Andrej Babiš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. Andrej Babiš
Babis portrait.jpg

1. místopředseda vlády B. Sobotky
Úřadující
Ve funkci od: 29. ledna 2014

Úřadující
Ve funkci od: 29. ledna 2014
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Předchůdce Jan Fischer

1. předseda hnutí ANO 2011
Úřadující
Ve funkci od: 1. srpna 2012
Předchůdce subjekt vznikl

Úřadující
Ve funkci od: 26. října 2013

Stranická příslušnost
Členství KSS[1] (1980-1989)
ANO 2011 (od 2011)

Narození 2. září 1954 (61 let)
Bratislava, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost slovenská i česká
Občanství ČR
Partner Monika Babišová
Děti čtyři děti
Příbuzní Alexander Babiš (bratr)
Vzdělání VŠE v Bratislavě
Zaměstnání podnikatel, bývalý ředitel Agrofert Holding
Commons Kategorie Andrej Babiš

Andrej Babiš (* 2. září 1954 Bratislava) je původem slovenský podnikatel a politik s českým občanstvím, od 26. října 2013 poslanec českého parlamentu. Od 29. ledna 2014 je 1. místopředsedou vlády Bohuslava Sobotky a ministrem financí.

Je majitelem agrochemického holdingu Agrofert.[2] Koncem roku 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů, ze které později vzniklo politické hnutí ANO 2011, po volbách v roce 2013 druhá nejvýznamnější politická síla v České republice. Od června 2013 je Andrej Babiš prostřednictvím Agrofertu majitelem celostátních deníků Lidové novinyMladá fronta DNES a dalších sdělovacích prostředků mediálního koncernu MAFRA[3].

Andrej Babiš je podle časopisu Týden druhý nejbohatší český občan. Týdeník odhadl jeho jmění v roce 2009 na 35 až 48 miliard ,[4] v roce 2012 již na 75 až 90 miliard Kč.[5] Podle finančního časopisu Forbes činilo jeho jmění v březnu 2013 dvě miliardy dolarů (736. nejbohatší člověk světa) a v roce 2014 2,4 miliardy dolarů (772. nejbohatší člověk světa).[6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ[editovat | editovat zdroj]

Oba jeho rodiče absolvovali obchodní akademii a byli zaměstnáni v Řempu (řemeslnické potřeby). Jeho otec Štefan Babiš následně pracoval pro firmu Československá keramika a stal se jedním ze zakladatelů zahraničního obchodu na Slovensku. Později stál při vzniku katedry zahraničního obchodu na VŠEPraze, kde externě přednášel.[7]

Po příchodu do Strojexportu byl Štefan Babiš vyslán do Etiopie, kde prodával mimo jiné i české obráběcí stroje. Následně byl přeložen do Paříže, kde celá jeho rodina žila do roku 1961. Tam začal Andrej chodit do základní školy zřízené při tamním československém velvyslanectví. Po návratu z Francie byl otec vyloučen z Komunistické strany Slovenska a propuštěn z práce. Asi tři roky pak rodinu živila matka, která v té době pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu, později byla zaměstnankyní Ústavu marxismu-leninismu.[8]

V důsledku politické liberalizace v rámci Pražského jara 1968 byl Štefan Babiš rehabilitován a připravoval se na výjezd do Ženevy, kde poté zastupoval Československo jako delegát v jednáních o tehdy stále ještě provizorní smlouvu GATT (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clu a obchodě) při OSN.

Studium a počátky kariéry[editovat | editovat zdroj]

V září 1969 začal Andrej Babiš studovat na všeobecném švýcarském gymnáziu. Později onemocněl trombocytopenií a rok strávil v nemocnici. Po návratu ze Ženevy studoval na gymnáziu v Bratislavě, kde v roce 1974 maturoval. Posléze byl přijat na obchodní fakultu VŠE v Bratislavě, směr zahraniční obchod.

Na VŠE se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a 1. listopadu 1978 nastoupil do státního PZO Chemapol Bratislava. V témže roce 1978 se stal kandidátem KSČ, za jejíhož člena byl přijat o dva roky později, tedy v roce 1980.

Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát PZO Petrimex do Maroka, kde zastupoval také dalších 15 podniků zahraničního obchodu, např. Lignu či Motokov. V Maroku pobýval i v době sametové revoluce. Poté se vrátil do PZO Petrimex. Stal se ředitelem obchodní skupiny, která měla tehdy monopol na dovoz surovin pro výrobu hnojiv v Československu.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Andrej Babiš s partnerkou Monikou v roce 2015.

Andrej Babiš byl ženatý, z tohoto manželství má dvě děti. Nyní žije s družkou Monikou (která však používá jeho příjmení[9]), se kterou má také dvě děti. V online rozhovoru pro Blesk v roce 2013 uvedl, že věří v Boha.[10]

Má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.

Evidence Státní bezpečností[editovat | editovat zdroj]

Podle dosud zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), byl Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB)[11] a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se údajně stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Registrován byl u Oddělení kontrarozvědné ochrany československého zahraničního obchodu Odboru na ochranu ekonomiky Správy kontrarozvědky v Bratislavě (1. oddělení III. odboru XII. správy ZNB).[12] Toto oddělení mělo na starost sledování zastupitelských organizací zahraničního obchodu v Bratislavě, mezinárodní výstavy a veletrhy v Bratislavě a monitorování činnosti zahraničních rozvědek v československém zahraničním obchodě.[13] Dochované listiny přitom naznačují, že Babiš se Státní bezpečností vědomě spolupracoval již jako důvěrník.[12] Agentem StB byl Babiš údajně do roku 1985, kdy jej PZO Petrimex vyslal dlouhodobě do Maroka; s příslušníky StB se prý za uvedené období setkal celkem sedmnáctkrát. Krycí jméno „Bureš“ figuruje nejméně ve dvou dalších svazcích StB – jednak ve spisu „Oko“, kde je „Bureš“ nejméně dvakrát zmíněn jako autor hlášení určených pro tuto organizaci, a jednak ve spisu „Voják“, v němž figuruje jako opakovaný návštěvník konspiračního bytu.

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky bylo důvodem schůzek to, že Babiš odmítal dovážet nebezpečné fosfáty ze Sýrie.[14] Sám Babiš jakoukoli spolupráci s StB rezolutně popřel.[15][14] Obvinění ze spolupráce StB považoval za předvolební boj,[16] a zažaloval slovenský Ústav paměti národa.[14] Věří, že soud vyhraje podobně, jako jej vyhrála herečka Jiřina Bohdalová, která také byla vedena ve spisech StB.[17] Na stání v říjnu 2013 se nedostavil, soud již Babišovu výpověď měl a přesto byl soud odročen na 14. dubna 2014.[17] Podle Babiše je soud zmanipulovaný.[15]

Ústav paměti národa v roce 2011 upozornil, že pravdivost archivovaných dokumentů nijak neověřuje.[18] V roce 2013 ale ředitel ústavu Ondrej Krajňák prohlásil, že „obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích.“[15] Také podle Radka Schovánka z českého Ústavu pro studium totalitních režimů je prakticky vyloučeno, že by byly zachované dokumenty Ústavu paměti národa padělkem.[16]

Dne 26. června 2014 Okresní soud Bratislava I nepravomocně rozhodl, že je Andrej Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně. Soudkyně v odůvodnění rozhodnutí uvedla: „Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem“. Slovenský Ústav paměti národa se proti rozhodnutí odvolal.[19][20] Odvolací soud původní rozsudek potvrdil.[21] ÚPN proti tomuto rozhodnutí podal v listopadu 2015 dovolání k slovenskému nejvyššímu soudu, neboť se domnívá, že rozhodnutí nižších instancí bylo založeno na nezákonných důkazech.[22]

Agrofert[editovat | editovat zdroj]

Ing. Andrej Babiš, vizualizace vztahů[23]
Podrobnější informace naleznete v článku Agrofert.

