Gudžarátština
| Gudžarátština ગુજરાતી Gujarātī | |
|---|---|
![]() | |
![]() Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Indie, Tanzanie, Uganda, Pákistán, Keňa |
| Počet mluvčích | 46 000 000 |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Gudžarátské písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Indie (Gudžarát) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | gu |
| ISO 639-2 | guj (B) guj (T) |
| ISO 639-3 | guj |
| Ethnologue | guj |
| Wikipedie | |
| gu.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gudžarátština (gudžarátsky ગુજરાતી, Gujarātī) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny, kterým se hovoří primárně v indickém státě Gudžarát (kde je úředním jazykem), dále je významným menšinovým jazykem ve městě Mumbaí a velký počet mluvčích také žije v diaspoře mimo Indii. V roce 2020 byla dle knihy Ethnologue: Languages of the World gudžarátština v pořadí 28. jazykem světa co do počtu rodilých mluvčích.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je jedním z 22 úředních a 14 regionálních jazyků Indie a jedním z menšinových jazyků v sousedním Pákistánu. Celosvětově jej používá přibližně 46 milionů mluvčích, jde tedy o 28. nejpoužívanější jazyk světa. Ze zmíněného počtu žije 45,5 milionů mluvčích v Indii, 250 000 v Tanzanii, 150 000 v Ugandě, 50 000 v Keni a asi 100 000 v Pákistánu. Je hlavním jazykem indického svazového státu Gudžarát a sousedního svazového teritoria Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu.
Je také jazykem velké gudžarátské komunity v Mumbaí (Bombaji). Významný počet mluvčích žije též v Severní Americe a Spojeném království.
Gudžarátština byla mateřským jazykem „otce Indie“ Mahátmy Gándhího, „otce Pákistánu“ Muhammada Alího Džinnáha, indického premiéra Naréndry Modího nebo „železného muže“ Sardára Vallabhbháího Patéla.
Písmo
[editovat | editovat zdroj]Souhlásky
[editovat | editovat zdroj]Gudžarátské písmo je abugida stejného původu jako většina indických písem. Používá celkem 36 znaků značících různé souhlásky. V prvním řádku je vždy znak, poté jeho transliterace a následně výslovnost.
| Veláry | Palatály | Retroflexy | Dentály | Labiodentály | Gutturály | |||||
| Plozívy | Neznělé | Bez přídechu | ક | ચ | ટ | ત | પ | |||
| ka | cha | Ta | ta | pa | ||||||
| kə | tʃə | ʈə | t̪ə | pə | ||||||
| Přídech | ખ | છ | ઠ | થ | ફ | |||||
| kha | chha | Tha | tha | pha | ||||||
| kʰə | tʃʰə | ʈʰə | t̪ʰə | pʰə | ||||||
| Znělé | Bez přídechu | ગ | જ | ડ | દ | બ | ||||
| ga | ja | Da | da | ba | ||||||
| ɡə | dʒə | ɖə | d̪ə | bə | ||||||
| Přídech | ઘ | ઝ | ઢ | ધ | ભ | |||||
| gha | jha | Dha | dha | bha | ||||||
| ɡʱə | dʒʱə | ɖʱə | d̪ʱə | bʱə | ||||||
| Nazály | ઙ | ઞ | ણ | ન | મ | |||||
| ṅa | ña | ṇa(hna) | na | ma | ||||||
| ŋə | ɲə | ɳə | nə | mə | ||||||
| Sonory | ય | ર | લ | વ | ||||||
| ya | ra | la | va | |||||||
| jə | ɾə | lə | ʋə | |||||||
| Sibilanty | શ | ષ | સ | |||||||
| śa | ṣa | sa | ||||||||
| ʃə | ʂə | sə | ||||||||
| ળ | હ | ક્ષ | જ્ઞ | |||||||
| ḷa | ha | kṣa | gña | |||||||
| ɭə | ɦə | kʂə | gñə | |||||||
Souhláskové spřežky
[editovat | editovat zdroj]Pokud vedle sebe stojí dvě souhlásky, zapíší se tzv. spojkou.
