Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 | |
![]() | |
Stát | Česko |
---|---|
Druh voleb | Parlamentní |
Volební termín | 8.–9. října 2021 |
Předchozí volby | 2017 |
Následující volby | 2025 |
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 jsou volby, které mají proběhnout ve dnech 8. a 9. října 2021.[1][2] Průzkumy z května 2020 favorizovaly jako vítěze hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem[3] a největší procentuální nárůst od voleb v roce 2017 pak zaznamenala Česká pirátská strana. Za celý rok 2020 ztratilo část své podpory dominující hnutí ANO, naopak největší podporu dle průzkumu preferencí lze přisoudit koalici Pirátů a STAN.[4]
Volební systém[editovat | editovat zdroj]
Volby do Poslanecké sněmovny PČR probíhají dle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Přímo k volbám do sněmovny se vyjadřuje především oddíl druhý (§ 24 - § 55).[5]
Volební právo má každý oprávněný volič.[6] Základem k registraci kandidátů, stanovení kandidátních listin, určení výsledků a následnému přidělení mandátů jsou kraje České republiky.[7][8][9][10] Nejpozději do 45 dnů před dnem voleb musí mít seznam platných kandidátních listin Státní volební komise, která určuje losem čísla hlasovacích lístků.[11] V jednom z obou dnů voleb[12] pak oprávněný volič, po připuštění přítomnou volební komisí k hlasování[13], volí jedním lístkem vloženým do úřední obálky předané přítomnou komisí, na němž může v seznamu kandidátů vyznačit až čtyři, kterým dává přednost.[14]
Po skončení voleb okrsková volební komise sečte všechny platné hlasy co do počtu lístků, tak do počtu kroužků vyznačujících preferenční hlasy.[15]
Počet poslanců je stanoven zákonem na 200.[16] Rozdělení mandátů mezi volební kraje (tj. kraje ČR) určuje tzv. republikové mandátové číslo. To se rovná podílu všech platných hlasů odevzdaných ve všech krajích a počtu poslanců, který je následně zaokrouhlen na jednotky. Tímto mandátovým číslem se pak dělí počet platných hlasů v každém z krajů. Pakliže nejsou takto rozděleny všechny, tedy jejich součet je méně než 200, přidává se postupně po jednom mandátu tak, že první získá kraj s největším zbytkem po dělení, druhý s druhým největším atd., dokud není dosaženo sumy 200 rozdělených mandátů.[17]
Dělení mandátů se týká pouze a jedině těch kandidujících subjektů, které vstupují do tzv. skrutinia. To zahrnuje všechny subjekty, které na republikové úrovni získaly alespoň 5 % všech platných hlasů, pakliže jde o subjekt složen z dvou stran, tří stran, čtyř a více, zahrnuje ty, které získaly 10 %, 15 % nebo 20 %. K výsledkům subjektů tyto podmínky nesplňující se dále již nepřihlíží.[18]
V rámci kraje jsou příslušné mandáty děleny mezi kandidátní listy tak, že se platné hlasy postoupivší předtím do skrutinia dělí postupně čísly 1; 2; 3 a dále číslem n+1 pro každý z listů, nejvýše číslem rovným počtu kandidátů na listu. Výsledné podíly za všechny listy se seřadí dle velikosti sestupně a ohled se bere na tolik, kolik je mandátů předem přisouzeno kraji. Mandáty se v rámci listu primárně přidělují postupně, jak jsou za sebou seřazeny vzestupně jednotlivé osoby. Pokud některá osob na listu získá tolik přednostních hlasů, že je to nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů v daném kraji pro tento list, připadne mandát této osobě přednostně (může tedy "přeskočit" výše umístěného kandidáta).[19]
Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. února 2021[editovat | editovat zdroj]
Na základě návrhu skupiny senátorů rozhodl Ústavní soud o zrušení několika ustanovení dotčeného zákona č. 247/1995 Sb. Návrh napadl neústanovnost v použití D'Hondtovy volební formule při rozdělení mandátů v rámci krajů, taktéž byla zpochybněna ústavnost uzavírací klauzule pro kandidující koalice, jež je oproti hranici alespoň 5 % navýšena na 10, resp. 15, resp. 20 %.
Plénum ÚS s ohledem na především nepodloženost krajského přerozdělování mandátů, kdy neexistující odůvodnění pro podobu krajů a výpočtu mandátů v krajích může deformovat poměrné zastoupení. Nález soudu zdůrazňuje potřebu přihlédnout k poměrnému zastoupení v kontextu celé republiky. Využití daných volebních krajů sice soud nálezem neruší, odstraňuje ale techniku rozdělení mandátů po krajích skrze tzv. republikové mandátové číslo.
