Petr Mach (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Petr Mach, Ph.D.
1. předseda Strany svobodných občanů
Ve funkci:
14. února 2009 – 10. prosince 2016
Předchůdcesubjekt vznikl
Nástupceopět zvolen předsedou
Ve funkci:
22. ledna 2017 – 19. listopadu 2017
Předchůdcepo rezignaci opět zvolen
NástupceTomáš Pajonk
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. července 2014 – 31. srpna 2017
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (1997–2007)
Svobodní (2009–2018)[1]
Trikolóra (2019)[2]
SPD (od 2023)
Narození6. května 1975 (48 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAndrea Machová
Dětisyn Jonáš, dcera Sára
Alma materVŠE v Praze
Zaměstnánívysokoškolský pedagog
Profeseekonom, politik a vysokoškolský učitel
Webová stránkawww.petrmach.cz
CommonsPetr Mach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Mach (* 6. května 1975 Praha) je český ekonom, vysokoškolský pedagog a politik. Je znám svými libertariánskými názory a kritikou Evropské unie.

V letech 2003 až 2007 též působil jako poradce prezidenta České republiky Václava Klause. V roce 2009 založil Stranu svobodných občanů, jíž do listopadu 2017 předsedal (s krátkou pauzou na přelomu let 2016 a 2017). Od července 2014 do srpna 2017 byl poslancem Evropského parlamentu. V roce 2023 vstoupil do hnutí SPD a stal se lídrem společné kandidátky hnutí SPD a strany Trikolora ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024.

Studium a akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Gymnázium Na Zatlance a následně Vysokou školu ekonomickou v Praze (v r. 1997 absolvoval bakalářský studijní program statistika a ekonometrie, v r. 1999 absolvoval inženýrský studijní program finance); v roce 2003 na této škole obhájil disertační práci na téma „Teorie ražebného a inflační daně“.[3]

V roce 1998 založil časopis Laissez-Faire a až do roku 2008 byl jeho šéfredaktorem.[3] Od založení v roce 1999 působil jako vedoucí Centra pro ekonomiku a politiku,[3] v roce 2003 se stal jeho výkonným ředitelem. Po založení strany Strany svobodných občanů se funkce vzdal a byl nahrazen poradcem prezidenta Václava Klause Janem Skopečkem.[4]

Od roku 1996 do roku 1998 učil angličtinu na jazykové škole.[3] V letech 2000–2008 přednášel ekonomii na Vysoké škole ekonomické, od roku 2010 přednášel na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS) a Vysoké škole ekonomie a managementu (VŠEM).[3] Po zvolení europoslancem v roce 2014 z časových důvodů ukončil svůj úvazek na VŠEM, ale dál učí na VŠFS.[5]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1995 do roku 1998 byl členem Mladých konzervativců, v roce 1997 byl jejich předsedou.[3] Od roku 1997 do 2007 byl členem ODS.[3][6] Od roku 2003 do 2007 byl poradcem prezidenta republiky Václava Klause. Působil též v mezistranické komisi pro důchodovou reformu.[7] Od roku 2023 působí jako expert SPD.

Z ODS v roce 2007 vystoupil, protože podle jeho slov přestávala prosazovat myšlenky lidské svobody.[6] Zklamaly ho též kroky předsedy ODS Mirka Topolánka, který prosazoval Lisabonskou smlouvu, a aféry starosty Prahy 5 Milana Jančíka.[6] V roce 2008 oznámil přípravu založení nové liberální euroskeptické politické strany. V lednu 2009 oznámil, že ponese jméno Strana svobodných občanů. Mach byl na ustavujícím sněmu 14. února 2009 zvolen předsedou strany, když na post kandidoval jako jediný.[8] Do funkce předsedy Strany svobodných občanů byl znovu zvolen v letech 2010,[9] 2012,[10] 2013[11] a 2015.[12]

Kvůli sporům o směřování strany rezignoval dne 10. prosince 2016 na post předsedy Svobodných. O funkci se však opět ucházel[13] a dne 22. ledna 2017 byl opětovně zvolen předsedou strany.[14]

Je signatářem konzervativně pravicového manifestu D.O.S.T.,[15] není však členem spolku Akce D.O.S.T., od něhož se opakovaně distancoval kvůli myšlenkovým odlišnostem.[16][17]

V létě 2019 se stal oblastním koordinátorem hnutí Trikolóra.[18] Od roku 2020 byl bez politické příslušnosti.[2]

