Diskriminace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Diskriminace (lat. discriminare = rozlišovat) je termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě rasy, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, pohlaví, věku apod.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Diskriminaci je možno definovat z více hledisek.

Sociologické hledisko (sociální diskriminace)[editovat | editovat zdroj]

Spočívá v omezování, utiskování určitých společenských skupin, resp. jejich jednotlivých členů tím, že jsou jim upírána občanská práva, snižovány šance na uplatnění ve společnosti (ve sféře zaměstnání, politiky i jinde). Sociální diskriminace často vychází z předsudků a může být projevem rasismu. Může se projevovat neformálně (spontánní, má lokální charakter) nebo formálně (oficiální státní doktrína).

Psychologické hledisko[editovat | editovat zdroj]

Pojem vztahující se k vnímání a učení. Obecně znamená schopnost rozlišování podnětů, která umožňuje jejich identifikaci a uplatňuje se i v učení.

Právní hledisko[editovat | editovat zdroj]

Diskriminací se nerozumí jakékoli rozlišování, nýbrž jen taková situace, kdy „právní řád určitého státu vytváří nerovnost ve výkonu subjektivních práv nebo povinností, avšak neexistuje zde relevantní souvislost mezi touto nerovností založenou právním řádem a nerovností, která je z povahy věci vlastní subjektivnímu právu nebo povinnosti“. Rozlišování, které sleduje legitimní cíl a je přiměřené tomuto cíli, není zakázanou diskriminací.

Proti sociální diskriminaci vznikaly v minulosti i dnes různá sociální hnutí s požadavkem sociální spravedlnosti a sociální rovnosti (např. odborová a feministická hnutí). V soudobých demokratických státech bývá k řešení sociální diskriminace zřizovaná instituce ombudsmana.

Antidiskriminační legislativa[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století začala v zemích západní civilizace a postupně i dalších státech vznikat legislativa, která různé diskriminační jednání či vyjadřování zakazuje, dokonce i trestně postihuje. V Česku diskriminaci zakazuje již Listina základních práv a svobod, ale zákazy konkrétních forem diskriminace se objevují i v dalších zákonech (především zákon ze dne 23. dubna 2008 č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, tzv. antidiskriminační zákon). Antidiskriminační legislativa je kritizována ze strany zastánců svobody slova a pokud je vnucována i soukromému sektoru, tak i ze strany zastánců svobody podnikání a personální volby zaměstnanců. Na druhou stranu má antidiskriminační legislativa taktéž mnoho příznivců, i ti však mají výhrady vůči často benevolentnímu přístupu úřadů v otázce jejího prosazování.

Pozitivní diskriminace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Pozitivní diskriminace.

Často se objevuje termín pozitivní diskriminace (též afirmativní akce), který označuje záměrné úsilí, jak některou, zpravidla jinak negativně diskriminovanou, skupinu osob cíleně zvýhodnit.

Přínos pozitivní diskriminace je však sporný. Její kritici tvrdí, že afirmativní akce ve skutečnosti:

  1. oslabují vůli menšin ke skutečné změně svého postavení,
  2. vychovávají novou generaci v přesvědčení, že dostane vše bez práce,
  3. naznačují, že příslušníci menšin jsou méněcenní, neboť nejsou schopni vyhovět běžným požadavkům společnosti. V souvislosti s tím začala v některých zemích vznikat legislativa zaměřená proti této formě diskriminace, např. v Kalifornii Proposition 209 či v Michiganu Michigan Civil Rights Initiative. Na druhou stranu, podle tvrzení zastánců, mají afirmativní akce pouze zajistit diskriminovaným příslušníkům menšin stejnou příležitost k uplatnění, jakou mají příslušníci většinové populace.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Růžička, Miroslav: Zákaz diskriminace podle Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod. Právník, 2007, roč. 146, č. 6, s. 631.
  • The "Political Structure Doctrine“ — Another Excuse for Anti-White Discrimination. Vdare.com. August 10, 2010
  • Geist, Bohumil: Sociologický slovník. Praha: VICTORIA PUBLISHING, 1992.647 s. ISBN 80-85605-28-7
  • Čermák, Josef: Universum: všeobecná encyklopedie C-E.1.vyd. Praha: Odeon, 2000. 681 s. ISBN 80-207-1062-0