Rozhodnutím soudu také došlo k odstranění D'Hondtovy volební formule z postupu zjišťování výsledků v tzv. skrutiniu, tím tedy k zneplatnění skrutinia jako takového.
Soud taktéž ponechal pouze podmínku nejméně 5 % v rámci celostátního zisku kandidujícího subjektu, a to navzdory návrhu navrhovatele, který i tu považoval za protiústavní.
Ve stručnosti soud argumentoval především potřebou bránit ústavnost, a proto zrušit ustanovení porušující princip rovnosti hlasů.
Nález nabude účinnosti po uplynutí dne vyhlášení ve Sbírce zákonů.[20]
V předchozím textu jsou části zneplatněné tímto nálezem vyznačeny přeškrtnutím textu.
Předvolební dění[editovat | editovat zdroj]
Výsledky předešlých voleb v roce 2017[editovat | editovat zdroj]
hlasů | procent | mandátů | |
---|---|---|---|
ANO | 1 500 113 | 29.64 % | 78 |
ODS | 572 948 | 11.32 % | 25 |
Piráti | 546 393 | 10.79 % | 22 |
SPD | 538 574 | 10.64 % | 22 |
KSČM | 393 100 | 7.76 % | 15 |
ČSSD | 368 347 | 7.27 % | 15 |
KDU-ČSL | 293 643 | 5.80 % | 10 |
TOP 09 | 268 811 | 5.31 % | 7 |
STAN | 262 157 | 5.18 % | 6 |
Svobodní | 79 229 | 1.56 % | 0 |
ostatní | 237 444 | 4.69 % | 0 |
CELKEM | 5 060 759 | 100.00 % | 200 |
Vývoj před volbami[editovat | editovat zdroj]
Do podzimu 2020[editovat | editovat zdroj]
Od proběhnuvších voleb v r. 2017 se na české politické scéně objevilo několik politických stran a hnutí. Jednak šlo o hnutí Trikolóra, které založil Václav Klaus ml., registrace hnutí proběhla již v červnu 2019[21], program představili v září stejného roku, obsahuje tři pilíře - obrana "normálního" světa, bohatství vzniká z práce, obrana národní demokracie.[22] V roce 2020 se v lednu na ustavujícím sjezdu sloučily dva subjekty do strany Levice[23], která se v programu staví za individuální směřování jednotlivce, velkou transformaci v přípravě na klimatickou změnu, sociální politiku a bydlení.[24] Posledním ze tří, hnutí Budoucnost, vzniklo oficiálně ustavujícím sjezdem v červenci 2020, staví se za "spravedlivou, udržitelnou a bezpečnou budoucnost", konkrétněji za oddlužnění domácností, zkrácení pracovní doby a vypořádání se s klimatickou krizí.[25]
Do roku 2020 dominovalo, dle průzkumů voličských preferencí, hnutí ANO, za nímž se s rozestupem objevovali Piráti a ODS. V březnu 2020 tento stav trval, již delší dobu ale se preference koaličního partnera ČSSD a vládu podporující KSČM dostávaly až pod hranici 5 %, což by znamenalo potenciálně vypadnutí ze sněmovny.[26] Potvrzovalo se ale, že si ANO drží zásadní část elektorátu mezi voliči nad 65 let.[27]
Podzim 2020, krajské a senátní volby[editovat | editovat zdroj]
Situace se pro ANO změnila s příchodem tzv. "druhé vlny" koronavirové epidemie na podzim 2020, průzkumy jí přisoudily významné propady oproti výsledku z voleb v r. 2017.[28] Na začátku listopadu zveřejnila agentura STEM/MARK průzkum, podle kterého téměř dvě třetiny Čechů zastávají postoj, že vláda nedokáže jasně obhájit svoje kroky v boji s nemocí covid-19.[29] Další potvrzení trendu zisků pod 5 % se objevilo taktéž u ČSSD a KSČM.[30] Naopak lehký nárůst byl v říjnu pozorován u STAN, což mohlo být důsledkem jejich úspěchu v krajských a senátních volbách.[31]
V říjnu 2020, tj. asi rok před plánovaným termínem sněmovních voleb, se konaly volby krajské a ve třetině obvodů volby senátní.
