Novela volebního zákona 2021

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Novela volebního zákona 2021 je připravovaný zákon v ČR, který by měl narovnat nespravedlnosti současného volebního zákona (č. 247/1995 Sb.), kde hlasy občanů mají různou váhu podle krajů. Nález Ústavního soudu tyto části zákona zrušil a Parlament ČR tudíž musí připravit a schválit před říjnovými volbami 2021 nový volební zákon. Ústavní soud však prohlásil, že volby by mohly proběhnout i v případě že by poslanci a senátoři novelu schválit nestihli.[1][2] Většina veřejnosti i odborníků takovou změnu v přepočtu hlasů podporuje.[3][4] Legislativní rada vlády původní návrhy odmítla.[5] Dva různé návrhy k projednání parlamentem poté již předložila vláda.[6]

Stížnost senátorů k ÚS na nerovnost hlasů[editovat | editovat zdroj]

Návrh na zrušení systému voleb do sněmovny, kterým se Ústavní soud zabýval, podala již koncem roku 2017 skupina 21 senátorů, složená ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislých senátorů. Obrátili se na soud s tvrzením, že malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké strany. Senátoři také napadli ustanovení, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do dolní komory nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent, což považují za diskriminační.[7][8]

Nález Ústavního soudu[editovat | editovat zdroj]

Ústavní soud nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný, ačkoliv absolutní většina i ústavní většina (11 z 15 souhlasila, asi 74 %) s nálezem souhlasila. Čtyři soudci patnáctičlenného sboru s nálezem nesouhlasili a podali odlišné stanovisko.[9] Soudci, kteří zaujali tzv. disentní stanovisko kritizovali zejména liknavost rozhodnutí trvajícím přes tři roky. Tento fakt ve svém stanovisku zmiňují nesouhlasící ústavní soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek. Současnou dobu projednání porovnávají s jiným přezkumem volebního zákona z roku 2000, kdy byl přijat nález po půl roce od napadení a více než rok před nejbližšími volbami.[10]

Ostatní soudci to vysvětlují velmi podrobným zkoumáním faktů profesorem Filipem, který zmínil, že „je akademik, který má pocit, že musí odvést dokonalé dílo“. A dodal: „Nález má 64 stran a tím dokonalým dílem je“. „Samozřejmě jsme mohli zrušit všechno, bylo by to nejspolehlivější řešení, jež by dávalo zákonodárcům šanci celý zákon znovu promyslet, ale zvolili jsme jemnější řešení,“ řekl Filip s tím, „že zasazení různě velikých krajů do jiného volebního modelu umožní zajištění takového výsledků, který by neměl nikdo napadat“.[11]

Ve svém konečném rozhodnutí Ústavní soud shledal, že současný volební zákon je diskriminační a protiústavní, a zrušil pouze jeho některá ustanovení.[12][13][10]

Reakce prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Prezident Zeman se po rozhodnutí Ústavního soudu ostře ohradil vůči předsedovi ÚS a obvinil ho, že se ÚS plete do politiky a poškozuje Česko.[14] Politologové, vládní opozice i většina veřejnosti Zemanův krok kritizuje.[15][16]

Reakce politiků[editovat | editovat zdroj]

Vládní opozice a menší strany rozhodnutí Ústavního soudu uvítali, ale kritizovali jeho načasovaní osm měsíců před termínem voleb.[16] Premiér ČR Babiš naopak vyjádřil velké znepokojení a obvinil jednoho z hlasujících členů Ústavního soudu, jejího předsedu, Pavla Rychetského, ze snahy ovlivnit volby a odstranit ho z politiky.[17] Podobně jako prezident republiky se tak snažil dělat dlouhodobý politický nátlak na nezávislé soudy.[18][19]

Navrhované změny[editovat | editovat zdroj]

