Předseda Senátu Parlamentu České republiky

Předseda Senátu; Parlamentu České republiky;
	Znak Senátu Parlamentu ČR
	Úřadující; Miloš Vystrčil; od 19. února 2020
První ve funkci	Petr Pithart; od roku 1996
Vytvoření	Ústava České republiky; de iure: 1. ledna 1993
Webová stránka	www.senat.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předseda Senátu Parlamentu České republiky je senátor a hlava Senátu Parlamentu České republiky, z hlediska protokolu druhý ústavní činitel státu.^[1] Horní komora jej volí vždy po volbách do třetiny Senátu, standardně po dvouletém funkčním období.

Od 19. února 2020 je předsedou Senátu Miloš Vystrčil z ODS, který v tomto úřadu nahradil v průběhu 12. funkčního období zemřelého stranického kolegu Jaroslava Kuberu.

Pravomoci[editovat | editovat zdroj]

Předseda Senátu na základě zákona o jednacím řádu Senátu (č. 107/1999 Sb.) zastupuje horní komoru navenek, podepisuje její zákonná opatření a usnesení, dává souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený senátor nebo soudce Ústavního soudu, který byl dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté, dále pak svolává, zahajuje a ukončuje schůzi Senátu a stanovuje pořadí, v němž jej budou místopředsedové zastupovat v průběhu funkčního období. V době přerušení zasedání svolává komoru ke schůzi před stanoveným termínem, přerušuje schůzi při nepořádku, nebo není-li komora schopna se usnášet. Vyhlašuje volby prezidenta republiky, do jeho rukou také nově zvolený prezident skládá přísahu a může se vzdát úřadu.

Rozhoduje také o použití státních vlajek na budovách sídla Senátu, jmenuje a odvolává po schválení organizačním výborem vedoucího Kanceláře, oznamuje prezidentovi republiky a ministrovi vnitra, že mandát senátora zanikl v průběhu jeho volebního období, s výjimkou případů, kdy mandát senátora zanikl v posledním roce před uplynutím jeho volebního období.

Pokud se uvolní úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší mu podle 66. článku Ústavy výkon příslušných funkcí prezidenta původně svěřených předsedovi Poslanecké sněmovny.

Disponuje jedním ze sedmi klíčů od dveří do Korunní komory v kapli svatého Václava v katedrále sv. Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.

Uděluje Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

Odvolání[editovat | editovat zdroj]

Během funkčního období lze předsedu Senátu odvolat pouze na základě písemné žádosti nejméně jedné třetiny senátorů.

Seznam předsedů a místopředsedů[editovat | editovat zdroj]

První volby do Senátu proběhly až v listopadu 1996. Proto také mohl být předseda zvolen až po ustavení horní komory, přestože s ní ústava počítala již při vzniku České republiky 1. ledna 1993.

Č.	Osoba	V úřadu od	V úřadu do	Subjekt	Prezident republiky	Místopředsedové senátu
1.	Petr Pithart	18. prosince 1996	16. prosince 1998	KDU-ČSL	Václav Havel	Ivan Havlíček (ČSSD) • Jaroslava Moserová (ODA) • Vladimír Zeman (ODS) • Přemysl Sobotka (ODS)
2.	Libuše Benešová	16. prosince 1998	23. listopadu 2000^{[p. 1]}	ODS	Václav Havel	Ivan Havlíček (ČSSD) • Přemysl Sobotka (ODS) • Jaroslav Musial (ČSSD) • Petr Pithart (KDU-ČSL)
3.	Petr Pithart	19. prosince 2000	15. prosince 2004	KDU-ČSL	Václav Havel Václav Klaus	2000–2002 Jan Ruml (US-DEU) • Přemysl Sobotka (ODS) • Zdeněk Vojíř (ČSSD) 2002–2004 Ladislav Svoboda (ČSSD) • Jan Ruml (US-DEU) • Přemysl Sobotka (ODS) • Mirek Topolánek (ODS)
4.	Přemysl Sobotka	15. prosince 2004	23. října 2010^{[p. 2]}	ODS	Václav Klaus	2004–2006 Petr Pithart (KDU-ČSL) • Jiří Liška (ODS) • Edvard Outrata (US-DEU) • Petr Smutný (ČSSD) 2006–2008 Petr Pithart (KDU-ČSL) • Jiří Liška (ODS) • Jiří Šneberger (ODS) • Jan Rakušan (ČSSD) 2008–2010 Alena Gajdůšková (ČSSD) • Jiří Liška (ODS) • Petr Pithart (KDU-ČSL) • Jiří Šneberger (ODS) • Milan Štěch (ČSSD)
5.	Milan Štěch	24. listopadu 2010	14. listopadu 2018^{[p. 3]}	ČSSD	Václav Klaus Miloš Zeman	2010–2012 Přemysl Sobotka (ODS) • Alena Gajdůšková (ČSSD) • Alena Palečková (ODS) • Petr Pithart (KDU-ČSL) • Zdeněk Škromach (ČSSD) 2012–2014 Alena Gajdůšková (ČSSD) • Miluše Horská (KDU-ČSL) • Přemysl Sobotka (ODS) • Zdeněk Škromach (ČSSD) 2014–2016 Ivo Bárek (ČSSD) • Miluše Horská (KDU-ČSL) • Přemysl Sobotka (ODS) • Zdeněk Škromach (ČSSD) 2016–2018 Miluše Horská (KDU-ČSL) • Ivo Bárek (ČSSD) • Jaroslav Kubera (ODS) • Jiří Šesták (TOP 09 a STAN)
6.	Jaroslav Kubera	14. listopadu 2018	20. ledna 2020^{[p. 4]}	ODS	Miloš Zeman	Jiří Růžička (STAN) • Milan Štěch (ČSSD) • Jan Horník (STAN) • Miluše Horská (KDU-ČSL) • Jiří Oberfalzer (ODS)
7.	Miloš Vystrčil	19. února 2020	úřadující^{[p. 5]}	ODS	Miloš Zeman	2020 Jiří Růžička (STAN) • Milan Štěch (ČSSD) • Jan Horník (STAN) • Miluše Horská (KDU-ČSL) • Jiří Oberfalzer (ODS) 2020–2022 Jiří Růžička (STAN) • Jan Horník (STAN) • Jitka Seitlová (KDU-ČSL) • Jiří Oberfalzer (ODS) od 2022 Jiří Drahoš (nestr. za STAN) • Jitka Seitlová (KDU-ČSL) • Jiří Oberfalzer (ODS) • Tomáš Czernin (TOP 09)

