Berlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hlavním městě Německa. Další významy jsou uvedeny na stránce Berlín (rozcestník).
Berlín
Berlin
Berlín – znak
znak
Berlín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška34 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
spolková zeměBerlín
Administrativní dělení12 obvodů
Berlín
Berlín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha891,1 km²
Počet obyvatel3,66 mil (4,5 mil. - metropolitní oblast)
Etnické složeníNěmci, Turci, Srbové, Arabové, Poláci
Náboženské složeníProtestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství, Judaismus, Sunnitský islám
Správa
StarostaFranziska Giffey (od 2021)
Vznik1244
Oficiální webwww.berlin.de
Telefonní předvolbamezinárodní: +49 30
z Německa: 030
PSČ10001–14199
Označení vozidelB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berlín (německy Berlin) je hlavní a největší město Německa a zároveň i spolková země Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) Berlín patří k největším městům v Evropě a je největším městem Evropské unie. Žije zde přibližně 3,66 milionu[1] obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína obývá přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě.

Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly (přítoku Labe) v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, kanály a jezera.

Existence města je prvně doložena ze 13. století. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství, jeho váha však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše. Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel, byť po druhé světové válce byl hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po sjednocení Německa roku 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu (Reichstag).

Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale, nebo Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeií nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána a berlínský televizní vysílač (Berliner Fernsehturm), nejvyšší stavba v Německu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Dějiny Berlína a Rozdělení Berlína.
Pád Berlínské zdi, 1989

První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem Pruského království, 1871 hlavním městem nově založené Německé říše.

Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z Francie (po r. 1685) a protestanti z Čech (po r. 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. Českém Rixdorfu (Böhmisch-Rixdorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky.[2] Ve dvacátých letech 20. století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku 1933 příchodem Hitlera k moci.

Po druhé světové válce, kdy město bylo z velké části zničeno (např. 40 procent obytné plochy), byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních sektorů. Počátkem studené války se Berlín dostal do středu konfliktů mezi vítěznými mocnostmi. Již roku 1948 dochází k Berlínské blokádě (kdy veškeré zásobování města se koná výlučně leteckým spojením) a posléze k politickému rozdělení města. K faktickému rozdělení dochází stavbou Berlínské zdi 13. srpna 1961.[3]

Po pádu Berlínské zdi roku 1989 začíná nová kapitola města. Berlín se stává městem se zázemím a hlavním městem SRN.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Berlín leží na severovýchodě Německa, zhruba 70 km západně od hranic s Polskem, je obklopen spolkovou zemí Braniborsko (Brandenburg). Městem protéká řeka Spréva (Spree), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové plochy; mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9 % celkové plochy).

Průměrná výška nad mořem: 34 m n. m. Nejvyšší bod: Teufelsberg, 115 m n. m. (jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů).

Vzdálenost Berlín–Praha činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin, cesta letadlem kolem 40 minut.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Věková struktura obyvatel obce Berlín roku 2020

Věková struktura se po sjednocení Berlína normalizovala. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazně sektor služeb.

Migrace[editovat | editovat zdroj]

Již Západní Berlín se vyznačoval relativně vysokým podílem cizinců. Z celkového počtu 1,8 milionu obyvatel (roku 1989) ve městě bydlelo např. 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců).

Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu[4] činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska a poté Srbska a Černé Hory.[5] Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v Libanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.

Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel.[6]

Obyvatel Berlína (2020)[7]
národnost obyvatel
NěmeckoNěmecko Německo 2.984.036
TureckoTurecko Turecko 98.814
PolskoPolsko Polsko 55.593
SýrieSýrie Sýrie 40.574
ItálieItálie Itálie 31.355
BulharskoBulharsko Bulharsko 30.645
RuskoRusko Rusko 26.913
RumunskoRumunsko Rumunsko 24.463
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 22.175
SrbskoSrbsko Srbsko 20.154
FrancieFrancie Francie 19.590
VietnamVietnam Vietnam 19.475
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 16.092
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 14.840
ŘeckoŘecko Řecko 14.458
IndieIndie Indie 14.161

Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.

