LibreOffice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
LibreOffice
Logo
Startovací obrazovka LibreOffice 6.0.1
Startovací obrazovka LibreOffice 6.0.1
Vývojář The Document Foundation
Aktuální verze 6.3.2 (26. září 2019)
Operační systém Microsoft Windows, macOS, Linux, Solaris, FreeBSD
Platforma x86, x86-64, ARM 8[1]
Vyvíjeno v C++, Java, Python
Typ softwaru kancelářský balík
Licence LGPL a MPL 2.0
Lokalizace 110 jazyků[2][3] (více než 4,69 mld. mluvčích) [4]
Web www.libreoffice.org
Český web https://cs.libreoffice.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

LibreOffice (v angličtině výslovnost /ˌliː.brəˈɒ.fɪs/[5]) je kancelářský balík šířený jako svobodný software pod licencí LGPL. Je kompatibilní s dalšími významnými kancelářskými balíky a je k dispozici pro různé platformy v mnoha jazycích. Jakožto svobodný software je možné LibreOffice zdarma stáhnout, používat, upravovat a distribuovat. Je k dispozici ve 110 jazycích, včetně češtiny.[3][4]

Balík LibreOffice se skládá z textového procesoru, tabulkového procesoru, grafického editoru, prezentačního nástroje, databáze a nástroje pro vytváření matematických vzorců.

Jméno projektu je složenina slov libre (svobodný ve španělštině a francouzštině) a office (kancelář v angličtině).

V roce 2015 je LibreOffice k dispozici ve 110 jazycích[2].

Historie[editovat | editovat zdroj]

LibreOffice Impress 3.3.0

28. září 2010 skupina vývojářů opustila projekt OpenOffice.org a založila skupinu The Document Foundation, která převzala vývoj kancelářského balíku pod dočasným názvem LibreOffice. The Document Foundation vznikla z obav, že Oracle Corporation zruší projekt OpenOffice.org, stejně jako se stalo s OpenSolaris.

Oracle bylo pozváno, aby se stalo členem The Document Foundation, a doufalo se, že značku OpenOffice.org projektu daruje.[6] Oracle ovšem projekt zamítl a požadoval, aby členové představenstva OpenOffice.org, kteří se podíleli na LibreOffice, rezignovali. Na konci října 2010 opustilo OpenOffice.org 33 vývojářů a přidružili se k The Document Foundation.[7][8][9] Tím vznikla definitivně další paralelní větev vývoje (fork) OpenOffice.org.

Projekt Go-oo byl zrušen ve prospěch LibreOffice.[10] Zvláštní funkce kancelářského balíku byly včleněny do LibreOffice. Očekává se, že zvláštní funkce z jiných odnoží OpenOffice.org budou také včleněny do LibreOffice.[11][12]

20. ledna 2011 se Pardus stal první distribucí Linuxu, jež obsahuje LibreOffice jako výchozí kancelářský balík.[13] Firmy Canonical, Novell a Red Hat oznámily, že LibreOffice zahrnou jako výchozí kancelářský balík do svých operačních systémů.[8] LibreOffice se tak ve verzi 3.3 objevil na jaře 2011 v nových vydáních Ubuntu 11.04[14] a openSUSE 11.4.[15]

Vydávání nových verzí[editovat | editovat zdroj]

Nové hlavní verze LibreOffice jsou vydávány jednou za půl roku, které jsou následovány 6 až 7 opravnými verzemi vycházejícími v přibližně měsíčních intervalech, souběžně tak vychází verze dvou řad. Protože se vydávání řídí předem daným časovým plánem, mohou první vydání obsahovat více chyb a pro nasazení vyžadující spolehlivost (jako firemní nasazení) jsou doporučována první či druhá opravná vydání.

Verze 3.3 a 3.4[editovat | editovat zdroj]

První veřejně dostupná verze LibreOffice byla LibreOffice 3.3.0 beta 1, vydaná 28. září 2010. První stabilní verze, 3.3.0, vyšla 25. ledna 2011. Od června 2011 byly vydávány verze dvou řad, 3.3 a 3.4.

Verze 3.5[editovat | editovat zdroj]

Verze 3.5.0, první v další řadě, byla vydána 14. února 2012. Mezi obecnými změnami jsou například nový způsob šifrování souborů AES, možnost vkládání multimédií jako odkaz, nový způsob míchání barev, import souborů Microsoft Visio, podpora pro Javu verze 7 nebo upravené nástrojové lišty a úchyty objektů.

Ve Writeru bylo přepracováno rozhraní pro úpravu záhlaví a zápatí a zobrazování zalomení stránky a byl vylepšen import formátů RTF a DOCX. V Calcu je novinkou víceřádkové vstupní pole, zvýšení maximálního počtu listů, vylepšené okno filtru, neomezený počet podmínek pro podmíněné formátování a nové funkce a vyhlazování odpovídající standardu ODF 1.2. V modulu Base přibyl ovladač pro PostgreSQL.