Europoslanec[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako lídr strany Svobodných[19] a byl s počtem 13 211 (16,60 %) preferenčních hlasů zvolen. Byl členem Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO). Na konci srpna 2017 oznámil, že ke dni 31. srpna 2017 rezignoval na mandát europoslance.[20] Jako důvod uvedl, že se chce plně soustředit na kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny.[21] Nahradil jej Jiří Payne.[20]

Volby do Sněmovny 2017[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem Svobodných v Praze,[22] ale neuspěl. Strana získala pouze 1,56 % hlasů a do Sněmovny se nedostala.[23] Vzhledem k neúspěchu rezignoval na post předsedy strany.[24] V nové volbě předsedy jej pak porazil Tomáš Pajonk.[25]

Konec v politice[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 ukončil svou politickou kariéru. Vzdal se postu lídra Svobodných pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019. Důvodem byl neúspěch plánu na koalici se stranou Realisté. Zároveň se rozhodl nekandidovat ani z jiného místa kandidátky a oznámil, že se stáhne z politiky.[26]

Opět v politice, člen SPD[editovat | editovat zdroj]

V roce 2023 se stal poradcem hnutí SPD pro oblast ekonomie a ve druhé polovině roku 2023 do hnutí vstoupil.

Na začátku prosince 2023 se z pozice člena hnutí SPD stal lídrem společné kandidátky hnutí SPD a strany Trikolora ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024.[27][28]

Ostatní aktivity[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 byl členem Junáka.[3] Je členem Mensy ČR.[29]

V letech 1999 až 2004 působil jako překladatel, v letech 2003 až 2009 se zabýval ekonomickým poradenstvím. V letech 2006 až 2008 pracoval v KBC Bank.[3] Od roku 2007 byl členem a od roku 2008 do roku 2011 místopředsedou dozorčí rady společnosti MERO ČR, a.s.[30][3] vlastněné Ministerstvem financí České republiky.[30]

Na začátku roku 2015 se osobně aktivně zapojil do kauzy dětí odebraných rodině Michalákových norským úřadem Barnevernet.[31]

Postoje[editovat | editovat zdroj]

Petr Mach

Petr Mach je považován za libertariána,[32][33][34][35] sám se charakterizuje jako klasický liberál[36] a hlásí se k pravici.[29] Jako své vzory uvedl Karla Havlíčka Borovského, Benjamina Franklina, Nigela Farage, Frédérica Bastiata a Davida Huma.[29][6] V mládí též obdivoval Václava Klause, později začal mít pocit, že jeho názory jsou nekonzistentní.[29]

Za ideální model státu považuje štíhlý stát s minimálními daněmi.[37] Domnívá se, že členství v Evropské unii je pro občany České republiky nevýhodné, protože omezuje jejich svobodu,[38] a prosazuje vystoupení České republiky z EU. Angažoval se v politických kampaních proti Lisabonské smlouvě[39] a Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM).[40] Je proti přijetí eura v ČR.[41][37][29] Zároveň ale upozorňuje, že samotné vystoupení z EU prosperitu nepřinese, mimo jiné proto, že mnoho škodlivých daní a regulací je uvalováno vládami národních státu, nikoliv Evropskou unií.[42] Podporuje volný mezinárodní obchod mezi všemi státy. Cla a další bariéry volného obchodu podle Macha vedou ke zbytečnému napětí mezi státy, mezi kterými tato bariéra leží, jako tomu bylo například při nepokojích na Ukrajině v roce 2014.[43]

Kritizuje zvyšující se státní dluh Česka[44] a prosazuje přijetí zákona o vyrovnaném státním rozpočtu.[41][29]

Zpočátku podporoval zavedení rovné daně,[45] později začal prosazovat úplné zrušení daně z příjmů fyzických osob.[41][37] Je pro jednotnou sazbu DPH, která by měla být nižší než 15 %.[41] Zvýšení daní by podle Macha mělo být možné pouze po schválení v referendu.[37] Prosazuje zrušení minimální mzdy.[41][37] Vystupuje proti povinnému přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty, protože zdražuje ceny pohonných hmot.[46][37][29] Za lék na korupci považuje snížení státního přerozdělování.[37] Chtěl by omezit či zrušit státní příspěvky politickým stranám.[47]

