Efekt hrdla lahve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Efekt hrdla lahve vedoucí k vyhynutí či přežití

Efekt hrdla láhve (známý též jako efekt zakladatele či bottleneck efekt) nastává při prudkém poklesu počtu jedinců v populaci (na 50 % původního stavu a méně). Spočívá v tom, že při takovémto nečekaném zúžení populace nutně dojde k poklesu genetické diverzity, neboť se všechny existující genetické možnosti do malého množství potomstva nevejdou. Projevuje se prudkým posílením významu genetického driftu. Má nevratný efekt – i když se velikost populace opět obnoví v plném rozsahu, ztracené alely zůstávají ztraceny, a genetická variabilita je tak snížena (v krátkodobějším uvažování, ve velmi dlouhodobém časovém horizontu se variabilita postupně opět zvyšuje). Nepříjemné je, že kvůli efektu hrdla lahve může dojít k fixaci alel nevýhodných znaků, které by se jinak v populaci prosadily jen těžko.

Geneze problematiky[editovat | editovat zdroj]

Darwinovu evoluci, která předpokládá velmi dlouhý časový prostor, korunoval Ernst Mayr procesem nazvaným efekt zakladatele, pozdějšími autory obrazně nazván efektem hrdla lahve.

Podle Mayra jsou v průběhu katastrofy podrobeny všechny živé organizmy stresu, kterému naprostá většina z nich podlehne (1. etapa). Malý zbytek, který přežije, je složený z jedinců, kterým se podařilo při stresem vyprovokovaném procesu (jenž byl nazván „darwinská hádanka“) přeměňovat genová seskupení podmiňující určitou vlastnost nebo schopnost tak, aby byla nová sestava schopná zajistit přežití jedince. Při této (2.) etapě se sice počet zbylých jedinců ještě více zmenší, ale přesto jsou ti zbylí schopni založit novou populaci z mimořádně odolných jedinců, tedy takových, kteří byli schopni projít „hrdlem lahve“ (obrazný symbol evoluce). Taková populace je pak poněkud geneticky změněna (oproti té původní), má schopnost fungovat i přes malý počet jedinců a např. mutagenními procesy může časem zvýšit svou genetickou diverzitu na normál (tj. na úroveň populace původní) – 3. etapa.

Mayrův efekt zakladatele byl dlouho přijímán, jak to bývá časté u takových objevů, s nedůvěrou, ale dnes už existuje velká řada studií, jež popisují celou řadu případů jeho výskytu od rostlinných druhů až po mikroby.

Typické příklady[editovat | editovat zdroj]

Pokles velikosti populace[editovat | editovat zdroj]

Příkladem může být populace bizona amerického, která z asi 60 000 000 jedinců před příchodem Evropanů poklesla kvůli intenzívnímu lovu a vybíjení až na pouhých 750 jedinců. V současné době čítá jeho populace 350 000 jedinců. Podobně je na tom zubr evropský – dnešní populace (3600 jedinců) pochází z 12 jedinců (10 samic a 2 samců), kteří žili v době, kdy se naplno rozběhly akce na jeho záchranu. Také populace geparda prošla asi před 10 000 lety tímto hrdlem láhve.

Kolonizace nového území[editovat | editovat zdroj]

K tomu, aby se projevil efekt hrdla láhve, však není nutné, aby populace skoro vymřela nebo předváděla nějaké prudké oscilace se svými početními stavy. Zcela postačí, když dojde ke kolonizaci nového území jen několika málo jedinci. I když je pak nové území obsazeno a později hustě osídleno, genetická variabilita této nové populace je mnohem chudší než u populace mateřské, neboť většina alel „zůstala doma“. Příkladem mohou být populace galapážských pěnkav, které byly založeny několika málo páry pevninských pěnkav, které nad ostrovy zahnal vítr. Další typickou ukázkou je česká populace mezi chovateli oblíbeného osmáka degu, která celá pochází z jediného páru, který si z Jižní Ameriky přivezl profesor Veselovský. Dále bychom mohli jmenovat většinu v posledních stoletích introdukovaných druhů, které se přemnožily v Austrálii (prase domácí, buvol vodní, myš domácí, ropuchy, kočky, kapři…)

Procesní řízení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Procesní řízení.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1. MAYR,E. 1954. Change of the genetic environment and evolution.-In: Huxley, J. (ed.) Evolution as a process.pp. 159-180. Allen & Unwinn, London.
  • 2. MAYR, E. 1979. Evolution und die Vielfalt des Lebens. – Springer Verlag, London, Heidelberg, New York.
  • 3. MAYR, E.1942. Systematics and the origin of species. - Columb.Univ.Press.1963. Animal species and evolution. Harvard Univ. Press, Cambridge,Mass.1965. Summary -In: BAKER&STEBBINS (eds.) it.cit. 1979. Evolution und die Vielfalt des Lebens. -Springer, Berlin, Heidelberg, New York.