Vítězem souhrnně za všechny kraje se stalo hnutí ANO se 178 mandáty, na druhém místě se s přibližně polovičním ziskem umístili Piráti a s 53 mandáty ODS. Poslední jmenované se podařilo vyjednat čtyři hejtmanská křesla, zatímco ANO získalo hejtmana v Ústeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. V ostatních krajích se ale hnutí ANO dostalo do opozice, přestože obsazovalo přední místa co do počtu hlasů voličů. Volby znamenaly významný propad pro vládní ČSSD, která vyjma Pardubického a Plzeňského kraje neusedla v koalici a jejím jediným hejtmanem zůstal Martin Netolický kandidující v rámci koalice 3PK. KSČM ztratila svého jediného hejtmana, Oldřicha Bubeníčka, v kraji Ústeckém.[32]
V senátních volbách se podařilo získat či obhájit nejvíce mandátů hnutí STAN, a to 11 senátory, druhé místo obasdila ODS s pěti senátory. Obě vládní strany, ANO i ČSSD, uspěly v jediném obvodu. Pro ČSSD to znamenalo ztrátu potřebných min. 5 křesel pro udržení vlastního senátorského klubu.[33] V listopadu 2020 se vládní subjekty spojily v jediném klubu nazvaném PROREGION.[34]
Aby opoziční strany dosáhly výhody v původním znevýhodňujícím systému přidělování mandátů, kdy silnější kandidující subjekt potřebuje početně úměrně méně hlasů k zisku mandátu, objevily se již během roku 2020 mediální úvahy i úvahy samotných stran a politiků o spojení se do volebních koalic. Pravděpodobně znělo uskupení středopravé, stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a druhé uskupení, středové a liberální, dvojice Pirátů a STAN.[35] Na začátku října hnutí STAN odsouhlasilo jednání s Piráty o koalici[36], což později, 23. listopadu, obdobně schválili členové Pirátů vnitrostranickým referendem. Pro koalici hlasovalo 81 % členů, účast byla 80 %.[37] Strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL oznámily podpis memoranda v půli října, spolu s tím, že lídři zúčastněných stran budou v čele kandidátek za své rodné kraje.[38] Počátkem prosince představily ideové základy spolupráce a jméno pro svou koalici - SPOLU. Zároveň oznámily záměr do konce ledna 2021 dokončit koaliční smlouvu a do konce února pak program. Šéf ODS, Petr Fiala, i šéf KDU-ČSL, Marian Jurečka, odmítli, že by mělo dojít k rozdělení uskupení po volbách (vyjma vytvoření vlastních poslaneckých klubů) či spolupráci s hnutím ANO.[39] Koaliční smlouvu dvojice Piráti a STAN představili oba subjekty 22. prosince.[40]
Na začátku prosince oznámil ambici kandidovat do sněmovních voleb s novým subjektem Mikuláš Minář, bývalý předseda spolku Milion chvilek pro demokracii. Ten tak chce oslovit část voličů hnutí ANO, což se nemělo podařit opozičním stranám.[41] Jeho projekt, Lidé PRO, nabízí voličům komunikaci se všemi napříč regiony a místem ve společnosti, zjistit a naslouchat skutečným problémům občanů a získané informace předat expertům k řešení na základě dat.[42] Po ohlášení se na Mináře a jeho hnutí sneslo mnoho ohlasů, ale také kritiky[43][44], Minář protiargumentoval, že mají skutečně zájem hledat, co lidi trápí, a že je to lépe než zůstat pasivní.[45]
2021[editovat | editovat zdroj]
Podle vyjádření politologů v lednu 2021 se zdá být hrozba, že se ČSSD a KSČM do sněmovny nedostanou, jako reálná. To by mohlo znamenat, že Andrej Babiš nebude mít s kým sestavit vládu a skončí v opozici. Problém ale může mít i trojice stran kandidujících v rámci SPOLU, protože mohou tímto spojením odradit své voliče.[46]
Dne 7. ledna širší vedení STAN schválilo volební koalici a smlouvu s Piráty. Předseda strany, Vít Rakušan, vyjádřil naději, že Piráti ve vlastním referendu na celostátním fóru dají taktéž souhlas. Řekl také, že obě strany počítají s vlastními poslaneckými kluby, ale společným pohybem buď do vlády, nebo do opozice.[47] Ten stejný den večer vydala Strana zelených (SZ) zprávu o nabídce podpory připravované koalice, s případnou účastí zelených politiků na kandidátkách Pirátů a STAN.[48] Vít Rakušan i Ivan Bartoš nabídku neodmítli, poukázali ale na proces primárek volících osoby na kandidátky a na menší než větší pravděpodobnost, že se kandidátům Strany zelených podaří v nich uspět. Strana zelených souběžně s tím jednala s hnutím Mikuláše Mináře[49] a s ČSSD.
