Minimální mzda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je povinen zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytovat zaměstnanci za práci.

Funkce minimální mzdy[editovat | editovat zdroj]

Smyslem stanovení minimální mzdy je ochrana jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Plní dvě základní funkce:[1]

  • sociálně-ochrannou – zaměstnanci má zajistit, aby příjmy neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň a zároveň zajišťovat rovné podmínky mzdové konkurence, aby se zabránilo nepřiměřenému podbízení pracovní síly,
  • ekonomicko-kriteriální – zaručení minimální mzdy má motivovat k vyhledávání práce namísto příjmu sociálních dávek a má být ochranou proti nekalé soutěži vzniklé výplatou příliš nízkých mezd.

Kromě výše uvedených dvou funkcí existuje i třetí často opomíjená funkce minimální mzdy:

Pravidelná valorizace minimální mzdy (v ekonomikách centrálních bank, které cílují roční míru inflace na úroveň až 2,0 %) vytváří postupný tlak na růst všech mezd a v konečném důsledku zvyšuje celkovou koupěschopnost obyvatel.[zdroj?] K tomu dochází zejména v zemích s nižší mzdovou hladinou, což je případ České republiky[2]. V zemích s vyšší životní úrovní je i vyšší hodinová minimální mzda.[3] Ukázkovým příkladem vlivu minimální mzdy na růst mzdové hladiny je vývoj růstu mezd v čínské ekonomice, v níž byla minimální mzda nastavena vůči průměrné mzdě výše (přes 45 % průměrné mzdy).[4][5][6]

Zisky velkých firem stejně jako drobných podnikatelů (těch, kteří nedodávají zboží či služby státu nebo firmám) nemohou růst, pokud nerostou mzdy (uvažujeme ekonomiku jako celek). Zvyšování mezd (zajištěné kromě činnosti odborů a případných stávek právě a jenom valorizací minimální mzdy) znamená reálné zvyšování koupěschopnosti (není-li vyšší inflace) a tedy znamená i následné zvyšování ziskovosti těch podnikatelů, kteří na této koupěschopnosti, tedy na míře spotřeby domácností, přímo závisí.[7] Viz známý termín "růst ekonomiky táhne spotřeba domácností".[8] Zisky těchto podnikatelů se navýší (též se z vyšších mezd navýší příjmy státu[9]) na úkor snížení ziskovosti (renty) vysoce prosperujících firem; dojde ke snížení ziskovosti investic, mj. a zejména zahraničního kapitálu.

Sledujeme-li pozorně cestu peněz, vidíme, jak peníze v ekonomice pracují: Občanům zbudou po zaplacení nezbytných výdajů volné disponibilní peníze, tyto peníze zaměstnanci v domácí ekonomice utratí. Právě a jen tyto "volné peníze" nakonec vytvářejí prosperitu a zisky běžných firem a živnostníků, kteří neprodávají své zboží či služby státu nebo podnikatelské sféře, kteří závisí na spotřebě domácností. Nepřiměřeně nízké mzdy zakládají z hlediska národní ekonomiky nevítaný jev: odliv větší než nezbytně nutné části vytvořených hodnot mimo domácí ekonomiku.[6] Z hlediska kapitálu jsou země s nízkou cenou práce vítanou výrobní kolonií (viz např. Ahold[9]).[10] Z velmi nízkých mezd v ČR profituje v prvé řadě zahraniční kapitál a je to Česká republika, která patří v Evropě na přední pozice ve vývozu renty, který např. v roce 2013 přesáhl částku 300 mld. Kč (přitom výše zahraničních investic nedosáhla ani na začátku roku 2015 částky 3 biliony Kč).[11][12]

V ČR tvoří spotřeba domácností přibližně polovinu výkonu celé ekonomiky, v USA jde až o 70 %.[13]

Minimální mzda v Evropě a ve světě[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Minimální mzda v Evropě.

Koncept minimální mzdy vychází mimo jiné z Úmluvy o zavedení metod stanovení minimálních mezd (č. 26), která byla přijata 16. června 1928 na 11. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce.[14]

Minimální mzda v EU je zpravidla stanovena na úrovni poloviny průměrné mzdy, nebo je zhruba dvakrát větší než životní minimum.