V roce 1992, když bylo jasné, že se Václav Klaus a Vladimír Mečiar domluvili na rozdělení Československa, navrhl Babiš zřízení kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vznikl samostatný podnik AGROFERT, spol. s r.o.[24] Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení základního kapitálu Agrofertu, po kterém se majoritním vlastníkem stala ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I.[25]

V současnosti je Agrofert akciovou společností a největším českým zemědělským, potravinářským a chemickým holdingem. Holdingová společnost ovládá více než 230 právně samostatných společností,[26] zejména v České republice a na Slovensku, jejich konsolidované tržby dosáhly v roce 2012 téměř 132,5 miliard Kč. Společnost patří mezi největší firmy v České republice, zde vlastní nebo má v nájmu 57 tisíc hektarů zemědělské půdy (0,7 procenta území České republiky nebo 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy).[27] Společnost vlastní a řídí Andrej Babiš.[28] Do portfolia Agrofertu patří kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby také vydavatelská firma AGF Media a. s., od června 2013 také Agrofert vlastní velký mediální koncern MAFRA a. s., který v roce 2013 vydává dva celostátní tištěné deníky (Lidové noviny a Mladou frontu DNES), regionální deník Metro, provozuje tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice, zpravodajské servery Lidovky.cz, IDnes a Česká pozice[29] a vlastní také jednoho virtuálního mobilního operátora.[30] Agrofert zahrnuje také společnosti v Maďarsku, Polsku, Nizozemsku a Německu. V posledně jmenované zemi jsou to chemický závod SKW Piesteritz a od února 2013 také velkopekárna Lieken.[6][31]

V roce 2008 byl Andrej Babiš kritizován poté, co Česká televize zveřejnila záběry tajnou kamerou zachycující schůzku Andreje Babiše a tehdejšího šéfa antimonopolního úřadu Martina Peciny. Schůzka v autosalonu Mercedes Forum na pražském Chodově se konala v době, kdy antimonopolní úřad posuzoval rozšíření Babišova koncernu Agrofert o další společnosti. Podle Martina Peciny se s Babišem setkávali opakovaně a chůzka se konala v autosalonu proto, že v Praze neměl kancelář.[32][33]

V roce 2010 pobíraly Babišem vlastněné firmy státní dotace ve výši 3 miliardy korun.[34] V roce 2014, v době, kdy byl Babiš ministrem financí, odpustilo ministerstvo Agrofertu daně ve výši 1,476 miliardy korun.[35]

Babiš sám se proti označení "miliardář" ohrazuje. Říká, že jeho hlavním majetkem je 28 listinných akcií reprezentujících 100 % základního jmění Agrofertu. Dne 20. ledna 2014 odešel z vedení Agrofertu, před tím než se stal ministrem financí.[2]

Biopaliva[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 schválila poslanecká sněmovna novelu Zákona o ochraně ovzduší, která v souladu s tendencemi v celé EU zvýšila povinný podíl biopaliv v benzínu a naftě. Babiš připustil, že zákon pomohl prolobbovat.[36] Podle ekonoma a politika Petra Macha díky přimíchávání biopaliv spotřebitelé doplácejí asi dvě koruny na litr pohonných hmot, ročně přibližně 15 miliard korun,[37] z čehož přibližně 10 miliard údajně připadne firmám patřícím Babišovi.[34] Podle Babiše biopaliva zdražují cenu nafty maximálně o 46 haléřů na litr, benzín prý díky biopalivům dokonce zlevnil.[38] Kvůli biopalivům se Andrej Babiš dostal na půdě parlamentu ČR do sporu s Miroslavem Kalouskem, který ho obviňuje ze střetu zájmů.[39]

ANO 2011[editovat | editovat zdroj]

Andrej Babiš při rozdávání rybí polévky na Štědrý den roku 2014 na Staroměstském náměstí v Praze
Podrobnější informace naleznete v článku ANO 2011.

V listopadu 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů a nevyloučil, že by z ní mohlo vzniknout politické hnutí. Jako politické hnutí bylo ANO 2011 registrováno 11. května 2012.[40][41]

V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí, když v tajné volbě získal 73 ze 76 hlasů.[42] Se svým hnutím chce bojovat proti korupci a za nižší daně. Sám státu na daních odvádí 23 milionů korun ročně, jeho holding zhruba 800 milionů korun ročně.[zdroj?]