Dne 12. ledna schválilo 79 % hlasujících členů Pirátů koalici se STAN,[50][51] podpis koaliční smlouvy proběhl 21. ledna a de facto vznikla předvolební koalice Piráti a Starostové.[52]
Hnutí ANO a ČSSD, tvořící menšinovou vládu, v podobné době odmítli možnost koaliční spolupráce, kterou nadnesl jako hypoteticky možnou v rozhovoru pro tisk prezident Zeman.[53] Sociální demokracie, zvláště někteří členové, vyjádřila už dříve zájem o spolupráci se SZ,[54][55] 9. ledna prostřednictvím tweetu Jany Maláčové[56] oznámila souhlas vedení strany k jednání i s dalšími subjekty a např. zástupci odborů pro sestavení levicového bloku.[57]
Dne 3. února vyhlásil Ústavní soud rozhodnutí o starším návrhu skupiny senátorů, napadajícím část volebního zákona, zvláště otázku přerozdělování mandátů dle krajů a D'Hodntovy volební formule, a také hranice pro vstup stran a koalic do skrutinia. S výjimkou 5% hranice pro jednotlivé strany či hnutí napadená ustanovení ÚS nálezem zrušil.[20]
Původně lednový sjezd ČSSD byl už v listopadu 2020 přesunut na 9. a 10. dubna, a to z důvodu pandemické situace[58], 15. února oznámil její místopředseda a ministr zahraničních věcí, Tomáš Petříček, úmysl kandidovat na předsedu strany. Zdůvodnil to přáním změnit strategii strany a zachránit ji před pádem na dno[59]. Bude tak protikandidátem dosavadnímu předsedovi a ministru vnitra, Janu Hamáčkovi, který oznámil o týden později záměr obhájit mandát.[60]
Jednotlivé strany koalice SPOLU na přelomu února a března schválily koaliční smlouvu, nejprve TOP 09 dne 26. února, ODS dne 3. března a nakonec KDU-ČSL dne 5. března. Tímto došlo i k potvrzení kandidátek, jak bylo předem domluveno. Podrobnosti z chystaného programu přislíbili zveřejňovat v následujících týdnech.[61]
Na společné tiskové konferenci 3. března oznámili lídři Trikolóry, Svobodných a Soukromníků plán společně kandidovat do sněmovních voleb. Předseda Trikolóry, Václav Klaus mladší, popsal spojenectví jako „alternativu k současnému levicovému a protinárodnímu směřování české politiky“. Cílem má být hájit mimo jiné kapitalismus, svobodu, českou korunu, demokracii a národní stát.[62]
Preference politických stran[editovat | editovat zdroj]
Nejnovější předvolební průzkumy[editovat | editovat zdroj]
Průzkum | ANO | SPOLU | Piráti a STAN | SPD | ČSSD | KSČM | Trikolóra | Zelení | ostatní | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
ODS | KDU-ČSL | TOP 09 | Piráti | STAN | ||||||||
Median (1. února – 2. března 2021) | 26,5 | 18,5 | 25,0 | 10,0 | 4,5 | 8,0 | 2,5 | 1,5 | 3,5 | |||
Sanep (18.–23. února 2021) | 26,8 | 18,6 | 24,9 | 9,4 | 5,9 | 5,3 | 2,6 | 1,2 | 5,3 | |||
Kantar (18. ledna – 5. února 2021) | 26,5 | 19,5 | 29,5 | 10,5 | 4,0 | 5,0 | – | – | 5,0 | |||
Median (1.–29. ledna 2021) | 26,5 | 18,5 | 25 | 9,0 | 7,0 | 7,0 | 2,0 | 1,5 | 3,5 | |||
Ipsos (15.–19. ledna 2021) | 27,2 | 21,7 | 23,2 | 8,4 | 5,8 | 6,0 | 3,6 | 1,2 | 2,7 | |||
Phoenix Research (1.–10. ledna 2021) | 25,5 | 20,3 | 19,3[pozn. 1] | 9,0 | 5,6 | 4,1 | 3,9 | – | 12,3 | |||
Sanep (11.–16. prosince 2020) | 27,7 | 20,1 | 25,5[pozn. 1] | 8,1 | 6,7 | 5,0 | 2,8 | 1,0 | 3,1 | |||
Kantar (13. listopadu – 4. prosince 2020) | 25,0 | 21,0 | 30[pozn. 1] | 10,5 | 4,5 | 3,5 | – | – | 5,0 | |||
Median (1.–30. listopadu 2020) | 28,5 | 20,0 | 24,5[pozn. 1] | 8,5 | 7,0 | 6,0 | 2,5 | 1,5 | 1,5 | |||
Sanep (12.–17. listopadu 2020) | 27,9 | 20,5 | 16,0 | 7,9 | 7,4 | 7,3 | 5,5 | 3,6 | 0,9 | 3,0 | ||
CVVM (5.–20. září 2020) | 31,5 | 12,5 | 3,5 | 4,0 | 16,0 | 4,5 | 4,5 | 10,5 | 9,5 | 2,0 | 1,0 | 0,5 |
STEM (31. srpna – 13. září 2020) | 28,4 | 10,6 | 5,4 | 5,3 | 12,8 | 7,5 | 8,8 | 7,3 | 7,3 | 3,4 | 1,1 | 1,9 |
Odhad zisku mandátů[editovat | editovat zdroj]
Poněvadž se poslanecká křesla dle původního znění zákona zjišťovala na základě výsledků v krajích, zároveň bylo republikové mandátové číslo a počet mandátů za kraj závislé na reálném počtu odevzdaných platných hlasů (tedy na volební účasti celkově a v každém z krajů),[17] nebylo možné spolehlivě určit, kolik křesel získá která strana či koalice, protože dostupné průzkumy volebních preferencí postupují pouze s ohledem na reprezentativnost preferencí za celý stát, ne jednotlivé kraje.
O odhad se pokoušel průběžně aktualizovaný model na stránkách Mandáty.cz, do kterého vstupují výsledky průzkumů agentur CVVM, Kantar TNS, Median a STEM a při výpočtu zisku mandátů postupuje tak, že je "zjednodušeně uvažováno stejné rozdělení voličů každé strany mezi kraji jako v volbách 2017, stejně jako počet mandátů v kraji."[63]
