Věra Jourová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. et Mgr. Věra Jourová
(Věra Jourová) Informal JHA meeting (Justice) Press conference (39198442504) (cropped).jpg

Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost
Úřadující
Ve funkci od:
1. prosince 2019
Předseda Ursula von der Leyenová

Evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví [1]
Ve funkci:
1. listopadu 2014 – 30. listopadu 2019
Předseda Jean-Claude Juncker
Předchůdce Viviane Redingová [2]
Nástupce Didier Reynders, Helena Dalli

16. ministryně pro místní rozvoj ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 3. října 2014
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Předchůdce František Lukl
Nástupce Karla Šlechtová

1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011
Ve funkci:
15. března 2013 [3] – 13. října 2014
Nástupce Jaroslav Faltýnek

Místopředsedkyně hnutí ANO 2011
Ve funkci:
2. března 2013 – 15. března 2013

Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
26. října 2013 – 21. října 2014

Náměstkyně ministra pro místí rozvoj ČR
Ve funkci:
22. listopadu 2004 [4] – únor 2006
Stranická příslušnost
Členství ČSSD (2003–2006)
EDS (2009–2010)
ANO 2011 (od 2013)

Narození 18. srpna 1964 (55 let)
Třebíč
Československo Československo
Choť rozvedená
Děti syn Adam a dcera Markéta
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese právnička a politička
Commons Kategorie Věra Jourová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Jourová (* 18. srpna 1964 Třebíč) je česká politička, podnikatelka[5]právnička, v letech 2014 až 2019 komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově evropské komisi a od prosince 2019 místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyenové.

Na jaře 2019 ji časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.[6] Důvodem byl její podíl na zákonech, jež určují pravidla ochrany osobních dat lidí na internetu. Od ledna do října 2014 zastávala v Sobotkově vládě post ministryně pro místní rozvoj. Dříve na tomto resortu působila v roli náměstkyně.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 nastoupila na místo zástupkyně ředitele Městského kulturního střediska (MKS) v Třebíči. Do roku 1994 zde pracovala na integraci všech kulturních zařízení pod jediný subjekt. Poté začala pracovat jako tajemnice městského úřadu v Třebíči, kde se začala zabývat rozvojem židovské čtvrti, která byla v roce 2003 zapsána na seznam UNESCO.

Roku 2000 nastoupila do konzultační firmy DHV ČR, kde pracovala na projektech z oblasti lidských zdrojů, regionálního rozvoje, hospodářské politiky a fondů EU. V letech 2001–2003 pracovala jako vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina. Po odchodu z krajského úřadu pracovala jako náměstkyně pro místní rozvoj na ministerstvu pro místní rozvoj. Podle Jiřího Paroubka byla z funkce odvolána po opakovaných stížnostech tehdejšího ministra Radka Martínka.[7]

Od 13. října 2006[8] do 16. 11. 2006[9] byla ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Korupce Věry Jourové se neprokázala a stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Obvodní soud přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy, o dalších požadavcích Ústavní soud rozhodl, že jsou promlčené.[10] Podle investigativního novináře ČRo Janka Kroupy, který se kauze několik let věnoval a na kauzu upozornil, je výsledek soudu brilantní práce advokátů a absolutní břídilství policie.[11]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 promovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získala magisterský titul v oboru Teorie kultury.[12] V akademickém roce 2011/2012 absolvovala obor právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.[13]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je rozvedená, má dvě děti – Adama (1985) a Markétu (1989).[14]

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

V letech 2003–2006 byla členkou ČSSD.[15]

V roce 2009 kandidovala do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu (EDS). V parlamentních volbách 2010 kandidovala jako členka EDS na 4. místě středočeské kandidátky KDU-ČSL.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Kraji Vysočina jako lídryně hnutí ANO 2011[16] a byla zvolena. V lednu 2014 se stala kandidátkou hnutí ANO 2011 na post ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky.[17] Dne 29. ledna 2014 byla do této funkce jmenována. Dne 3. října téhož roku podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky. Dne 13. října 2014 ze stejného důvodu rezignovala na post 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011.[18]

Eurokomisařka (první období, 2014 až 2019)[editovat | editovat zdroj]

Na začátku července 2014 se stala kandidátkou hnutí ANO 2011 na post české eurokomisařky (předchozím kandidátem byl Pavel Telička).[19] Ve výběru českého zástupce uspěla,[20] když ji 21. července 2014 vládní koaliční rada nominovala na post eurokomisařky do vznikající Junckerovy komise.[12]

Zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker 10. září 2014 oznámil, že Jourová získá nově konstituované portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví. Tato zpráva vyvolala u českých politiků vlnu negace, protože politička usilovala o ekonomický post.[21][22] Dne 7. října téhož roku byla její kandidatura po tzv. grilování, a následném odevzdání doplňujících odpovědí europoslancům, schválena europarlamentem. Komisařkou se stala v listopadu 2014.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Organizace pro kontrolu lobbingu v Evropské unii Corporate Europe Observatory upozornila na úzkou vazbu Jourové na Andreje Babiše, který ovládá podstatnou část českého potravinářského a chemického průmyslu i médií a jehož firmy obdržely značné množství evropských grantů a zemědělských dotací. Dále organizace upozornila na konflikt zájmů, poněvadž Jourová nejprve pracovala ve veřejné správě v oblasti evropských fondů a poté v letech 2006 a 2013 spoluvlastnila firmu Primavera Consulting, která ve stejné oblasti podnikala.[23]