| ક | ખ | ગ | ઘ | ઙ | ચ | છ | જ | ઝ | ઞ | ટ | ઠ | ડ | ઢ | ણ | ત | થ | દ | ધ | ન | પ | ફ | બ | ભ | મ | ય | ર | લ | ળ | વ | શ | ષ | સ | હ | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ક | ક્ક | ક્ખ | ક્ગ | ક્ઘ | ક્ઙ | ક્ચ | ક્છ | ક્જ | ક્ઝ | ક્ઞ | ક્ટ | ક્ઠ | ક્ડ | ક્ઢ | ક્ણ | ક્ત | ક્થ | ક્દ | ક્ધ | ક્ન | ક્પ | ક્ફ | ક્બ | ક્ભ | ક્મ | ક્ય | ક્ર | ક્લ | ક્ળ | ક્વ | ક્શ | ક્ષ | ક્સ | ક્હ |
| ખ | ખ્ક | ખ્ખ | ખ્ગ | ખ્ઘ | ખ્ઙ | ખ્ચ | ખ્છ | ખ્જ | ખ્ઝ | ખ્ઞ | ખ્ટ | ખ્ઠ | ખ્ડ | ખ્ઢ | ખ્ણ | ખ્ત | ખ્થ | ખ્દ | ખ્ધ | ખ્ન | ખ્પ | ખ્ફ | ખ્બ | ખ્ભ | ખ્મ | ખ્ય | ખ્ર | ખ્લ | ખ્ળ | ખ્વ | ખ્શ | ખ્ષ | ખ્સ | |
| ગ | ગ્ક | ગ્ખ | ગ્ગ | ગ્ઘ | ગ્ઙ | ગ્ચ | ગ્છ | ગ્જ | ગ્ઝ | ગ્ઞ | ગ્ટ | ગ્ઠ | ગ્ડ | ગ્ઢ | ગ્ણ | ગ્ત | ગ્થ | ગ્દ | ગ્ધ | ગ્ન | ગ્પ | ગ્ફ | ગ્બ | ગ્ભ | ગ્મ | ગ્ય | ગ્ર | ગ્લ | ગ્ળ | ગ્વ | ગ્શ | ગ્ષ | ||
| ઘ | ઘ્ક | ઘ્ખ | ઘ્ગ | ઘ્ઘ | ઘ્ઙ | ઘ્ચ | ઘ્છ | ઘ્જ | ઘ્ઝ | ઘ્ઞ | ઘ્ટ | ઘ્ઠ | ઘ્ડ | ઘ્ઢ | ઘ્ણ | ઘ્ત | ઘ્થ | ઘ્દ | ઘ્ધ | ઘ્ન | ઘ્પ | ઘ્ફ | ઘ્બ | ઘ્ભ | ઘ્મ | ઘ્ય | ઘ્ર | ઘ્લ | ઘ્ળ | ઘ્વ | ઘ્શ | |||
| ઙ | ઙ્ક | ઙ્ખ | ઙ્ગ | ઙ્ઘ | ઙ્ઙ | ઙ્ચ | ઙ્છ | ઙ્જ | ઙ્ઝ | ઙ્ઞ | ઙ્ટ | ઙ્ઠ | ઙ્ડ | ઙ્ઢ | ઙ્ણ | ઙ્ત | ઙ્થ | ઙ્દ | ઙ્ધ | ઙ્ન | ઙ્પ | ઙ્ફ | ઙ્બ | ઙ્ભ | ઙ્મ | ઙ્ય | ઙ્ર | ઙ્લ | ઙ્ળ | ઙ્વ | ||||
| ચ | ચ્ક | ચ્ખ | ચ્ગ | ચ્ઘ | ચ્ઙ | ચ્ચ | ચ્છ | ચ્જ | ચ્ઝ | ચ્ઞ | ચ્ટ | ચ્ઠ | ચ્ડ | ચ્ઢ | ચ્ણ | ચ્ત | ચ્થ | ચ્દ | ચ્ધ | ચ્ન | ચ્પ | ચ્ફ | ચ્બ | ચ્ભ | ચ્મ | ચ્ય | ચ્ર | ચ્લ | ચ્ળ | |||||
| છ | છ્ક | છ્ખ | છ્ગ | છ્ઘ | છ્ઙ | છ્ચ | છ્છ | છ્જ | છ્ઝ | છ્ઞ | છ્ટ | છ્ઠ | છ્ડ | છ્ઢ | છ્ણ | છ્ત | છ્થ | છ્દ | છ્ધ | છ્ન | છ્પ | છ્ફ | છ્બ | છ્ભ | છ્મ | છ્ય | છ્ર | છ્લ | ||||||
| જ | જ્ક | જ્ખ | જ્ગ | જ્ઘ | જ્ઙ | જ્ચ | જ્છ | જ્જ | જ્ઝ | જ્ઞ | જ્ટ | જ્ઠ | જ્ડ | જ્ઢ | જ્ણ | જ્ત | જ્થ | જ્દ | જ્ધ | જ્ન | જ્પ | જ્ફ | જ્બ | જ્ભ | જ્મ | જ્ય | જ્ર | |||||||