Pohled na Velkou synagogu, jednu z největších v Evropě

V důsledku koncentrace obyvatel jiných národností do jistých obvodů nebo jejich částí má tento stav mimo kulturní pestrosti i negativní stránky – základní školy, kde podíl cizinců činí i přes 90 procent žáků, nejsou v některých čtvrtích Berlína výjimkou. Integrační modely sedmdesátých a osmdesátých let, zpočátku nadějné, ztroskotaly, částečně se dá hovořit o uzavřených ghettech různých menšin cizinců. Jedná se zejména o arabské resp. palestinské přistěhovalce či nositele azylu, ale též i o jistou část tureckého obyvatelstva.

V Berlíně existuje i velká židovská obec, se svými 11 000 členy (podle jiných údajů pak 13 000) největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.

Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou a holocaustem německými státními příslušníky. Smutnou zajímavostí je, že v mnoha případech se jednalo i o osoby, jež byly zavražděny v nacistických vyhlazovacích táborech (tj. ačkoliv oni sami za války zahynuli, většinou s celými rodinami, alespoň jeden jejich potomek ale holocaust nějakým způsobem přežil, po válce měl sám v Izraeli děti a zejména z generace zase jejich dětí – tj. z tzv. "Třetí generace" po holocaustu – dnes pocházejí tito optanti). V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíce osob[8]; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší. V souvislosti s tímto fenoménem je Berlín často v poslední době nazýván jako "izraelské hlavní město Evropy".

Správa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Volby v Berlíně.
Rudá radnice v Berlíně

Spolková země Berlín je vedle Hamburku a Brém jedním ze tří městských států Spolkové republiky Německo. V čele města stojí primátor (regierender Bürgermeister), volený poslaneckou sněmovnou (Abgeordnetenhaus).

Ve spolkových orgánech Německa je Berlín zastoupen 23 mandáty ve spolkovém sněmu a 4 mandáty ve spolkové radě. Strany, které v Berlíně kandidují při volbách, odpovídají až na malé výjimky stranám v Německu.

Od roku 2011 vládne v Berlíně tzv. velké koalice SPD a CDU.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

12 berlínských městských obvodů

Berlín se tradičně dělí do obvodů (Bezirk). Po sjednocení města měl Berlín 23 obvodů, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů.

číslo název rozloha (km²) počet obyvatel
(30.6.2018)[9]
hustota zalidnění
(obyv./km²)
1 Berlin-Mitte 39,47 &0000000000379610.000000379 610 &0000000000009618.0000009 618
2 Friedrichshain-Kreuzberg 20,16 &0000000000285963.000000285 963 &0000000000014185.00000014 185
3 Pankow 103,01 &0000000000404534.000000404 534 &0000000000003927.0000003 927
4 Charlottenburg-Wilmersdorf 64,72 &0000000000338923.000000338 923 &0000000000005237.0000005 237
5 Spandau 91,91 &0000000000241905.000000241 905 &0000000000002632.0000002 632
6 Steglitz-Zehlendorf 102,50 &0000000000307088.000000307 088 &0000000000002996.0000002 996
7 Tempelhof-Schöneberg 53,09 &0000000000349265.000000349 265 &0000000000006579.0000006 579
8 Neukölln 44,93 &0000000000329767.000000329 767 &0000000000007340.0000007 340
9 Treptow-Köpenick 168,42 &0000000000267167.000000267 167 &0000000000001586.0000001 586
10 Marzahn-Hellersdorf 61,74 &0000000000267452.000000267 452 &0000000000004332.0000004 332
11 Lichtenberg 52,29 &0000000000288320.000000288 320 &0000000000005514.0000005 514
12 Reinickendorf 89,46 &0000000000263920.000000263 920 &0000000000002950.0000002 950

Již dlouhou dobu se uvažuje o sloučení Berlína s Braniborskem. V referendu roku 1996 bylo toto však zamítnuto (především voliči v Braniborsku mj. vzhledem k velké zadluženosti Berlína). Termín nového referenda není zatím udán.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Praha

Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006[10]); jednotlivé obvody mají další partnerská města.

Vládní čtvrť v Berlíně

Hlavní město[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Finance a hospodářství v Berlíně.

V roce 2021 Berlín vytvořil HDP ve výši 163 miliard €, ve městě existovalo 167.057 průmyslových a živnostenských podniků (2002: 111.039). Situace je charakterizována především pozitivními tendencemi.[11]

Pozitivně se vyvíjejí sektor služeb a zejména různá inovační odvětví, těsně související s výzkumem a zaváděním nových technologií.