Věra Jourová byla kritizována generálním ředitelem skupiny Volkswagen Matthiasem Müllerem za svojí snahu o odškodnění evropských zákazníků po aféře dieselgate.[24]

Eurokomisařka (druhé období, od 2019)[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. srpna 2019 schválila druhá vláda Andreje Babiše její nominaci na post eurokomisařky i pro období 2019 až 2024.[25] Na začátku září 2019 oznámila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že Jourová bude místopředsedkyní Evropské komise a bude zodpovědná za kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a za transparentnost.[26] Funkce se ujala dne 1. prosince 2019.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. College (2014-2019), The Commissioners The European Commission's political leadership [online]. European Commission [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  2. Nepodceňujme portfolio justice v Evropské komisi. Revue Politika [online]. 2014-09-16 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  3. První místopředsedkyní ANO je Věra Jourová [online]. hnutí ANO 2011, 2013-03-16 [cit. 2013-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  4. Mgr. Věra Jourová [online]. verajourova.cz [cit. 2013-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-03. 
  5. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 27446671, PRIMAVERA CONSULTING s.r.o.
  6. ELČIĆ, Sandro. Po boku titánů Mohameda Salaha a Marka Zuckerberga: Věra Jourová je historicky prvním zástupcem Česka v prestižním žebříčku časopisu Time. Hospodářské noviny [online]. 2019-04-17 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. (česky) 
  7. VESELÝ, Luboš Xaver. Paroubek rozkrývá předvolební manipulace. I aféru kolem Zemanovy dcery [online]. ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran, 2013-10-27 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  8. KROUPA, Janek. Já v kauze Věry Jourové nelžu, to Kubiceho útvar. vaševěc.cz [online]. 2011-07-17 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  9. Novinky. Bývalá náměstkyně ministra Jourová je na svobodě. Novinky.cz [online]. 2006-11-16 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  10. ČTK; ŠKRAŇKOVÁ, Petra. Ústavní soud se Věry Jourové nezastal, nárok na odškodné je promlčený. iDNES.cz [online]. 2013-10-24 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  11. http://video.aktualne.cz/dvtv/karlovy-vary-politici-v-botach-z-krokodyli-kuze-rusove-mocne/r~ffbb65a4f91311e5a4ba0025900fea04/ čas 47:40
  12. a b Ministryně Jourová je kandiátkou ČR na post eurokomisařky [online]. vlada.cz [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 
  13. Databáze studentů UK v Praze. is.cuni.cz [online]. [cit. 2012-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  14. Právo. Věra Jourová: Někteří pánové nemají uši, mají jen pusy. Novinky.cz [online]. 2014-02-15 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  15. SEDLÁŘOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Jít do vlády je pro nás až poslední možnost, říká místopředsedkyně ANO. iDNES.cz [online]. 2013-10-31 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  16. WIRNITZER, Jan. PŘEHLEDNĚ: Kam strany nasazují svá esa? Cílem jsou největší kraje. iDNES.cz [online]. 2013-09-08, rev. 2013-09-30 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  17. Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz, 2014-01-06 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  18. Jourová dnes skončila ve vedení ANO [online]. hnutí ANO 2011, 2014-10-13 [cit. 2014-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  19. ANO ustoupilo od Teličky a chce za eurokomisařku Jourovou [online]. Novinky.cz, 2014-07-11 [cit. 2014-07-11]. Dostupné online. 
  20. KOPECKÝ, Josef. Jourová bude eurokomisařkou a ČSSD si vybojovala vyšší minimální mzdu [online]. iDNES.cz, 2014-07-21 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  21. European Commission - PRESS RELEASES - Press release - The Juncker Commission: A strong and experienced team standing for change [online]. europa.eu [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  22. LANG, Václav. Kalousek: Portfolio pro Jourovou je facka Sobotkovi za politiku vůči Ukrajině [online]. www.novinky.cz, 2014-09-10 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  23. More prospective commissioners with questions to answer [online]. Corporate Europe Observatory [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  24. Zkroťte si Jourovou. Šéf Volkswagenu si stěžoval na českou eurokomisařku u Junckera. aktualne.cz [online]. 18. 4. 2017. Dostupné online. 
  25. ‚Stávající portfolio odevzdávám v dobré kondici.‘ Vláda schválila nominaci Jourové na eurokomisařku [online]. iROZHLAS.cz, 2019-08-26 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  26. Česko má poprvé místopředsedkyni Evropské komise. Jourová bude kontrolovat dodržování hodnot unie [online]. iROZHLAS.cz, 2019-09-10 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  27. Do práce dorazila nová Evropská komise. S mnoha velkými plány ale narazí [online]. Deník N, 2019-12-02 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]