Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kaple svatého Václava
v katedrále svatého Víta,
Václava a Vojtěcha

Kaple sv. Václava, vstupní dveře do Korunní komory s Korunovačními klenoty
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Hlavní město Praha
okres Praha
Obec Praha 1
Lokalita Pražský hrad
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská arcidiecéze
Specifikace
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském Hradě je ústředním ideologickým i uměleckým prostorem chrámu. Je zbudována nad původním hrobem svatého Václava v podobě jakoby samostatné svatyně vložené do chrámu a svým pojetím připomíná relikviářovou skříň.

Hrob svatého Václava[editovat | editovat zdroj]

Původní rotunda svatého Víta byla zbudována Václavem kolem roku 930. Tělo Václava zavražděného ve Boleslavi bylo přeneseno jeho bratrem Boleslavem I., zodpovědným za jeho smrt, do rotundy asi 938. Ostatky byly uloženy do hrobu v jižní apsidě, která zřejmě byla k tomuto účelu přistavěna. Po roce 1060 byl hrob a částečně i zdivo apsidy pojaty do nového kostela, románské baziliky.

Mimořádnou pietu a důležitost pak hrobu věnoval Karel IV. při stavbě katedrály. Z kaple nad místem spočinutí Václava vytvořil nejvýznamnější místo katedrály a zařadil ji do korunovační ceremonie. Svatováclavská koruna měla spočívat na lebce svatého Václava a pro uložení korunovačních klenotů zde byla vybudována samostatná komora. Ostatní ostatky byly uloženy do bohatě zdobené relikviářové thumby a i půda z Václavova původního hrobu pietně uložena do hrobky pod kaplí.[1]

Výzdoba thumby byla odstraněna při obléhání Karlštejna za husitských válek, ke zničení značné části hrobky i kaple došlo při požáru roku 1541. Hrob byl zkoumán při přestavbě katedrály a upraven dle návrhu Kamila Hilberta.[1]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Pohled k východní stěně kaple

Spodní část kaple je ozdobena malbami pašijového cyklu a osázena polodrahokamy v pozlacené omítce. Střídmý exteriér kontrastující s nádherou interiéru navazuje na karlštejnskou kapli sv. Kříže. Nad mřížkou vedle oltáře, kde býval uchováván olej k pomazání při korunovaci, je namalovaný portrét Karla IV. Malby byly upraveny v 70. letech 15. století, kdy také namalovány postavy andělů a patronů v horních částech kaple. Ostatní malby v této části představují výjevy z legend o svatém Václavu. Jejich autorem mohl být Mistr Litoměřického oltáře, ideologickým autorem jejich spoluobjednatel, probošt Jan z Vartenberka. Další úpravy a doplnění maleb prováděl Daniel Alexius z Květné. Nad oltářem, obklopená malovanými anděly, je polychromovaná socha svatého Václava s kopím a štítem. Pochází ze 70. let 14. století, autorem je asi Petr Parléř nebo jeho synovec Jindřich a jedná se o nejstarší dochovanou volně stojící sochu světce.[2]

Korunní komora[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku České korunovační klenoty#Uložení korunovačních klenotů.
Dveře na schodiště ke korunní komoře se sedmi zámky (podél levého okraje)

Na pravé straně jižní stěny kaple jsou dveře z roku 1867 zavřené sedmi zámky, klíče k nim opatrují představitelé státu, katolické církve a města: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy[3]. Dveře vedou na vřetenové schodiště do Korunní komory, kde jsou přechovávány české korunovační klenoty. Komora se nachází v patře nad jižní Zlatou bránou katedrály a je osvětlena dvěma malými okénky v mozaice Posledního soudu. Je zaklenuta třemi poli křížové klenby s figurálními a zvířecími konzolkami. Dnešní podoba komory pochází z úpravy v letech 1866-1868. Stěny jsou zdobeny historizujícími dekorativními nástěnnými malbami a českými znaky. Klenoty jsou uchovávány ve schránce tvaru domečkového relikviáře umístěného na oltářní mense. Dále je zde podlouhlý dubový stůl s židlemi.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Antonín Podlaha: Svatováclavský sborník. kap. Hrob svatého Václava. Národní výbor na oslavu svatováclavského tisíciletí, Praha 1934. [dostupné online]
  2. Vlček (2000)
  3. Usnesení vlády ČR č. 19 z roku 1993 o novém rozdělení klíčů k českým korunovačním klenotům [1]
  4. http://www.korunovacni-klenoty.cz/cs/texty/korunni-komora.html
  5. Vlček (2000)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]