Minimální mzda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je povinen zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytovat zaměstnanci za práci.

Funkce minimální mzdy[editovat | editovat zdroj]

Smyslem stanovení minimální mzdy je ochrana jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Plní dvě základní funkce:[1]

  • sociálně-ochrannou – zaměstnanci má zajistit, aby příjmy neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň a zároveň zajišťovat rovné podmínky mzdové konkurence, aby se zabránilo nepřiměřenému podbízení pracovní síly,
  • ekonomicko-kriteriální – zaručení minimální mzdy má motivovat k vyhledávání práce namísto příjmu sociálních dávek a má být ochranou proti nekalé soutěži vzniklé výplatou příliš nízkých mezd.

Minimální mzda v Evropě a ve světě[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Minimální mzda v Evropě.

Koncept minimální mzdy vychází mimo jiné z Úmluvy o zavedení metod stanovení minimálních mezd (č. 26), která byla přijata 16. června 1928 na 11. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce.[2]

Minimální mzda v EU je zpravidla stanovena na úrovni poloviny průměrné mzdy, nebo je zhruba dvakrát větší než životní minimum.

Minimální mzda v ČR[editovat | editovat zdroj]

Československo přistoupilo k Úmluvě o zavedení metod stanovení minimálních mezd v roce 1950, kdy byla (12. června) ratifikace zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Přesně o rok později, 12. června 1951 vstoupila pro Československou republiku v platnost. V říjnu 1990 vyhlásilo tehdejší federální ministerstvo zahraničí české znění úmluvy ve Sbírce zákonů,[2] čímž potvrdilo její platnost v nově rekonstruovaném právním systému.

V únoru 1991 byla minimální mzda stanovena ve výši 2 000 Kč za měsíc, resp. 10,80 Kč za hodinu.[3] Je stanovena zákonem pro celé území státu. Ve stanovených případech je možné používat nižší sazby – např. u poživatele částečného invalidního důchodu nebo mladistvého zaměstnance. Ke změnám stanovené částky docházelo v dalších letech vždy k prvnímu lednu, případně k prvnímu červenci.

V roce 2006 vydala vláda nařízení č. 567/2006 Sb.,[4] které upravovalo minimální mzdu (i tarifní zaručenou mzdu, viz níže) k provedení nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb.,[5] který byl přijat téhož roku v souvislosti s harmonizací práva při vstupu do Evropské unie. Nařízení s právní účinností od 1. ledna 2007 stanovilo sazbu minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. A v nezměněné výši zůstala minimální mzda po dalších 5 let.[6] Ke změně sazby nedošlo ani na začátku roku 2013, nařízení vlády č. 246/2012 Sb. pouze sjednotilo dosud rozdílné sazby pro invalidní důchodce, mladistvé apod. na jednotné částce 8 000 Kč.[7][8] Vydáním červencového nařízení vlády č. 210/2013 Sb. však došlo ke zvýšení minimální mzdy na 8 500 Kč s účinností od 1. srpna 2013.[9] V dubnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka na sjezdu ČMKOS předběžně přislíbil další růst o 500 Kč od ledna 2015.[10] Počátkem června 2014 tento slib potvrdila dohoda tripartity.[11] V září 2014 schválila vláda nárůst minimální mzdy od počátku roku 2015 o 700 Kč, tedy na 9 200 Kč.[12][13] V druhé polovině srpna 2015 vláda dalším rozhodnutím zvýšila minimální mzdu o stejnou částku na 9 900 Kč, počínaje od 1. ledna 2016.[14]

Následující graf ukazuje vývoj částky minimální mzdy v České republice od roku 1991.

www.mpsv.cz/..