Časová osa[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Po zániku mandátu předsedkyně Senátu PČR Libuše Benešové z důvodu uplynutí funkčního období senátorky řídil Senát 1. místopředseda Ivan Havlíček z ČSSD.
↑ Po zániku mandátu předsedy Senátu PČR Přemysla Sobotky z důvodu uplynutí funkčního období senátora řídila Senát 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková z ČSSD.
↑ V období po zániku mandátu předsedy Senátu PČR Milana Štěcha z důvodu uplynutí funkčního období senátora v roce 2014 řídil Senát jeho místopředseda Zdeněk Škromach z ČSSD.
↑ Po náhlém úmrtí předsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery řídil Senát 1. místopředseda Jiří Růžička, nestraník zvolený za TOP 09.
↑ Mandát předsedy Senátu Parlamentu Miloši Vystrčilovi zanikl na 17 dnů, a to dne 15. října 2022 24:00 hod. uplynutím šestiletého funkčního období senátora. V období od 16. října 2022 0:00 hod. do 2. listopadu 2022 11:08 hod. vykonávala veškeré pravomoci předsedy horní komory Parlamentu ČR místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová z KDU-ČSL. Oznámení o jeho znovuzvolení předsedou bylo oznámeno na schůzi Senátu 2. listopadu 2022 v 11:08 hodin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Příručka diplomatického protokolu II. Zásady a pravidla protokolární praxe [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, listopad 2018 [cit. 2020-01-15]. S. 12. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu předseda Senátu Parlamentu České republiky na Wikimedia Commons

[Poznámka1-2] Po zániku mandátu předsedkyně Senátu PČR Libuše Benešové z důvodu uplynutí funkčního období senátorky řídil Senát 1. místopředseda Ivan Havlíček z ČSSD.

[Poznámka2-3] Po zániku mandátu předsedy Senátu PČR Přemysla Sobotky z důvodu uplynutí funkčního období senátora řídila Senát 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková z ČSSD.

[Poznámka3-4] V období po zániku mandátu předsedy Senátu PČR Milana Štěcha z důvodu uplynutí funkčního období senátora v roce 2014 řídil Senát jeho místopředseda Zdeněk Škromach z ČSSD.

[Poznámka4-5] Po náhlém úmrtí předsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery řídil Senát 1. místopředseda Jiří Růžička, nestraník zvolený za TOP 09.

[Poznámka5-6] Mandát předsedy Senátu Parlamentu Miloši Vystrčilovi zanikl na 17 dnů, a to dne 15. října 2022 24:00 hod. uplynutím šestiletého funkčního období senátora. V období od 16. října 2022 0:00 hod. do 2. listopadu 2022 11:08 hod. vykonávala veškeré pravomoci předsedy horní komory Parlamentu ČR místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová z KDU-ČSL. Oznámení o jeho znovuzvolení předsedou bylo oznámeno na schůzi Senátu 2. listopadu 2022 v 11:08 hodin.

[1] Příručka diplomatického protokolu II. Zásady a pravidla protokolární praxe [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, listopad 2018 [cit. 2020-01-15]. S. 12. Dostupné online.

[1]

[p. 1]

[p. 2]

[p. 3]

[p. 4]

[p. 5]