| ઝ | ઝ્ક | ઝ્ખ | ઝ્ગ | ઝ્ઘ | ઝ્ઙ | ઝ્ચ | ઝ્છ | ઝ્જ | ઝ્ઝ | ઝ્ઞ | ઝ્ટ | ઝ્ઠ | ઝ્ડ | ઝ્ઢ | ઝ્ણ | ઝ્ત | ઝ્થ | ઝ્દ | ઝ્ધ | ઝ્ન | ઝ્પ | ઝ્ફ | ઝ્બ | ઝ્ભ | ઝ્મ | ઝ્ય | ||||||||
| ઞ | ઞ્ક | ઞ્ખ | ઞ્ગ | ઞ્ઘ | ઞ્ઙ | ઞ્ચ | ઞ્છ | ઞ્જ | ઞ્ઝ | ઞ્ઞ | ઞ્ટ | ઞ્ઠ | ઞ્ડ | ઞ્ઢ | ઞ્ણ | ઞ્ત | ઞ્થ | ઞ્દ | ઞ્ધ | ઞ્ન | ઞ્પ | ઞ્ફ | ઞ્બ | ઞ્ભ | ઞ્મ | |||||||||
| ટ | ટ્ક | ટ્ખ | ટ્ગ | ટ્ઘ | ટ્ઙ | ટ્ચ | ટ્છ | ટ્જ | ટ્ઝ | ટ્ઞ | ટ્ટ | ટ્ઠ | ટ્ડ | ટ્ઢ | ટ્ણ | ટ્ત | ટ્થ | ટ્દ | ટ્ધ | ટ્ન | ટ્પ | ટ્ફ | ટ્બ | ટ્ભ | ||||||||||
| ઠ | ઠ્ક | ઠ્ખ | ઠ્ગ | ઠ્ઘ | ઠ્ઙ | ઠ્ચ | ઠ્છ | ઠ્જ | ઠ્ઝ | ઠ્ઞ | ઠ્ટ | ઠ્ઠ | ઠ્ડ | ઠ્ઢ | ઠ્ણ | ઠ્ત | ઠ્થ | ઠ્દ | ઠ્ધ | ઠ્ન | ઠ્પ | ઠ્ફ | ઠ્બ | |||||||||||
| ડ | ડ્ક | ડ્ખ | ડ્ગ | ડ્ઘ | ડ્ઙ | ડ્ચ | ડ્છ | ડ્જ | ડ્ઝ | ડ્ઞ | ડ્ટ | ડ્ઠ | ડ્ડ | ડ્ઢ | ડ્ણ | ડ્ત | ડ્થ | ડ્દ | ડ્ધ | ડ્ન | ડ્પ | ડ્ફ | ||||||||||||
| ઢ | ઢ્ક | ઢ્ખ | ઢ્ગ | ઢ્ઘ | ઢ્ઙ | ઢ્ચ | ઢ્છ | ઢ્જ | ઢ્ઝ | ઢ્ઞ | ઢ્ટ | ઢ્ઠ | ઢ્ડ | ઢ્ઢ | ઢ્ણ | ઢ્ત | ઢ્થ | ઢ્દ | ઢ્ધ | ઢ્ન | ઢ્પ | |||||||||||||
| ણ | ણ્ક | ણ્ખ | ણ્ગ | ણ્ઘ | ણ્ઙ | ણ્ચ | ણ્છ | ણ્જ | ણ્ઝ | ણ્ઞ | ણ્ટ | ણ્ઠ | ણ્ડ | ણ્ઢ | ણ્ણ | ણ્ત | ણ્થ | ણ્દ | ણ્ધ | ણ્ન | ||||||||||||||
| ત | ત્ક | ત્ખ | ત્ગ | ત્ઘ | ત્ઙ | ત્ચ | ત્છ | ત્જ | ત્ઝ | ત્ઞ | ત્ટ | ત્ઠ | ત્ડ | ત્ઢ | ત્ણ | ત્ત | ત્થ | ત્દ | ત્ધ | |||||||||||||||
| થ | થ્ક | થ્ખ | થ્ગ | થ્ઘ | થ્ઙ | થ્ચ | થ્છ | થ્જ | થ્ઝ | થ્ઞ | થ્ટ | થ્ઠ | થ્ડ | થ્ઢ | થ્ણ | થ્ત | થ્થ | થ્દ | ||||||||||||||||
| દ | દ્ક | દ્ખ | દ્ગ | દ્ઘ | દ્ઙ | દ્ચ | દ્છ | દ્જ | દ્ઝ | દ્ઞ | દ્ટ | દ્ઠ | દ્ડ | દ્ઢ | દ્ણ | દ્ત | દ્થ | |||||||||||||||||
| ધ | ધ્ક | ધ્ખ | ધ્ગ | ધ્ઘ | ધ્ઙ | ધ્ચ | ધ્છ | ધ્જ | ધ્ઝ | ધ્ઞ | ધ્ટ | ધ્ઠ | ધ્ડ | ધ્ઢ | ધ્ણ | ધ્ત | ||||||||||||||||||
| ન | ન્ક | ન્ખ | ન્ગ | ન્ઘ | ન્ઙ | ન્ચ | ન્છ | ન્જ | ન્ઝ | ન્ઞ | ન્ટ | ન્ઠ | ન્ડ | ન્ઢ | ન્ણ | |||||||||||||||||||
| પ | પ્ક | પ્ખ | પ્ગ | પ્ઘ | પ્ઙ | પ્ચ | પ્છ | પ્જ | પ્ઝ | પ્ઞ | પ્ટ | પ્ઠ | પ્ડ | પ્ઢ | ||||||||||||||||||||
