Akademik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akademik je označení či titul obvykle související s členstvím v akademii věd (AV),[1][2][3] přičemž konkrétní význam se v průběhu času měnil a stejně tak se liší i v rámci jednotlivých zemí světa. V mnoha zemí (včetně Československa)[4] byl udělován jako titul značící nejvyšší akademickou hodnost – řádného člena akademie věd. V rámci bývalého Východního bloku se podle vzoru Akademie věd SSSR užívá dodnes. Oproti tomu současná Akademie věd České republiky (AV ČR) systém řádného a mimořádného členství nevyužívá, stejně tak ani titulu (akad.)[5] či prostého označení akademik. V rámci některých zemí bývalého Západního bloku je též užíváno ekvivalentní označení (nikoli titul) pro pracovníky univerzit nebo jiných vysokých škol.

Člen korespondent[editovat | editovat zdroj]

Souvisejícím titulem, který rovněž existuje v některých zemích, je člen korespondent (francouzsky membre correspondant, rusky член-корреспондент, člen-korresponděnt), což je významná a uznávaná osoba vědeckých objevů a vědomostí, která však není běžně rezidentem země v níž akademie sídlí. Vzhledem k tomu, že dotyční nemohou číst jejich komunikace osobně, musí tito členové použít korespondenci (odtud název). Například: členové korespondenti (Corresponding Members) Australské akademie věd, kteří mají trvalé bydliště mimo Austrálii zahrnují: Sir David Attenborough (Spojené království), Rolf M. Zinkernagel (Švýcarsko), Elizabeth Blackburn (Spojené státy) a Gunnar Öquist (Švýcarsko).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historicky význam titulu akademik (academician) navazuje na tradice dvou nejúspěšnějších raných vědeckých společností: buďto Royal Society (Spojené království), kde šlo o čestné uznání nezávislým orgánem vzájemných recenzentů, hodnotitelů, a bylo míněno jako odlišení osoby, které dávalo relativně malou formální moc navíc, nebo na model Académie des sciences (Francie), kde šlo o mnohem užší integraci s vládou, poskytovalo více státních financí jakožto organizaci a kde titul akademika znamenal mnohem víc práv, pokud šlo o rozhodování. Zatímco oba přístupy jsou, do určité míry, politické, obvykle vědecké akademie jsou tvořeny po Britském modelu, povaha zapojení politiků při stání se akademikem je více zakořeněna ve vědecké argumentaci, pokud je organizace tvořena dle Francouzského modelu, zapojuje typicky mnohem více partikulárních zájmů a čistě politických důvodů, které nemají s vědou nic společného.

Česko[editovat | editovat zdroj]

Historicky byl krom uvedeného jako akademik označován student obchodní akademie, případně i vojenské akademie,[1][3] jakož i absolvent těchto institucí.[1][3] Uvedené označení se rovněž užívalo pro posluchače vysoké školy,[1][3] tedy pro vysokoškolského studenta.[6] Z 19. století je rovněž doloženo užívání pro člena univerzity.[7] Historické prameny dokládají též požívání označení akademik pro studenty či žáky malířské akademie,[8][9][10] přičemž je také užívání uváděno pro umělce[11] – představitele akademismu.[12] V některých pramenech je též možné nalézt tohoto užívání i pro akademické malíře,[13] což byl v minulosti udělovaný akademický titul.

Řádný člen[editovat | editovat zdroj]

Akademik jakožto synonymum pro řádného člena akademie věd (bez významu vědeckého nebo čestného titulu) se termín využíval v zemích bývalého Rakousko-Uherska a Německého císařství (německy Akademiker); v rámci Českých zemí souvisel s Českou akademií věd a umění císaře Františka Josefa I. (1888–1918) a Českou akademií věd a umění (od roku 1918).

Akademická hodnost[editovat | editovat zdroj]

Československu se titul akademik (ve zkratce akad.)[5] uděloval jako nejvyšší akademická hodnost,[4] která byla užívána v letech 19531992 po dobu existence Československé akademie věd, ČSAV[14][15][4][16] (resp. Slovenské akademie věd, SAV). Udělení titulu spočívalo ve jmenování řádným členem akademie věd a znamenalo nejvyšší možnou poctu pro československé vědce. Akademici byli jmenováni vládou ČSSR (SSR) zpravidla na základě volby valným shromážděním členů akademie, příp. na návrh jejího prezidia (první akademici byli jmenováni prezidentem na návrh vlády[17][18]).[19] Titul byl obvykle udělován vynikajícím vědcům za celoživotní práci ve svém oboru.[16]

Na rozdíl od ostatních akademických titulů se tento titul uváděl před jménem nositele a nahradil všechny ostatní tituly před i za jménem, kombinace nebyla přípustná.[4] Jako pocta pro akademika existoval zvláštní příplatek ke standardnímu platu, v určité době i služební auto a nárok na státní pohřeb. Nižší členství ČSAV byl tzv. člen korespondent. Shromáždění akademiků a korespondentů čítalo zhruba 200–300 osob.[16] Roku 1988 vzrostl počet akademiků ze 72 na 112 a počet korespondentů ze 161 na 201.[20]

