandát této osobě přednostně (může tedy "přeskočit" výše umístěného kandidáta).[19]

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. února 2021[editovat | editovat zdroj]

Na základě návrhu skupiny senátorů rozhodl Ústavní soud o zrušení několika ustanovení dotčeného zákona č. 247/1995 Sb. Návrh napadl neústanovnost v použití D'Hondtovy volební formule při rozdělení mandátů v rámci krajů, taktéž byla zpochybněna ústavnost uzavírací klauzule pro kandidující koalice, jež je oproti hranici alespoň 5 % navýšena na 10, resp. 15, resp. 20 %.

Plénum ÚS s ohledem na především nepodloženost krajského přerozdělování mandátů, kdy neexistující odůvodnění pro podobu krajů a výpočtu mandátů v krajích může deformovat poměrné zastoupení. Nález soudu zdůrazňuje potřebu přihlédnout k poměrnému zastoupení v kontextu celé republiky. Využití daných volebních krajů sice soud nálezem neruší, odstraňuje ale techniku rozdělení mandátů po krajích skrze tzv. republikové mandátové číslo.

Rozhodnutím soudu také došlo k odstranění D'Hondtovy volební formule z postupu zjišťování výsledků v tzv. skrutiniu, tím tedy k zneplatnění skrutinia jako takového.

Soud taktéž ponechal pouze podmínku nejméně 5 % v rámci celostátního zisku kandidujícího subjektu, a to navzdory návrhu navrhovatele, který i tu považoval za protiústavní.

Ve stručnosti soud argumentoval především potřebou bránit ústavnost, a proto zrušit ustanovení porušující princip rovnosti hlasů.

Nález nabude účinnosti po uplynutí dne vyhlášení ve Sbírce zákonů.[20]

V předchozím textu jsou části zneplatněné tímto nálezem vyznačeny přeškrtnutím textu.

Předvolební dění[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017.

Výsledky předešlých voleb v roce 2017[editovat | editovat zdroj]

Rozvržení mandátů po volbách
hlasů procent mandátů
ANO 1 500 113 29.64 % 78
ODS 572 948 11.32 % 25
Piráti 546 393 10.79 % 22
SPD 538 574 10.64 % 22
KSČM 393 100 7.76 % 15
ČSSD 368 347 7.27 % 15
KDU-ČSL 293 643 5.80 % 10
TOP 09 268 811 5.31 % 7
STAN 262 157 5.18 % 6
Svobodní 79 229 1.56 % 0
ostatní 237 444 4.69 % 0
CELKEM 5 060 759 100.00 % 200

Vývoj před volbami[editovat | editovat zdroj]

Do podzimu 2020[editovat | editovat zdroj]

Od proběhnuvších voleb v r. 2017 se na české politické scéně objevilo několik politických stran a hnutí. Jednak šlo o hnutí Trikolóra, které založil Václav Klaus ml., registrace hnutí proběhla již v červnu 2019[21], program představili v září stejného roku, obsahuje tři pilíře - obrana "normálního" světa, bohatství vzniká z práce, obrana národní demokracie.[22] V roce 2020 se v lednu na ustavujícím sjezdu sloučily dva subjekty do strany Levice[23], která se v programu staví za individuální směřování jednotlivce, velkou transformaci v přípravě na klimatickou změnu, sociální politiku a bydlení.[24] Posledním ze tří, hnutí Budoucnost, vzniklo oficiálně ustavujícím sjezdem v červenci 2020, staví se za "spravedlivou, udržitelnou a bezpečnou budoucnost", konkrétněji za oddlužnění domácností, zkrácení pracovní doby a vypořádání se s klimatickou krizí.[25]

Do roku 2020 dominovalo, dle průzkumů voličských preferencí, hnutí ANO, za nímž se s rozestupem objevovali Piráti a ODS. V březnu 2020 tento stav trval, již delší dobu ale se preference koaličního partnera ČSSD a vládu podporující KSČM dostávaly až pod hranici 5 %, což by znamenalo potenciálně vypadnutí ze sněmovny.[26] Potvrzovalo se ale, že si ANO drží zásadní část elektorátu mezi voliči nad 65 let.[27]

Podzim 2020, krajské a senátní volby[editovat | editovat zdroj]

Situace se pro ANO změnila s příchodem tzv. "druhé vlny" koronavirové epidemie na podzim 2020, průzkumy jí přisoudily významné propady oproti výsledku z voleb v r. 2017.[28] Na začátku listopadu zveřejnila agentura STEM/MARK průzkum, podle kterého téměř dvě třetiny Čechů zastávají postoj, že vláda nedokáže jasně obhájit svoje kroky v boji s nemocí covid-19.[29] Další potvrzení trendu zisků pod 5 % se objevilo taktéž u ČSSD a KSČM.[30] Naopak lehký nárůst byl v říjnu pozorován u STAN, což mohlo být důsledkem jejich úspěchu v krajských a senátních volbách.[31]

V říjnu 2020, tj. asi rok před plánovaným termínem sněmovních voleb, se konaly volby krajské a ve třetině obvodů volby senátní.

