Minimální mzda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je povinen zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytovat zaměstnanci za práci.

Funkce minimální mzdy[editovat | editovat zdroj]

Smyslem stanovení minimální mzdy je ochrana jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Plní dvě základní funkce:[1]

  • sociálně-ochrannou – zaměstnanci má zajistit, aby příjmy neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň a zároveň zajišťovat rovné podmínky mzdové konkurence, aby se zabránilo nepřiměřenému podbízení pracovní síly,
  • ekonomicko-kriteriální – zaručení minimální mzdy má motivovat k vyhledávání práce namísto příjmu sociálních dávek a má být ochranou proti nekalé soutěži vzniklé výplatou příliš nízkých mezd.

Minimální mzda v Evropě a ve světě[editovat | editovat zdroj]

Koncept minimální mzdy vychází mimo jiné z Úmluvy o zavedení metod stanovení minimálních mezd (č. 26), která byla přijata 16. června 1928 na 11. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce.[2]

Minimální mzda v EU je zpravidla stanovena na úrovni poloviny průměrné mzdy, nebo je zhruba dvakrát větší než životní minimum.

Minimální mzda v ČR[editovat | editovat zdroj]

Československo přistoupilo k Úmluvě o zavedení metod stanovení minimálních mezd v roce 1950, kdy byla (12. června) ratifikace zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Přesně o rok později, 12. června 1951 vstoupila pro Československou republiku v platnost. V říjnu 1990 vyhlásilo tehdejší federální ministerstvo zahraničí české znění úmluvy ve Sbírce zákonů,[2] čímž potvrdilo její platnost v nově rekonstruovaném právním systému.

V únoru 1991 byla minimální mzda stanovena ve výši 2 000 Kč za měsíc, resp. 10,80 Kč za hodinu.[3] Je stanovena zákonem pro celé území státu. Ve stanovených případech je možné používat nižší sazby – např. u poživatele částečného invalidního důchodu nebo mladistvého zaměstnance. Ke změnám stanovené částky docházelo v dalších letech vždy k prvnímu lednu, případně k prvnímu červenci.

V roce 2006 vydala vláda nařízení č. 567/2006 Sb.,[4] které upravovalo minimální mzdu (i tarifní zaručenou mzdu, viz níže) k provedení nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb.,[5] který byl přijat téhož roku v souvislosti s harmonizací práva při vstupu do Evropské unie. Nařízení s právní účinností od 1. ledna 2007 stanovilo sazbu minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. A v nezměněné výši zůstala minimální mzda po dalších 5 let.[6] Ke změně sazby nedošlo ani na začátku roku 2013, nařízení vlády č. 246/2012 Sb. pouze sjednotilo dosud rozdílné sazby pro invalidní důchodce, mladistvé apod. na jednotné částce 8 000 Kč.[7][8] Vydáním červencového nařízení vlády č. 210/2013 Sb. však došlo ke zvýšení minimální mzdy na 8 500 Kč s účinností od 1. srpna 2013.[9]

Následující graf ukazuje vývoj částky minimální mzdy v České republice od roku 1991.

www.mpsv.cz/..

Vliv na nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Minimální mzda stanovená nad rovnovážnou vkládá klín mezi poptávku a nabídku na trhu práce

Minimální mzda je považována za jednu z příčin nezaměstnanosti, projevující se zejména u nejméně kvalifikovaných a nejméně zkušených ekonomicky aktivních obyvatel.[10] Podle studie z roku 1992 souhlasí téměř 80 % ekonomů s tvrzením, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost u mládeže a nekvalifikovaných pracovníků.[11]