Na svou činnost obdrželo hnutí ANO 2011 od Babiše z jeho vlastních prostředků za rok 2011 okolo 25 milionů korun.[43] V krajských volbách konaných roku 2012 finančně podpořil uskupení Východočeši, Mimo Jiné a zlínské M. O. R. (Hnutí za Morální Očistu Radnice). Skrze jejich kandidátky potvrdil kandidaturu sedmi členů ANO 2011.[42]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Hlavním městě Praze jako lídr hnutí ANO 2011.[44] ANO 2011 dosáhlo v těchto volbách značný úspěch, když obsadilo druhé místo za ČSSD se ziskem 18,65 % hlasů.

Během předvolební kampaně byl Babiš funkcionáři politické strany TOP 09 Miroslavem Kalouskem a Markem Ženíškem označen za „komunistického udavače“. Babiš reagoval podáním trestního oznámení pro pomluvu.[45]

V lednu 2014 se stal kandidátem hnutí ANO 2011 na post vicepremiéra a ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky.[46] Dne 29. ledna 2014 byl do obou funkcí jmenován.[47] Navrhoval splacení části státního dluhu z 350 miliard korun, které údajně leží bez užitku na účtech České národní banky (ČNB). Podle představitelů banky jde o nesmysl a banka žádné volné prostředky nemá.[48] Jako ministr financí doporučil lidem, kteří by chtěli podnikat, aby si nejprve zkusili zaměstnanecký poměr.[49][50]

V listopadu 2014 popřel spekulace, že by chtěl v budoucnosti kandidovat na prezidenta České republiky.[51][52] Připustil, že by se v budoucnosti mohl stát předsedou české vlády.[52]

Od roku 2012 psal svůj blog na serveru iDNES. Poté, co se stal ministrem české vlády, přispívání na blog ukončil.[53]

Na III. sněmu hnutí ANO 2011 obhájil v únoru 2015 post předsedy hnutí. Od delegátů dostal v tajné volbě všech 186 hlasů.[54]

Bývalý prezident Václav Klaus na jaře 2015 označil propojení politiky a byznysu Andrejem Babišem za nebezpečné a vývoj české politiky poté, co se Babišovo ANO 2011 stalo jednou z nejsilnějších stran, za „hrůzostrašný“.[55]

V roce 2015 jako ministr financí prosazoval zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a prohlásil, že nebude-li zavedena, bude nutné zvýšit daně.[56] Plán na zavedení EET se dočkal kritiky od opozičních poslanců.[57]

Spor s Echo24[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2013 koupila Babišova skupina Agrofert mediální skupinu MAFRA, pod kterou patří i celostátní deník Lidové noviny.[30] Z Lidových novin poté odešlo několik redaktorů včetně šéfredaktora Dalibora Balšínka.[58] Balšínek s některými bývalými redaktory pak založili zpravodajský server Echo24,[59] a vytkli si za cíl „být protiváhou oligarchizovaným českým médiím“.[60]

Dne 22. března 2014 server zveřejnil rozhovor redaktora Daniela Kaisera s Helenou Válkovou, ministryní spravedlnosti za ANO 2011. Rozhovor se týkal mimo jiné Babišova zbohatnutí, jeho údajné spolupráce se Státní bezpečností a možného ovlivňování obsahu novin ve prospěch ANO 2011. Dalším tématem rozhovoru bylo postavení Čechů za Protektorátu.[61] Podle Babišova následného vyjádření byl rozhovor tendeční, provokativní a vedený za účelem ministryni poškodit.[62] Echo24 označil za projekt, který byl vytvořen za účelem napadat jeho samotného a jeho hnutí, a redaktory Echo24 za „tuneláře, kteří vytunelovali Lidové noviny, udělali tam 50 milionů ztrátu a fandili ODS.“[62] Za celou věcí měli podle něj stát místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a ředitel ČEZ Martin Roman. Babiš dále prohlásil: „Doufám, že váš bílý kůň, ten Klenor, má dostatečně velké majetkové přiznání, aby prokázal potom ty vaše náklady.“[62] Podle některých autorů, například Adama Drdy z Revolver Revue,[63] Jiřího X. Doležala z Reflexu,[64] bývalého politika Miroslava Macka[65] nebo serveru Mediaguru[66] tím z pozice ministra financí pohrozil investorovi deníku Janu Klenorovi finanční kontrolou. Podle Drdy tím navíc vyhrožoval potenciálním konkurentům svých periodik.[63] Šéfredaktor Balšínek všechna Babišova nařčení odmítl.[67] Babiš se později za svá slova omluvil s tím, že nemá a nikdy neměl v úmyslu prověřovat hospodaření zpravodajského serveru.[68] Dále uvedl, že má problém si zvyknout na to, že jako politik nemůže říkat, co si doopravdy myslí.[68]