| ફ | ફ્ક | ફ્ખ | ફ્ગ | ફ્ઘ | ફ્ઙ | ફ્ચ | ફ્છ | ફ્જ | ફ્ઝ | ફ્ઞ | ફ્ટ | ફ્ઠ | ||||||||||||||||||||||
| બ | બ્ક | બ્ખ | બ્ગ | બ્ઘ | બ્ઙ | બ્ચ | બ્છ | બ્જ | બ્ઝ | બ્ઞ | બ્ટ | |||||||||||||||||||||||
| ભ | ભ્ક | ભ્ખ | ભ્ગ | ભ્ઘ | ભ્ઙ | ભ્ચ | ભ્છ | ભ્જ | ભ્ઝ | ભ્ઞ | ||||||||||||||||||||||||
| મ | મ્ક | મ્ખ | મ્ગ | મ્ઘ | મ્ઙ | મ્ચ | મ્છ | મ્જ | મ્ઝ | |||||||||||||||||||||||||
| ય | ય્ક | ય્ખ | ય્ગ | ય્ઘ | ય્ઙ | ય્ચ | ય્છ | ય્જ | ||||||||||||||||||||||||||
| ર | ર્ક | ર્ખ | ર્ગ | ર્ઘ | ર્ઙ | ર્ચ | ર્છ | |||||||||||||||||||||||||||
| લ | લ્ક | લ્ખ | લ્ગ | લ્ઘ | લ્ઙ | લ્ચ | ||||||||||||||||||||||||||||
| ળ | ળ્ક | ળ્ખ | ળ્ગ | ળ્ઘ | ળ્ઙ | |||||||||||||||||||||||||||||
| વ | વ્ક | વ્ખ | વ્ગ | વ્ઘ | ||||||||||||||||||||||||||||||
| શ | શ્ક | શ્ખ | શ્ગ | |||||||||||||||||||||||||||||||
| ષ | ષ્ક | ષ્ખ | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| સ | સ્ક | |||||||||||||||||||||||||||||||||
| હ |
Samohlásky
[editovat | editovat zdroj]Gudžaratátština používá celkem 15 samohlásek.
| Samostatně | Se souhláskou | Se souhláskou ભ | Rom. | IPA | Jméno saohlásky |
|---|---|---|---|---|---|
| અ | ભ | a | ə | ||
| આ | ા | ભા | ā | ɑ̈ | kāno |
| ઇ | િ | ભિ | i | i | hrasva-ajju |
| ઈ | ી | ભી | ī | dīrgha-ajju | |
| ઉ | ુ | ભુ | u | u | hrasva-varaṛũ |
| ઊ | ૂ | ભૂ | ū | dīrgha-varaṛũ | |
| એ | ે | ભે | e, ɛ | ek mātra | |
| ઐ | ૈ | ભૈ | ai | əj | be mātra |
| ઓ | ો | ભો | o, ɔ | kāno ek mātra | |
| ઔ | ૌ | ભૌ | au | əʋ | kāno be mātra |
| અં | ં | ભં | ṁ | ä | anusvār |
| અ: | ઃ | ભઃ | ḥ | ɨ | visarga |
| ઋ | ૃ | ભૃ | r̥ | ɾu | |
| ઍ | ૅ | ભૅ | â | æ | |
| ઑ | ૉ | ભૉ | ô | ɔ | |
Nesamohláskové znaky
[editovat | editovat zdroj]V gudžarátštině se používají ještě tři samohláskové znaky, které se přidávají k jednotlivým písmenům.