Bylo také odstraněno značné množství nepoužívaného kódu. Pro Windows je nově k dispozici standardní instalátor.[16]

Verze 3.6[editovat | editovat zdroj]

První verze další řady, 3.6.0, byla vydána 8. srpna 2012 a pokračovala v nastoleném trendu postupného vylepšování a oprav chyb. Od této verze je možný import kreseb z CorelDraw, škálování obrázků je nově prováděno algoritmem Lanczos a při exportu do PDF lze vložit vodoznak. V uživatelském rozhraní byla zjednodušena pravítka a vzhled byl lépe přizpůsoben vzhledu systému.[17]

Ve Writeru je možné nevkládat mezeru mezi odstavce stejného stylu, upraveno bylo formátování pomocí štětečku, ve stavovém řádku se zobrazuje počet slov a podporovány jsou objekty SmartArt. Calc přinesl přepracované podmíněné formátování včetně podpory pro barevné datové pruhy, vylepšený import a export formátu CSV (lze exportovat vzorce místo hodnot), přibyly volby do místní nabídky a některé dosud neimplementované funkce ODF. Do Impressu byla přidána možnost širokoúhlé prezentace a nové šablony.[18]

Verze 4.0[editovat | editovat zdroj]

Další verze, vydaná na začátku roku 2013, byla z důvodu změn API označena jako 4.0. Nově v ní byl zahrnut dialog pro komprimaci obrázků, vyhlazené zobrazování obrázků, přepracovaný správce šablon, možnost použití motivů Personas a zavedeny byly skryté styly. Odstraněna byla podpora starých formátů souboru pro StarOffice. Ve Writeru bylo možné přidávat komentáře také k částem textu, přibyl náhled stylů a možnost mít různý obsah záhlaví a zápatí na první stránce. Přidána byla také podpora pro tvorbu želví grafiky prostřednictvím programovacího jazyka LibreLogo.[19] V Calcu bylo nově možné nastavit, zda se budou při otevírání souboru přepočítávat vzorce, byly doplněny další vlastnosti podmíněného formátování a přidáno několik funkcí. Přidán byl importní filtr pro soubory z programu Microsoft Publisher a doplněna byla podpora dalších verzí souborů z Microsoft Visio.[20]

Verze 4.1[editovat | editovat zdroj]

První verze řady 4.1 byla zveřejněna 25. července 2013. V ní byla v experimentálním režimu k dispozici postranní lišta převzatá z Apache OpenOffice, verze přinesla také možnost vkládat písma do souborů s dokumenty a drobné změny v uživatelském rozhraní. Ve Writeru bylo přidáno otáčení obrázků a vylepšeny komentáře, do Calcu bylo doplněno několik funkcí standardu ODF, podpora pro funkce Excelu 2013 a stupňový typ čáry v grafech. V Impressu bylo novinkou vytváření prezentace ze sady obrázků a v modulu Math se objevil ukotvený panel s prvky. Pokračovala postupná úprava dialogů a opět byla zlepšena schopnost importu a exportu formátů Microsoft Office.[21]

Verze 6.1[editovat | editovat zdroj]

Do Libreoffice 6.1 byly přidány dva nové motivy ikon: Colibre, který je nyní výchozí ve Windows, a Karasa Jaga. Zlepšilo se zpracování obrázků; dokumenty, které jich obsahují mnoho, se načtou a zobrazí svižněji. Při tvorbě tvarů a pozadí najde uplatnění nová sada přechodů. Celosvětová komunita se zasloužila o překlad uživatelského rozhraní do dalších jazyků, navíc pro mnoho jazyků byly vylepšeny slovníky a nástroje automatických oprav. Zlepšil se export do formátu EPUB a přibyly u něj další možnosti týkající se metadat. V nabídkách pro záhlaví a zápatí můžete nově rychle přidat číslo stránky a počet stránek. Nové styly číslování kapitol obsahují slovy vypsané základní a řadové číslovky. Nyní lze vytvořit podpisový řádek, a to pomocí Vložit > Podpisový řádek. V tabulkovém procesoru Calc je možné řadit obrázky ukotvené k buňkám. Toto ukotvení může být trojího typu: k buňce jako doposud, k buňce se zvětšováním při změně velikosti buňky a ke stránce. Při odkazování na externí data lze použít jako zdroje dat soubory CSV. A jako bonus lze nastavit barvy zvýrazňování buněk. V Impressu a Draw byly pročištěny stávající styly kresby a doplněny o nové. Nabídky v Draw jsou po přeskupení intuitivnější a přibyla k nim nová nabídka Stránka. V LibreOffice Online, cloudové verzi kancelářského balíku, naleznete mnoho nových dialogových oken, například kontrolu pravopisu a gramatiky, formátování buněk a vyplňování oblasti. V Calcu je již možné jediným kliknutím seskupit či rozbalit jakoukoliv skupinu sloupců nebo řádků. Navíc došlo ke zlepšení i co se rychlosti a zabezpečení týče.[22]

