Lidská rasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozložení lidských ras podle knihy Meyers Konversationslexikon z let 1885-90

Lidská rasa je pojem, který stále nemá jasný význam. Bývá tak označována skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, rysy tváře, tvar lebky, nosu, atd.).[1][2]

Během rozdílného vývoje na rasy působil genetický drift, pohlavní výběr i přírodní výběr, například na barvu pleti měla vliv rakovina kůže.[3] Docházelo i k mísení, a to například i s neandrtálci, jejichž geny mají všechny rasy kromě negroidů[4] a rozdíly mezi rasami jsou tak malé, že pro biology jako klasifikační kategorie od konce 20. století ztratili význam[5] a studie, které našly určité rozdíly jako nižší IQ mezi černými Američany však příčiny udávají především horším sociálním podmínkám.[6]

Rasová klasifikace nicméně dosud nachází své využití, zejména v biomedicíně (kde existují léky použitelné pouze pro Afroameričany),[7] v kriminologii, kde se používá k popisu pachatele, v evoluční biologii, kde lze podle geografických rozdílech v lidské fyziologii studovat efekty prostředí na člověka jako druh, ve studiu obličeje, kde lze mapovat jednotlivé rozdíly ve vnímání tváře mezi rasami[5] a ve forenzní antropologii, kde odborníci dokáži jasně rozlišit mezi negroidní a kaukazoidní, popřípadě mongoloidní lebkou.

Lze vědecky uvažovat o lidských typech jako o empiricky zjištěných obvyklých konfiguracích genetických a fyzických vlastností jedinců, které prokazatelně koincidují z regionem jejich původu. Shluková analýza například prokázala, že se podobá genetická informace (DNA) lidí, kteří žijí ve stejné geografické oblasti, přičemž na hranicích kontinentů bývají plynulé přechody.[8] K odlišení regionálních populačních shluků přitom dostačuje jen asi 40 vhodně zvolených genetických znaků.[9] Genetická data jsou ve shodě s hypotézou o africkém původu lidstva.[10]

V roce 2006 bylo prokázáno, že lidé jsou mnohem odlišnější od šimpanzů, než se dříve myslelo (místo 99 % je to jen 96 %), ale že i jednotlivé lidské rasy jsou si mnohem vzdálenější. K těmto závěrům došel britsko-americký tým, vedený britským genetikem Matthewem Hurlesem. Tým analyzoval vzorky DNA od 270 lidí negroidní, europoidní a mongoloidní rasy a zjistil mezi nimi významné rozdíly. Variabilita genetické informace vykazuje rozdíly až 12 %. Tato variabilita je i příčinou různé náchylnosti k nemocem, projevující se u odlišných etnik, i různé reakce organismu na podávané léky.[11]

Podle současné biologie jsou Afričané bližší genomu původního fixovaného druhu Homo sapiens, protože předci dnes známé europoidní rasy nesou větší procentuální zastoupení genů neandrtálců, se kterými se před opuštěním Afriky křížili s neandrtálci v Severní Africe. Obyvatelé Papuy Nové Guiney a Malajsie jsou "původnímu" genomu Homo sapiens úplně nejdál, kromě neandrtálců nesou ještě geny denisovanů.[12]

Kromě antropologie byla a dosud je fyzická lidská typologie také důležitou politickou otázkou. Jako rasismus se označují ideologie, které z příslušnosti k rase odvozují politické důsledky, nejčastěji ve smyslu, že některé lidské rasy jsou hodnotnější než jiné a mají právo či povinnost „méněcenné“ rasy ovládat či dokonce jejich příslušníky hubit. Tato teorie vychází z domněnky, že jednotlivé rasy mají odlišné předky, tzv. "teorie polygenetického vzniku ras". Rasismus založený na údajně vědeckých teoriích byl populární v 19. a první polovině 20. století, zdiskreditoval se však zejména v podobě nacistické ideologie. Dnes je obvykle považován za nevědecký, nesprávný a nemorální, v řadě států včetně České republiky je hlásání rasové nenávisti dokonce trestným činem.[zdroj?]