Minimální mzda v ČR[editovat | editovat zdroj]

Československo přistoupilo k Úmluvě o zavedení metod stanovení minimálních mezd v roce 1950, kdy byla (12. června) ratifikace zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Přesně o rok později, 12. června 1951 vstoupila pro Československou republiku v platnost. V říjnu 1990 vyhlásilo tehdejší federální ministerstvo zahraničí české znění úmluvy ve Sbírce zákonů,[14] čímž potvrdilo její platnost v nově rekonstruovaném právním systému.

V únoru 1991 byla minimální mzda stanovena ve výši 2 000 Kč za měsíc, resp. 10,80 Kč za hodinu.[15] Je stanovena zákonem pro celé území státu. Ve stanovených případech je možné používat nižší sazby – např. u poživatele částečného invalidního důchodu nebo mladistvého zaměstnance. Ke změnám stanovené částky docházelo v dalších letech vždy k prvnímu lednu, případně k prvnímu červenci.

V roce 2006 vydala vláda nařízení č. 567/2006 Sb.,[16] které upravovalo minimální mzdu (i tarifní zaručenou mzdu, viz níže) k provedení nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb.,[17] který byl přijat téhož roku v souvislosti s harmonizací práva při vstupu do Evropské unie. Nařízení s právní účinností od 1. ledna 2007 stanovilo sazbu minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. A v nezměněné výši zůstala minimální mzda po dalších 5 let.[18] Ke změně sazby nedošlo ani na začátku roku 2013, nařízení vlády č. 246/2012 Sb. pouze sjednotilo dosud rozdílné sazby pro invalidní důchodce, mladistvé apod. na jednotné částce 8 000 Kč.[19][20] Vydáním červencového nařízení vlády č. 210/2013 Sb. však došlo ke zvýšení minimální mzdy na 8 500 Kč s účinností od 1. srpna 2013.[21] V dubnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka na sjezdu ČMKOS předběžně přislíbil další růst o 500 Kč od ledna 2015.[22] Počátkem června 2014 tento slib potvrdila dohoda tripartity.[23] V září 2014 schválila vláda nárůst minimální mzdy od počátku roku 2015 o 700 Kč, tedy na 9 200 Kč.[24][25] V druhé polovině srpna 2015 vláda dalším rozhodnutím zvýšila minimální mzdu o stejnou částku na 9 900 Kč, počínaje od 1. ledna 2016.[26] Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhla vládě zvýšení od ledna 2017 o 11 % až na 11 tisíc Kč.[27]

Následující graf ukazuje vývoj částky minimální mzdy v České republice od roku 1991.

www.mpsv.cz/..

Vliv na nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Minimální mzda stanovená nad rovnovážnou vkládá klín mezi poptávku a nabídku na trhu práce

Pracovní trh, v němž je mzdová hladina příliš nízko, nemotivuje ke snaze najít si adekvátní práci.[28] Řešení přitom nelze hledat ve snižování sociální podpory pod základní úroveň. Při srovnání mzdových úrovní bývalého východního bloku s vyspělým Západem se ukazuje, že i téměř 30 let po pádu Železné opony přetrvávají výrazné platové rozdíly. Příčinou je mj. právě vytrvalé odmítání funkce minimální mzdy jako takové (viz názory pravicových ekonomů uvedené níže), mj. například chybí hlubší diskuse na téma, proč minimální mzda v řadě vyspělých zemí západní Evropy začíná na hladině kolem 40 tisíc Kč (2016) přičemž při každém pokusu zvýšit minimální mzdu v ČR (např. z nedůstojné úrovně 9900 Kč na 11 tisíc Kč, 2016) opakovaně slyšíme názory, že to firmy položí atp.[29][30]

Praktická zkušenost při zvyšování minimální mzdy tvrzení pravicových ekonomů (uvedená dále) nepotvrdila, nezaměstnanost v ČR naopak klesla.[31]

Minimální mzda je považována za jednu z příčin nezaměstnanosti, projevující se zejména u nejméně kvalifikovaných a nejméně zkušených ekonomicky aktivních obyvatel.[32] Podle studie z roku 1992 souhlasí téměř 80 % ekonomů s tvrzením, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost u mládeže a nekvalifikovaných pracovníků.[33] Srovnání empirických studií nezaměstnanosti z roku 2006 potvrzuje zejména negativní vliv minimální mzdy na schopnost nalézt práci u mladistvých.[34]