Verze 6.2[editovat | editovat zdroj]

Lišta karet doplňuje klasické rozhraní (nástrojové lišty a postranní lištu) a je k dispozici ve variantách označených jako „karty“ a „skupiny“, z nichž každá přistupuje odlišně k rozvržení nabídek. Karty si kladou za cíl nabídnout známé prostředí uživatelům zvyklým na proprietární kancelářské balíky a předpokládá se, že se budou používat bez postranní lišty. Skupiny umožňují přistupovat k nejdůležitějším funkcím jedním klepnutím myši, zatímco k těm méně častým pomocí dvou klepnutí. Komunita zabývající se vzhledem programu se postarala o značná vylepšení ikon, konkrétně motivů Elementary a Karasa Jaga. Výrazně se zrychlila odezva programu při použití sledování změn, a to obzvlášť u rozsáhlých dokumentů. Ve Writeru je nyní možné přímo kopírovat data ze sešitu do tabulek, není už nutné je vkládat jako objekty. LibreLogo, programovací rozhraní určené pro tvorbu obrázků a pro výukové účely, získalo kromě oprav kompilátoru a dalších vylepšení také podporu pro jednotkové testy. V Calcu byl rozšířen nástroj na regresní analýzu o vícerozměrnou regresi a do jejího výstupu byly přidány další statistické ukazatele. Novinkou je funkce REGEX, která slouží k vyhledávání a volitelnému nahrazování textu pomocí regulárních výrazů.Při ověřování platnosti dat už lze používat vlastní vzorce. V Impressu lze nově upravit křivku pohybu pro animaci přetažením jejích ovládacích bodů. Bylo přidáno několik stylů kresby týkajících se textů a v modulu Draw přibyla do nabídky Formát podnabídka Tabulka. Znatelně se změnil k lepšímu také LibreOffice Online, cloudová verze kancelářského balíku. Na mobilních zařízeních se zobrazuje zjednodušené uživatelské rozhraní, lépe přizpůsobené obrazovce a s aktualizovanou softwarovou klávesnicí.K dispozici je silnější zabezpečení díky podepisování dokumentů a autentizaci metodou společnosti Vereign. Tyto funkce naleznete na nové liště.[23]

Verze 6.3[editovat | editovat zdroj]

Díky dokumentům od uživatelů zrychlili vývojáři Writer a Calc, a to v určitých případech až řádově. Svižněji se načítají a vykreslují textové soubory s různými záložkami, tabulkami a vloženými písmy, rozsáhlé sešity formátu ODS či XLSX a soubory Calcu používající funkci VLOOKUP. Rychlejší je rovněž ukládání sešitů ve formátu XLS. V LibreOffice 6.2 se objevilo uživatelské rozhraní „lišta karet“, jehož variantou jsou „kompaktní karty“. Ty jsou nyní k dispozici v modulech Writer, Calc, Impress i Draw. Nechávají pro dokumenty, sešity a prezentace více místa, což oceníte na zařízeních se širokoúhlou obrazovkou. Ve Writeru a Draw navíc přibyla nová varianta rozhraní nazvaná „kontextová lišta“. V Calcu nalezneme v liště vzorce místo nástroje na výpočet součtu novou rozbalovací nabídku s přístupem k nejčastěji používaným funkcím. Novinkou je také funkce FOURIER, která pro vstupní matici vypočte diskrétní Fourierovu transformaci.

Do PDF lze nyní exportovat ve standardním formátu PDF/A-2, jehož účelem je dlouhodobé uchování dokumentu, a proto bývá často vyžadován. Zjednodušilo se vytváření formulářů v souborech PDF, a to díky nové nabídce pro formuláře ve Writeru. Těmito změnami se export do PDF, jedna z velkých předností LibreOffice, významně zlepšil. Potřebujete-li před exportem nebo sdílením souborů odstranit či skrýt citlivé informace (například osobní údaje), můžete nyní dokumenty anonymizovat tím, že je redakčně upravíte. To ulehčí práci podnikům či organizacím, jejichž výstupy se řídí určitými předpisy. Pro systém Windows je k dispozici nový režim příkazového řádku s lepšími vstupními a chybovými kódy. Usnadňuje se tím používání balíku LibreOffice k hromadným operacím, jakými mohou být tisk nebo převod většího počtu dokumentů. V několika ohledech se zkvalitnila interoperabilita s proprietárními formáty souborů z balíku Microsof Office: je možné exportovat šablony textového dokumentu DOTX a sešitu XLTX, doplněn byl import grafů z tvarů DrawingML (formát DOCX) a import a export objektů SmartArt (formát PPTX). Novinky zajišťují, že části prezentace bude možné opětovně upravovat v PowerPointu, a zlepšují interoperabilitu kontingenčních tabulek v souborech XLSX.[24]

