Bibliografická citace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bibliografické citace jsou souborem údajů o citovaných autorských dílech nebo jejich částech, jež umožňují jejich identifikaci, včetně ověření údajů. Též čtenáři umožňují získat informaci o dalších zdrojích, které se dotýkají popisované problematiky. Tvoří seznam použité literatury nebo elektronických zdrojových dokumentů a také se využívají pro uvádění odkazů v textu.

Vytváření citací se řídí normou ČSN ISO 690 Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů (vyd. 2011). Stanovuje prvky, které je nezbytné uvést, pokud je dílo obsahuje. Tyto standardy jsou doplněny normou ČSN ISO 9:1995, která stanoví, jak transliterovat cyrilicí psaná jména nebo názvy.

Požadavek autorského zákona[editovat | editovat zdroj]

Uvedení bibliografických citací o dílech nebo jejich částech převzatých od jiných autorů je mimo jiné požadováno autorským zákonem:

je však nutné uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
— autorský zákon

Podle autorského zákona je možné cizí autorské dílo rozmnožit pouze pro vlastní potřebu. Využít jej, například na svých webových stránkách, zákon povoluje v případě, kdy bude v odůvodněné míře užito výňatků ze zveřejněných děl ve vlastním díle; nebo bude užito výňatku z díla nebo celé drobné dílo pro účely kritiky nebo recenze k tomuto dílu či pro vědeckou nebo odbornou tvorbu; případně dílo bude užito při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení hospodářského prospěchu. Vždy však musí být splněn požadavek zákona o citaci uvedený v úvodu tohoto odstavce.

Norma ČSN ISO 690:2011[editovat | editovat zdroj]

Norma nahrazuje starší verze - ČSN ISO 690:1996 a ČSN ISO 690-2:2000. Je použitelná pro bibliografické odkazy a citace všech druhů informačních zdrojů, tištěné i elektronické dokumenty, kartografické dokumenty, grafická a hudební díla i audiovizuální dokumenty.

Rozlišuje termín odkaz (angl. citation), což je údaj v textu odkazující na bibliografickou citaci v závěru díla nebo kapitoly, a termín citace (angl. reference), který charakterizuje jako "data popisující informační zdroj nebo jeho část, dostatečně přesně a podrobně pro identifikaci a umožnění jeho vyhledání".[1]

Norma určuje doporučené a volitelné údaje a obvyklé pořadí údajů v abecedním seznamu citací, nepředepisuje konkrétní styl interpunkce a typografie[2][pozn. 1], ale seznam by měl zachovávat konzistentní systém. K zápisu odkazů v textu je možné použít různé způsoby. [3]

Bibliografické citace tištěných dokumentů[editovat | editovat zdroj]

Knihy, sborníky a další jednorázově vydané publikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje a doporučená úprava:

Autor. Název díla: podnázev díla. Podřízená odpovědnost (překladatel, ilustrátor apod., případně editor neboli sestavovatel – v případě, že není uveden autor). Označení vydání. Místo vydání: Nakladatel, rok vydání.[2] Rozsah (počet stran, případně i přiložený CD-ROM apod). Edice. Poznámky (libovolný podstatný text). ISBN.

(Povinné údaje: autor (je-li), název, označení vydání, místo vydání, nakladatel, rok vydání, ISBN. Autor se uvádí v pořadí příjmení, křestní jméno - tituly se neuvádějí. Více autorů do počtu tří se odděluje čárkami, pokud jich je více než tři, přidá označení „et al.“ nebo "aj.". Je-li autor neznámý, citace začíná až názvem publikace. U nakladatele se neuvádí zkratka formy podnikání, např. s. r. o.).

Příklad:

RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny: Úvod do starozákonní literatury. Přeložil a slovníčkem a rejstříkem doplnil J. Hoblík. 3. vyd. Praha : Vyšehrad, 2003. 376 s. ISBN 80-7021-634-4.

Článek v časopisu[editovat | editovat zdroj]

Údaje a doporučená úprava:

Autor článku. Název článku. Název zdrojového dokumentu. Rok vydání, ročník, číslo, citované strany. ISSN.

Příklad: KUMPERA, Jan. Josef Kajetán Tyl a západní Čechy. Plzeňský deník. 10. 7. 2006. 15(158), 3. ISSN 1210‑5139.

Příspěvek ve sborníku[editovat | editovat zdroj]

Údaje a doporučená úprava:

Autor příspěvku. Název příspěvku. In: Název sborníku. Místo vydání: nakladatel, rok vydání, strany. ISBN nebo ISSN.

Příklad: DOSTÁLOVÁ, Ludmila. Logika není matematika. In: Univerzita: tradiční a netradiční ve výuce: 20.‑21. leden 2005. Plzeň: Čeněk, 2005, s. 162‑170. ISBN 80‑86898‑60‑1.

Seriálové publikace (časopisy, ročenky)[editovat | editovat zdroj]

Při více citacích ze seriálové publikace se titul uvádí jako celek nebo nebo jako rok/ ročník, nikoliv pouze jako jednotlivá čísla, která byla použita.

Údaje a doporučená úprava:

Název: podnázev. Místo vydání: nakladatel, rok. ISSN.

Bibliografické citace elektronických dokumentů[editovat | editovat zdroj]

Webová stránka[editovat | editovat zdroj]

Údaje a doporučená úprava:

Autor stránky (je-li uveden). Název stránky [online]. Datum publikování, [citováno dne]. Dostupné z: URL adresa stránky.

(Jméno autora stránky, název stránky, včetně označení "[online]" a datum publikování jsou povinnými údaji.)

Příklad: NEUGEBAUER, Tomáš. Psaní na počítači – profesionální ovládání klávesnice [online]. 2008-02--- [cit. 2008-09-25]. Dostupné z: http://www.psani-vsemi-deseti.cz/2045/psani_na_pocitaci_profes_01.html.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V citacích bývá někdy používána mezera před dvojtečkou, což odporuje typografickým pravidlům - viz doporučení ÚJČ. Dochází k tomu při přebírání z katalogů knihoven, protože knihovnická pravidla mezeru vyžadují. Oba způsoby zápisu jsou běžné i v zahraničí. Vzhledem k tomu, že všechny české technické normy, obdobně jako v jiných rozvinutých zemích, jsou obecně nezávazné (viz zákon č. 22/1997 Sb. § 4 odst. 1), není tento dvojí způsob zápisu na závadu (není žádným právním ani technickým předpisem vymáhána, ale výjimkou může být interní předpis organizace apod., kde je pak nutné stanovenou formu dodržet).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSN ISO 690 Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 3. vyd. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. S.7-8
  2. a b Dvojtečka na stránkách IJP
  3. ČSN ISO 690 Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 3. vyd. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. S.7, 9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]