Rasová teorie[editovat | editovat zdroj]

Tradiční rasová teorie nikdy nedospěla ke shodě o počtu ras, udává se obvykle mezi dvěma až dvanácti rasami. Často se udává tři až pět ras.

Obvykle udávané rasy jsou:

  • europoidní (bílá) – patří sem indoevropská, semitská a matinská skupina. Je označována také jako běloši. Je původem v Evropě, západní Asii a severní Africe.
  • mongoloidní (žlutá) – zahrnuje skupinu mongolskou, Inuity (Eskymáky), americké Indiány a Austronésany. Je rozšířena především ve východní a jihovýchodní Asii, Severní a Jižní Americe. Indiáni jsou někdy označováni jako rudé plémě.[13]
  • negroidní (černá) – označována jako černoši. Původem je v subsaharské Africe.
  • Kapoidní rasa - především khoisanské kmeny v jižní Africe. Pojmenovaná je po Mysu Dobré naděje.
  • australoidní – patří sem Austrálci, Drávidové, Papuánci a Melanésané.

Někteří antropologové odlišují ještě další rasy, například od rasy negroidní vydělují rasu kapoidní (podle mysu Dobré naděje) – odlišnou od rasy negroidní,[14] nebo slučují rasu negroidní s australoidní v tzv. rasu ekvatoriální.

Existují také skupinová označení pro míšence jednotlivých ras. Takovými termíny jsou například:

Další rasově smíšené populace:

Proces stírání rozdílů mezi rasami se nazývá amalgamace.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AAPA Statement on Biological Aspects of Race American Association of Physical Anthropologists
  2. Bamshad, Michael and Steve E. Olson. "Does Race Exist?", Scientific American Magazine (10. listopadu 2003).
  3. http://www.national-geographic.cz/detail/tmava-barva-pleti-se-vyvinula-jako-odpoved-na-rakovinu-kuze-45263/ – Tmavá barva pleti se vyvinula jako odpověď na rakovinu kůže
  4. http://www.livescience.com/42933-humans-carry-20-percent-neanderthal-genes.html - At least 20% of Neanderthal DNA Is in Humans
  5. a b BLAŽEK, Vladimír & kolektiv. Lidský obličej. Praha : Karolinum, 2008.  
  6. The Black-White Test Score Gap. www.nytimes.com [online].  [cit. 2016-11-16], " These studies do not prove that blacks and whites would have exactly the same test scores if they were raised in the same environment and treated the same way. But we find it hard to see how anyone reading these studies with an open mind could conclude that innate ability played a large role in the black-white gap.". Dostupné online.  
  7. http://www.osel.cz/index.php?clanek=843 První lék pro konkrétní lidskou rasu je před schválením, osel.cz
  8. N. Rosenberg a kol.: Clines, clusters, and the effect of study design on the inference of human population structure. PLoS Genetics (2005) 1: str. 660–671
  9. L. Bastos-Rodriguez a kol.: The Genetic Structure of Human Populations Studied Through Short Insertion-Deletion Polymorphisms. Annals of Human Genetics, vol. 70 (Pt5), September 2006, str. 658–665
  10. M. Jacobsson a kol.: Genotype, haplotype and copy-number variation in worldwide human populations. Nature, vol. 451, 21 February 2008 (7181), str. 998–1003
  11. http://news.nationalgeographic.com/news/2006/11/061122-human-genetics.html
  12. TELEVIZE, Česká. Hlas Země se změnil: hluk mění chování zvířat i lidské vnímání světa. ČT24. . Dostupné online [cit. 2016-11-16].  
  13. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-03-11]. Heslo rudý.  
  14. Carleton S. Coon, The Origin of Races, (New York: Knopf, 1962)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]