Data vydání[editovat | editovat zdroj]

x.y.0 x.y.1 x.y.2 x.y.3 x.y.4 x.y.5 x.y.6 x.y.7
3.3 25. ledna 2011[25] 23. února 2011 22. března 2011 16. června 2011[26] 17. srpna 2011[27]
3.4 3. června 2011 1. července 2011[28] 1. srpna 2011[29] 31. srpna 2011[30] 9. listopadu 2011[31] 16. ledna 2012[32] 22. března 2012[33]
3.5 14. února 2012[34] 15. března 2012[35] 5. dubna 2012 2. května 2012 30. května 2012 11. července 2012 15. srpna 2012 18. října 2012
3.6 8. srpna 2012 29. srpna 2012 4. října 2012 1. listopadu 2012 5. prosince 2012 30. ledna 2013 11. dubna 2013 18. července 2013
4.0 7. února 2013 6. března 2013 4. dubna 2013 9. května 2013 19. června 2013 22. srpna 2013 24. října 2013
4.1 25. července 2013 29. srpna 2013 4. října 2013 1. listopadu 2013 18. prosince 2013
4.2 30. ledna 2014
4.3 31. července 2014
4.4 29. ledna 2015
5.0 5. května 2015[36]
5.1 10. února 2016[37]
5.2 3. srpna 2016[38]
5.3 1.února 2017[39]
5.4 28. července 2017[40]
6.0 31. ledna 2018[41]
6.1 8. srpna 2018[42]
6.2 7. února 2019[43]
6.3 8. srpna 2019[44]

Konference[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2011 organizuje The Document Foundation výroční konferenci LibreOffice:[45]

  • 2011 – Paříž, Francie – 12.–15. října
  • 2012 – Berlín, Německo – 17.–19. října
  • 2013 – Milán, Itálie – 24.–27. září
  • 2014 – Bern, Švýcarsko – 3.–5. září
  • 2015 – Aarhus, Dánsko – 23.–25. září
  • 2016 – Brno, Česká republika – 7.–9. září
  • 2017 – Řím, Itálie – 11.–13. října
  • 2018 – Tirana, Albánie – 26.–28. září
  • 2019 – Almería, Španělsko – 11.–13. září

Uživatelé a nasazení[editovat | editovat zdroj]

LibreOffice stažení týdně od roku 2010.

Obrázek ukazuje celosvětový počet uživatelů LibreOffice od roku 2011 do roku 2018 v milionech. Odkazy jsou v textu.

2011: The Document Foundation v září 2011 odhadovala, že na celém světě je 10 milionů uživatelů, kteří získali LibreOffice prostřednictvím stahování nebo CD-ROMů. Více než 90% z nich bylo v systému Windows, dalších 5% v operačním systému macOs. LibreOffice je výchozí kancelářská sada pro většinu distribucí Linuxu a je instalována při instalaci nebo aktualizaci operačního systému. Na základě odhadů International Data Corporation pro nové nebo aktualizované instalace Linuxu v roce 2011 odhadla nadace The Document Foundation celkem 15 milionů uživatelů Linuxu. Celkem bylo v roce 2011 dosaženo odhadované uživatelské základny 25 milionů uživatelů[46]. V roce 2011 si nadace The Document Foundation stanovila cíl 200 milionů uživatelů na celém světě před koncem roku 2020[47].

2013: V září 2013, po dvou letech, byl odhadovaný počet uživatelů LibreOffice 75 milionů[48]. Každý týden kontroluje nové verze milión nových unikátních IP adres.[49]

2015: LibreOffice v roce 2015 využilo 100 milionů uživatelů a 18 vlád[50].

2016: V srpnu 2016 byl počet uživatelů LibreOffice odhadován na 120 milionů[51].

2018: The Document Foundation v roce 2018 odhadovala, že existuje 200 milionů aktivních uživatelů LibreOffice po celém světě. Asi 25% z nich jsou studenti a 10% uživatelé Linuxu (kteří automaticky dostávají LibreOffice prostřednictvím jejich distribuce)[52].

Hromadné nasazení[53][editovat | editovat zdroj]

2003–2010

  • V letech 2003–2004 začala brazilská korporace Serpro migrovat svůj software na BrOffice (v té době místní verze LibreOffice) s odhadovanou hodnotou 3,5 milionu BRL (v té době přibližně 1,2 milionu USD) a stala se případovou studií pro podobné iniciativ v Brazílii, zejména v oblasti e-governmentu[54].
  • V roce 2005 oznámilo francouzské četnictvo svou migraci na OpenOffice.org[55]. Do roku 2015 plánovalo migraci 72 000 stolních počítačů na upravenou verzi Ubuntu s LibreOffice[56].
  • V roce 2010 začalo irské město Limerick postupně přecházet na open-source řešení, aby se osvobodilo od proprietárního uzamčení a zlepšilo svou vyjednávací sílu. Jedním z klíčových aspektů tohoto kroku bylo použití LibreOffice[57].

