Védský sanskrt
| Védský sanskrt | |
|---|---|
| Rozšíření | starověká Indie |
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace | |
| Písmo | dévanágarí |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | (vsn) |
| Ethnologue | (vsn) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Védský sanskrt, též védský jazyk či staroindičtina je mrtvý indoárijský jazyk, předchůdce klasického sanskrtu. V tomto jazyce byly zaznamenány posvátné texty védského náboženství, tedy především sanhity: Rgvéd, Sámavéd, Jadžurvéd a Atharvavéd, ale také bráhmany , áranjaky a starší upanišady. Védský sanskrt patří mezi nejstarší známé indoevropské jazyky a jeho vznik lze klást nejpozději do doby v 18. století př. n. l., kdy již muselo proběhnout jeho oddělení od íránské avestánštiny. Vznik Rgvédu, nejstaršího díla v tomto jazyce bývá kladen zpravidla do 15. až 10. století př. n. l., tento text byl poté přechováván v ústní podobě a v 7. století př. n. l. editován. V 6. až 4. století př. n. l. byl védský sanskrt nahrazen sansktem klasickým.[1]
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]| Védský sanskrt | Česky |
| eka | jeden |
| dve | dva |
| trayas | tři |
| chatvāras | čtyři |
| pañch | pět |
| shash | šest |
| sapta | sedm |
| ashta | osm |
| nava | devět |
| dasha | deset |
| vimshatihi | dvacet |
| trimshat | třicet |
| chatvārimshat | čtyřicet |
| panchāshat | padesát |
| shashtihi | šedesát |
| saptatihi | sedmdesát |
| asheetihi | osmdesát |
| navatihi | devadesát |
| shatam | sto |
| sahasra | tisíc |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 306.