Ekonomové tento vliv vysvětlují tak, že trhy práce zasažené minimální mzdou jsou negativně ovlivněny jak na straně poptávky, tak i nabídky. Jakmile je minimální mzda stanovena natolik vysoko, že převyšuje rovnovážnou mzdu na trhu práce, dochází ke snižování poptávky po práci na straně zaměstnavatelů a zvyšování nabídky práce na straně uchazečů o práci. Výsledkem jsou vyšší mzdy, avšak pro méně zaměstnanců, než v rovnovážném případě.[35] Nezaměstnanost vyvolaná minimální mzdou je tak nedobrovolná; přitom hodně mladých lidí je ochotno pracovat za nižší než minimální mzdu s vyhlídkou, že po získání pracovních zkušeností jim bude odměna za práci zvýšena.[36]

Podle Franka a Bernankeho minimální mzda také vytváří dvě skupiny pracovníků. Jedna skupina vydělává více, než kdyby minimální mzda nebyla uzákoněna, druhá skupina je bez práce. Podobně jako v případě regulace nájemného je i minimální mzda ekonomicky neefektivní.[37]

Tato tvrzení mohou platit pro země s vysokou minimální mzdou, jakou je např. Lucembursko (52 tisíc Kč, 2015), nikoliv pro ČR (9200 Kč, 2015).[38]

Zaručená mzda[editovat | editovat zdroj]

Minimální mzda není totožná s tzv. zaručenou mzdou. Ta je odstupňovaná podle náročnosti vykonávané práce a minimální mzda představuje její dolní hranici, pod kterou by neměl klesnout příjem v žádném povolání. Je uplatňována jak ve veřejných službách a správě, tak i v podnikatelské sféře, není-li sjednána kolektivní smlouva.[1]

Nařízením federální vlády z prosince 1991 byly vyhlášeny tzv. minimální mzdové tarify,[39] zakotvené v zákoně č. 1/1992 Sb. o mzdě.[40] Ty zaručovaly minimální hranici mzdy pro případ neuzavření kolektivní smlouvy a byly odstupňované do 12 tarifních stupňů „podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce“. V návaznosti na změnu zákoníku práce v roce 2006 došlo k zavedení termínu zaručená mzda a odstupňování částek do 8 skupin.[17][16]