2011

  • Správní úřad regionu Île-de-France (který zahrnuje město Paříž) zahrnul LibreOffice v USB flash disku, který byl poskytnut studentům  a který obsahuje bezplatný open-source software. USB flash disk je určen přibližně 800 000 studentům[58][59].
  • Bylo oznámeno, že třináct nemocnic Kodaňského regionu postupně přešlo na LibreOffice, což zahrnovalo  „téměř všech 25 000 pracovníků“[60].

2012

  • Řecké město Pylaia-Chortiatis migrovalo své počítače na LibreOffice. Místní skupina uživatelů Linuxu odhadovala úspory nákladů na minimálně 70 000 €[61].
  • Španělské město Las Palmas přešlo v červenci na 1 200 počítačích na LibreOffice, přičemž uvedlo úsporu nákladů ve výši 400 000 EUR[62].
  • Správa regionu Umbrie v Itálii zahájila projekt migrace počáteční skupiny 5 000 civilních pracovníků na LibreOffice[63].
  • Město Largo, Florida, USA je dlouholetým uživatelem softwaru s otevřeným zdrojovým kódem[64] používajícím tenké klienty Linuxu. Město Largo, původně využívající OpenOffice.org, přešlo v roce 2013 na LibreOffice[65].
  • Holandské město Neerijnen přešlo na LibreOffice. Úspora činí 9000 - 13000 € každý rok[66].

2013

  • Vláda italské provincie Jižní Tyrolsko bude v červnu migrovat 7 000 počítačů v administrativě a "mnoho dalších tisíc počítačů" ve zdravotnických službách na LibreOffice a ODF[67].
  • V srpnu dokončila správa španělské autonomní oblasti Valencie migraci všech 120 000 počítačů administrativy, včetně škol a soudů, na LibreOffice[68].
  • Německé město Mnichov oznámilo, že v blízké budoucnosti přejde z OpenOffice do LibreOffice. To je v souladu s dlouhodobým závazkem Mnichova používat open-source software. Mnichov používá LiMux, derivát Ubuntu Linuxu, na téměř všech 15 000 počítačů ve městě[69]. Město Mnichov je druhou veřejnou správou, která se připojila k poradnímu sboru The Document Foundation[70]. V roce 2014 se objevily zprávy, že Rada zvažuje migraci zpět na Microsoft Windows a Microsoft Office[71], ale později byla zamítnuta[72]. Na základě studie inicioval starosta Mnichova Dieter Reiter opětovné zkoumání scénáře migrace zpět do systémů společnosti Microsoft[73]. Důvěryhodnost studie je sporná, protože společnost je již devět let "Aliančním partnerem roku" společnosti Microsoft[74]. Další podrobnosti vydala nadace The Document Foundation[75].
  • Řecké město Kalamaria přešlo na všech 170 počítačích na LibreOffice. Uvedlo úsporu ve výši 85000€[76].
  • 18. městský obvod Budapešti používá LibreOffice na všech svých 200 počítačích[77].

2014

  • Francouzské město Toulouse oznámilo, že ušetřilo 1 milion EUR migrací tisíců pracovních stanic na LibreOffice[78][79].

2015

  • Italské ministerstvo obrany oznámilo, že bude instalovat LibreOffice na 150 000 PC[80].
  • Italské město Bari nahradilo Microsoft Office LibreOffice na svých 1700 PC[81].
  • LibreOffice byla oficiálně zpřístupněna všem vládním agenturám ve Velké Británii. Roční úspora nákladů na předplatné pro 6 500 uživatelů ve srovnání s MS Office je přibližně 900 000 GBP[82].
  • V červenci 2015 hovořil manažer IT města Nantes (šestého největšího francouzského města Francie) o probíhajícím přechodu 5000 pracovních stanic na LibreOffice, který byl zahájen v roce 2013. Podle IT manažera projektu přechod na LibreOffice umožnil administrativě ušetřit 1,7 milionu EUR[83].
  • Od roku 2015 je LibreOffice instalován na téměř všech 500 000 pracovních stanicích 11 členů francouzských ministerstev pracovní skupiny MIMO[84]. Pracovní skupina MIMO byla první veřejnou správou, která se připojila k poradnímu sboru v The Document Foundation[85].
  • Řecké město Livadeia nahradilo proprietární kancelářský balík a přešlo na LibreOffice.[86]

2016

  • Tchajwanský kraj Yilan nezakoupil žádné další licence Microsoft Office a obrátil se k ODF a LibreOffice[87].
  • Skupina Vietnam Posts and Telecommunications Group zmigrovala všechny své počítače (více než 15 000) na LibreOffice[88].
  • Litevská policie přešla na LibreOffice na více než 8000 pracovních stanicích, přičemž uvedla úsporu nákladů ve výši 1 milion EUR[89].
  • Zdravotnická zařízení regionu Veneto zmigrovala na LibreOffice na 1500 počítačích[90].

