Profesor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vědecko-pedagogické hodnosti. O profesi učitele na vysoké škole pojednává článek Vysokoškolský učitel.

Profesor je nejvyšší vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga (tedy vyšší než docent). Slovo pochází původně z latinského profiteri, což přibližně znamená veřejně vyznávat (volně jej lze tedy přeložit jako veřejně vyznávající). Dle úzu se zpravidla užívá obecná zkratka prof. umístěná před jménem (jakožto akademický titul; obdobně jako se zkracují např. doc., dr. či as.). Zkratka se doporučuje psát, pokud jí nezačíná větný celek, s malým počátečním písmenem.[1] Profesory pro jednotlivé obory jmenuje prezident republiky (např. v ČR, SR) na základě řízení ke jmenování profesorem na vysoké škole, která získala pro toto řízení v daném oboru potřebnou akreditaci.

Od jmenování profesorem (tj. přiznání označení profesor na základě ověření kvalifikace při jmenovacím řízení[2]) je třeba odlišit přijetí na pracovní pozici profesora (na vysoké škole), pro které je jmenování profesorem[3] nezbytnou podmínkou. Ve světě této pozici zhruba odpovídá pozice professor. Profesora zpravidla formálně oslovujeme touto hodností (tedy např. prof. MUDr. Jan Novák, Ph.D., prof. Ing. Jan Novák, Ph.D., prof. MgA. Jan Novák, prof. RNDr. Jan Novák, CSc., prof. JUDr. Jan Novák, Dr. – pane profesore, ve všech případech). „Profesor“ se také někdy používá jako tradiční označení učitele na českých gymnáziích, příp. jiných středních školách.[4]

Současný zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ani jeho předchůdce (zákon č. 172/1990 Sb.) zkratku pro označení (titul) „profesor“ neuvádí[5], např. v občanském průkaze se tak nyní označení "profesor" uvádí plně vypsané[6].

Titulu "profesor" získanému v ČR se ze zákona[7] za rovnocenný pokládá odpovídající titul získaný v SR v době od 1.1.1993 do 28.3.2015, kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Profesoři se většinou podílejí na vědecké činnosti, mohou provádět (teoretický/aplikovaný/klinický) výzkum, vedou vědecké týmy, školí studenty v doktorských studijních programech (doktorandy, tedy PhD studenty), mohou také vést výuku nebo přednášky v jednotlivých předmětech, někdy mohou také vést semináře (cvičení), publikují, vystupují v roli garantů studijních programů (oborů), resp. v rolích školitelů doktorandů při disertačních pracích, rovněž mohou předsedat různým komisím. Mohou též vystupovat jako vedoucí rigorózních prací, magisterských (diplomových) prací, případně též i bakalářských prácí. Zasedají ve vědeckých (uměleckých či akademických) radách fakult, vysokých škol atd. Profesoři mohou samozřejmě též zastávat i jiné funkce (např. ve vědeckých institucích, na klinikách, nebo pozice rektorů, prorektorů, děkanů, proděkanů atp.).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Professor byl ve starověkém Římě veřejný, vládou ustanovený a placený učitel.

Od 17. století tvořili univerzitní profesoři na každé fakultě profesorský sbor a dělili se na:[8]

  • professores ordinarii – profesory řádné, vybavené určitými právy, kteří mohli být voleni děkany a rektory,
  • professores extraordinarii – profesory mimořádné, vyučující předměty, které nebyly státem systemizovány, jenž nemohli být voleni děkany a rektory.

Univerzitní profesoři byli též zváni doctores nebo magistri, studenti byli zváni scholares. Kromě toho také existovali professores honorarii, profesoři čestní, s právem, nikoli povinností, vyučovat na univerzitě, a suplující profesoři, kteří zastupovali řádné profesory a za to dostávali peněžitou odměnu k platu (remuneraci).

V České republice a na Slovensku (někdy též i v Rakousku a v zemích bývalého Uherského království) přetrvává nepamětný zvyk titulovat „profesory“ i učitele na gymnáziích a dalších středních školách. Pracovní označení „středoškolský profesor“ přiznával vysokoškolsky vzdělaným pedagogům československých středních škol ještě zákon o vysokých školách z roku 1966.[9] Ottův slovník naučný uvádí, že učitelé, kteří nejsou profesory se tak zpravidla titulují z důvodu, že: „jest [profesor] titulem oblíbeným a maje sloužiti ku zvýšení lesku jména“.