Tvrdí, že investiční pobídky nepřinášejí hospodářský růst.[41] Kritizoval plány na zavedení tzv. šrotovného.[48] Je proti pozitivní diskriminaci, protože je nespravedlivá a škodí i těm, které má zvýhodňovat.[41] Prosazuje legalizaci švarc systému.[41] Prosazuje privatizaci státních podniků (například České dráhy, ČSA, Eurooil),[41] stát by podnikat neměl.[42] Je proti povinnému vstupu do druhého pilíře důchodového systému.[41] Nesouhlasí s regulačními poplatky u lékaře.[41][37] Souhlasí s nadstandardy ve zdravotnictví.[41] Kritizoval záměr ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila zavést centrální registr přestupků, neboť by prý vedl ke vzniku policejního státu.[49]

Zmiňuje vliv uplatňovaných metod statistické vědy na závěry týkající se globálního oteplování.[50]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byla jeho přítelkyní Jana Topolánková, dcera bývalého premiéra ČR Mirka Topolánka.[7] Později se jeho přítelkyní stala novinářka Reflexu a bývalá členka republikového výboru Svobodných Andrea Holopová.[51] V roce 2014 se vzali,[52] 29. listopadu 2016 se jim narodil syn Jonáš.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ https://www.youtube.com/watch?v=VJcKXQiWPWg
  2. ↑ a b http://www.petrmach.cz/zivotopis/
  3. ↑ a b c d e f g h i j Ing. Petr Mach, PhD. (životopis) [online]. Strana svobodných občanů [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Klausovo centrum pro ekonomiku má nového šéfa, Lidovky.cz, 10. 3. 2009
  5. ↑ Pedagog VŠFS Petr Mach se stal europoslancem [online]. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2014-06-10 [cit. 2015-02-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d KŘÁPKA, David. EU je jako rozjetý vlak, který nejde zastavit ani odklonit na bezpečnou kolej. Rozhovor s Petrem Machem [online]. Praha: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 11-2011 [cit. 2014-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  7. ↑ a b ŠÍMA, Milan. Petr Mach: Nevěděl jsem, že to je Topolánkova dcera. Instinkt [online]. 21. května 2009 [cit. 2013-12-16]. Roč. 09, čís. 20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN 1213-774X. 
  8. ↑ Petr Mach zvolen do čela Strany svobodných občanů, ct24.cz, 14. 2. 2009
  9. ↑ MACH, Petr. Svobodní zvolili nové předsednictvo [online]. Strana svobodných občanů, 23. srpna 2010 [cit. 2013-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-05. 
  10. ↑ SMETKA, Radim. Svobodní zvolili nové předsednictvo [online]. Strana svobodných občanů, 25. června 2012 [cit. 2013-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31. 
  11. ↑ Svobodní zvolili předsedu a čtyři místopředsedy [online]. Strana svobodných občanů, 10. prosince 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. 
  12. ↑ P. Mach představil svoje programové vize novinářům [online]. Strana svobodných občanů, 2015-11-23 [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Předseda Svobodných Mach rezignoval, bude ale kandidovat v nové volbě. iDNES.cz [online]. 2016-12-10 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Mach uhájil křeslo šéfa Svobodných a požaduje referendum o Czexitu. iDNES.cz [online]. 2017-01-23 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Akce D.O.S.T. Signatáři petice. Číslo 496. Dostupné on-line na: http://www.akce-dost.cz/signatari.htm Archivováno 21. 11. 2012 na Wayback Machine.
  16. ↑ On-line rozhovor Předseda Svobodných Petr Mach. iDnes.cz [online]. 3. října 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ MYNÁŘ, David. Petr Mach: Pokud se dostaneme do sněmovny, chceme být v opozici. iList [online]. 2013-10-10 [cit. 2015-02-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ https://www.facebook.com/volimtrikoloru/photos/a.758592051201766/811488852578752/?type=3&theater
  19. ↑ Mach, Payne a Pajonk povedou Svobodné do eurovoleb. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-02-20 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Mach odchází z europarlamentu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-08-29 [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ MARTÍNEK, Jan. Povedu Svobodné do voleb, vysvětlil Mach svou rezignaci na euromandát. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-08-30 [cit. 2017-09-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ Lídři kandidátek pro volby 2017 [online]. Strana svobodných občanů [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby jsou neúspěch, vedení Svobodných rezignuje [online]. Strana svobodných občanů, 2017-10-23 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  25. ↑ Svobodné nově povede Tomáš Pajonk. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-11-19 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ ŠKRAŇKOVÁ, Petra (skr); ČTK. Mach ze Svobodných se vzdal postu lídra do eurovoleb a končí s politikou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-12-16 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ Mach, David nebo Majerová. SPD s Trikolórou vybírají kandidáty do eurovoleb. Seznam Zprávy.cz [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ SPD a Trikolora povedou do evropských voleb Mach, David a Majerová. iDNES.cz [online]. 2023-12-02 [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b c d e f g LEJSKOVÁ, Michaela. Bondovka podle Petra Macha. Menstyle [online]. 9. října 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-13. 
  30. ↑ a b Justice.cz, úplný výpis z obchodního rejstříku pro IČ 60193468, cit. 2015-02-20
  31. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. PŘEHLEDNĚ: Kauza českých dětí v Norsku v otázkách a odpovědích. iDnes [online]. 2015-01-23 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ Marek Numerato: Václav Klaus: Kladné body za postoj ke globálnímu oteplování, minus za Lisabon Archivováno 19. 2. 2015 na Wayback Machine., humanaction.cz, zveřejněno 4.3.2013: „dvě anketní otázky několika libertariánům“ ...a ptali se i Petra Macha.
  33. ↑ (anglicky) Dalibor Roháč: Libertarians and the European Union: A Rejoinder to Petr Mach, reason.com, „Mr. Mach is a committed libertarian“ (Pan Petr Mach je přesvědčený libertarián). Zveřejněno 2014-09-27.
  34. ↑ (anglicky) Petr Mach : Contributors, reason.com, profil přispěvatele na tomto portále. „Petr Mach is a libertarian Member of the European Parliament for the Czech Republic“ (Petr Mach je libertariánským zástupcem České republiky v Evropském parlamentu).
  35. ↑ Michal Komárek: Hrdý Petr Mach, parlamentnilisty.cz, zveřejněno 22. 10. 2014.
  36. ↑ Svobodní - Otázky na kandidáty do ReP (Odpovědi). docs.google.com [online]. [cit. 2013-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. 
  37. ↑ a b c d e f g h LACKO, David. Předvolební speciál – Petr Mach (Svobodní): Lékem proti korupci je zmenšení státu. skutecnosti.cz [online]. 29. září 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-16. 
  38. ↑ MACH, Petr. Vstup do EU by omezil svobodu občanů. Laissez faire. Listopad 2002, roč. V., s. 1–2. Dostupné online. ISSN 1212-8597. [nedostupný zdroj]
  39. ↑ Projev Petra Macha na demonstraci proti Lisabonské smlouvě, YouTube, 7. října 2009
  40. ↑ Co je Evropský stabilizační mechanismus, Strana svobodných občanů, 10. června 2010
  41. ↑ a b c d e f g h i j k l TŮMA, Ondřej. Volební speciál: Vaše peníze. Jak s nimi chtějí hospodařit Petr Mach a Strana svobodných občanů. Penize.cz [online]. 8. října 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b MACH, Petr. Projev Petra Macha na Sněmu UKIP [online]. 2014-09-30 [cit. 2014-09-30]. Dostupné online. (anglicky, český překlad) 
  43. ↑ MACH, Petr. Neválčeme, obchodujme [online]. Blog Petra Macha, 2014/04/18 [cit. 2014-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. 
  44. ↑ Petr Mach: Jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní (přednáška)
  45. ↑ Petr Mach Rovná daň jako alternativní řešení dnešních fiskálních problémů[nedostupný zdroj]
  46. ↑ Petr Mach Petr MACH: Biopaliva? Už dost![nedostupný zdroj]
  47. ↑ Petr Mach: Peníze politickým stranám je třeba omezit[nedostupný zdroj]
  48. ↑ Petr Mach: Nové regulace ekonomiku nevyléčí Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine.
  49. ↑ Petr Mach: Centrální registr přestupků – cesta k policejnímu státu Archivováno 6. 10. 2014 na Wayback Machine.
  50. ↑ Globální oteplování ustalo, Neviditelný pes, 5. března 2008
  51. ↑ NEKVASILOVÁ, Lucie; HOFRICHTEROVÁ, Eva. Schwarzenberg jako agent 009. Zažaluje ho James Bond?. Týden [online]. 27. září 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  52. ↑ KŇÁZOVICKÝ, Lukáš. Petr Mach, šéf Svobodných, se oženil. Eurozprávy [online]. 2014-10-06 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-27. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poslanci Evropského parlamentu
5. období (2004)
6. období (2004–2009)
7. období (2009–2014)
8. období (2014–2019)
9. období (2019–2024)
Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto v předchozích funkčních obdobích Evropského parlamentu své zástupce neměla.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Mach_(politik)&oldid=23768319“