Vliv na nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Minimální mzda stanovená nad rovnovážnou vkládá klín mezi poptávku a nabídku na trhu práce

Minimální mzda je považována za jednu z příčin nezaměstnanosti, projevující se zejména u nejméně kvalifikovaných a nejméně zkušených ekonomicky aktivních obyvatel.[15] Podle studie z roku 1992 souhlasí téměř 80 % ekonomů s tvrzením, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost u mládeže a nekvalifikovaných pracovníků.[16]

Ekonomové tento vliv vysvětlují tak, že trhy práce zasažené minimální mzdou jsou negativně ovlivněny jak na straně poptávky, tak i nabídky. Jakmile je minimální mzda stanovena natolik vysoko, že převyšuje rovnovážnou mzdu na trhu práce, dochází ke snižování poptávky po práci na straně zaměstnavatelů a zvyšování nabídky práce na straně uchazečů o práci. Výsledkem jsou vyšší mzdy, avšak pro méně zaměstnanců, než v rovnovážném případě.[17] Nezaměstnanost vyvolaná minimální mzdou je tak nedobrovolná; přitom hodně mladých lidí je ochotno pracovat za nižší než minimální mzdu s vyhlídkou, že po získání pracovních zkušeností jim bude odměna za práci zvýšena.[18]

Podle Franka a Bernankeho minimální mzda také vytváří dvě skupiny pracovníků. Jedna skupina vydělává více, než kdyby minimální mzda nebyla uzákoněna, druhá skupina je bez práce. Podobně jako v případě regulace nájemného je i minimální mzda ekonomicky neefektivní.[19]

Souvislost výše minimální mzdy a prosperity[editovat | editovat zdroj]

Je nutné zdůraznit, že právě pravidelně valorizovaná a tedy navyšovaná minimální mzda patří spolu s tlakem zaměstnaneckých svazů (odborů) k těm ekonomickým instrumentům, které vytvářejí nutný a potřebný tlak na zvyšování mezd. Ekonomika žádného státu není izolovaná a dochází ke konkurenci nejen mezi obyvateli jedné země, ale současně i mezi ekonomikami jednotlivých zemí. Pro bohaté státy je pak výhodné přenést část výroby do chudých zemí a zde vytrvale opakovat "mantru" o tom, že jakýkoliv tlak na vyšší mzdy je netržní a mj. právě i instrument minimální mzdy škodlivý. Taková pravicová rétorika důsledně a vždy hájí jen jednu stranu ekonomické rovnice a poškozuje ekonomiku dané země jako celek. Snaha dosahovat vyššího zisku skrze nižší mzdy vede ve svém důsledku vždy k poškozování zájmu národní ekonomiky jako celku. Neoliberální rétorika mluví pouze a jen o škodlivosti zvyšování minimální mzdy nebo dokonce o škodlivosti existence minimální mzdy vůbec, dále velmi často manipuluje veřejné mínění souvislostmi vytrženými z kontextu (viz nesprávně zjednodušený a tedy mylně aplikovaný výklad řady grafů) a hlavně zcela opomíjí pozitivní a potřebné efekty minimální mzdy.

Je veden dlouhodobý spor o význam minimální mzdy. Je nutné pochopit, že právě ekonomové nejsou ideálně nad věcí a pokud straní politicky pravici, což je nejčastější případ (a souvisí s číslem 80 % uvedeným výše), hájí velmi pravděpodobně zájem firem a tedy i výši zisků investorů kapitálu[20], nikoliv zájem zaměstnanců nebo prosperitu dané země jako celku. Takoví ekonomové nechtějí nic slyšet o důležitém pozitivním vlivu minimální mzdy, který je podstatný pro fungování ekonomiky dané země jako celku. V ČR tvoří spotřeba domácností cca 50 %, v USA je to cca 70 %. Proto je z pohledu ekonomiky dané země jako celku nezbytné, aby obyvatelé země neměli nízkou koupěschopnost, protože právě spotřeba domácností táhne část ekonomiky[21]. Je nutné i zde zdůraznit, že z vyšších mezd dochází k celkově vyššímu výběru daní potřebných jak pro chod státu, tak i pro sociální zabezpečení i zdravotní pojištění. Pokud pravice volá po nižších daních, je možné její přání vyslyšet jen tehdy, pokud jsou mzdy dostatečně vysoké, protože jinak stát nevybere dostatek prostředků ani na platy učitelů, policistů nebo vojáků, ale daňové příjmy nestačí ani na platby pro důchodce skrze sociální pojištění nebo na platy doktorů skrze zdravotní pojištění. Akce lékařů "Děkujeme, odcházíme" by nebyla zapotřebí, pokud by mj. i do zdravotnictví přišel z celkově vyšších mezd vyšší objem zdrojů.