Vítězem souhrnně za všechny kraje se stalo hnutí ANO se 178 mandáty, na druhém místě se s přibližně polovičním ziskem umístili Piráti a s 53 mandáty ODS. Poslední jmenované se podařilo vyjednat čtyři hejtmanská křesla, zatímco ANO získalo hejtmana v Ústeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. V ostatních krajích se ale hnutí ANO dostalo do opozice, přestože obsazovalo přední místa co do počtu hlasů voličů. Volby znamenaly významný propad pro vládní ČSSD, která vyjma Pardubického a Plzeňského kraje neusedla v koalici a jejím jediným hejtmanem zůstal Martin Netolický kandidující v rámci koalice 3PK. KSČM ztratila svého jediného hejtmana, Oldřicha Bubeníčka, v kraji Ústeckém.[32]

V senátních volbách se podařilo získat či obhájit nejvíce mandátů hnutí STAN, a to 11 senátory, druhé místo obasdila ODS s pěti senátory. Obě vládní strany, ANO i ČSSD, uspěly v jediném obvodu. Pro ČSSD to znamenalo ztrátu potřebných min. 5 křesel pro udržení vlastního senátorského klubu.[33] V listopadu 2020 se vládní subjekty spojily v jediném klubu nazvaném PROREGION.[34]

Aby opoziční strany dosáhly výhody v původním znevýhodňujícím systému přidělování mandátů, kdy silnější kandidující subjekt potřebuje početně úměrně méně hlasů k zisku mandátu, objevily se již během roku 2020 mediální úvahy i úvahy samotných stran a politiků o spojení se do volebních koalic. Pravděpodobně znělo uskupení středopravé, stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a druhé uskupení, středové a liberální, dvojice Pirátů a STAN.[35] Na začátku října hnutí STAN odsouhlasilo jednání s Piráty o koalici[36], což později, 23. listopadu, obdobně schválili členové Pirátů vnitrostranickým referendem. Pro koalici hlasovalo 81 % členů, účast byla 80 %.[37] Strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL oznámily podpis memoranda v půli října, spolu s tím, že lídři zúčastněných stran budou v čele kandidátek za své rodné kraje.[38] Počátkem prosince představily ideové základy spolupráce a jméno pro svou koalici - SPOLU. Zároveň oznámily záměr do konce ledna 2021 dokončit koaliční smlouvu a do konce února pak program. Šéf ODS, Petr Fiala, i šéf KDU-ČSL, Marian Jurečka, odmítli, že by mělo dojít k rozdělení uskupení po volbách (vyjma vytvoření vlastních poslaneckých klubů) či spolupráci s hnutím ANO.[39] Koaliční smlouvu dvojice Piráti a STAN představili oba subjekty 22. prosince.[40]

Na začátku prosince oznámil ambici kandidovat do sněmovních voleb s novým subjektem Mikuláš Minář, bývalý předseda spolku Milion chvilek pro demokracii. Ten tak chce oslovit část voličů hnutí ANO, což se nemělo podařit opozičním stranám.[41] Jeho projekt, Lidé PRO, nabízí voličům komunikaci se všemi napříč regiony a místem ve společnosti, zjistit a naslouchat skutečným problémům občanů a získané informace předat expertům k řešení na základě dat.[42] Po ohlášení se na Mináře a jeho hnutí sneslo mnoho ohlasů, ale také kritiky[43][44], Minář protiargumentoval, že mají skutečně zájem hledat, co lidi trápí, a že je to lépe než zůstat pasivní.[45]

2021[editovat | editovat zdroj]

Podle vyjádření politologů v lednu 2021 se zdá být hrozba, že se ČSSD a KSČM do sněmovny nedostanou, jako reálná. To by mohlo znamenat, že Andrej Babiš nebude mít s kým sestavit vládu a skončí v opozici. Problém ale může mít i trojice stran kandidujících v rámci SPOLU, protože mohou tímto spojením odradit své voliče.[46]

