Sociální zabezpečení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sociální zabezpečení je systém, který se snaží zajistit sociální stabilitu, přiměřenou a minimální úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenitu. Snaží se pomoci lidem, kteří čelí různým hrozbám nebo jsou v mimořádné životní situaci. Tento systém vznikl v závislosti na měnících se životních podmínkách. S těmito změnami se pojí sociální rizika, která ovlivňují život každého člověka. Společnost se snaží tyto vlivy a jiné následky odstraňovat pomocí sociálního zabezpečení, které je součástí politiky a jedná se o prostředek k uskutečňování úkolů a cílů. Jedná se o soubor institucí, zařízení a opatření, s nimiž se předchází sociálnímu vyloučení a sociálním událostem. Sociální zabezpečení má v různých zemích odlišný systém. Liší se charakterem, formou, cíli i náplní, vymezením okruhu událostí. Sociální zabezpečení je souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření. V užším pojetí se zabývá převážně důchodovým pojištěním, v širším pak těmito tématy:[1]

Základní faktory ovlivňující sociální zabezpečení[editovat | editovat zdroj]

Tento koncept je podmíněn historickým vývojem, národní tradicí a také jinými faktory, které na sebe navazují a ovlivňují se:

  • Ekonomický faktor - sociální zabezpečení velice ovlivňuje velikost a dynamika vytvořených zdrojů. Ekonomický problém se zaznamenává v ekonomickém růstu, který má dopady z části na nezaměstnanost, vzrůst chudoby, životní náklady a další negativní jevy spojené s ním. Závislost sociálního zabezpečení je také schopnost regulovat cenovou a mzdovou dynamiku. Velkou roli zde také hraje vývoj zaměstnanosti, která ovlivňuje několik částí ze sociálního zabezpečení. Je ovlivněn také podmínkami zaměstnanosti neekonomického faktoru, jako jsou například matky s malými dětmi.
  • Společensko-politický faktor - utváří ho hlavně historický vývoj. Prostředí revoluce, programová východiska vládnoucích tříd a stran s ideály. Důležitý faktor zde hraje volební období s klíčovými programy stran. Zde patří nejvýznamnějším mezinárodní vlivy - Evropská sociální charta,Evropská unie.
  • Demografický faktor - jedná se o faktor, který se zabývá procesem stárnutí populace. Největší vliv má zdravotní stav obyvatelstva.[3]

Sociální zabezpečení v mezinárodním kontextu[editovat | editovat zdroj]

  • Lidská práva - jejich vývoj byl velice dlouhý a jejich kořeny se objevují jíž v summerských a babylonských městských státech. Velký zlom však znamenal novověk, kdy nastoupily nové směry v politice, ekonomice a filozofii. V této době, ze lidská práva začala ukotvovat v písemné formě pomocí autorů jako byli Thomas Hobbes nebo John Locke. Lidská práva dělíme do tří základních kategorií. Negativní práva, která tvoří první generaci lidských práv. Druhá generace zahrnuje práva pozitivní – hospodářská, sociální a kulturní. Třetí generace tvoří práva kolektivní. Lidská práva jsou univerzální, jsou pro každého člověka, platí všude bez jakékoliv diskriminace. Jsou rovná, cože se vyjadřuje v zákazu diskriminace z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení atd. Patří sem nezcizitelnost, nezadatelnost, nepromlčitelnost a také nezrušitelnost lidských práv.
  • Světová zdravotnická organizace vznikla v rámci OSN v roce 1948. Hlavním cílem je podpora a spolupráce v oblasti zdravotnictví, realizace programů a úplné odstranění některých nemocí a celkové zlepšení kvality lidského života.
  • Mezinárodní organizace práce byla založena roku 1919 a její stanovy tvořily součást Versailleské smlouvy. Byl prvním přidruženým orgánem OSN. Tato organizace se zabývá ochranou lidských práv v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců a jejich ochrany práv. Usiluje o spravedlivý přístup v pracovním prostředí. Také se angažuj v oblasti školení zaměstnanců, vzdělání a výzkumu. Na úrovni Mezinárodní organizace práce byla přijata řada mezinárodních úmluv, mezi které patří mimo jiné následující:
    • Úmluva č. 2 o minimálních standardech v sociálním zabezpečení,
    • Úmluva č. 103 o ochraně mateřství,
    • Úmluva č. 118 o rovném zacházení s cizinci jako s vlastními občany v sociálním zabezpečení,
    • Úmluva č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách,
    • Úmluva č. 130 o zdravotní péči a dávkách v nemoci a
    • Úmluva č. 157 o zřízení mezinárodního systému pro zachování práv v sociálním zabezpečení.
  • Dětský fond OSN (UNICEF), byl založen roku 1948 původně jako Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci. Od roku 1953 je součástí OSN se sídlem v New Yorku. Jeho cílem je především celosvětově se zabývat ochranou a zlepšováním životních podmínek děti a jejich rozvojem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KREBS, Vojtěch; KOLEKTIV. Sociální politika. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 4 s. ISBN 978-8097357-585-4. S. 175-178.  
  2. KREBS, Vojtěch; KOLEKTIV. sociální politika. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 1 s. ISBN 978-80-7357-585-4. S. 176.  
  3. KREBS, Vojtěch; KOLEKTIV. Sociální politika. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2012. 5 s. ISBN 978-80-7357-585-4. S. 179-184.  
  4. KAHOUN, Vilém; KOLEKTIV. Sociální Zabezpečení. 1. vyd. Praha : nakladatelství TRITON, 2009. 17 s. ISBN 978-80-7387-346-2. S. 50-67.  

Související články[editovat | editovat zdroj]