Perština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Perština (فارسی)
Rozšíření: Írán, Irák, Omán, Katar, Tádžikistán, Spojené arabské emiráty, Afghánistán, Pákistán, Indie, Uzbekistán, Izrael

Počet mluvčích:

71 milionů – 110 milionů

Klasifikace:

Písmo: perská abeceda, arabské písmo, v Izraeli hebrejské písmo (alefbet) a další
Postavení
Regulátor: * Akademie perského jazyka a literatury (فرهنگستان زبان و ادب فارسی, farhangistāne zabān-o-adābe fārsi)
  • Afghánská akademie věd
Úřední jazyk: Írán, Tádžikistán, Afghánistán
Kódy
ISO 639-1: fa
---
per (B) fas (T)
SIL: různé
Wikipedie
http://fa.wikipedia.org/
světle zelená oblast naznačuje rozšíření perštiny

Perština, (místní název: فارسی [fɒːɾˈsiː], fārsī[1]) je indoevropský jazyk. Spolu s daríjštinou (afghánskou perštinou), tádžičtinou, pahlavštinou, hazárštinou, dehwárštinou, darwázštinou, aimaqštinou, džidštinou, tatštinou, buchárštinou, lúrštinou, kumzárštinou a larijštinou patří do jihozápadní skupiny íránských jazyků.

Je jediným úředním jazykem Íránské islámské republiky (přes 71 milionů obyvatel) a jejím východním dialektem, tj. daríjštinou, hovoří dalších cca 7 milionů obyvatel Afghánistánu (5,6 mil.) - zde je druhým úředním jazykem, Pákistánu (1 mil.) aj. Velmi podobná dnešní moderní perštině je i tádžičtina (jediný úřední jazyk pro cca 6 mil. obyvatel Tádžikistánu).

Obecně lze říci, že afghánská a tádžická nářečí jsou archaičtější a mluvnicky bohatší než současná moderní íránská perština. Z pochopitelných důvodů lze v daríjštině nalézt mnoho výpůjček z paštúnštiny a v tádžičtině zase slova přejatá z ruštiny. Íránská perština hojně přejímala slova z arabštiny a částečně i z turečtiny a francouzštiny. Jazyky fársí, darí a tádžikí se od sebe liší asi jako čeština a slovenština - jen (původních) společných výrazů je podstatně méně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z historického hlediska lze perský jazyk rozdělit na tři období:

Stará perština[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Stará perština.

Byl jazyk používající klínového písma. V době vlády dynastie Achamejnovců se stal úředním jazykem Perské říše, která se rozprostírala od Baktrie přes Médii, Babylónii, Lýdii až do Egypta. Klínopis je obrázkové písmo, které vzniklo v Mezopotámii a bylo zavedeno Sumery v 4. tisíciletí př. n. l. Peršané začali klínové písmo používat až od 1. století př. n. l. Tento typ písma je vůbec nejstarším typem písma na světě. Píše se zleva doprava. Klínové písmo rozluštil v 19. století Georg Friedrich Grotefend na základě vícejazyčného historického nápisu perského krále Dáreia I. na skále v Bísutúnu (skála v Kermánšáhu v Íránu).

Stará perština se nám zachovala ve dvou zdrojích:

  • jako jazyk Avesty
  • Klínové nápisy

Avesta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Avesta.

Avesta je posvátná kniha zoroastrismu. Z původního textu se zachovala asi jen čtvrtina, a to:

  • Jasna (veršovaná kázání),
  • Jašty (chvalozpěvy) a
  • Vidévdát (báje).

Klínové písmo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Klínové písmo.

Ve Starém Íránu (tak Peršané svou zemi skutečně označovali) byly všechny úřední dokumenty psány klínovým písmem ve třech jazycích: starou perštinou, jazykem Elamitů a babylónštinou. Babylónština a elamština se psala na hliněné destičky převážně ve východních částech říše, zatímco na západě se psalo staropersky na papyrus. Nejznámější místa, kde se lze setkat s klínovými nápisy ve staré perštině, jsou Bísotún v Kermanšáhu, Persepolis, Súsy a skalní reliéf Ganj Náme nedaleko Hamadánu. Obsahem textů jsou hlavně oslavné ódy na boha Ahuramazdu a činy Achamejnovských králů.

ukázka klínopisu z paláce v Persepoli[editovat | editovat zdroj]