Dne 7. ledna širší vedení STAN schválilo volební koalici a smlouvu s Piráty. Předseda strany, Vít Rakušan, vyjádřil naději, že Piráti ve vlastním referendu na celostátním fóru dají taktéž souhlas. Řekl také, že obě strany počítají s vlastními poslaneckými kluby, ale společným pohybem buď do vlády, nebo do opozice.[47] Ten stejný den večer vydala Strana zelených (SZ) zprávu o nabídce podpory připravované koalice, s případnou účastí zelených politiků na kandidátkách Pirátů a STAN.[48] Vít Rakušan i Ivan Bartoš nabídku neodmítli, poukázali ale na proces primárek volících osoby na kandidátky a na menší než větší pravděpodobnost, že se kandidátům Strany zelených podaří v nich uspět. Strana zelených souběžně s tím jednala s hnutím Mikuláše Mináře[49] a s ČSSD.

Dne 12. ledna schválilo 79 % hlasujících členů Pirátů koalici se STAN,[50][51] podpis koaliční smlouvy proběhl 21. ledna a de facto vznikla předvolební koalice Piráti a Starostové.[52]

Hnutí ANO a ČSSD, tvořící menšinovou vládu, v podobné době odmítli možnost koaliční spolupráce, kterou nadnesl jako hypoteticky možnou v rozhovoru pro tisk prezident Zeman.[53] Sociální demokracie, zvláště někteří členové, vyjádřila už dříve zájem o spolupráci se SZ,[54][55] 9. ledna prostřednictvím tweetu Jany Maláčové[56] oznámila souhlas vedení strany k jednání i s dalšími subjekty a např. zástupci odborů pro sestavení levicového bloku.[57]

Dne 3. února vyhlásil Ústavní soud rozhodnutí o starším návrhu skupiny senátorů, napadajícím část volebního zákona, zvláště otázku přerozdělování mandátů dle krajů a D'Hodntovy volební formule, a také hranice pro vstup stran a koalic do skrutinia. S výjimkou 5% hranice pro jednotlivé strany či hnutí napadená ustanovení ÚS nálezem zrušil.[20]

Původně lednový sjezd ČSSD byl už v listopadu 2020 přesunut na 9. a 10. dubna, a to z důvodu pandemické situace[58], 15. února oznámil její místopředseda a ministr zahraničních věcí, Tomáš Petříček, úmysl kandidovat na předsedu strany. Zdůvodnil to přáním změnit strategii strany a zachránit ji před pádem na dno[59]. Bude tak protikandidátem dosavadnímu předsedovi a ministru vnitra, Janu Hamáčkovi, který oznámil o týden později záměr obhájit mandát.[60]

Jednotlivé strany koalice SPOLU na přelomu února a března schválily koaliční smlouvu, nejprve TOP 09 dne 26. února, ODS dne 3. března a nakonec KDU-ČSL dne 5. března. Tímto došlo i k potvrzení kandidátek, jak bylo předem domluveno. Podrobnosti z chystaného programu přislíbili zveřejňovat v následujících týdnech.[61]

Na společné tiskové konferenci 3. března oznámili lídři Trikolóry, Svobodných a Soukromníků plán společně kandidovat do sněmovních voleb. Předseda Trikolóry, Václav Klaus mladší, popsal spojenectví jako „alternativu k současnému levicovému a protinárodnímu směřování české politiky“. Cílem má být hájit mimo jiné kapitalismus, svobodu, českou korunu, demokracii a národní stát.[62]

Preference politických stran[editovat | editovat zdroj]

Graf volebních preferencí pro sněmovní volby 2021

Nejnovější předvolební průzkumy[editovat | editovat zdroj]

Průzkum ANO SPOLU Piráti a STAN SPD ČSSD KSČM Trikolóra Zelení ostatní
ODS KDU-ČSL TOP 09 Piráti STAN
Median (1. února – 2. března 2021) 26,5 18,5 25,0 10,0 4,5 8,0 2,5 1,5 3,5
Sanep (18.–23. února 2021) 26,8 18,6 24,9 9,4 5,9 5,3 2,6 1,2 5,3
Kantar (18. ledna – 5. února 2021) 26,5 19,5 29,5 10,5 4,0 5,0 5,0
Median (1.–29. ledna 2021) 26,5 18,5 25 9,0 7,0 7,0 2,0 1,5 3,5
Ipsos (15.–19. ledna 2021) 27,2 21,7 23,2 8,4 5,8 6,0 3,6 1,2 2,7
Phoenix Research (1.–10. ledna 2021) 25,5 20,3 19,3[pozn. 1] 9,0 5,6 4,1 3,9 12,3
Sanep (11.–16. prosince 2020) 27,7 20,1 25,5[pozn. 1] 8,1 6,7 5,0 2,8 1,0 3,1
Kantar (13. listopadu – 4. prosince 2020) 25,0 21,0 30[pozn. 1] 10,5 4,5 3,5 5,0
Median (1.–30. listopadu 2020) 28,5 20,0 24,5[pozn. 1] 8,5 7,0 6,0 2,5 1,5 1,5
Sanep (12.–17. listopadu 2020) 27,9 20,5 16,0 7,9 7,4 7,3 5,5 3,6 0,9 3,0
CVVM (5.–20. září 2020) 31,5 12,5 3,5 4,0 16,0 4,5 4,5 10,5 9,5 2,0 1,0 0,5
STEM (31. srpna – 13. září 2020) 28,4 10,6 5,4 5,3 12,8 7,5 8,8 7,3 7,3 3,4 1,1 1,9