Jako nejvyšší vědecká hodnost (podobně jako třeba doktor nebo profesor) se nadále používá v následujících zemích (zejména bývalého Východního bloku): Arménie, Ázerbájdžán, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Čína, Estonsko, Gruzie, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Mongolsko, Rumunsko, Rusko, Slovinsko, Srbsko, Tádžikistán, Turecko a Ukrajina. Po určitých reformách spojených s rozpadem Sovětského svazu bylo též umožněno, aby se začaly formovat nové akademie, které již nejsou spjaty pouze s výsadním monopolem státu. Zatímco některé z těchto následně nově utvořených akademií provedly zlepšení relativně rigidní struktury, prestiž a význam tohoto titulu byla podstatným způsobem narušena a titul akademik (academician) tak mohl být udělován pseudovědeckými asociacemi, nebo organizacemi, které tento titul užívají pouze za účelem získávání peněz. Proto se stalo zvykem či téměř povinností uvádět také onu instituci – tedy akademii se kterou je dotyčný spjat.

Příslušník akademické obce[editovat | editovat zdroj]

Československá akademie věd (ČSAV) fungovala do roku 1992, přičemž následně vzniká – již v České republiceAkademie věd České republiky (AV ČR), tato instituce již systém členství neužívá, od roku 1993 do současnosti se tedy v ČR již o nejvyšší akademickou hodnost (titul) nejedná. V současné době tak některé české prameny chybně označují příslušníky akademické obce.[16]

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Čestný titul[editovat | editovat zdroj]

V několika zemích se termín využívá jako čestný titul – typicky se jedná o Finsko. Ve Finsku (finsky akateemikko, anglicky academician, švédsky akademiker) ho uděluje prezident, a to maximálně 12 akademikům za přínos ve vědě a školství a 8 akademikům za literaturu a umění.

Německo, Nizozemí[editovat | editovat zdroj]

Dnes se v Německu namísto termínu akademik používá prosté označení člen akademie (německy Akademiemitglied), podobně tak i v Holandsku (nizozemsky Academielid).

Spojené království[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojeném království se pro označení členů učených společností používá zcela odlišného systému oproti kontinentální Evropě, užívá se tam výraz člen, tedy anglicky fellow (např. Fellow of the Royal Society, zkratka FRS), například též Fellow of the Academy of Social Sciences, což může být považováno za přibližný ekvivalent. Fellowship (Fellowship of the Academy of Social Sciences) byl znám jako Award of Academician, a to až do července roku 2014.

Kanada[editovat | editovat zdroj]

V Kanadě je srovnatelně udělováno Fellowship of the Royal Society of Canada.

Spojené státy[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech se ekvivalentně označuje osoba, která pracuje jako učitel nebo výzkumník na univerzitě případně jiné vysoké škole, přičemž je dotyčný zpravidla držitelem vyššího stupně vzdělání (např. D.Sc.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Academician na anglické Wikipedii a Academia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d KRAUS, Jiří, a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha : Academia (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky), 2007. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4. S. 31.  
  2. Slovník spisovné češtiny. [s.l.] : Academia (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky), 2010. 647 s. ISBN 978-80-200-1080-3. S. 17.  
  3. a b c d Internetová jazyková příručka: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  4. a b c d ŠŤASTNÝ, Václav. Malá encyklopedie o titulech. Praha : Linde, 2002. 60 s. ISBN 80-7201-378-5. S. 54.  
  5. a b Internetová jazyková příručka: Zkratky titulů a hodností – Zkratky akademických, akademicko-vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – Zkratky akademických titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  6. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/2072/559514155_53333_16065_675. Dostupné online.  
  7. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/130/454269126_134843_27090_663. Dostupné online.  
  8. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/2072/553432020_96255_27315_754. Dostupné online.  
  9. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/130/456023782_122932_26531_619. Dostupné online.  
  10. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/2072/559883204_87483_25192_763. Dostupné online.  
  11. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/130/453790216_144726_31080_733. Dostupné online.  
  12. PETERS, Guy. Umění – Akademismus (1850–1910) [online]. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, [cit. 2016-09-24]. Dostupné online.  
  13. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/2072/556157067_82341_22689_713. Dostupné online.  
  14. § 11 zákona č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd. § 9 zákona č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd.
  15. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/100004/68633054_98354_21088_643. Dostupné online.  
  16. a b c d HOŘEJŠÍ, Václav. „Akademik“ Pačes? [online]. Názory Aktuálně – Blogy – Aktuálně.cz, 2010-12-11, [cit. 2016-09-24]. Dostupné online.  
  17. § 24 zákona č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd.
  18. Kartotéka lexikálního archivu (1911–1991) – Heslo: Akademik [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-09-24]. Http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/264/337285352_180864_38490_872. Dostupné online.  
  19. § 9 písm. a) a § 10 zákona č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd.
  20. KOSTLÁN, Antonín. 17. listopad 1989 a Československá akademie věd [online]. Akademický bulletin, Akademie věd České republiky (abicko.avcr.cz), 2019-11-27. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]