2017

  • Většina (75%) obcí ve valonském regionu Belgie používá open source software a služby, které zahrnují LibreOffice. Od března 2017 využívá těchto služeb více než 20 000 zaměstnanců veřejné správy a mnohokrát více občanů[91].
  • Španělská autonomní oblast Galicie oznámila plány na dokončení svého přechodu na LibreOffice na několika ústředních vládních službách a ministerstvech, díky čemuž je LibreOffice jediným kancelářským balíkem na 6000 pracovních stanicích[92].
  • Město Řím, Itálie, začalo instalovat LibreOffice na všech svých 14000 pracovních stanicích paralelně s existujícím proprietárním kancelářským balíkem. Jedná se o jeden z plánovaných kroků ke zvýšení využívání bezplatného a otevřeného softwaru ve městě, jehož cílem je omezit proprietární uzamčení dodavatelů IT[93].
  • Městská část Pendik (Istanbul) v Turecku dokončila migraci na LibreOffice na 500 počítačích[94].

2018

  • Město Kahramanmaraş, Turecko, přechází ze všech svých PC pracovních stanicích - kolem 2000 - na Pardus a LibreOffice[95][96].
  • Město Tirana, Albánie, dokončuje implementaci LibreOffice na všech 1000 pracovních stanicích ve městě[97].
  • Městská část Eyüpsultan (Istanbul) v Turecku dokončila migraci na LibreOffice na 600 počítačích[94].
  • Vilnius, hlavní město Litvy, používá LibreOffice na třetině svých počítačů[98].
  • Barcelona, Španělsko oznámila svůj přechod na LibreOffice z Microsoft Office v lednu 2018. Tato změna byla součástí širšího posunu od proprietárního open-source software, a městská rada si dala za cíl dosáhnout „plnou technickou suverenitu“ tím, že odstraňuje její závislost na Microsoft produktech. Při oznámení Barcelona uvedla, že bude věnovat 70 procent svého rozpočtu softwaru na open-source software.[99][100][101]

LibreOffice v ČR[editovat | editovat zdroj]

Přijímání dokumentů LibreOffice na úřadech veřejné správy viz OpenDocument.

Nasazení LibreOffice na úřadech veřejné správy[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s ukončením podpory Windows XP migroval na začátku roku 2014 na LibreOffice a Mozilla Thunderbird Úřad městské části Praha – Velká Chuchle.[102]

Obec Grygov používá LibreOffice[103].

V Národní technické knihovně je využíván Linux a LibreOffice na 150 počítačích ve veřejné části knihovny[104].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LibreOffice na anglické Wikipedii.

