Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaple svatého Václava
v katedrále svatého Víta,
Václava a Vojtěcha
Kaple sv. Václava, vstupní dveře do Korunní komory s Korunovačními klenoty
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Hlavní město Praha
okres Praha
Obec Praha 1
Lokalita Pražský hrad
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská arcidiecéze
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském Hradě je ústředním ideologickým i uměleckým prostorem chrámu. Je zbudována nad původním hrobem svatého Václava v podobě jakoby samostatné svatyně vložené do chrámu a svým pojetím připomíná relikviářovou skříň.

Hrob svatého Václava[editovat | editovat zdroj]

Původní rotunda svatého Víta byla zbudována Václavem kolem roku 930. Tělo Václava zavražděného v Boleslavi bylo přeneseno jeho bratrem Boleslavem I., zodpovědným za jeho smrt, do rotundy asi 938. Ostatky byly uloženy do hrobu v jižní apsidě, která zřejmě byla k tomuto účelu přistavěna. Po roce 1060 byl hrob a částečně i zdivo apsidy pojaty do nového kostela, románské baziliky.

Mimořádnou pietu a důležitost pak hrobu věnoval Karel IV. při stavbě katedrály. Z kaple nad místem spočinutí Václava vytvořil nejvýznamnější místo katedrály a zařadil ji do korunovační ceremonie. Svatováclavská koruna měla spočívat na lebce svatého Václava a pro uložení korunovačních klenotů zde byla vybudována samostatná komora. Ostatní ostatky byly uloženy do bohatě zdobené relikviářové thumby a i půda z Václavova původního hrobu pietně uložena do hrobky pod kaplí.[1]

Výzdoba thumby byla odstraněna při obléhání Karlštejna za husitských válek, ke zničení značné části hrobky i kaple došlo při požáru roku 1541. Hrob byl zkoumán při přestavbě katedrály a upraven dle návrhu Kamila Hilberta.[1]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Pohled k východní stěně kaple

Spodní část kaple je ozdobena malbami pašijového cyklu a osázena polodrahokamy v pozlacené omítce. Střídmý exteriér kontrastující s nádherou interiéru navazuje na karlštejnskou kapli sv. Kříže. Nad mřížkou vedle oltáře, kde býval uchováván olej k pomazání při korunovaci, je namalovaný portrét Karla IV. Malby byly upraveny v 70. letech 15. století, kdy také namalovány postavy andělů a patronů v horních částech kaple. Ostatní malby v této části představují výjevy z legend o svatém Václavu. Jejich autorem mohl být Mistr Litoměřického oltáře, ideologickým autorem jejich spoluobjednatel, probošt Jan z Vartenberka. Další úpravy a doplnění maleb prováděl Daniel Alexius z Květné. Nad oltářem, obklopená malovanými anděly, je polychromovaná socha svatého Václava s kopím a štítem. Pochází ze 70. let 14. století, autorem je asi Petr Parléř nebo jeho synovec Jindřich a jedná se o nejstarší dochovanou volně stojící sochu světce.[2]

Korunní komora[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku České korunovační klenoty#Uložení korunovačních klenotů.
Dveře na schodiště ke korunní komoře se sedmi zámky (podél levého okraje)

Na pravé straně jižní stěny kaple jsou dveře z roku 1867 zavřené sedmi zámky, klíče k nim opatrují představitelé státu, katolické církve a města: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy[3]. Dveře vedou na vřetenové schodiště do Korunní komory, kde jsou přechovávány české korunovační klenoty. Komora se nachází v patře nad jižní Zlatou bránou katedrály a je osvětlena dvěma malými okénky v mozaice Posledního soudu. Je zaklenuta třemi poli křížové klenby s figurálními a zvířecími konzolkami. Dnešní podoba komory pochází z úpravy v letech 1866-1868. Stěny jsou zdobeny historizujícími dekorativními nástěnnými malbami a českými znaky. Klenoty jsou uchovávány ve schránce tvaru domečkového relikviáře umístěného na oltářní mense. Dále je zde podlouhlý dubový stůl s židlemi.[4][5]

Původní dveře, vyřazené v roce 1868, koupil roku 1874 stavitel Hartig[6] a upevnil je do zdi podél tehdejší železniční trati ve Vítkovské ulici[7] (dnes K Vítkovu) na Žižkově.[8] (V roce 2018 tam již nejsou, jejich osudy nejsou známy.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Antonín Podlaha: Svatováclavský sborník. kap. Hrob svatého Václava. Národní výbor na oslavu svatováclavského tisíciletí, Praha 1934. [dostupné online]
  2. Vlček (2000)
  3. Usnesení vlády ČR č. 19 z roku 1993 o novém rozdělení klíčů k českým korunovačním klenotům [1]
  4. http://www.korunovacni-klenoty.cz/cs/texty/korunni-komora.html
  5. Vlček (2000)
  6. Dvéře z bývalé korunní klenotnice české. Světozor. 1904-10-07, roč. 5, čís. 1, s. 6. Dostupné online [cit. 2018-04-07]. 
  7. RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. 345 s. Dostupné online. Kapitola Vítkovská ul., s. 1111. 
  8. Viz odpověď na dotaz "Co se stalo s Vítkovskou ulicí na Žižkově" na ptejteseknihovny.cz, 22.03.2018. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]