Počátkem května 2014 v redakci Echo24 skutečně proběhla kontrola z finančního úřadu.[69] Podle redakce nebyly při kontrole nalezeny žádné nesrovnalosti.[70]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Ubezpečuji @ErikBest, že nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila ani na ni nemám předpoklady
— Andrej Babiš na svém twitterovém účtu. (6. 11. 2014)[71]
Všude natankují palivo s podstatně vyšším podílem biosložek. V Německu už letos přimíchávají 6,75 procenta energetického obsahu, ve Francii dokonce sedm. (...)

Absurdní je, že místo aby stát pomáhal podnikatelům, dělá jenom problémy. Když se nezvýší výroba u nás, vzroste v okolních zemích. Od nás se řepka levněji vyveze za hranice, například do německého Straubingu k ADM, a vrátí se do naší republiky ve formě metylesteru. (...)

Ano, lobboval jsem půl roku. Proč bych to nedělal? Agrofert je největším průmyslovým holdingem v zemi, obratem i počtem firem a zaměstnanců. Platíme tady daně, nemáme nikde offshory, zaměstnáváme 25 tisíc lidí, investujeme. Co je na tom, že jako reprezentant největší skupiny podniků prolínajících se přes různá odvětví lobbuji?

— rozhovor pro deník EURO o lobbování za biopaliva[36]
Když jsem se dostal do situace, že lhaly a já jsem žaloval na ochranu osobnosti a nedomohl jsem se nikdy práva a pravdy, no tak jsem koupil to médium proto, aby psali pravdu.
— Andrej Babiš o akvizici médií v reportáži Reportérů ČT [72]