Změny se dotknou přepočtu hlasů jednotlivých stran i koalic. Současný návrh předpokládá zachování 5 % hranice pro jeden politický subjekt a snížení hranice pro koalice na 7 % při dvou stranách, 9 % pro tři strany a 11 % pro čtyři a více stran v koalici. Definitivní podoba změn ovšem dosud není. Zároveň by měl být zrušen přepocet hlasů D'Hondtovou metodou.[20][21] Vondráček prohlásil, že podle jeho názoru, je jeden volební obvod „ten nejspravedlivější v rámci Poměrného volebního systému“.[22] Na brífinku za přítomnosti zástupců Poslanecké sněmovny, předsedů všech poslaneckých klubů, zástupců Senátu, předsedů všech senátorských klubů, předsedů Ústavně-právního výboru a Stále komise pro Ústavu, a zástupců Ministerstva vnitra, Předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka a Předsedy Senátu Vystrčila, se 25. února shodli, že nadále zůstane 14 volebních krajů, neboť možnost jen 1 volebního obvodu je pro Senát nepřijatelná, a protože společně hledají co nejširší shodu. Také se shodli, že bude i nadále nějaká zvýšená procentuální hranice, známá jako Aditivní (sčítací) klauzule pro vstup politické strany či koalice do parlamentu. Dohoda o tom kolik procent to bude, zatím nepadla. Šéfové obou komor parlamentu zároveň uvedli harmonogram schvalování a očekávají nový zákon v účinnosti koncem dubna či v květnu 2021.[22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vláda předloží volební novelu, volit je podle soudu možné i bez ní, 4. února 2021
  2. Volby se mohou konat i bez dohody stran, míní šéf volebního senátu, 4. února 2021
  3. Většina lidí souhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu o přepočtu hlasů i koalicích, Novinky.cz, 10. února 2021
  4. Rychetský poděkoval za podporu. Zemanovo rozhodnutí o neudělení řádu nebude komentovat, Českénoviny.cz, 11. února 2021
  5. Sněmovna zůstala s volebním zákonem v bodě nula. Do pár dnů schválíme vlastní návrh, jinak hrozí obrovská ostuda, říká senátor Goláň, info.cz, 20. února 2021
  6. Vláda schválila dvě varianty novely volebního zákona, Českénoviny.cz, 22. února 2021
  7. Do formování volebního zákona výrazně zasáhla na konci devadesátých let opoziční smlouva
  8. Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Diskriminoval koalice a narušoval rovnost hlasů
  9. Volební zákon rozdělil Ústavní soud. Část soudců rozhodnutí ostře kritizuje, iDnes.cz, 3. února 2021
  10. a b Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2021-02-02, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, [PDF, cit. 2021-02-27]. Vyhlášení nálezu Ústavního soudu Dostupné online.
  11. Ústavní soud zrušil části volebního zákona. Porušovaly princip rovnosti
  12. Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran, Ústavní soud, 3. února 2021
  13. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, [HTML, DOC, cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
  14. Rychetský řád TGM nedostane. Zrušením volebního zákona poškodil ČR, soudí Zeman, Deník.cz, 10. února 2021
  15. Skandální chování, kritizují politologové Zemana za odebrání řádu, 11. února 2021
  16. a b Opozice odsoudila Babišovo vyjádření vůči ÚS a Rychetskému, Ceskenoviny.cz, 3. února 2021
  17. Je to snaha odstranit mě z politiky, zuří Babiš nad změnou systému voleb, TN.cz, 3. února 2021
  18. Komentář: Rychetský a Zeman – konec dlouhého přátelství, Seznamzprávy.cz, 12. února 2021
  19. Toxický Zeman, toxický Hrad. Rychetský potvrdil tlaky v živých kauzách, Aktuálně.cz, 22. ledna 2019
  20. Jak férová je doopravdy D´Hondtova metoda a kde ve světě ji používají, Novinky.cz, 4. února 2021
  21. Jak Rychetský v roce 2000 hájil volební zákon, který teď ÚS pod jeho vedením seškrtal, Novinky.cz, 4. února 2021
  22. a b Vystrčil s Vondráčkem jednali o novém volebním zákonu. Shodli se na zachování 14 krajů [online]. ČT24, ČTK, 2021-02-25 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]