Předseda Senátu Parlamentu České republiky
| Předseda Senátu Parlamentu České republiky | |
 | |
| První ve funkci |
Petr Pithart od roku 1996 |
|---|---|
| Vytvoření |
Ústava České republiky de iure: 1. ledna 1993 |
| Webová stránka | www.senat.cz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předseda Senátu Parlamentu České republiky je senátor a hlava Senátu Parlamentu České republiky, z hlediska protokolu druhý ústavní činitel státu.[1] Horní komora jej volí vždy po volbách do třetiny Senátu, standardně po dvouletém funkčním období.
Od 19. února 2020 je předsedou Senátu Miloš Vystrčil z ODS, který v tomto úřadu nahradil v průběhu funkčního období zemřelého stranického kolegu Jaroslava Kuberu.
Pravomoci[editovat | editovat zdroj]
Předseda Senátu na základě zákona o jednacím řádu Senátu (č. 107/1999 Sb.) zastupuje horní komoru navenek, podepisuje její zákonná opatření a usnesení, dává souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený senátor nebo soudce Ústavního soudu, který byl dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté, dále pak svolává, zahajuje a ukončuje schůzi Senátu a stanovuje pořadí, v němž jej budou místopředsedové zastupovat v průběhu funkčního období. V době přerušení zasedání svolává komoru ke schůzi před stanoveným termínem, přerušuje schůzi při nepořádku, nebo není-li komora schopna se usnášet. Vyhlašuje volby prezidenta republiky, do jeho rukou také nově zvolený prezident skládá přísahu a do jeho rukou se může vzdát svého úřadu.
Rozhoduje také o použití státních vlajek na budovách sídla Senátu, jmenuje a odvolává po schválení organizačním výborem vedoucího Kanceláře, oznamuje prezidentovi republiky a ministrovi vnitra, že mandát senátora zanikl v průběhu jeho volebního období, s výjimkou případů, kdy mandát senátora zanikl v posledním roce před uplynutím jeho volebního období.
Pokud se uvolní úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší mu podle 66. článku Ústavy výkon příslušných funkcí prezidenta původně svěřených předsedovi Poslanecké sněmovny.
Disponuje jedním ze sedmi klíčů od dveří do Korunní komory v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.
Odvolání[editovat | editovat zdroj]
Během funkčního období lze předsedu Senátu odvolat pouze na základě písemné žádosti nejméně jedné třetiny senátorů.
Seznam předsedů a místopředsedů[editovat | editovat zdroj]
První volby do Senátu proběhly až v listopadu 1996. Proto také mohl být předseda zvolen až po ustavení horní komory, přestože s ní ústava počítala již při vzniku České republiky 1. ledna 1993.
Časová osa[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Po zániku mandátu předsedkyně Senátu PČR Libuše Benešové z důvodu uplynutí funkčního období senátorky řídil Senát jeho 1. místopředseda Ivan Havlíček z ČSSD.
- ↑ Po zániku mandátu předsedy Senátu PČR Přemysla Sobotky z důvodu uplynutí funkčního období senátora řídila Senát jeho 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková z ČSSD.
- ↑ V období po zániku mandátu předsedy Senátu PČR Milana Štěcha z důvodu uplynutí funkčního období senátora v roce 2014 řídil Senát jeho místopředseda Zdeněk Škromach z ČSSD.
- ↑ Po náhlém úmrtí předsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery řídil Senát jeho 1. místopředseda Jiří Růžička, nestraník zvolený za TOP 09.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Příručka diplomatického protokolu II. Zásady a pravidla protokolární praxe [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, listopad 2018 [cit. 2020-01-15]. S. 12. Dostupné online.