V Česku se výše uvedené historické rozdělení na (řádné) profesory a mimořádné profesory opět zavedlo od roku 2016; český vysokoškolský zákon též udává, že postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

Profesura[editovat | editovat zdroj]

Řízení ke jmenování profesorem v České republice[editovat | editovat zdroj]

Podle § 73 a 74 vysokoškolského zákona, tedy zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vysokých školách), se profesorem může stát docent (výjimečně též profesor na renomované vysoké škole v zahraničí), který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru a který úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem. Uchazeč, který řízením ke jmenování profesorem úspěšně projde je tedy následně způsobilý zastávat pozici profesora na vysoké škole. Řízení je zahájeno na návrh uchazeče, příslušný návrh musí být podpořen alespoň dvěma dalšími profesory stejného či příbuzného oboru, případně návrhem děkana či rektora, a který posuzuje vědecká rada dané fakulty, resp. vysoké školy, (u vysokých škol uměleckého směru umělecká rada). Ta jmenuje pětičlennou hodnotící komisi, jejímiž členy mohou být jen profesoři, docenti nebo jiní významní představitelé daného nebo příbuzného oboru, která po projednání a tajném hlasování přednese svůj návrh, zda má být uchazeč jmenován či nikoli. Zpravidla se zohledňují a posuzují: publikační činnost, pedagogická činnost, délka praxe, počty doktorandů a doktorů, výzkumná a vědecká činnost, příp. umělecká činnost, účasti na řešení grantů (typicky GA ČR / TA ČR), zahraniční praxe, účasti na projektech a další výsledky a činnosti. Pokud je návrh pozitivní, uchazeč musí přednést přednášku (tzv. profesorská přednáška),[10][11] ve které předloží svou koncepci výuky a vědecké (či umělecké) práce, poté následuje definitivní tajné hlasování vědecké rady. Proti procesnímu postupu v řízení může uchazeč podat námitky, o kterých rozhoduje rektor.

Jestliže kandidát tímto řízením projde úspěšně, vědecká rada prostřednictvím ministra školství navrhne prezidentovi republiky, aby jej pro daný obor profesorem jmenoval. Administrativně nejprve návrh prochází určitou kontrolou ze strany MŠMT, následně je o tomto zpravena též Vláda ČR. Jde přitom podle čl. 63 odst. 2–4 Ústavy o rozhodnutí prezidenta republiky, které ke své platnosti potřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a za které nese odpovědnost vláda.[12][13][14][15]

Vysokoškolský zákon uvádí, že v uměleckých oborech může příslušná vědecká (umělecká) rada prominout uchazeči o profesuru požadavek vysokoškolského vzdělání. Řízení ke jmenování profesorem je (podobně jako ve fakultativním rigorózním řízení nebo habilitačním řízení) zpravidla spojeno s finančními poplatky (nejedná se o další studium). Nově se pak přímo ze zákona jmenování profesorů uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok (zpravidla na jaře a na podzim).

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Současný systém jmenování profesorů vysokých škol hlavou státu v ČR bývá kritizován – tato funkce je totiž v ČR de facto doživotní (a je zde někdy historicky chápána jako další akademický titul, byť v zahraničí může jít o, někdy i dočasnou, pozici). Například Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, v jednom z rozhovorů pro Mladou frontu v roce 2014 uvedl: „(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé univerzity. Aby je nejmenoval prezident ani ministr, nýbrž vysoké školy samy. Klíčová je tam úloha vědeckých rad, v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.“ Dále uvedl: „Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před druhou světovou válkou, kdy profesoři byli vlastně státními úředníky. Univerzity tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí státu. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v Evropě univerzity samostatné právnické osoby a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do hodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl od armády, kde prezident jmenuje generály, protože prezident je vrchní velitel armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.[16]

Václav Bělohradský, český profesor, v jiném rozhovoru (2016) k současnému celkovému nastavení univerzitního prostředí uvedl, že univerzity jsou zcela odtržené od reality, dokonce i od případných čtenářů z akademických řad. Kariérní postup v rámci akademického prostředí upřesnil následovně: „Funguje ‚univerzitní škvár‘, to jsou spisy, na které dostanete nějaký grant – a pak je odnesete do sklepa. Univerzitní systém je nastaven tak, že produkuje texty bez čtenářů jako základní podmínku kariéry,“ vysvětluje. Sám nevylučuje, že pohledem zvenku jednou zjistí, že „to, co jsem psal, byly blbosti“.[17]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

