Akademik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vědeckém titulu. Další významy jsou uvedeny v článku Akademik (rozcestník).

Titul akademik obvykle souvisí s členstvím v akademii věd (AV). Konkrétní význam se v průběhu času měnil a stejně tak se liší i v rámci jednotlivých zemí světa. V mnoha zemí (včetně Československa[1]) byl udělován jako titul značící nejvyšší akademickou hodnost. V rámci bývalého Východního bloku se podle vzoru Akademie věd SSSR využívá dodnes. Naopak současná Akademie věd České republiky (AV ČR) systém řádného a mimořádného členství nevyužívá, stejně tak ani akademického titulu (akad.)[2] či prostého označení akademik.

Akademický titul[editovat | editovat zdroj]

V Československu se titul akademik (akad.) uděloval jako nejvyšší akademická hodnost,[1] která byla užívána v letech 19531992 po dobu existence Československé akademie věd (ČSAV), resp. Slovenské akademie věd (SAV). Udělení titulu spočívalo ve jmenování řádným členem akademie věd a znamenalo nejvyšší možnou poctu pro československé vědce. Akademici byli jmenováni vládou ČSSR (SSR) zpravidla na základě volby valným shromážděním členů akademie, příp. na návrh jejího prezidia (první akademici byli jmenováni prezidentem na návrh vlády[3]).[4] Titul byl obvykle udělován vynikajícím vědcům za celoživotní práci ve svém oboru.[5]

Na rozdíl od ostatních akademicko-vědeckých titulů se uváděl před jménem nositele a nahradil všechny ostatní tituly před i za jménem, kombinace nebyla přípustná.[1] Poctou pro akademika existoval zvláštní příplatek ke standardnímu platu, v určité době i služební auto a nárok na státní pohřeb. Nižší členství ČSAV byl tzv. člen korespondent. Shromáždění akademiků a korespondentů čítalo zhruba 200–300 osob.[5] Roku 1988 vzrostl počet akademiků ze 72 na 112 a počet korespondentů ze 161 na 201.[6]

Jako nejvyšší vědecká hodnost se nadále používá v následujících zemích: Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Čína, Estonsko, Gruzie, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina.[zdroj?]

Čestný titul[editovat | editovat zdroj]

V několika zemích se termín využívá jako čestný titul. Ve Finsku (finsky: akateemikko) ho uděluje prezident a to maximálně 12 akademikům za přínos ve vědě a školství a 8 akademikům za literaturu a umění.

Označení pro řádného člena AV[editovat | editovat zdroj]

Jako synonymum pro řádného člena akademie věd (bez významu vědeckého nebo čestného titulu) se termín využíval v zemích bývalého Rakousko-Uherska a Německého císařství (německy: Akademiker). V rámci Českých zemí souvisel s Českou akademií věd a umění císaře Františka Josefa I. (1888–1918) a Českou akademií věd a umění (od roku 1918).

Dnes se v Německu namísto termínu akademik používá prosté označení člen akademie (německy: Akademiemitglied), podobně tak i v Holandsku (holandsky: Academielid). Ve Spojeném království se pro označení členů učených společností používá zcela odlišného systému oproti kontinentální Evropě, tam se používá výraz člen, tedy fellow (např. Fellow of the Royal Society, zkratka FRS).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ŠŤASTNÝ, Václav. Malá encyklopedie o titulech. Praha : Linde, 2002. 60 s. ISBN 80-7201-378-5. S. 54.  
  2. Internetová jazyková příručka: Zkratky titulů a hodností – Zkratky akademických, akademicko-vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – Zkratky akademických titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. § 24 zákona č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd.
  4. § 9 písm. a) a § 10 zákona č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd.
  5. a b Václav Hořejší. Akademik blog.aktualne.centrum.cz
  6. 17. listopad 1989 a Československá akademie věd abicko.avcr.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]