Old Persian da.pngOld Persian a.pngOld Persian ra.pngOld Persian ya.png Old Persian va.pngOld Persian u.pngOld Persian ša.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian xa.png Old Persian ša.pngOld Persian a.pngOld Persian ya.pngOld Persian θa.pngOld Persian i.pngOld Persian ya.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian va.pngOld Persian za.pngOld Persian ra.pngOld Persian ka.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian xa.pngOld Persian ša.pngOld Persian a.pngOld Persian ya.pngOld Persian θa.pngOld Persian i.pngOld Persian ya.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian xa.pngOld Persian ša.pngOld Persian a.pngOld Persian ya.pngOld Persian θa.pngOld Persian i.pngOld Persian ya.pngOld Persian a.pngOld Persian na.pngOld Persian a.pngOld Persian ma.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian xa.pngOld Persian ša.pngOld Persian a.pngOld Persian ya.pngOld Persian θa.pngOld Persian i.pngOld Persian ya.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian da.pngOld Persian ha.pngOld Persian ya.pngOld Persian u.pngOld Persian na.pngOld Persian a.pngOld Persian ma.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian vi.pngOld Persian i.pngOld Persian ša.pngOld Persian ta-ti.pngOld Persian a.pngOld Persian sa.pngOld Persian pa.pngOld Persian ha.pngOld Persian ya.pngOld Persian a.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian pa.pngOld Persian u.pngOld Persian ça.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian ha.pngOld Persian xa.pngOld Persian a.pngOld Persian ma.pngOld Persian na.pngOld Persian i.pngOld Persian ša.pngOld Persian i.pngOld Persian ya.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian ha.pngOld Persian ya.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian i.pngOld Persian ma.pngOld Persian a.pngOld Persian ma.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian ta-ti.pngOld Persian ca.pngOld Persian ra.pngOld Persian ma.pngOldPersian-WORD DIVIDER.svgOld Persian a.pngOld Persian ku.pngOld Persian u.pngOld Persian na.pngOld Persian u.pngOld Persian ša.png

  • doslovný překlad do moderní perštiny
    • داریوش/ است/ شاه بزرگ شاه شاهان شاه کشورها پسر ویشتاسپ هخامنشی که این / تچر /را ساخت
  • český překlad:
    • Dareios, velký král, král králů, král zemí, syn Víštásapa z rodu Achaimenovců, postavil tento palác..

Střední perština[editovat | editovat zdroj]

Pahlavský text z 4. století n. l.
Podrobnější informace naleznete v článku Střední perština.

Středoperské písmo označované také jako pahlavské se vyvinulo z aramejského písma asi ve 2. století př. n. l. a bylo používáno v období Parthské říše a v raném období vlády Sásánovců. Sásánovci později toto písmo upravili. Pahlavské písmo se píše zprava doleva a vodorovně. V jazyce pahlaví se zachovaly hlavně náboženské texty zoroastrismu. Do pahlavského jazyka byly přeloženy texty z Avesty. Z hlediska gramatiky nebyl tak složitý jako stará perština.

Středoperský jazyk měl dva hlavní dialekty:

  • dialekt Arsakovců (severozápadní)
  • dialekt Sasánovců (jihozápadní)
Nápis Eránšahr - Írán v pahlavském písmu

Moderní perština[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj perštiny byl v 7. století n. l. díky arabské invazi do Íránu a následnou islamizací přerušen. Místo perštiny zaujala arabština jako jazyk náboženský, kulturní a úřední. Na rozdíl od ostatních jazyků zemí, jichž Arabové dobyli, se perština udržela mezi prostým lidem. V 10. století za vlády Abbásovců se poprvé objevily snahy zavést perštinu jako literární jazyk. Později se v perštině psaly nejen básně, ale i vědecké spisy o lécích a jiné.

Moderní perština se píše arabským písmem obohaceným o čtyři vlastní písmena.

Perská abeceda[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Perská abeceda.
písmena arabská

ض ص ث ق ف غ ع ه خ ح ج ش س ی ب ل ا ت ن م ک ظ ط ز ر ذ د و

písmena perská

چ پ گ ژ

Fonologie[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky teheránské perštiny

Moderní íránská perština má 6 samohlásek a 22 souhlásek. Protože se jedná o indoevropský jazyk příbuzný jazykům slovanským, nemá pro českého mluvčího žádné obtížně vyslovitelné zvuky.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Perština je jediný aglutinační jazyk z indoíránských jazyků. Pořadí větných členů je PodmětPředmětSloveso. Perština nemá rody. Má čas přítomný, budoucí, minulý (perfektum, plusquamperfektum).

příklad
  • persky:من دانشجو هستم.
  • přepis: Man dánešdžú hastam
  • překlad: Já jsem student
  • První místo podmět (já), na druhém předmět (student), na třetím sloveso (jsem).