  • Učitelé na vysokých školách k roku 2010 pobírali nejvyšší výplaty v Kanadě (7196 USD), Itálii (6955 USD) a JAR (6531 USD) – ČR patří na 21. příčku z 28 uváděných států (hluboko za ČR zůstávají platy učitelů například v Arménii, Rusku a Číně).[41]
  • Profesor techniky k roku 2010 dosáhne i na stotisícové výplaty (v průměru), docent humanitní fakulty vydělává (opět v průměru) něco pod třicet tisíc.[42]
  • Pro USA kupř. uvedl profesor Philip Altbach následující: „Ani plat profesora práva, který je o třetinu vyšší než v ostatních oborech, se nedá srovnat s tím, co vám dá jen trochu slušná právnická firma, například vedoucí pracovníci místní školské správy v USA si vydělají mnohem víc než ti, kteří je na vysokých školách učí; skutečně špičkoví akademičtí pracovníci se stávají součástí globálního akademického pracovního trhu a jejich platy pak mohou být opravdu hodně vysoké, ale u velké většiny ostatních vysokoškolských učitelů to neplatí.[43]
  • Vysokoškolští pedagogové v Nizozemí jsou s platem 5313 USD na vyšší střední úrovni, podobně je na tom SRN (5141 USD) a Norsko (4940 USD), UK (5943 USD) a USA (6054 USD) si vedou trochu lépe, kdežto Francie (3484 USD) a Japonsko (3473 USD) příliš požitků vysoce kvalifikovaným vysokoškolským učitelům nenabízejí (pro ČR je udávána hodnota v PPP 2495 USD).[44]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Internetová jazyková příručka: Zkratky akademických titulů a vojenských hodností
  2. § 74 zákona 111/1998 Sb.
  3. § 73 zákona 111/1998 Sb.
  4. Internetová jazyková příručka – profesor [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  5. viz § 27 odst. 4 zákona č. 172/1990 Sb.
  6. viz § 3 odst. 5 zákona č. 328/1999 Sb.
  7. viz čl. II bod 3 zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon o vysokých školách
  8. Zákon č. 63/1873 ř. z., o organisaci úřadů universitních. Dostupné online.
  9. § 14 odst. 3 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  10. http://www.izun.eu/univerzita/jak-se-stat-profesorem-%E2%80%94-trnita-cesta-az-na-vrchol
  11. http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/profesorske_prednasky
  12. Čl. 63, Ústavy
  13. Čl. 54, odst. 3, Ústavy
  14. Čl. 77, odst. 1, Ústavy
  15. http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
  16. Do jmenování profesorů by Zeman mluvit neměl, míní rektor Bek. iDNES.cz [online]. 2014-11-21 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  17. Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá. Parlamentní listy [online]. 2016-07-20 [cit. 2016-07-20]. Dostupné online.  
  18. Čeští profesoři omládli od revoluce o 12 let. Nejmladší učí elektroniku a IT. Hospodářské noviny [online]. 2012-03-09 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  19. Čeští profesoři omládli od revoluce o 12 let. Nejmladší učí elektroniku a IT. Hospodářské noviny [online]. 2012-03-09 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  20. Prof. Ing. Martin Zatloukal, Ph.D., DSc.. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Centrum polymerních materiálů [online]. 2016-07-01 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  21. Profesura v 33 + 3 děti. Euro [online]. 2007-05-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  22. Z dobrých zpráv: Vědecká špička ze Zlína. Časopis Výběr [online]. 2008-06-18 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  23. Kuřák Zeman má jmenovat profesorkou bojovnici proti tabáku. Novinky.cz [online]. 2016-04-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  24. Noví profesoři převzali v Karolinu jmenovací dekrety. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. 2016-06-21 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  25. Valachová předala dekrety profesorům. Jste pro studenty inspirací, řekla. iDNES.cz [online]. 2015-12-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  26. Průměrný plat akademiků je 33 500 korun. Novinky.cz [online]. 2009-09-03 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  27. Prezident jmenoval 68 nových vysokoškolských profesorů. Rozhlas.cz [online]. 2010-04-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  28. Prezident jmenoval 68 nových vysokoškolských profesorů. Rozhlas.cz [online]. 2010-04-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  29. Prezident jmenoval 68 nových vysokoškolských profesorů. Rozhlas.cz [online]. 2010-04-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  30. Prezident jmenoval 68 nových vysokoškolských profesorů. Rozhlas.cz [online]. 2010-04-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  31. Prezident jmenoval 68 nových vysokoškolských profesorů. Rozhlas.cz [online]. 2010-04-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  32. Čekání profesorů na jmenování skončilo, v Karolinu dostali dekrety. iDNES.cz [online]. 2014-03-21 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  33. Čekání profesorů na jmenování skončilo, v Karolinu dostali dekrety. iDNES.cz [online]. 2014-03-21 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  34. Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil. iDNES.cz [online]. 2014-12-18 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  35. Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil. iDNES.cz [online]. 2014-12-18 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  36. Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun. iList.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  37. Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun. iList.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  38. Kde platí profesorům nejvíc?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  39. Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací. Učitelské noviny [online]. 2004-01-01 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  40. Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací. Učitelské noviny [online]. 2004-01-01 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  41. Kde platí profesorům nejvíc?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  42. Kde platí profesorům nejvíc?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-11 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  43. Kde platí učitele vysokých škol nejlépe?. Lidovky.cz [online]. 2012-06-07 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  
  44. Kde platí učitele vysokých škol nejlépe?. VSmonitor [online]. 2012-06-07 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]