Minimální mzdové tarify nelze zaměňovat s platovými tarify (třídami a stupni), které slouží ke kategorizaci platů v nepodnikatelské (veřejné) sféře.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Finance.cz. Minimální mzda [online]. Finance media, [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  2. Minimální mzda v Česku patří k nejnižším v EU, ukazuje nové porovnání. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online].  [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  3. http://www.finance.cz/zpravy/finance/439461-jak-vysoka-je-kupni-sila-hodinove-minimalni-mzdy-v-eu/
  4. Číňané se 'otrkali'. Mzdy rostou jako nikdy dřív | Firmy a trhy. Lidovky.cz [online]. 2012-01-25 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  5. Výroba v Číně zdražuje. Někteří čeští továrníci se ze země stahují. iDNES.cz [online]. 2015-04-11 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  6. a b Dvě nohy ekonomiky: navyšování minimální mzdy a národní cash flow [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  7. A.S, MAFRA. Vláda nesmyslně brání zvýšení minimální mzdy - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online].  [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.  
  8. Ekonomiku ČR táhne růst spotřeby domácností nadupaných důvěrou. www.kurzy.cz [online].  [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.  
  9. a b HRSTKOVÁ, Julie. Nízké platy - hrozba pro celé Česko [online]. 2016-08-29, [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  10. Mýtus konkurenceschopnosti | 27. 8. 2013 | Ilona Švihlíková | Britské listy. blisty.cz [online].  [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.  
  11. Čínský blahobyt? Na investicích z Číny vydělá hrstka „vyvolených“. Malostranská drbna - super drbna online [online].  [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.  
  12. BEDNAŘÍK, Radek. Z Česka loni uniklo 300 miliard. Zahraniční firmy neinvestují a častěji stahují své zisky [online]. 2014-06-11, [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  13. Makroekonomická analýza. [s.l.] : VSEM. 39 s. Dostupné online. ISBN 9788086730059. (česky) Google-Books-ID: qUoOi4EGRR4C. 
  14. a b Sdělení federálního ministerstva zahraničí č. 439/1990 Sb., o sjednání Úmluvy o zavedení metod stanovení minimálních mezd na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1990 na MVČR.cz.
  15. ČEKALOVÁ, Veronika. Vybrané problémy na trhu práce v ČR. Brno : ESF MU, 2011. Dostupné online. Kapitola Minimální mzda v ČR, s. 16-18. Diplomová práce. 
  16. a b Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2006 na MVČR.cz.
  17. a b Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2006 na MVČR.cz.
  18. http://www.mpsv.cz/cs/4973
  19. Nařízení vlády č. 246/2012 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2012 na MVČR.cz.
  20. HOVORKOVÁ, Kateřina. Minimální mzda se už šest let nezměnila, bere ji 90 tisíc lidí. idnes.cz [online]. , 5. 3 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  21. Minimální mzda od 1. 8. 2013
  22. Domácí redakce. Sobotka: Minimální mzda poroste, v lednu o 500 korun. Aktuálně.cz [online]. 2014-04-26 [cit. 2014-04-26]. Dostupné online.  
  23. ČT24. Tripartita: Minimální mzda se od ledna zvýší na 9 000 korun. ČT24 [online]. 2014-06-02, rev. 2014-06-02 [cit. 2014-06-03]. Dostupné online.  
  24. Minimální mzda od ledna stoupne na 9 200 korun. ČT24 [online]. 2014-09-15. Dostupné online.  
  25. ČTK; kov; JANSOVÁ, Lenka. Vláda zvýšila minimální mzdu na 9200 korun, zaměstnavatelé nesouhlasí. ČRo Zprávy [online]. 2014-09-15 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.  
  26. mor; nre. Minimální mzda vzroste o 700 korun. Česká televize [online]. 2015-08-20 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online.  
  27. ŠRAJBROVÁ, Markéta. Sobotkova vláda plánuje zvýšit minimální mzdu. Odbory chtějí, aby plat motivoval k práci. iHNed.cz [online]. 2016-09-05 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  28. SORTOF. Finanční motivace k přijetí práce je u řady lidí malá, důvodem jsou nízké mzdy - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online].  [cit. 2016-09-26]. Dostupné online.  
  29. Podnikatelé: Růst minimální mzdy přinese vyšší nezaměstnanost | Protext - PR služby ČTK. www.protext.cz [online].  [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  30. KUČEROVÁ, Dagmar. Skokové zvýšení minimální mzdy od roku 2015 dopadne na zaměstnavatele - Podnikatel.cz [online]. [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  31. Nezaměstnanost klesla na 5,2 %, pokles překonal i odhady analytiků | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online].  [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  32. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha : Grada, 2000. 768 s. ISBN 978-80-7169-891-3. Kapitola 26., s. 554–5. (česky)  
  33. ALSTON, Richard M.; KEARL, J. R.; VAUGHAN, Michael B.. Is There a Consensus Among Economists in the 1990's?. American Economic Review. květen 1992, roč. 82, čís. 2, s. 203–209. (anglicky) 
  34. EDAGBAMI, Olalekan. The Employment Effects of the Minimum Wage: A Review of the Literature. Ottawa : Canadian Policy Research Networks Inc., 2006. 42 s. Dostupné online. S. 31–35. (anglicky)  
  35. FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2.. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2005. 348 s. ISBN 80-86119-94-7. Kapitola 10.3, s. 138–9. (česky)  
  36. HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha : C. H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6. Kapitola 14., s. 304-306. (česky)  
  37. FRANK, Robert H.; BERNANKE, Ben S.. Ekonomie. Praha : Grada Publishing, 2003. 803 s. ISBN 80-247-0471-4. Kapitola 21., s. 539. (česky)  
  38. Minimální mzda v EU je až 52 tisíc korun. V Česku zůstává pátá nejnižší, ukazuje nové porovnání. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online].  [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.  
  39. Nařízení vlády ČSFR č. 43/1992 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1992 na MVČR.cz.
  40. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 14 na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1992 na MVČR.cz.

Související články[editovat | editovat zdroj]