Zelená perla 2013[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 obdržel anticenu Zelená perla 2013 za svůj výrok: „My se jednou asi z té demokracie poděláme, všichni. Jak jinak totiž vysvětlit to, že se tu k dálnici vyjadřuje i jezevec, ekologický terorista a taky každý starosta chce mít výjezd.[73]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/260344-babis-se-pry-s-stb-nespolcil-vedome-soud-odrocen-na-duben/
  2. a b "Zvláštní pocit." Babiš si podepsal výpověď v Agrofertu. Týden.cz [online]. 2014-1-20 [cit. 2014-1-20]. Dostupné online.  
  3. Hospodářské noviny - ihned.cz [online]. . Dostupné online.  
  4. KOVANDA, Lukáš; GALLISTL, Vladan. Miliardářům vévodí Kellner, Babiš se dotahuje. Týden.cz [online]. 2009-12-15 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  5. PŘIBIL, Marek. Exkluzivní žebříček TÝDNE: Známe 111 nejbohatších Čechů. Týden.cz [online]. 2012-10-17 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  6. a b Profil A. Babiše na www.forbes.com (anglicky)
  7. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Andrej-Babis-Muj-uplny-zivotopis-213394
  8. Andrej Babiš: Můj úplný životopis, Parlamentní Listy 7.11.2011
  9. Bavič Novotný prodělal mrtvici, Babišová se bojí módní policie, tyden.cz
  10. Volební chat s Andrejem Babišem na Blesk.cz. Blesk [online]. 2013-10-22 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
  11. Ústav paměti národa, registr KS ZNB – Správa ŠtB Bratislava, záznam číslo 25085. Dostupné online.
  12. a b Aktuálně.cz. Kompletní spis spolupracovníka StB Andreje Babiše. Aktuálně.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  13. SIVOŠ, Jerguš. XII. správa ZNB. Dokumenty k činnosti Správy kontrarozviedky v Bratislave v rokoch 1974-1989. Bratislava : Ústav pamäti národa, 2008. 638 s. Dostupné online. ISBN 978-80-969296-9-6. Kapitola 2.5, s. 73. (slovensky) 
  14. a b c zlo. Babišův spis oživl na sociálních sítích. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, opakuje lídr ANO. IHNED.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  15. a b c Lidovky.cz. Babiš: Soud ohledně mé údajné spolupráce s StB je zmanipulovaný. Lidové noviny [online]. 2013-11-17 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  16. a b Domácí. Nové důkazy podporují tezi o spolupráci Babiše s StB. Aktuálně.cz [online]. 2013-10-22 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  17. a b ivi. Líčení s Babišem kvůli StB slovenský soud odročil. Novinky.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  18. ČTK. Babiš a StB: Byznysmen popírá spolupráci, ústav si „myje ruce“. Týden.cz [online]. 2011-12-05 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  19. Echo24. Babiš vyhrál 'agentský soud'. Ústav paměti národa se odvolá. Echo24 [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.  
  20. obr. Soud očistil Babiše. Možná by se někteří lidé měli omluvit, řekl ministr. ČT24 [online]. 2014-06-26, rev. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.  
  21. http://zpravy.idnes.cz/krajsky-soud-v-bratislave-k-babisovi-a-stb-fgh-/domaci.aspx?c=A150630_135944_domaci_jw#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
  22. ČTK; iDNES. Babiš a StB. Ústav spor nevzdává, podal dovolání nejvyššímu soudu. iDNES [online]. 2015-11-12 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online.  
  23. Ing. Andrej Babiš podnikani.cz, časová analýza vztahů v obchodním rejstříku
  24. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48117072, AGROFERT, spol. s r.o.
  25. SPURNÝ, Jaroslav. The Richest Czech Keeps a Secret. Respekt [online]. 2012-05-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  (anglicky) 
  26. Agrofert Holding – Kdo jsme
  27. Motejlek.com – Andrej Babiš předstihl Jana Nepomuka Schwarzenberga
  28. Výroční zpráva 2011 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze – listina B 6626/SL 172
  29. AUST, Ondřej. Babišova Mafra převezme ztrátovou Českou pozici nového šéfa LN Istvána Léko. Mediář [online]. 2013-11-19 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. ISSN 1804-7238.  
  30. a b KEJLOVÁ, Tamara. Babiš koupil Mafru. Do obsahu novin zasahovat nebude, říká jeho mluvčí. Česká televize [online]. 2013-06-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  31. Wahl in Tschechien: "Babisconi" greift nach der Macht, Spiegel online, 25. října 2013. [1]
  32. ČT: Šéf antimonopolního úřadu se tajně sešel s magnátem Babišem, novinky.cz, 5. července 2008
  33. Pecina se osobně sešel s Babišem, jehož žádost prověřuje antimonopolní úřad 5. července 2008, ceskatelevize.cz, 5. července 2008
  34. a b MACH, Petr. Nafta a benzín prudce zdražily. Díky Babišovi. blog.iDNES.cz [online]. 2010-06-11 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.  
  35. SPURNÝ, Jaroslav. Tři miliardy od Babiše pro Babiše. Respekt [online]. 2015-09-22 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. ISSN 0862-6545.  
  36. a b KRÁLOVÁ, Táňa. Klaus zařízl to, co dříve podporoval. Euro [online]. 2010-05-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.  
