Disertační práce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Disertační práce neboli disertace (hovorově také disertačka nebo doktorská práce) je závěrečná práce studentů třetího (terciálního, tj. nejvyššího) stupně vysokoškolského studia, tedy studia doktorského, je součástí státní doktorské zkoušky. Očekávají se od ní nové – originální a dosud nepublikované – poznatky. Úspěšný obhájce, či úspěšná obhájkyně disertační práce získává právo užívat akademický titul doktor (v oblasti teologie do r. 2016 doktor teologie). Zkratka těchto titulů, Ph.D., resp. Th.D., se uvádí za jménem. Student v doktorském studijním programu, pokud se jedná o nositele titulu magistr (Mgr.), může standardně požádat o to, aby mu byla stejná předložená disertační práce rovněž uznána i jako rigorózní práce, podrobnosti většinou upravuje statut (zpravidla stanovy, pokyn rektora, pokyn děkana atp.) dané univerzity.

Vysokoškolský student v doktorském studijním programu se nazývá doktorand. Studenti se někdy dopouštějí plagiátorství, přitom použití části, případně i celého cizího díla je možné i legálně, avšak musí být dodržena závazná pravidla včetně bibliografických citací.

Disertační práce je také jistým typem diplomové práce, protože i za ni je udělován vysokoškolský diplom (akademický titul), nicméně současný vysokoškolský zákona označuje za diplomovou práci práci magisterskou. Ten, který vypracovává diplomovou (disertační) práci se obecně, většinou však v magisterském studiu, nazývá diplomant (resp. doktorand). Diplomanti se někdy dopouštějí plagiátorství, přitom použití části, případně i celého cizího díla je možné i legálně, avšak musí být dodržena závazná pravidla včetně bibliografických citací.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Disertace byla vedle složení ústní rigorózní zkoušky až do roku 1953 vědeckým pojednáním nutným k získání titulu doktora teologie,[1] filozofie,[2] zvěrolékařství,[3] zemědělství,[4] přírodních,[5] technických[6] či obchodních[7] věd. Naopak pro dosažení titulů doktora práv[8] a medicíny[9] její sepsání potřeba nebylo. Disertační práce se pak vrátila roku 1990, kdy bylo její obhájení, opět vedle složení ústní rigorózní zkoušky, nutné k získání titulu doktora (Dr.). Student měl jejím prostřednictvím prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat.[10]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc : Votobia, 1997. ISBN 8071981737.  
  • LÍZAL, Pavel. Zaměření a zpracování bakalářské práce [online]. Masarykova univerzita, 2006-11-21. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 8. dubna 1903, č. 97/1903 ř. z.
  2. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 16. března 1899, č. 36/1899 ř. z. (výslovně § 4 odst. 3)
  3. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 14. září 1908, č. 205/1908 ř. z.
  4. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 3. července 1906, č. 140/1906 ř. z. (výslovně § 2 odst. 1)
  5. Vládní nařízení ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb. z. a n.
  6. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 13. dubna 1901, č. 38/1901 ř. z. (výslovně § 4 odst. 3)
  7. Vládní nařízení ze dne 27. dubna 1934, č. 84/1934 Sb. z. a n.
  8. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 15. dubna 1872, č. 57/1872 ř. z.
  9. Nařízení ministra věcí duchovních a vyučování ze dne 21. prosince 1899, č. 271/1899 ř. z.
  10. § 22 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]