Lidská rasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozložení lidských ras podle knihy Meyers Konversationslexikon z let 1885-90

Lidská rasa či plemeno je podle starších rasových teorií objektivně definovaná skupina lidí spojená shodnými tělesnými znaky, zejména barvou pleti a tvarem a vzhledem hlavy. Rasoví teoretici obvykle přikládali lidským rasám také společné charakterové vlastnosti a schopnosti a třídili je na „vyšší“ a „nižší“ podle údajného stupně jejich kvality. Mezi jednotlivými rasovými teoriemi ovšem nedošlo ke shodě ani co do počtu lidských ras, ani v tom, jaké vlastnosti by přesně jednotlivé rasy měly mít. Přesto měla rasová teorie v 19. a 20. století značný vliv a sloužila jako teoretické ospravedlnění kolonialismu, politiky rasové segregace a nacismu.

Moderní genetická analýza pak ukázala, že mezi jednotlivými fenotypy lidí zpravidla existují plynulé přechody a míšení, a že tudíž není možné objektivně stanovit definice ras. Existují ovšem skupiny lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu převládly podobné morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, rysy tváře, tvar lebky, nosu, atd.).[1][2] Během vývoje na ně totiž působil genetický drift, mísení, a to i s neandrtálci,[3] pohlavní výběr i přírodní výběr, například na barvu pleti měla vliv rakovina kůže.[4] Dnes se však hovoří spíše o lidských populacích než rasách, aby nedošlo k záměně s překonanými rasovými teoriemi minulosti. Je také velmi sporné, zda existují nějaké společné psychické vlastnosti, kterými by se měly obzvlášť vyznačovat jednotlivé populace. Byly sice uveřejněny studie, které našly určité rozdíly jako nižší IQ černých Američanů oproti bílým, avšak příčinou mohou být horší podmínky černochů v USA, takže to nedokazuje rozdíl vrozených schopností.[5]

Typologie lidských populací se používá v kriminologii a forenzní antropologii k popisu pachatelů či obětí trestných činů, v evoluční biologii, kde lze podle geografických rozdílech v lidské fyziologii studovat efekty prostředí na člověka jako druh, ale i v medicíně, kde se pozoruje různá náchylnost k nemocem u odlišných etnik a existuje i možnost, že některé léky jsou použitelné pouze pro členy určité populace.[6][7]

Biologický výzkum[editovat | editovat zdroj]

Lze vědecky uvažovat o lidských typech jako o empiricky zjištěných obvyklých konfiguracích genetických a fyzických vlastností jedinců, které prokazatelně koincidují z regionem jejich původu. Shluková analýza například prokázala, že se podobá genetická informace (DNA) lidí, kteří žijí ve stejné geografické oblasti, přičemž na hranicích kontinentů bývají plynulé přechody.[8] K odlišení regionálních populačních shluků přitom dostačuje jen asi 40 vhodně zvolených genetických znaků.[9] Genetická data jsou ve shodě s hypotézou o africkém původu lidstva.[10]

Podle současné biologie jsou Afričané bližší genomu původního fixovaného druhu Homo sapiens, protože předci dnešních Evropanů nesou větší procentuální zastoupení genů neandrtálců, se kterými se před opuštěním Afriky křížili v severní Africe. Obyvatelé Papuy Nové Guiney a Malajsie jsou původnímu genomu Homo sapiens úplně nejdál, kromě neandrtálců nesou ještě geny denisovanů.[11]

Rasová teorie[editovat | editovat zdroj]

Kromě antropologie byla a dosud je fyzická lidská typologie také důležitou politickou otázkou. Jako rasismus se označují ideologie, které z příslušnosti k rase odvozují politické důsledky, nejčastěji ve smyslu, že některé lidské rasy jsou hodnotnější než jiné a mají právo či povinnost „méněcenné“ rasy ovládat či dokonce jejich příslušníky hubit. Tato teorie vychází z dnes vyvrácené domněnky, že jednotlivé rasy mají odlišné předky, tzv. teorie polygenetického vzniku ras. Rasismus založený na údajně vědeckých teoriích byl populární v 19. a první polovině 20. století, zdiskreditoval se však zejména v podobě nacistické ideologie. Dnes je obvykle považován za nevědecký, nesprávný a nemorální, v řadě států včetně České republiky je hlásání rasové nenávisti dokonce trestným činem.[zdroj?]