Pravidelná valorizace minimální mzdy je potřebná, protože zejména v zemích, které mají ekonomiku založenou z velké části na investicích zahraničního kapitálu (a to je mj. i případ ČR) může velmi snadno dojít k tomu, že země se promění v tzv. exportní ekonomiku, tj. bude mít relativně vysoký HDP, ale užitek z vysoké produktivity bude z ekonomiky země vyveden a spotřebován mimo území daného státu[22]. Česká republika patří spolu s Irskem mezi země, ve kterých dochází k největšímu odlivu kapitálu[23], konkrétně v roce 2014 to bylo 214 mld. Kč[24], a v roce 2015 za pouhé tři první kvartály již 285 mld. Kč[25] což činí 8,6 % HDP (HDP činilo v roce 2015 cca 4500 mld. Kč).

Pozitivní účinek pravidelné valorizace minimální mzdy lze demonstrovat na příkladu Číny, která dosáhla nastavením minimální mzdy na úroveň 47 % průměrné mzdy[26] (to je u měsíční mzdy, hodinová mzda je ještě vyšší) rychlého navyšování platů v ekonomice[27], takže minimální mzda v Číně dosáhla v bohatších kantonech částky přes 2000 jüanů (přes 7500 Kč). Pokud by byla v Číně minimální mzda nižší, byly by zisky zahraničních firem vyšší, což by zvýšilo ziskovost zahraničního kapitálu. Naopak vyšší minimální mzda způsobí, že vyšší část zisků zůstala v čínské ekonomice. Toto je část tajemství čínského hospodářského zázraku.

Pravidelná a velmi vysoká valorizace minimální mzdy je v Lucembursku, viz graf.[28] Razantní zvýšení minimální mzdy na 9 liber k roku 2020 ohlásila Velká Británie:[29]

29. 3. 2016: »Vlády mnoha rozvinutých zemí napínají ve snaze bojovat se sociální nerovností a slabým růstem platů k minimální mzdě pozornost. Stagnace platů v posledních letech bývá přičítána zvyšující se globální konkurenci, ústupu od kolektivního vyjednávání o platech, zpomalení růstu produktivity a nahrazení lidí technologiemi v některých profesích. Loni poprvé v historii země zavedlo minimální mzdu Německo, k růstu minimální mzdy každý rok o tři procenta vyzývá japonský premiér Šinzó Abe. Zvednout minimální hodinové výdělky až na 15 dolarů (365 Kč) za hodinu a 31 200 dolarů (757 130 Kč) za rok se v roce 2022 chystá také americký stát Kalifornie. Minimální mzdu používají jako nástroj spravedlivějšího přerozdělování i některé rozvíjející se země jako třeba Malajsie.«

Z informací o zvyšování minimální mzdy v Evropě plyne, že Česká republika má v roce 2016 až 5. nejnižší minimální mzdu v EU, jsme za Polskem, Slovenskem i Maďarskem.[30]

Zaručená mzda[editovat | editovat zdroj]

Minimální mzda není totožná s tzv. zaručenou mzdou. Ta je odstupňovaná podle náročnosti vykonávané práce a minimální mzda představuje její dolní hranici, pod kterou by neměl klesnout příjem v žádném povolání. Je uplatňována jak ve veřejných službách a správě, tak i v podnikatelské sféře, není-li sjednána kolektivní smlouva.[1]

Nařízením federální vlády z prosince 1991 byly vyhlášeny tzv. minimální mzdové tarify,[31] zakotvené v zákoně č. 1/1992 Sb. o mzdě.[32] Ty zaručovaly minimální hranici mzdy pro případ neuzavření kolektivní smlouvy a byly odstupňované do 12 tarifních stupňů „podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce“. V návaznosti na změnu zákoníku práce v roce 2006 došlo k zavedení termínu zaručená mzda a odstupňování částek do 8 skupin.[5][4]