  1. http://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=MTc3NjI LibreOffice Ported To 64-bit ARM (AArch64)
  2. a b LibreOffice Fresh download - pick language [online]. The Document Foundation [cit. 2015-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b http://www.libreoffice.org/download/
  4. a b http://www.openoffice.cz/novinky/libreoffice-podporuje-nejvice-jazyku
  5. LibreOffice Branding Guidelines [online]. The Document Foundation’s wiki [cit. 2015-12-07]. Dostupné online. 
  6. OpenOffice.org Community announces The Document Foundation [online]. The Document Foundation, 28 September 2010 [cit. 2010-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-01. (anglicky) 
  7. RICKY. And So The Exodus Begins – 33 Developers Leave OpenOffice.org. Digitizor. 2010. Dostupné online [cit. 1 November 2010]. (anglicky) 
  8. a b COLLINS, Barry. OpenOffice group breaks away from Oracle [online]. PC Pro [cit. 2010-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. CLARKE, Gavin. OpenOffice files Oracle divorce papers [online]. The Register [cit. 2010-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Go-oo homepage. go-oo.org [online]. [cit. 2011-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-09. 
  11. The Document Foundation FAQ [online]. The Document Foundation, 28 September 2010 [cit. 2010-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-06. (anglicky) 
  12. EDGE, Jake. Michael Meeks talks about LibreOffice and the Document Foundation [online]. Linux Weekly News, 28 September 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  13. pardus 2011 Beta Recenze – nejvíce vzrušující distro roku?
  14. BOŘÁNEK, Roman. Recenze Ubuntu 11.04 Natty Narwhal. LinuxEXPRES [online]. 2011-04-28 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online. ISSN 1801-3996. 
  15. JELÍNEK, Lukáš. Recenze openSUSE 11.4. LinuxEXPRES [online]. 2011-03-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online. ISSN 1801-3996. 
  16. VALACH, Petr. Nové vlastnosti LibreOffice 3.5 – máte se na co těšit. OpenOffice.cz [online]. 2012-02-07 [cit. 2012-02-19]. Dostupné online. ISSN 1214-9608?. 
  17. VALACH, Petr. Nové vlastnosti LibreOffice 3.6 v novém kabátě (1) – vzhled a chyby. OpenOffice.cz [online]. 2012-08-02 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. ISSN 1214-9608. 
  18. VALACH, Petr. Nové vlastnosti LibreOffice 3.6 v novém kabátě (2) – Vylepšení ergonomie a přidání nových funkcí. OpenOffice.cz [online]. 2012-08-06 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. ISSN 1214-9608. 
  19. VALACH, Petr. LibreOffice 4 je tady (1) – obecná vylepšení a Writer. OpenOffice.cz [online]. 2013-02-06 [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. ISSN 1214-9608. 
  20. VALACH, Petr. LibreOffice je tady (2) – Calc, Draw, Impres a návod na instalaci. OpenOffice.cz [online]. 2013-02-11 [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. ISSN 1214-9608. 
  21. VALACH, Petr. LibreOffice 4.1 – na cestě k profesionalitě. OpenOffice.cz [online]. 2013-08-12 [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. ISSN 1214-9608. 
  22. LibreOffice 6.1: Release Notes – The Document Foundation Wiki. wiki.documentfoundation.org [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  23. ReleaseNotes/6.2 – The Document Foundation Wiki. wiki.documentfoundation.org [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  24. LibreOffice 6.3: Release Notes – The Document Foundation Wiki. wiki.documentfoundation.org [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  25. The Document Foundation launches LibreOffice 3.3
  26. Italo Vignoli. LibreOffice 3.3.3 is ready for download. The Document Foundation Blog [online]. 2011-06-16 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Florian Effenberger. LibreOffice 3.3.4 is Ready for Download. The Document Foundation Blog [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Italo Vignoli. LibreOffice 3.4.1 provides stable new features for every user. The Document Foundation Blog [online]. 2011-07-01 [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Italo Vignoli. LibreOffice 3.4.2 for enterprise users. The Document Foundation Blog [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Italo Vignoli. The Document Foundation announces LibreOffice 3.4.3. The Document Foundation Blog [online]. 2011-08-31 [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Italo Vignoli. The Document Foundation announces LibreOffice 3.4.4. The Document Foundation Blog [online]. 2011-11-09 [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Florian Effenberger. The Document Foundation announces LibreOffice 3.4.5. The Document Foundation Blog [online]. 2012-01-16 [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. VIGNOLI, Italo. TDF announces LibreOffice 3.4.6. The Document Foundation Blog [online]. 2012-03-22 [cit. 2012-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Albert Ryba. LibreOffice 3.5 přinášejí masivní množství novinek. ICT manažer [online]. 2012-02-15 [cit. 2012-02-18]. Dostupné online. (česky) 
  35. VIGNOLI, Italo. LibreOffice 3.5.1 provides additional security and stability. The Document Foundation Blog [online]. 2012-03-15 [cit. 2012-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Stuff Michael Meeks is doing. people.gnome.org [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  37. The Document Foundation announces LibreOffice 5.1. The Document Foundation Blog [online]. 2016-02-10 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. LibreOffice 5.2 “fresh” released, for Windows, Mac OS and GNU/Linux. The Document Foundation Blog [online]. 2016-08-03 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. The Document Foundation announces feature-rich LibreOffice 5.3. The Document Foundation Blog [online]. 2017-02-01 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. LibreOffice 5.4 released with new features for Writer, Calc and Impress. The Document Foundation Blog [online]. 2017-07-28 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. The Document Foundation announces LibreOffice 6.0: power, simplicity, security and interoperability from desktop to cloud. The Document Foundation Blog [online]. 2018-01-31 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. The Document Foundation announces LibreOffice 6.1, a major release which shows the power of a large and diverse community of contributors. The Document Foundation Blog [online]. 2018-08-08 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. The Document Foundation announces LibreOffice 6.2 with NotebookBar, the office suite which offers the most flexible user experience. The Document Foundation Blog [online]. 2019-02-07 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. The Document Foundation announces LibreOffice 6.3. The Document Foundation Blog [online]. 2019-08-08 [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. LibreOffice Conference 2019, Almería, Spain » LibreOffice Conference. libocon.org [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  46. The Document Foundation celebrates its first anniversary. The Document Foundation Blog [online]. 2011-09-28 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. The Document Foundation celebrates its first anniversary. The Document Foundation Blog [online]. 