Normostrana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlevo normostrana textu v běžném písmu na stránce formátu A4, vpravo stejná normostrana v neproporcionálním písmu zarovnaná přesně do mřížky 60×30 znaků

Normostrana (zkráceně NS) je standardizovaná strana textu o určitém počtu znaků (včetně mezer) a řádků. V českém prostředí je to rozsah textu v délce 1 800 znaků (symbolů a mezer),[1][2][3] což odpovídá třiceti řádkům o šedesáti znacích nebo přibližně 250 slovům běžného textu. Jinde se kodifikace rozsahu normostrany může lišit s ohledem na tradiční úzus nebo v závislosti na právním zakotvení normostrany v místní legislativě. Například v Německu a některých dalších zemích má normostrana rozsah 1 500 znaků včetně mezer. Další odlišnosti lze vysledovat i v jiných zemích Evropy.[4]

Normostrana se tradičně užívá například v oblasti překladatelství či publicistiky: překladatel si účtuje cenu podle délky překladu, novinář dostane zadání na článek o určitém počtu normostran, student musí odevzdat odbornou práci o délce stanovené počtem normostran atp. Též výše honoráře za napsaný článek se stanovuje za normostranu. Překladatelé někdy účtují cenu podle počtu normostran výsledného překladu, nikoliv podle počtu stran originálu.

Počítání normostran[editovat | editovat zdroj]

Před nástupem počítačů se počet normostran počítal odhadem, podle počtu řádků na stránce a podle průměrného počtu znaků psacího stroje na řádce (neúplné stránky se přepočítávaly podle počtu řádek, tabulky, obrázky a jiné prvky v textu se počítaly podle plochy, kterou na stránce zaujímaly). Tento způsob počítání vyhovuje při použití neproporcionálního písma (např. Courier). Běžně používaná písma na počítači jsou však proporcionální (písmeno m je podstatně širší než písmeno l či i), a proto počítání znaků popsaným způsobem se nedá použít.

U elektronicky zpracovávaných textů lze ovšem počet normostran získat mnohem jednodušeji zobrazením počtu znaků celého textu včetně mezer a jejich vydělením číslem 1 800 (v českém prostředí). Např. v aplikaci Microsoft Word jde o položku Počet znaků (včetně mezer) v menu Nástroje (totéž platí pro aplikace OpenOffice.org Writer a LibreOffice Writer), ve verzích MS Word 2007 a 2010 jde o položku Počet slov v kartě Revize, v programu Pages z kancelářského balíku Apple iWork je tato informace dostupná v Inspektoru v sekci Dokument v podsekci Informace a v systému LaTeX pro sazbu textů tuto funkci vykonává balíček stdpage.

Do tohoto počtu znaků však programy nemusí zahrnovat speciální vložené objekty jako matematické rovnice, textová pole či obrázky. Proto je zpravidla u textů technického či matematického charakteru rozsah udávaný počítačem výrazně podhodnocen a pro zjištění skutečného rozsahu textu je nutné volit jiný postup (viz autorský arch).

Počet normostran nemusí odpovídat (a obvykle neodpovídá) počtu stran vytištěného textu, který je určen mnoha dalšími parametry: formátem knihy, velikostí (stupněm) použitého písma, řádkováním, členěním na odstavce. Počet normostran obvykle bývá výrazně větší než počet skutečně potištěných stránek.

Kodifikace normostrany[editovat | editovat zdroj]

Rozsah normostrany je v českém prostředí definován například v § 24 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, kde se však tato jednotka množství textu označuje slovem „stránka“ a vztahuje se pouze na překlad pořízený úředním tlumočníkem.[5]

Rozdílný rozsah podkladu a výstupu[editovat | editovat zdroj]

Při účtování překladatelské a redakční práce se vedle rozsahu normostrany někdy vedou také spory o to, zda se má práce počítat podle počtu normostran původního textu, nebo podle rozsahu upraveného textu. V této záležitosti však existuje několik protichůdných možností, podle kterých je možné postupovat.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Normostrana není 1650 úhozů, ale 1800 znaků
  2. Co je to Normostrana a kde se používá?
  3. Slovník akademických pojmů: Normostrana
  4. Německá normostrana není česká normostrana
  5. § 24, odst. 2 vyhlášky 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících na ZákonyProLidi.cz, znění zákona na Portálu veřejné správy, stejnopis Sbírky zákonů v PDF na MVČR.cz, základní údaje na PSP.cz.
  6. Účtování normostrany: Rozhoduje počet stran originálu, nebo délka finálního dokumentu?

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]