Tradiční rasová teorie nikdy nedospěla ke shodě o počtu ras, udává se obvykle mezi dvěma až dvanácti rasami. Často se udává tři až pět ras.

Často udávané rasy jsou:

  • europoidní (bílá) – patří sem indoevropská, semitská a matinská skupina. Je označována také jako běloši. Je původem v Evropě, západní Asii a severní Africe.
  • mongoloidní (žlutá) – zahrnuje skupinu mongolskou, Inuity (Eskymáky), americké Indiány a Austronésany. Je rozšířena především ve východní a jihovýchodní Asii, Severní a Jižní Americe. Indiáni jsou někdy označováni jako rudé plémě.[12]
  • negroidní (černá) – označována jako černoši. Původem je v subsaharské Africe.
  • australoidní – patří sem Austrálci, Drávidové, Papuánci a Melanésané.

Někteří autoři odlišují ještě další rasy, například od rasy negroidní vydělují rasu kapoidní (khoisanské kmeny v jižní Africe, jméno podle mysu Dobré naděje) – odlišnou od rasy negroidní,[13] nebo naopak slučují rasu negroidní s australoidní v tzv. rasu ekvatoriální.

Existují také skupinová označení pro míšence jednotlivých ras. Takovými termíny jsou například:

Proces stírání rozdílů mezi rasami se nazývá amalgamace.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AAPA Statement on Biological Aspects of Race American Association of Physical Anthropologists
  2. Bamshad, Michael and Steve E. Olson. "Does Race Exist?", Scientific American Magazine (10. listopadu 2003).
  3. http://www.livescience.com/42933-humans-carry-20-percent-neanderthal-genes.html - At least 20% of Neanderthal DNA Is in Humans
  4. http://www.national-geographic.cz/detail/tmava-barva-pleti-se-vyvinula-jako-odpoved-na-rakovinu-kuze-45263/ – Tmavá barva pleti se vyvinula jako odpověď na rakovinu kůže
  5. The Black-White Test Score Gap. www.nytimes.com [online].  [cit. 2016-11-16], " These studies do not prove that blacks and whites would have exactly the same test scores if they were raised in the same environment and treated the same way. But we find it hard to see how anyone reading these studies with an open mind could conclude that innate ability played a large role in the black-white gap.". Dostupné online.  
  6. http://www.osel.cz/index.php?clanek=843 První lék pro konkrétní lidskou rasu je před schválením, osel.cz
  7. http://news.nationalgeographic.com/news/2006/11/061122-human-genetics.html
  8. N. Rosenberg a kol.: Clines, clusters, and the effect of study design on the inference of human population structure. PLoS Genetics (2005) 1: str. 660–671
  9. L. Bastos-Rodriguez a kol.: The Genetic Structure of Human Populations Studied Through Short Insertion-Deletion Polymorphisms. Annals of Human Genetics, vol. 70 (Pt5), September 2006, str. 658–665
  10. M. Jacobsson a kol.: Genotype, haplotype and copy-number variation in worldwide human populations. Nature, vol. 451, 21 February 2008 (7181), str. 998–1003
  11. TELEVIZE, Česká. Hlas Země se změnil: hluk mění chování zvířat i lidské vnímání světa. ČT24. . Dostupné online [cit. 2016-11-16].  
  12. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-03-11]. Heslo rudý.  
  13. Carleton S. Coon, The Origin of Races, (New York: Knopf, 1962)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]