Minimální mzdové tarify nelze zaměňovat s platovými tarify (třídami a stupni), které slouží ke kategorizaci platů v nepodnikatelské (veřejné) sféře.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Finance.cz. Minimální mzda [online]. Finance media, [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  2. a b Sdělení federálního ministerstva zahraničí č. 439/1990 Sb., o sjednání Úmluvy o zavedení metod stanovení minimálních mezd na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1990 na MVČR.cz.
  3. ČEKALOVÁ, Veronika. Vybrané problémy na trhu práce v ČR. Brno : ESF MU, 2011. Dostupné online. Kapitola Minimální mzda v ČR, s. 16-18. Diplomová práce. 
  4. a b Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2006 na MVČR.cz.
  5. a b Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2006 na MVČR.cz.
  6. http://www.mpsv.cz/cs/4973
  7. Nařízení vlády č. 246/2012 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2012 na MVČR.cz.
  8. HOVORKOVÁ, Kateřina. Minimální mzda se už šest let nezměnila, bere ji 90 tisíc lidí. idnes.cz [online]. , 5. 3 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  9. Minimální mzda od 1. 8. 2013
  10. Domácí redakce. Sobotka: Minimální mzda poroste, v lednu o 500 korun. Aktuálně.cz [online]. 2014-04-26 [cit. 2014-04-26]. Dostupné online.  
  11. ČT24. Tripartita: Minimální mzda se od ledna zvýší na 9 000 korun. ČT24 [online]. 2014-06-02, rev. 2014-06-02 [cit. 2014-06-03]. Dostupné online.  
  12. Minimální mzda od ledna stoupne na 9 200 korun. ČT24 [online]. 2014-09-15. Dostupné online.  
  13. ČTK; kov; JANSOVÁ, Lenka. Vláda zvýšila minimální mzdu na 9200 korun, zaměstnavatelé nesouhlasí. ČRo Zprávy [online]. 2014-09-15 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.  
  14. mor; nre. Minimální mzda vzroste o 700 korun. Česká televize [online]. 2015-08-20 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online.  
  15. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha : Grada, 2000. 768 s. ISBN 978-80-7169-891-3. Kapitola 26., s. 554–5. (česky)  
  16. ALSTON, Richard M.; KEARL, J. R.; VAUGHAN, Michael B.. Is There a Consensus Among Economists in the 1990's?. American Economic Review. květen 1992, roč. 82, čís. 2, s. 203–209. (anglicky) 
  17. FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2.. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2005. 348 s. ISBN 80-86119-94-7. Kapitola 10.3, s. 138–9. (česky)  
  18. HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha : C. H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6. Kapitola 14., s. 304-306. (česky)  
  19. FRANK, Robert H.; BERNANKE, Ben S.. Ekonomie. Praha : Grada Publishing, 2003. 803 s. ISBN 80-247-0471-4. Kapitola 21., s. 539. (česky)  
  20. WWW.MEDIACENTRIK.CZ, CMS: NetDirect MediaCentrik;. Dlouhý: Minimální mzda v rukách odborářské lobby škodí podnikatelům i zaměstnancům [online]. www.komora.cz, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online.  
  21. Česká ekonomika rostla nejvíce od roku 2007, potvrdili statistici [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online.  
  22. Ilona Švihlíková: Ekonomicky jsme kolonie. A politikům to vyhovuje [online]. www.penize.cz, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online.  
  23. KŘÍŽ, Karel. Česká ekonomika krvácí do zahraničí [online]. echo24.cz, 2015-04-22, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  24. Z ČR loni na dividendách odplynulo do zahraničí v čistém 214 miliard Kč [online]. www.investicniweb.cz, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online.  
  25. PERGLER, Tomáš. Zahraniční investoři odsávají z Česka stovky miliard korun [online]. echo24.cz, 2016-03-01, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  26. Dvě nohy ekonomiky: navyšování minimální mzdy a národní cash flow [online]. www.evropsky-rozhled.eu, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  27. China Average Yearly Wages [online]. www.tradingeconomics.com, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online.  
  28. Průměrná mzda je v Německu 4× vyšší. Proč? [online]. www.evropsky-rozhled.eu, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  29. Západ experimentuje s růstem minimální mzdy, má zajistit spravedlnost [online]. iDNES.cz, 2016-03-29, [cit. 2016-04-26]. Dostupné online.  
  30. http://www.finance.cz/zpravy/finance/463583-hodinova-minimalni-mzda-v-eu-v-roce-2016/
  31. Nařízení vlády ČSFR č. 43/1992 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1992 na MVČR.cz.
  32. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 14 na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1992 na MVČR.cz.

Související články[editovat | editovat zdroj]