Ekonomové tento vliv vysvětlují tak, že trhy práce zasažené minimální mzdou jsou negativně ovlivněny jak na straně poptávky, tak i nabídky. Jakmile je minimální mzda stanovena natolik vysoko, že převyšuje rovnovážnou mzdu na trhu práce, dochází ke snižování poptávky po práci na straně zaměstnavatelů a zvyšování nabídky práce na straně uchazečů o práci. Výsledkem jsou vyšší mzdy, avšak pro méně zaměstnanců, než v rovnovážném případě.[12] Nezaměstnanost vyvolaná minimální mzdou je tak nedobrovolná; přitom hodně mladých lidí je ochotno pracovat za nižší než minimální mzdu s vyhlídkou, že po získání pracovních zkušeností jim bude odměna za práci zvýšena.[13]

Podle Franka a Bernakeho minimální mzda také vytváří dvě skupiny pracovníků. Jedna skupina vydělává více, než kdyby minimální mzda nebyla uzákoněna, druhá skupina je bez práce. Podobně jako v případě regulace nájemného je i minimální mzda ekonomicky neefektivní.[14]

Zaručená mzda[editovat | editovat zdroj]

Minimální mzda není totožná s tzv. zaručenou mzdou. Ta je odstupňovaná podle náročnosti vykonávané práce a minimální mzda představuje její dolní hranici, pod kterou by neměl klesnout příjem v žádném povolání. Je uplatňována jak ve veřejných službách a správě, tak i v podnikatelské sféře, není-li sjednána kolektivní smlouva.[1]

Nařízením federální vlády z prosince 1991 byly vyhlášeny tzv. minimální mzdové tarify,[15] zakotvené v zákoně č. 1/1992 Sb. o mzdě.[16] Ty zaručovaly minimální hranici mzdy pro případ neuzavření kolektivní smlouvy a byly odstupňované do 12 tarifních stupňů „podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce“. V návaznosti na změnu zákoníku práce v roce 2006 došlo k zavedení termínu zaručená mzda a odstupňování částek do 8 skupin.[5][4]

Minimální mzdové tarify nelze zaměňovat s platovými tarify (třídami a stupni), které slouží ke kategorizaci platů v nepodnikatelské (veřejné) sféře.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Finance.cz. Minimální mzda [online]. Finance media, [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  2. a b Sdělení federálního ministerstva zahraničí č. 439/1990 Sb., o sjednání Úmluvy o zavedení metod stanovení minimálních mezd na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1990 na MVČR.cz.
  3. ČEKALOVÁ, Veronika. Vybrané problémy na trhu práce v ČR. Brno : ESF MU, 2011. Diplomová práce. Dostupné online. Kapitola Minimální mzda v ČR, s. 16-18.  
  4. a b Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2006 na MVČR.cz.
  5. a b Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2006 na MVČR.cz.
  6. http://www.mpsv.cz/cs/4973
  7. Nařízení vlády č. 246/2012 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2012 na MVČR.cz.
  8. HOVORKOVÁ, Kateřina. Minimální mzda se už šest let nezměnila, bere ji 90 tisíc lidí. idnes.cz [online]. , 5. 3 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  9. Minimální mzda od 1. 8. 2013
  10. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha : Grada, 2000. 768 s. ISBN 978-80-7169-891-3. Kapitola 26., s. 554–5. (česky) 
  11. ALSTON, Richard M.; KEARL, J. R.; VAUGHAN, Michael B.. Is There a Consensus Among Economists in the 1990's?. American Economic Review. květen 1992, roč. 82, čís. 2, s. 203–209. (anglicky) 
  12. FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2.. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2005. 348 s. ISBN 80-86119-94-7. Kapitola 10.3, s. 138–9. (česky) 
  13. HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha : C. H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6. Kapitola 14., s. 304-306. (česky) 
  14. FRANK, Robert H.; BERNANKE, Ben S.. Ekonomie. Praha : Grada Publishing, 2003. 803 s. ISBN 80-247-0471-4. Kapitola 21., s. 539. (česky) 
  15. Nařízení vlády ČSFR č. 43/1992 Sb. na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1992 na MVČR.cz.
  16. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 14 na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1992 na MVČR.cz.

Související články[editovat | editovat zdroj]