Tento model ale pozbývá většího významu, protože ÚS dne 3. února 2021 příslušná ustanovení o rozdělování mandátů zrušil.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 28. prosince 2020 o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 611/2020 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Zeman stanovil termín sněmovních voleb. Novinky.cz [online]. 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ PILOUS, Patrik. Volební preference Kantar CZ, květen 2020 [online]. České volby, 2020-05-10 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Volební preference v covidovém roce: ANO i ODS oslabily, sílí Starostové. iDNES.cz [online]. 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Část 1 Oddíl 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ § 25 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ § 26 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 31 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 33 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 48 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 33 odst. 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 1 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 19 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 39 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 41 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.Chybí název periodika! [cit. 2020-12-28]. [§ 41 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky Dostupné online].
- ↑ § 24 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b § 48 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ § 50 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. www.zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran. www.usoud.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Nové Klausovo hnutí si zaregistrovalo název Trikolóra - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2019-06-04 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ BARTONÍČEK, Radek. Klaus představil program Trikolóry: Je napsaný tak, aby mu rozuměla paní poštmistrová. Aktuálně.cz [online]. 2019-09-04 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Nová strana Levice chce spojovat lidi v boji proti miliardářům. A2larm [online]. 2020-02-05 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Náš program | Levice [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Budoucnost si zvolila vedení a zahajuje volební kampaň. Parlamentní Listy [online]. 2020-07-16 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ PILOUS, Patrik. Volební preference Kantar CZ, březen 2020 | KSČM mimo Sněmovnu [online]. 2020-03-08 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ANO dál vede, ČSSD posílila. Piráti jsou nejsilnější opoziční stranou. iDNES.cz [online]. 2020-09-02 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Jaroslav. Koronavirus sráží preference ANO, ČSSD padá ještě víc - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2020-11-06 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Vláda nezvládá? Podle dvou třetin Čechů neumí obhájit boj proti koronaviru. iDNES.cz [online]. 2020-11-01 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ VACHTL, Jiří. Piráti mají 21 procent, se Starosty by předstihli ANO, ukazuje uniklý model. www.idnes.cz [online]. iDnes.cz, 2020-11-14 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Kantar: Hnutí ANO zaznamenalo nejhorší výsledek od voleb, výrazně si polepšili Starostové a nezávislí. iROZHLAS [online]. 2020-10-18 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ O novém vedení je jasno ve všech krajích. Koaliční partneři podepsali smlouvu v Karlových Varech. ct24.ceskatelevize.cz [online]. ČT24, 2020-12-11 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti STAN uspěli ve druhém kole všude, vládní koalice v jediném obvodě. Se Senátem se loučí i Štěch. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ ROVENSKÝ, Jan. ANO a ČSSD vymazaly v Senátu své značky. Jmenují se Proregion - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠELIGA, Vojtěch. Do voleb mohou jít dvě zajímavé koalice s ambicí porazit Babiše - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-07-15 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ STAN schválil zahájení vyjednávání s Piráty o koalici pro parlamentní volby. iDNES.cz [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Volební koalice se starosty se rýsuje. Vedení Pirátů dostalo zelenou od členů, návrh smlouvy má být do měsíce. