Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaple svatého Václava
v katedrále svatého Víta,
Václava a Vojtěcha
Kaple sv. Václava, vstupní dveře do Korunní komory s Korunovačními klenoty
Kaple sv. Václava, vstupní dveře do Korunní komory s Korunovačními klenoty
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
okres Praha
Obec Praha 1
Lokalita Pražský hrad
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská arcidiecéze
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je ústředním ideologickým i uměleckým prostorem chrámu. Vybudoval ji Petr Parléř na čtvercovém půdoryse (tzv. Ad quadratum), čímž změnil původní projekt trojbokého závěru (Ad triangulum) Matyáše z Arrasu. Kaple je patrová se schodištěm. Stojí nad původním hrobem svatého Václava. Její podoba připomíná samostatnou svatyni vloženou do chrámu a svým účelem připomíná relikviářovou skříň.

Hrob svatého Václava[editovat | editovat zdroj]

Původní rotunda svatého Víta byla zbudována Václavem kolem roku 930. Tělo Václava zavražděného v Boleslavi bylo přeneseno jeho bratrem Boleslavem I., zodpovědným za jeho smrt, do rotundy asi 938. Ostatky byly uloženy do hrobu v jižní apsidě, která zřejmě byla k tomuto účelu přistavěna. Po přestavbě v roce 1060 byl hrob a částečně i zdivo apsidy pojaty do nové, románské baziliky.

Mimořádnou pietu a důležitost pak hrobu věnoval Karel IV. při stavbě katedrály. Z kaple nad hrobovou komorou sv. Václava vytvořil nejvýznamnější místo katedrály a zařadil ji do korunovační ceremonie. Svatováclavská koruna měla spočívat na lebce svatého Václava a pro uložení korunovačních klenotů byla v patře nad kaplí vybudována samostatná komora. Ostatní ostatky byly uloženy do bohatě zdobené relikviářové truhly, položené na kamennou tumbu. Půda z Václavova původního hrobu byla pietně uložena do hrobky pod kaplí.[1]

Relikviářová skříň na desce Václavovy kamenné tumby byla rozebrána a rozlámána při obléhání hradu Karlštejna za husitských válek, a její články a drahokamy použity na placení žoldu vojákům Zikmunda Lucemburského[2]. Ke zničení značné části hrobky i kaple došlo při požáru roku 1541. Hrob byl zkoumán při přestavbě katedrály a upraven dle návrhu Kamila Hilberta.[1]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Pohled k východní stěně kaple

Spodní část kaple je ozdobena malbami pašijového cyklu a osázena polodrahokamy v pozlacené omítce. Střídmý exteriér kontrastující s nádherou interiéru navazuje na karlštejnskou kapli sv. Kříže. Nad mřížkou vedle oltáře, kde býval uchováván olej k pomazání při korunovaci, je namalovaný portrét Karla IV. Malby byly upraveny v 70. letech 15. století, kdy také namalovány postavy andělů a patronů v horních částech kaple. Ostatní malby v této části představují výjevy z legend o svatém Václavu. Jejich autorem mohl být Mistr Litoměřického oltáře, ideologickým autorem jejich spoluobjednatel, probošt Jan z Vartenberka. Další úpravy a doplnění maleb prováděl Daniel Alexius z Květné. Nad oltářem, obklopená malovanými anděly, je polychromovaná socha svatého Václava s kopím a štítem. Pochází ze 70. let 14. století, autorem je asi Petr Parléř nebo jeho synovec Jindřich a jedná se o nejstarší dochovanou volně stojící sochu světce.[3]

Korunní komora[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku České korunovační klenoty#Uložení korunovačních klenotů.
Dveře na schodiště ke korunní komoře se sedmi zámky (podél levého okraje)

Na pravé straně jižní stěny kaple jsou dveře z roku 1867 zavřené sedmi zámky, klíče k nim opatrují představitelé státu, katolické církve a města: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy[4]. Dveře vedou na vřetenové schodiště do Korunní komory, kde jsou přechovávány české korunovační klenoty. Komora se nachází v patře nad jižní Zlatou bránou katedrály a je osvětlena dvěma malými okénky v mozaice Posledního soudu. Je zaklenuta třemi poli křížové klenby s figurálními a zvířecími konzolkami. Dnešní podoba komory pochází z úpravy v letech 18661868. Stěny jsou zdobeny historizujícími dekorativními nástěnnými malbami a českými znaky. Klenoty jsou uchovávány ve schránce tvaru domečkového relikviáře umístěného na oltářní mense. Dále je zde podlouhlý dubový stůl s židlemi.[5][6]

Původní dveře, vyřazené v roce 1868, koupil roku 1874 stavitel Hartig[7] a upevnil je do zdi podél tehdejší železniční trati ve Vítkovské ulici[8] (dnes K Vítkovu) na Žižkově.[9] (V roce 2018 tam již nejsou, jejich osudy nejsou známy.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Antonín Podlaha: Svatováclavský sborník. kap. Hrob svatého Václava. Národní výbor na oslavu svatováclavského tisíciletí, Praha 1934. [dostupné online]
  2. PELIKÁN Josef: Účty hradu Karlštejna z let 1423–1434. Praha 1948,
  3. Vlček (2000)
  4. Usnesení vlády ČR č. 19 z roku 1993 o novém rozdělení klíčů k českým korunovačním klenotům [1]
  5. http://www.korunovacni-klenoty.cz/cs/texty/korunni-komora.html
  6. Vlček (2000)
  7. Dvéře z bývalé korunní klenotnice české. Světozor. 1904-10-07, roč. 5, čís. 1, s. 6. Dostupné online [cit. 2018-04-07]. 
  8. RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. 345 s. Dostupné online. Kapitola Vítkovská ul., s. 1111. 
  9. Viz odpověď na dotaz "Co se stalo s Vítkovskou ulicí na Žižkově" na ptejteseknihovny.cz, 22.03.2018. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FAJT Jiří (ed.) a kolektiv: Karel IV. a Praha, katalog výstavy, Národní galerie Praha 2006,
  • KOTRBA, Viktor: Kaple svatováclavská v pražské katedrále, in: Umění, 1960 https://www.academia.edu/24405746/
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]