2011-09-28 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Watch out Microsoft, Collabora is bringing value added LibreOffice | Muktware. web.archive.org [online]. 2014-07-29 [cit. 2019-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  49. Michael Meeks: The spreadsheet is dead. Long live the spreadsheet!. HEXUS [online]. [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  50. PRODUCTIVITY, Collabora. Collabora Productivity [online]. 2015-11-11 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. HOFFMAN, Chris; PT, PCWorld |. LibreOffice 5.2 includes classified documents and a streamlined interface. PCWorld [online]. 2016-08-03 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. COMMENTS, 25 Sep 2018 Don WatkinsFeed 118up 7. LibreOffice: A history of document freedom. Opensource.com [online]. [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. LibreOffice Migrations – The Document Foundation Wiki. wiki.documentfoundation.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  54. de Lima, Francival Rodrigues. "Histórico do BrOffice.org no SERPRO" (PDF) (in Portuguese). softwarelivre.gov.br.. www.softwarelivre.gov.br [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  55. La gendarmerie nationale passe à OpenOffice. ZDNet France [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  56. FINLEY, Klint. French National Police Switch 37,000 Desktop PCs to Linux. Wired. 2013-09-30. Dostupné online [cit. 2019-05-13]. ISSN 1059-1028. 
  57. Limerick city council increas… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  58. PAUL, Ryan. LibreOffice gaining momentum, heading to Android, iOS, and the Web. Ars Technica [online]. 2011-10-14 [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. SHANKLAND, Stephen. LibreOffice expands users and reach. ZDNet [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. DK: 25,000 hospital staff Cop… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  61. Greek municipality of Pilea-H… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  62. Spain's Las Palmas' moves 120… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  63. Administration of the Italian… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  64. City of Largo, Florida | Infrastructure Division. web.archive.org [online]. 2012-03-15 [cit. 2019-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  65. LibreOffice Office Suite: Microsoft Losing International Ground To Open Source Migrations. web.archive.org [online]. 2013-02-21 [cit. 2019-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  66. LibreOffice in the municipality of Neerijnen: | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  67. South Tyrol government to standardise on LibreOffice - The H Open: News and Features. web.archive.org [online]. 2013-12-08 [cit. 2019-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  68. Valencia region government co… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  69. Mayor of Munich: "EU laptops… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  70. Munich 2nd public administrat… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  71. BOTT, Ed. After a 10-year Linux migration, Munich considers switching back to Windows and Office. ZDNet [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. Munich Linux councillor: 'We didn't propose a switch back to Windows' | TheINQUIRER. http://www.theinquirer.net [online]. 2015-08-28 [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. Externes IT Gutachten, Untersuchung der IT der Landeshauptstadt München (LHM)" (PDF). Accenture.. www.ris-muenchen.de [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  74. Accenture and Avanade Named Microsoft 2016 Alliance Partner of the Year | Accenture Newsroom. bit.ly [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. Statement by The Document Foundation about the upcoming discussion at the City of Munich to step back to Windows and MS Office. The Document Foundation Blog [online]. 2017-02-14 [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. Greek municipality of Kalamar… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  77. Budapest district debunks mis… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  78. Toulouse saves 1 million euro with LibreOffice | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  79. Moving to LibreOffice saves T… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  80. Italian military to switch to… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  81. MASTROLONARDO, Raffaele. Innovating in a time of budget cuts: Why the city of Bari swapped Microsoft for open source. ZDNet [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. Document friction | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  83. Nantes: “Change management ke… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  84. Free software group French mi… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  85. The Document Foundation welcomes France's MIMO in the Advisory Board. The Document Foundation Blog [online]. 2013-06-17 [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. Greek town of Livadeia switch… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  87. 確實執行訂立目標,宜蘭縣政府成功導入開源文書軟體. iThome [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (zh-hant) 
  88. ICTNEWS. VNPT chuyển sang dùng phần mềm văn phòng nguồn mở LibreOffice - ICTNEWS. ictnews.vn [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (vietnamsky) 
  89. Lithuanian police switched to… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  90. Open source office at Veneto… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  91. Majority of towns in Wallonia… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  92. Galicia continues promotion o… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  93. Contract Overhaul | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  94. a b Autonomous IT sector | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  95. Autonomous IT sector | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  96. AÇIK KAYNAK KOD DÖNÜŞÜM PROJESİ. www.linkedin.com [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. (česky) 
  97. Boost local ICT sector | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  98. Open source, open data | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  99. JANUARY 16, Nick Heath in Open Source on; 2018; PST, 4:26 Am. Adios Microsoft: We're ditching Office and Outlook for open source, says Barcelona. TechRepublic [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. TUNG, Liam. Windows vs Linux: Open source beats Microsoft to win Barcelona's backing. ZDNet [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. BUSQUETS, Jordi Pueyo. El Ayuntamiento de Barcelona rompe con el ‘software’ de Microsoft. El País. 2017-12-04. Dostupné online [cit. 2019-10-12]. ISSN 1134-6582. (španělsky) 
  102. Petr Valach. Pavel Kováč (ÚMČ Praha – Velká Chuchle): Obavy z narušení chodu úřadu migrací na opensource jsou mylné. OpenOffice.cz [online]. 2014-04-09 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. (česky) 
  103. CZ: Full use of open source i… | Joinup. joinup.ec.europa.eu [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  104. Tisková zpráva: NTK razantně obměnila počítačové vybavení a přešla na Linux. www.techlib.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]