| Znak | Jméno | Funkce |
|---|---|---|
| ં | anusvāra | Představuje nosovou samohlásku |
| ઃ | visarga | Němý, zřídka používaný sanskrtský pozůstatek, který původně představoval [h]. Transliterováno jako ḥ |
| ્ | virāma | Vyškrtává ze souhlásky a |
Čísla
[editovat | editovat zdroj]Gudžarátština používá i vlastní čísla.
| Arabské číslice | Gudžarátština | Jméno |
|---|---|---|
| 0 | ૦ | mīṇḍu nebo shunya |
| 1 | ૧ | ekado nebo ek |
| 2 | ૨ | bagado nebo bay |
| 3 | ૩ | tragado nebo tran |
| 4 | ૪ | chogado nebo chaar |
| 5 | ૫ | pāchado nebo paanch |
| 6 | ૬ | chagado nebo chah |
| 7 | ૭ | sātado nebo sāt |
| 8 | ૮ | āṭhado nebo āanth |
| 9 | ૯ | navado nebo nav |
Dialekty
[editovat | editovat zdroj]V rámci dialektů gudžarátštiny se především odlišuje nadregionální mluva náboženské komunity pársíů. Následující členění se zakládá na klasifikaci dle Ethnologue.[1]
- Pársí gudžarátí: zmíněná varieta, jíž hovoří příslušníci zoroastriánské menšiny, zvaní pársí (podle Persie). V této významně distinktivní varietě se projevuje velký vliv avestštiny (jazyka zoroastriánské liturgie a posvátných písem) na slovní zásobu.
- Standardní gudžarátština: původní mluva oblasti zvané Sauráštra, která zahrnuje celý Káthijávárský poloostrov až po okres Suréndranagar, včetně jej. Ta se stala jakýmsi standardem gudžarátštiny v novinách, školství a úřadech.
Sem patří také mumbaiská (bombajská) gudžarátština.
Regionální nářečí jsou:
- Gamadia: užívaná především v Ahmadábádu a okolních oblastech. Sem patří i dialekty východního Bharuče, Pátanu, Suratu, Vadódary, dialekt grámja.
- Káthijávarské dialekty: mluva oblasti Káthijáváru (mezi subdialekty patří např. bhávnagarí a sórathí).
Kačhský jazyk, jímž se mluví v oblasti Kaččh, se běžně považuje za dialekt gudžarátštiny, ale podle většiny jazykovědců má blíž k sindhštině.
V oblastech, kde Gudžarátci žijí v diaspoře, jako je svahilsky mluvící pobřeží východní Afriky, charakterizují místní gudžarátštinu lexikální výpůjčky ze svahilštiny.[2]
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]| Číslice | Gudžarátsky | Transliterace | Česky |
| ૧ | એક | ek | jeden |
| ૨ | બે | be | dva |
| ૩ | ત્રણ | traṇ | tři |
| ૪ | ચાર | chār | čtyři |
| ૫ | પાંચ | pāṅch | pět |
| ૬ | છ | chha | šest |
| ૭ | સાત | sāt | sedm |
| ૮ | આઠ | āṭh | osm |
| ૯ | નવ | nav | devět |
| ૧૦ | દસ | das | deset |
Vzorový text
[editovat | editovat zdroj]Všeobecná deklarace lidských práv
gudžarátsky | પ્રતિષ્ઠા અને અધિકારોની દૃષ્ટિએ સર્વ માનવો જન્મથી સવતંત્ર અને સમાન હોય છે. તેમનામાં વિચારશકતિ અને અંતઃકરણ હોય છે અને તેમણે પરસ્પર બંધુત્વની ભાવનાથી વર્તવું જોઇએ. |
transkripce | Pratiṣṭhā anē adikhārōnī dr̥ṣṭinē sarvē mānavō janmathī svatantra anē samān hōy chē. Tēmanāmāṁ vicārśakti anē antaḥkaraṇ hōy chē anē tēmaṇē paraspar bandhutvanī vartavuṁ jōiē. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.ethnologue.com/19/language/guj/
- ↑ OGILVIE, Sarah. Concise Encyclopedia of Languages of the World. Concise Encyclopedia of Languages of the World. Redakce Keith Brown. 1st. vyd. Amsterdam, Netherlands: Elsevier, 2009. Dostupné online. ISBN 9780080877754.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu gudžarátština na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je gudžarátština