Odhad zisku mandátů[editovat | editovat zdroj]

Poněvadž se poslanecká křesla dle původního znění zákona zjišťovala na základě výsledků v krajích, zároveň bylo republikové mandátové číslo a počet mandátů za kraj závislé na reálném počtu odevzdaných platných hlasů (tedy na volební účasti celkově a v každém z krajů),[17] nebylo možné spolehlivě určit, kolik křesel získá která strana či koalice, protože dostupné průzkumy volebních preferencí postupují pouze s ohledem na reprezentativnost preferencí za celý stát, ne jednotlivé kraje.

O odhad se pokoušel průběžně aktualizovaný model na stránkách Mandáty.cz, do kterého vstupují výsledky průzkumů agentur CVVM, Kantar TNS, Median a STEM a při výpočtu zisku mandátů postupuje tak, že je "zjednodušeně uvažováno stejné rozdělení voličů každé strany mezi kraji jako v volbách 2017, stejně jako počet mandátů v kraji."[63]

Tento model ale pozbývá většího významu, protože ÚS dne 3. února 2021 příslušná ustanovení o rozdělování mandátů zrušil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Piráti a STAN t.č. uvažovanou koalicí, koaliční spolupráce stvrzena až na začátku ledna 2021.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 28. prosince 2020 o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 611/2020 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  2. Zeman stanovil termín sněmovních voleb. Novinky.cz [online]. 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  3. PILOUS, Patrik. Volební preference Kantar CZ, květen 2020 [online]. České volby, 2020-05-10 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  4. Volební preference v covidovém roce: ANO i ODS oslabily, sílí Starostové. iDNES.cz [online]. 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  5. Část 1 Oddíl 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. § 25 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  7. § 26 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  8. § 31 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  9. § 33 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  10. § 48 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  11. § 33 odst. 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  12. § 1 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  13. § 19 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  14. § 39 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  15. § 41 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.Chybí název periodika! [cit. 2020-12-28]. [§ 41 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky Dostupné online]. 
  16. § 24 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  17. a b § 48 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  18. § 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  19. § 50 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  20. a b Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran. www.usoud.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  21. Nové Klausovo hnutí si zaregistrovalo název Trikolóra - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2019-06-04 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  22. BARTONÍČEK, Radek. Klaus představil program Trikolóry: Je napsaný tak, aby mu rozuměla paní poštmistrová. Aktuálně.cz [online]. 2019-09-04 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  23. Nová strana Levice chce spojovat lidi v boji proti miliardářům. A2larm [online]. 2020-02-05 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  24. Náš program | Levice [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  25. Budoucnost si zvolila vedení a zahajuje volební kampaň. Parlamentní Listy [online]. 2020-07-16 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  26. PILOUS, Patrik. Volební preference Kantar CZ, březen 2020 | KSČM mimo Sněmovnu [online]. 2020-03-08 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  27. ANO dál vede, ČSSD posílila. Piráti jsou nejsilnější opoziční stranou. iDNES.cz [online]. 2020-09-02 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  28. SOUKUP, Jaroslav. Koronavirus sráží preference ANO, ČSSD padá ještě víc - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2020-11-06 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  29. Vláda nezvládá? Podle dvou třetin Čechů neumí obhájit boj proti koronaviru. iDNES.cz [online]. 2020-11-01 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  30. VACHTL, Jiří. Piráti mají 21 procent, se Starosty by předstihli ANO, ukazuje uniklý model. www.idnes.cz [online]. iDnes.cz, 2020-11-14 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  31. Kantar: Hnutí ANO zaznamenalo nejhorší výsledek od voleb, výrazně si polepšili Starostové a nezávislí. iROZHLAS [online]. 2020-10-18 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  32. O novém vedení je jasno ve všech krajích. Koaliční partneři podepsali smlouvu v Karlových Varech. ct24.ceskatelevize.cz [online]. ČT24, 2020-12-11 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  33. Kandidáti STAN uspěli ve druhém kole všude, vládní koalice v jediném obvodě. Se Senátem se loučí i Štěch. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  34. ROVENSKÝ, Jan. ANO a ČSSD vymazaly v Senátu své značky. Jmenují se Proregion - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  35. ŠELIGA, Vojtěch. Do voleb mohou jít dvě zajímavé koalice s ambicí porazit Babiše - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-07-15 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  36. STAN schválil zahájení vyjednávání s Piráty o koalici pro parlamentní volby. iDNES.cz [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  37. ČTK. Volební koalice se starosty se rýsuje. Vedení Pirátů dostalo zelenou od členů, návrh smlouvy má být do měsíce. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-11-23 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  38. ODS, lidovci a TOP 09 se dohodli na koalici proti Babišovi. V úterý podepíší memorandum. Věří ve vítězství. CNN Prima News [online]. 2020-10-24 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  39. Koalice ODS, lidovců a TOP 09 chce mít program do konce února | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  40. Piráti se STAN představili návrh koaliční smlouvy. Nyní ho dostanou k posouzení straníci. www.pirati.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  41. SVOBODOVÁ, Ivana. Minář: Chceme znovu zbláznit společnost. A tentokrát nejen k obraně demokracie. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  42. Lidé PRO | Program. www.lidepro.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  43. KABRHELOVÁ, Lenka; SOCHOROVÁ, Barbora; ROČEK, Tomáš. Minářovi Lidé PRO vznikají podobně jako kdysi Hnutí ANO. Je to paradox, říká komentátor Honzejk. ČRo Plus [online]. 2020-12-07 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  44. RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Apolena Rychlíková: Mikuláš Minář nabízí místo strany liberální start-up. Uspěje ANO pro „lepší lidi“?. ČRo Plus [online]. 2020-12-08 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  45. Minář: Díky za nakládačku, udělali jsme chybu. Pro manželství gayů bych hlasoval, jsme připraveni i na vládnutí. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  46. ENDRŠTOVÁ, Michaela; VALÁŠEK, Lukáš; HORÁK, Jan. Rok, který může Babiše připravit o moc či posílit Zemana. Čechy čekají klíčové volby. Aktuálně.cz [online]. 2021-01-03 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  47. Hnutí STAN schválilo volební koaliční smlouvu s Piráty. Podle Rakušana si věří na 25 procent. iROZHLAS [online]. 2021-01-07 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  48. Zelení nabízí Pirátům a STANu podporu jejich společnému projektu [online]. Zelení, 2021-01-07 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  49. KOPECKÝ, Josef. Chcete nás? Zelení hledají ženicha. Nabídli se Pirátům a STAN, myslí na ČSSD. iDNES.cz [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  50. CF 25/2020 Schválení koaliční smlouvy se STAN - 1. kolo. helios.pirati.cz [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  51. Piráti schválili společnou koaliční kandidaturu se Starosty | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  52. Piráti a STAN potvrdili koalici, pracují na ambiciózním programu | ČeskéNoviny.cz. ČTK [online]. 2020-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  53. Předvolební koalice hnutí ANO s ČSSD se nerýsuje. Babiš i Hamáček spojení odmítají. iROZHLAS [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  54. LEINERT, Ondřej. Změňme název a pojďme se Zelenými, zní po prohře z ČSSD. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-10-08 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  55. LEDERER, Benedikt. ČSSD chce jít do voleb se Zelenými. Ty ale láká i spolupráce s TOP 09. A ještě více s Piráty. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-12-16 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  56. 2021-01-09 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  57. Sociální demokraté chtějí vyjednávat o levicové volební alianci. Cílí na odboráře i regionální uskupení. iROZHLAS [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  58. ČSSD posunula kvůli covidu-19 sjezd z ledna na duben | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  59. Petříček se bude ucházet o funkci předsedy ČSSD | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  60. Hamáček bude obhajovat funkci předsedy ČSSD, řekl pro MfD | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  61. KDU-ČSL schválila koaliční smlouvu s ODS a TOP 09 | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  62. Trikolóra, Soukromníci a Svobodní půjdou do voleb spolu. Jsme otevřeni i pro další subjekty, řekl Klaus mladší. ČT24 [online]. 2021-03-04 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  63. Mandáty.cz - aktualizovaný model pro volby do Sněmovny. mandaty.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]