Bakalář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Bakalář (rozcestník).

Bakalář (z lat. baccalaureus) je akademický titul označující absolventa vysoké školy v bakalářském studijním programu. Zkratka tohoto titulu je Bc., pro umělecké studijní programy se používá varianta, resp. akademický titul, bakalář umění (baccalaureus artis) ve zkratce BcA., přičemž obě varianty titulu se umísťují před jméno. Dosažený stupeň vzdělání dle ISCED je 6 (bachelor's degree).

Udělování titulu „bakalář“ (resp. i titulu „bakalář umění“) se v České republice řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Získá ho zpravidla absolvent tří až čtyřletého studia na univerzitě nebo jiné vysoké škole, případně také student, který ukončil studium na vyšší odborné škole oprávněné tento titul ve spolupráci s vysokou školou udělovat. Dle tohoto zákona je studium vedoucí k udělení tohoto gradu zaměřeno především na přípravu k výkonu povolání (tzv. profesní bakalář) a případně i k dalšímu studiu (tzv. akademický bakalář), v současnosti se však zpravidla mezi tímto nerozlišuje. Úspěšný absolvent, bakalář, se tedy případně může též přihlásit k dalšímu studiu v (navazujícím) magisterském studijním programu (7 v ISCED), ten následně zpravidla trvá 1-3 roky.

Jako bakalant se někdy označuje student bakalářského studijního programu, příp. student pracující na své bakalářské práci. Bakalářské studium se řádné ukončuje státní závěrečnou zkouškou (státnice), jejíž součástí většinou bývá i obhajoba bakalářské (diplomové) práce.[1]

Bakalář, resp. tyto tituly nižší úrovně, se většinou ve světě v praxi běžně neužívají. V některých zemích (Česko, Slovensko) však může být jejich formální užívání v praxi častější, nicméně ani v těchto zemích se formální oslovování v podobě pane bakaláři / paní bakalářko zpravidla běžně neužívá.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Baccalaureatus (vavřínem ověnčený) označoval původně na středověké univerzitě akademický gradus, jehož student dosáhl po absolvování trivia, které tvořila gramatika, dialektika a rétorika. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval kvadriviu. Později se tento titul získával po absolvování artistické fakulty a umožňoval vstup na ostatní fakulty univerzity. Bakalář následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (these) mohl získat gradus mistra (lat. magister) na artistické fakultě (fakultě svobodných umění, odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“).

V 90. letech 20. století (přesněji mezi lety 1990-1998) se, dle tehdejšího vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 172/1990 Sb.), původně v Česku studium, které vedlo k získání bakalářského gradu oficiálně označovalo jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“, nicméně tento zákon ještě variantu BcA. pro umělce neodlišoval. Po roce 1998 a zavedení BcA. pro umělce (resp. po boloňském procesu), se z něj stal bakalářský studijní program (obdobně magisterský studijní program se dříve nazýval „vysokoškolské studium“ a doktorský studijní program se dříve označoval jako „postgraduální studium“).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Dostupné online.
  2. https://www.muni.cz/study/addressing?lang=cs

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]