V Berlíně se konají známé výstavy jako Zelený týden (Grüne Woche – potraviny a přidružené výrobky), Mezinárodní rozhlasová výstava (IFA), InnoTrans, Fruit Logistica, Venus Berlin, Mezinárodní turistická burza(ITB Berlín).

Sídla významných firem[editovat | editovat zdroj]

Siemens

Média[editovat | editovat zdroj]

V Berlíně sídlí i několik velkých nakladatelství a jiných mediálních firem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Doprava v Berlíně.

Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.

I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest vlaků typu Eurocity v 2hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží je Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.

Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy; po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci metra, městské železnice, tramvajové a autobusové sítě.

Letiště Berlín-Braniborsko

V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná rikšu - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).

Letecká[editovat | editovat zdroj]

Berlín v průběhu času disponoval více letišti (viz Berlínská letiště): Tempelhof, Tegel a Schönefeld. První z nich, Tempelhof ležící uvnitř města, fungovalo do roku 2008, také Tegel byl v roce 2020 uzavřen ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které bylo rozšířeno a poblíž bylo v listopadu 2020 uvedeno do provozu nově vybudované a nyní jediné berlínské mezinárodní letiště Berlín-Braniborsko (Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt).

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Humboldtova univerzita

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“.

Nejvýznamnější kulturní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Z kulturních, uměleckých a vědeckých zařízení a událostí lze jmenovat jen výběr:

Friedrichstadt-Palast
Berlínská filharmonie
Berliner Pfannkuchen

Památky UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Na území města se nacházejí hned tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Berlínská kuchyně.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat Říšský sněm (Reichstag), Braniborskou bránu, světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jako Karl-Marx-Allee, zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod Checkpoint Charlie, East Side Gallery (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, jednu z největších evropských synagog na Oranienburger Straße, památník obětem holocaustu, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), celý nový komplex na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz) a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.

Berlín se chlubí i rozsáhlými zelenými plochami. K nejznámějším patří např. Tiergarten, ležící poměrně v centru města.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Berlíně se konaly v roce 1936 olympijské hry. V roce 2006 se zde hrálo finále mistrovství světa ve fotbale. Obě události se konaly na Olympijském stadionu (Olympiastadion). Ten dnes poskytuje místo pro 74 400 diváků a v roce 2015 rovněž hostil finále Ligy mistrů UEFA, v srpnu 2009 se zde konalo mistrovství světa v atletice.

Ve městě sídlí fotbalové kluby Hertha, Union a Dynamo, hokejový klub Eisbären a basketbalový klub Alba Berlín. K velkým sportovním akcím patří Berlínský maraton, který se od roku 1974 každoročně koná zpravidla poslední neděli měsíce září. V roce 2013 bylo v některém z více než 2 300 berlínských sportovních a fitness klubů registrováno přibližně 600 000 Berlíňanů.[12]

K dalším celosvětově známým událostem patří i každoroční maratonský běh městem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2022-01-12]
  2. ADÁMEK, Martin. Berlínská čtvrť Český Rixdorf: po stopách Čechů v Německu. Radynacestu.cz [online]. 19. 2. 2018 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (cz) 
  3. Berlínská zeď - za noc vyrostla, za noc spadla. ČT24 [online]. Česká televize, 13. 8. 2011 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (česky) 
  4. Tisková zpráva Statistického zemského úřadu Berlín z 19. září 2006, Statistisches Landesamt Berlin Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine (download PDF); částečně vlastní propočty; údaje berou v úvahu národnost, která byla udána.
  5. Počet (a podíl) občanů ze všech států bývalé Jugoslávie činí více než dvojnásobek.
  6. Údaje statistického úřadu Statistisches Landesamt Berlin k 31. prosinci 2006, cit. podle Berliner Zeitung, č. 93, 21./22. April 2007, str. 21
  7. Statistischer Bericht A I 5 – hj 1 / 20 Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2020, Amt für Statistik Berlin-Brandenburg
  8. 33,000 Israelis have taken German citizenship since 2000
  9. Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2018 [online]. www.statistik-berlin-brandenburg.de [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  10. Podle www.berlin.de Archivováno 6. 2. 2007 na Wayback Machine.
  11. Anzahl der umsatzsteuerpflichtigen Unternehmen in Berlin, Statista, 29.04.2022
  12. Landessportbund Berlin: Der LSB Berlin. web.archive.org [online]. 2014-10-04 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]