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Perština nerozlišuje rody. Množné číslo (plurál) se tvoří obecně připojením koncovky -há (ها) za podstatné jméno nebo koncovku -án (ان), která se užívá jen pro podstatná jména životná. V perštině lze použít také arabské plurály.

příklad
  • مسجدها
    • mešity
  • طالبان
    • studenti
  • مسجدها / مساجد
    • mešity

Ezáfetová vazba[editovat | editovat zdroj]

Ezáfetová vazba označuje spojení podstatného jména s přívlastky, jež mohou být vyjádřeny přídavným, dalším podstatným jménem, osobním zájmenem nebo řadovou číslovkou. Vyslovuje se jako neznělé e, po samohlásce jako je.

příklad
  • شهر شیراز
    • šahr-e šíráz
    • město Šíráz
  • جمهوری اسلامی ایران
    • Džamhúrí-je Islámí-je Írán
    • Íránská islámská republika

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

zájmena osobní
  • من
    • man
  • تو
    • to
    • ty
  • او / وی/
    • ú / vej/
    • on
  • ما
    • my
  • شما
    • šomá
    • vy / Vy
  • ایشان / آنها / آنان
    • íšán/ánhá/ánán
    • oni

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

V perštině existují dva typy sloves:

  • jednoduchá (nepravidelná)
  • složená

Infinitiv slovesa[editovat | editovat zdroj]

Infinitiv nemá stejnou funkci jako v češtině, ale má charakter podstatného jména slovesného.

příklad
  • persky: از دیدن شما خوشم میآید
  • přepis: Az dídan-e šomá chošam míjád.
  • česky: Jsem rád, že Vás vidím.

Slovesa jednoduchá[editovat | editovat zdroj]

Slovníkový tvar je vždy v infinitivu. Odtržením koncovky –an (ن) dostaneme 3. osobu jednotného čísla v minulém čase. Mimo to je nutné naučit se ještě tvar slovesa v přítomném čase, který je nepravidelný.

Minulý čas[editovat | editovat zdroj]

Příklad minulého času u slovesa dělat / kardan/ کردن

singulár
  • 1.kardam کردم
  • 2.kardí کردی
  • 3.kard کرد
plurál
  • 1. kardím کردیم
  • 2. kardíd کردید
  • 3. kardand کردند

Přítomný čas[editovat | editovat zdroj]

V přítomném čase má sloveso dělat nepravidelný tvar kon کن, k přítomnému kmeni připojujeme předponu mí می

  • 1. míkonam می کنم
  • 2. míkoní می کنی
  • 3. míkonad می کند
plurál
  • 1. míkoním می کنیم
  • 2. míkonídمی کنید
  • 3. míkonand می کنند

Slovesa složená[editovat | editovat zdroj]

Slovesa složená se skládají ze dvou částí: první část tvoří podstatné nebo přídavné jméno a druhou sloveso jednoduché. Při časování sloves je první část slovesa beze změny a časujeme pouze druhou část. Sloveso pracovat کار کردن (kár kardan) podstatné jméno kár (práce) کار se nemění. Časujeme pouze kardan podle vzoru.

Budoucí čas[editovat | editovat zdroj]

Budoucí čas se tvoří přidáním slovesa chwástan v přítomném čase před 3. osobu minulého času slovesa. Časujeme pouze sloveso chwástan / cháh / v přítomném čase, následující sloveso se nemění.

příklad
  • Budu dělat / Man cháham kard /من خواهم کرد

U složených sloves vložíme sloveso chwástan mezi první a druhou část slovesa.

příklad
  • Budu pracovat / Man kár cháham kard /من کار خواهم کرد

V hovorovém jazyce se budoucí čas používá jen zřídka, obvykle je nahrazován časem přítomným prostým.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. arabština nemá hlásku p a nahrazuje ji příbuznými zvuky (Arabové/muslimové dobyli a ovládli Persii v polovině 7. století)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]