Normostrana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Normostrana (zkráceně NS) je standardizovaná strana textu o určitém počtu znaků včetně mezer.

V českém prostředí jde o rozsah v délce 1 800 znaků (symbolů a mezer),[1][2][3] což odpovídá třiceti řádkům o šedesáti znacích nebo přibližně 250 slovům běžného textu. Mimo území České republiky se kodifikace rozsahu normostrany může lišit s ohledem na tradiční úzus nebo v závislosti na právním zakotvení normostrany v místní legislativě. Například v Německu a některých dalších zemích má normostrana rozsah 1 500 znaků včetně mezer. Další odlišnosti lze vysledovat i v jiných zemích Evropy.[4]

Normostrana se tradičně užívá například v oblasti překladatelství či publicistiky: překladatel si účtuje cenu podle délky překladu, novinář dostane zadání na článek o určitém počtu normostran, student musí odevzdat odbornou práci o délce stanovené počtem normostran atp. Též výše honoráře za napsaný článek se stanovuje za normostranu. Překladatelé někdy účtují cenu podle počtu normostran výsledného překladu, nikoliv podle počtu stran originálu.

Před nástupem počítačů se počet normostran počítal podle počtu řádků a znaků na řádce psacího stroje. U elektronicky zpracovávaných textů lze ovšem počet normostran získat mnohem jednodušeji zobrazením počtu znaků celého textu včetně mezer a jejich vydělením číslem 1 800 (v českém prostředí). Např. v aplikaci Microsoft Word jde o položku Počet znaků (včetně mezer) v menu Nástroje (totéž platí pro aplikace OpenOffice.org Writer a LibreOffice Writer), ve verzích MS Word 2007 a 2010 jde o položku Počet slov v kartě Revize, v programu Pages z kancelářského balíku Apple iWork je tato informace dostupná v Inspektoru v sekci Dokument v podsekci Informace a v systému LaTeX pro sazbu textů tuto funkci vykonává balíček stdpage.

Normostrana nemusí odpovídat (a obvykle neodpovídá) fyzickému počtu stran vytištěného textu, který se může odvíjet od mnoha dalších parametrů (velikost písma, řádkování, členění na odstavce). Tento fyzický počet stran obvykle nebývá pro posouzení rozsahu textu relevantní, počet normostran obvykle bývá výrazně větší (první čtyři odstavce tohoto článku odpovídají zhruba jedné normostraně textu, konkrétně 1765 znakům).

Kodifikace normostrany[editovat | editovat zdroj]

Rozsah normostrany je v českém prostředí definován například v § 24 odst. 2 vyhlášky 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, kde se však tato jednotka množství textu označuje slovem „stránka“ a vztahuje se pouze na překlad pořízený úředním tlumočníkem.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Normostrana není 1650 úhozů, ale 1800 znaků
  2. Co je to Normostrana a kde se používá?
  3. Slovník akademických pojmů: Normostrana
  4. Německá normostrana není česká normostrana
  5. § 24, odst. 2 vyhlášky 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1967 na MVČR.cz.