  37. MACH, Petr. Nejvíc másla na hlavě má Babiš. blog.iDNES.cz [online]. 2011-09-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.  
  38. BABIŠ, Andrej. Biopaliva: důležitá fakta v jednom článku [online]. 2013-10-18, [cit. 2014-06-10]. Dostupné online.  
  39. [2]
  40. ŠÍDLOVÁ, Tereza. Babiš má hnutí naštvaných, chce se dostat do Parlamentu. Aktuálně.cz [online]. 2011-11-04 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  41. VAVROŇ, Jiří. Babiš nevylučuje, že založí politickou stranu. Novinky.cz [online]. 2011-10-29 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  42. a b mk; ČTK. Babiš se stal předsedou ANO 2011. Zatím váhá, jestli patří k levici, či pravici. IHNED.cz [online]. 2012-08-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  43. KREČ, Luboš. Andrej Babiš: Podnikatelé mně fandí, ale bojí se, že se jim to vymstí. IHNED.cz [online]. 2012-08-02 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  44. ADAMIČKOVÁ, Naďa; KÖNIGOVÁ, Marie. Miliardář Babiš si troufl na Prahu. Novinky.cz [online]. 2013-09-06 [cit. 2013-09-06]. Dostupné online.  
  45. ČTK. Babiš chce žalovat Kalouska za výrok o „udavači StB“. Aktuálně.cz [online]. 2013-09-18 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  46. Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz, 2014-01-06, [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  47. Novinky.cz. Zeman jmenoval vládu premiéra Sobotky. Novinky.cz [online]. 2014-01-29 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online.  
  48. ŠTICKÝ, Jiří; VLKOVÁ, Jitka. V ČNB se podle Babiše válí 350 miliard. Nesmysl, opáčila banka. iDnes [online]. 2014-01-24 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online.  
  49. BABIŠ, Andrej. Twitter Andreje Babiše [online]. 2014-03-21, [cit. 2014-04-17]. Dostupné online.  
  50. Babiš podnikatelům: Zkuste si nejdříve zaměstnanecký poměr. Podnikatel.cz [online]. 24. 3. 2014 11:36. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  51. KŇÁZOVICKÝ, Lukáš. Bude Babiš prezidentem? ...od ministra přišla reakce. EuroZprávy [online]. 2014-11-07 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online.  
  52. a b Lidovky.cz. Babiš rozděluje funkce: Já budu premiér, Sobotka se hodí na Hrad. Lidovky.cz [online]. 2014-11-30 [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  53. BABIŠ, Andrej. Deník nepolitika: Díl třináctý a poslední. Blog Andreje Babiše [online]. 2014-02-03 [cit. 2014-03-04]. Dostupné online.  
  54. KOPECKÝ, Josef; WIRNITZER, Jan. Babiš dostal hlasy ode všech, Brabec marně žádal, ať se ho někdo zeptá. iDNES.cz [online]. 2015-02-28 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online.  
  55. iDNES.cz, ČTK. Vývoj české politiky je po nástupu Babiše hrůzostrašný, míní Klaus. iDNES.cz [online]. 2015-03-18 [cit. 2015-03-22]. Dostupné online.  
  56. http://www.podnikatel.cz/clanky/pokud-neprojde-eet-a-spol-nezbude-nez-navysovat-dane-pohrozil-babis/
  57. http://www.novinky.cz/domaci/374679-evidence-prosla-prvnim-ctenim-kalousek-pocmaral-babisovi-obri-uctenku.html
  58. ČTK. Šéfredaktor Lidových novin Balšínek odejde z Mafry. E15 [online]. 2013-11-01 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  59. Dalibor Balšínek chystá vlastní projekt Echo. Mediaguru [online]. 2013-12-19 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  60. BALŠÍNEK, Dalibor. Echo24: Chceme být protiváhou oligarchizovaným českým médiím [online]. 2014-06-29, nedatováno. Dostupné online.  
  61. KAISER, Daniel. Kdyby byl Babiš agent, mrzelo by ji to. Ministryní by Válková zůstala. echo24 [online]. 2014-03-22 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  62. a b c Babiš: Celý rozhovor byl veden za účelem ministryni poškodit. Česká televize [online].  [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  63. a b DRDA, Adam. Babiš, média, souznění. Revolver Revue [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  64. JIŘÍ X., Doležal. Babiš vyhrožuje novinářům, iDnes o tom mlčí. Reflex [online]. 2014-03-25 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  65. aj, mm. Macek varuje: Babiš svoje výhružky myslí upřimně a vážně. První zprávy [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  66. Babiš zaútočil na Echo24.cz, deník odpovídá. Mediaguru [online]. 2014-03-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  67. BALŠÍNEK, Dalibor. Víme, s kým máme tu čest, pane Babiši. echo24 [online]. 2014-03-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  68. a b ČTK. Babiš se ve svých novinách omluvil za výroky o serveru Echo. aktuálně.cz [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  69. KOPECKÝ, Josef. Kalousek upozornil na finanční kontrolu serveru, který kritizoval Babiš. iDnes [online]. 2014-05-06 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  70. Ghostbuster. Kontrola z finačního úřadu dopadla dobře. echo24 [online]. 2014-05-19 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  71. [3]
  72. https://www.youtube.com/watch?v=vjLLfgNKYEg#t=743 Stopáž 9:45
  73. Ropákem roku je prezident Zeman, Zelenou perlu získal Babiš

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]