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-11-23 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ODS, lidovci a TOP 09 se dohodli na koalici proti Babišovi. V úterý podepíší memorandum. Věří ve vítězství. CNN Prima News [online]. 2020-10-24 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Koalice ODS, lidovců a TOP 09 chce mít program do konce února | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Piráti se STAN představili návrh koaliční smlouvy. Nyní ho dostanou k posouzení straníci. www.pirati.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Minář: Chceme znovu zbláznit společnost. A tentokrát nejen k obraně demokracie. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Lidé PRO | Program. www.lidepro.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ KABRHELOVÁ, Lenka; SOCHOROVÁ, Barbora; ROČEK, Tomáš. Minářovi Lidé PRO vznikají podobně jako kdysi Hnutí ANO. Je to paradox, říká komentátor Honzejk. ČRo Plus [online]. 2020-12-07 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Apolena Rychlíková: Mikuláš Minář nabízí místo strany liberální start-up. Uspěje ANO pro „lepší lidi“?. ČRo Plus [online]. 2020-12-08 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Minář: Díky za nakládačku, udělali jsme chybu. Pro manželství gayů bych hlasoval, jsme připraveni i na vládnutí. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ENDRŠTOVÁ, Michaela; VALÁŠEK, Lukáš; HORÁK, Jan. Rok, který může Babiše připravit o moc či posílit Zemana. Čechy čekají klíčové volby. Aktuálně.cz [online]. 2021-01-03 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Hnutí STAN schválilo volební koaliční smlouvu s Piráty. Podle Rakušana si věří na 25 procent. iROZHLAS [online]. 2021-01-07 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Zelení nabízí Pirátům a STANu podporu jejich společnému projektu [online]. Zelení, 2021-01-07 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky)
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Chcete nás? Zelení hledají ženicha. Nabídli se Pirátům a STAN, myslí na ČSSD. iDNES.cz [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.
- ↑ CF 25/2020 Schválení koaliční smlouvy se STAN - 1. kolo. helios.pirati.cz [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Piráti schválili společnou koaliční kandidaturu se Starosty | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Piráti a STAN potvrdili koalici, pracují na ambiciózním programu | ČeskéNoviny.cz. ČTK [online]. 2020-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Předvolební koalice hnutí ANO s ČSSD se nerýsuje. Babiš i Hamáček spojení odmítají. iROZHLAS [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ LEINERT, Ondřej. Změňme název a pojďme se Zelenými, zní po prohře z ČSSD. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-10-08 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky)
- ↑ LEDERER, Benedikt. ČSSD chce jít do voleb se Zelenými. Ty ale láká i spolupráce s TOP 09. A ještě více s Piráty. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-12-16 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 2021-01-09 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Sociální demokraté chtějí vyjednávat o levicové volební alianci. Cílí na odboráře i regionální uskupení. iROZHLAS [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČSSD posunula kvůli covidu-19 sjezd z ledna na duben | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Petříček se bude ucházet o funkci předsedy ČSSD | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Hamáček bude obhajovat funkci předsedy ČSSD, řekl pro MfD | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ KDU-ČSL schválila koaliční smlouvu s ODS a TOP 09 | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Trikolóra, Soukromníci a Svobodní půjdou do voleb spolu. Jsme otevřeni i pro další subjekty, řekl Klaus mladší. ČT24 [online]. 2021-03-04 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Mandáty.cz - aktualizovaný model pro volby do Sněmovny. mandaty.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.